Pozoruhodně uspořádaný prehistorický svět
ČÁST 1. – SVĚT NA JEDNÉ LINII
Pozorný pohled na mapu našeho světa prozradí, že mnohá předhistorická města a oblasti s pozůstatky nejstarších kultur jsou seřazeny podivuhodným způsobem. Jaké mezi nimi můžeme vysledovat vzájemné vztahy?
Velikonoční ostrov leží na přímce, běžící po obvodu Země přes obrazce na plošině Nazca, gigantické monolity Ollantaytambo v Peru a Velkou pyramidu v egyptské Gíze. Této sledované přímce jsem dal pracovní název „starověká linie“.
Ve vzdálenosti jedné desetiny stupně od středu této linie nacházíme další prastaré stavby: Perseopolis, hlavní město starověké Persie; Mohenjo Daro, starověké hlavní město kultury v údolí Indu; oázu Siwa s chrámem zasvěceným bohům Zeus-Amon, ztracené město Petra. Nejstarší sumerské město Ur a Angkor v Kambodži se nalézají uvnitř jednoho stupně kolem „starověké linie“.
Řazení těchto pozoruhodných lokalit je velmi dobře vidět na mapě světa s vyznačenou obvodovou přímkou, která ve skutečnosti představuje kruhový (obzorový) prstenec kolem Země. Zařadíte-li jakékoliv dva popisované body na tento obvodový kruh zjistíte, že do něj ostatní lokality přesně zapadají!
Průběh linky jsme si ověřili pomocí zeměpisného programu Amiglobe2000 (30-denní free verze), který umožňuje vedení přímky a výpočet vzdáleností mezi zadanými zeměpisnými souřadnicemi.
Pomyslná rovníková „starověká linie“ je přímka, která má počátek v ústí řeky Amazonky na 48° 36′ západní délky, pokračuje přes 30° 22′ severní šířky a 41° 24′ východní délky na Středním východě; dále protíná rovníkový bod na 131° 24′ východní délce, poblíž severozápadního cípu Nové Guinei; ve své poslední části protíná jižní část Tichého oceánu na 30° 22′ jižní zeměpisné šířky, 138° 36′ západní délky a končí opět na rovníku v bodě 48° 36′ západní délky.
Obvod této „starověké linie“ kolem středu Země měří 24 892 mil (40 059,79 km). Vzdálenost Velké pyramidy od monolitů v Ollantaytambo je 7 472 mil (12 025,02 km), což je 30% z délky celkového obvodu.
Ollantaytambo je od Velikonočního ostrova vzdáleno 2 579 mil (4 150,498 km), což je 10,3% obvodu a Angkor War 10 096 mil (16 247,94 km) – 40,6%. Vzdálenost od města Mohenjo Daro po Angkor Wat činí 2 490 mil (4 007,30 km) -10% obvodu Země a k Velké pyramidě je odsud 2 255 mil (3 629,08 km ) – 9,1%.
Kromě takto vypočtených vzdáleností, vyjádřených v procentech zemského obvodu, může být vzdálenost určena v obvodových stupních násobených hodnotou 3,6. Například, Velká pyramida je vzdálená 108° od Ollantaytamba, poblíž kterého se nalézá Machu Picchu
Podivuhodně uspořádaný prehistorický svět – část II.
Pozorný pohled na mapu našeho světa prozradí, že mnohá nejstarší předhistorická města a oblasti s pozůstatky nejstarších kultur jsou seřazeny podivuhodným způsobem. V první části miniseriálu jsme sledovali stopu „starověké line“ napříč zeměkoulí. Nejen první města, ale i první známé jazyky, egyptské hieroglyfy a sumerské klínové písmo se vyvinula podél této linie. Gigantické obrazce náhorní plošiny Nazca, Velká pyramida v Gíze, tisícileté chrámy ukryté v džungli i Velikonoční ostrov poodhalil část svých tajemství. Jde pouze o souhru podivných náhod, nebo je to fantastická skutečnost, která změní pohled na historii lidstva? Posuďte sami. Důkazy se množí…
ČÁST 9. – ŘEČ SINUSOIDY
Při pohledu na rotující zeměkouli vidíme rovník jako vodorovnou přímku, ale sledovaná „starověká linie“ vykresluje nekonečnou sinusovou vlnu (obr.1). Nejkratší vzdálenost mezi krajními body linie tvoří na položené mapě křivku.
Harmonické vibrace, elektrické impulsy a mnoho jiných přírodních jevů jsou založeny na takové sinusoidě. Tato pravidelně opakující se zvlněná linka se rovná obvodu Země. Horní i spodní výkmit sinusoidy zasahuje od svého středu až k 30° zeměpisné šířky. Připomeňme si, že hodnota 30° představuje polovinu výšky každé polokoule, neboli 1/2 poloměru Země.
Jestliže se špička vlny rovná 1/2 poloměru Země, pak se koeficient četnosti vlnových výkmitů rovná čtyřem pí. Pokud se vzdálenost vrcholových bodů sinusoidy (30° N až 30° S) rovná poloměru Země, pak se koeficient mezi opakováním výkmitů rovná dvěm pí.
ČÁST 10. – VELKÁ PYRAMIDA NA 30 ROVNOBĚŽCE
Tento kruh nemá žádnou orientaci a jeho průměr je zvolen náhodně (obr. 2). Vodorovná osa představuje rovník, úsečka FC se shoduje s 30 stupněm, bod D s 60 stupněm severní zeměpisné šířky a bod E leží na severním pólu. 30 stupeň je přesně jedna třetina části kružnice vymezené vzdáleností od rovníku k pólu a je umístěn přesně v polovině výšky severní polokoule. Tak jako Velká pyramida, leží i maximální zeměpisná šířka starověké linie blízko 30 rovnoběžky.
Tento obrázek ilustruje geometrický vztah obvodu Země k 30 rovnoběžce, známý jako „Vesica Pisces“ (obr. 3, 4). Schéma představuje průnik dvou kružnic v sledovaných bodech. Body DE nižšího kruhu jsou na 30 stupni severní šířky. Stejné body v horním kruhu jsou na 30 stupni jižní šířky.
Koeficient vzniklý vztahem největších vzdálenosti bodů a poloměru Země vyjadřuje hodnota 1,732 a 1, přičemž 1,732 je druhá odmocnina z hodnoty 3.
Paul Michell a Charles Henry zaznamenali vztah mezi Velkou pyramidou a symbolem „Vesica Pisces“. Dva malé kruhy na tomto schématu mají průměr jeden palec a velké tři palce. Trojúhelník vzniklý v tomto schématu (obr. 5) má stejné úhlové hodnoty jako Velká pyramida v Gíze.
ruh v tomto schématu (obr.6) znázorňuje obvod Země s pólem umístěným na svislé ose. Poloměr kruhu má hodnotu 1 palec. Trojúhelníky sestrojené vně i uvnitř kruhu se dotýkají v bodě na 30 stupni a jejich vrcholy korespondují se severním pólem. Výška každého rovnostranného trojúhelníku je 87% vzdálenosti jeho strany.
3.00 / 3.46 = 0.87
1.50 / 1.73 = 0.87
1.00 / 1.15 = 0.87
Délka každé strany vnitřních trojúhelníků je shodná se vzdáleností linie vedené napříč Zemí na 30 stupni (JI). Tato hodnota se rovná 87% průměru Země.
1.73 / 2.00 = 0.87
Poloměr Země je také 87% vzdálenosti od jejího středu k průsečíkům na vnějším trojúhelníku
AP, AQ, AR..)
1.00 / 1.15 = 0.87
Délka řecké stopy byla stanovena v době, kdy nebyla známa velikost Země, tak jako tomu bylo i u stopy klasické. Standardní délková míra 1 stopy činí 87% původní – řecké stopy.
Také délka jedné míle byla stanovena mnohem dříve, než byly známy rozměry zeměkoule a činí 87% námořní míle, která byla specificky vypočítána s ohledem na velikost Země. 1 námořní míle se rovná jedné minutě, 60 námořních mil jednomu stupni a 5 400 mil 90 stupňům zeměpisné šířky mezi rovníkem a pólem. Vzdálenost rovníku k pólům je 6 215 mil.
5 400 / 6 215 = 0,87
Jedna minuta zeměpisné šířky se rovná 1 námořní míli v jakékoliv zeměpisné délce. Na rovníku se 1 minuta zeměpisné délky rovná 1 námořní míli, avšak ve vyšší šířce se vzdálenost jedné minuty zmenšuje.
Přímka vedená skrz Zemi v bodě 30 rovnoběžky má hodnotu 87% jejího průměru. Obvod kolem Země na 30 stupni je 87% obvodu na rovníku a každá minuta zeměpisné délky tamtéž je 87% délkové minuty na rovníku. Výsledkem je, že jedna námořní míle, rovná jedné minutě zeměpisné délky na rovníku, má stejnou hodnotu jako standardní míle a jedna minuta na 30 stupni.
Aktuálně přijatá hodnota pro rovníkový průměr Země je 7 926 mil a poloměr 3 963 mil. oměr zemského poloměru k přímce vedené skrz Zemi na 30 stupni je 1: 1,732.
3 963 mil x 1,732 = 6 864 mil (přímka vedená skrz Zemi na 30 stupni)
6 864 mil x 3,14(pí) = 21 564 mil (obvod Země na 30 stupni)
21 564 mil / 360 stupni = 59,9 míle (jeden stupeň zem.délky na 30 stupni)
59,9 míle / 60 minutami = 0,998 míle (minuta zem.délky na 30 stupni)
Jako alternativní důkaz doplňuji, že aktuálně přijatá hodnota pro rovníkový obvod Země je 24 902 mil. Obvod na 30 stupni má hodnotu 87% délky zemského rovníku.
24 902 mil x 0,87 = 21 664 (Obvod na 30 stupni je 87% rovníkové délky)
21 664 mil / 360 stupni = 60,1 míle (jeden stupeň zem.délky na 30 stupni)
60,1 míle / 60 minutami = 1.00 míle (jedna minuta zem.délky na 30 stupni)
ČÁST 11. – NAPŘÍČ ZEMÍ
Linie starověkých míst si můžeme představit jako kruh, protože všechna místa jsou na přímce kolem středu Země (obr.7). Vzdálenosti prehistorických staveb na velké kružnici vychází ze skutečně naměřených vzdáleností mezi nimi.
G = The Great Pyramid
C = Cape Verde Islands
M = Machu Picchu
N = Nazca
E = Easter Island (Velikonoční ostrov)
V = Anatom Island
A = Angkor Wat
I = Indus Valley
D = Mohenjo Daro
P = Perseopolis
U = Ur
R = Petra
Přímky jsou vedeny skrz Zemi a spojují Velikonoční ostrov s Machu Picchu, Velkou pyramidu s Angkor Wat a údolím Indu, nebo opačně. Součet vzdáleností přímky vedené napříč Zemí z Angkor Wat k Velikonočnímu ostrovu (7 574 mil) a přímky z Velikonočního ostrova do Machupicchu ( 2 522 mil ) se rovná vzdálenosti na velké kružnici (povrchová vzdálenost) mezi Angkor Wat a Velikonočním ostrovem ( 10 096 mil ). Přímka napříč Zemí vedená z Velké Pyramidy k Velikonočnímu ostrovu ( 7 566 mil ) je třikrát delší, než vzdálenost Velikonočního ostrova k Machu Picchu (2 522 mil ). Přímka vedená z Velikonočního ostrova k protilehlému bodu v údolí Indu ( 7 924 mil ), což je také průměr Země, je 3,1416 krát delší než vzdálenost z Velikonočního ostrova do Machu Picchu ( 2 522 mil ), což je precizní vyjádření hodnoty konstanty pí (obr.8).
Předtím, než jsme se naučili vypočítat obvod Země násobením konstanty 3,1416 jejím průměrem, bylo možné získat tutéž hodnotu pouhým násobením vzdálenosti Velikonočního ostrova do Machu Picchu hodnotou pí.
Vnitřní úhel mezi linkami z Velikonočního ostrova k Machu Picchu a údolí Indu je 72 stupňů. Úhel linek mezi Velikonočním ostrovem, Machu Picchu a Velkou pyramidou je 54 stupňů.
Linky spojující Velikonoční ostrov, Velkou pyramidu a angkorské chrámy poblíž Rolous tvoří rovnoramenný trojúhelník se stranovými úhly 72,9 stupňů. Základna tohoto trojúhelníku (AG) je dlouhá 4 462 mil a výška (HE) je 7 220 mil. Délka základny násobená konstantou fí (1,618) určuje výšku trojúhelníku (obr.9).
4 462 mil x 1,618 = 7 220 mil
Délka každé základny Velké pyramidy je 755,6 stopy a šikmá výška každé strany je 611 stop. Jedna polovina délky základny násobená hodnotou fí (1,618) se rovná její šikmé výšce (obr.10).
755,6 stopy / 2 = 377,8 stopy
377,8 stopy x 1.618 = 611 stop
Jak je zřejmé z nákresu, protilehlý bod k Velikonočnímu ostrovu je v údolí Indu a protilehlý bod plošiny Nazca je chrámové město Angkor (obr.11). Spojovací linky napříč Zemí tvoří dva rovnoramenné trojúhelníky se stranovými úhly 72,9 stupňů. Shodné úhly má i trojúhelník tvořený Velikonočním ostrovem, Angkorem a Velkou pyramidou. Délka základny těchto trojúhelníků násobená konstantou fí se rovná jejich výšce.
2 337 mil x 1,618 = 3 782 mil
Poměr základny k šikmé výšce Velké pyramidy je přesně dvakrát větší než poměr základny a výšky trojúhelníků sestrojených napříč Zemí z Velikonočního ostrova, Nazcy; Angkoru, údolí Indu a středem Země.
Jestliže je vzdálenost mezi Velkou pyramidou a Angkorem přibližně 20% obvodu kruhu, pak jsou odděleny úhlem přibližně 72 stupňů.
Jestliže je vzdálenost Velké pyramidy k Velikonočnímu ostrovu přibližně 40% obvodu a vzdálenost Angkoru k Velikonočnímu ostrovu také 40%, pak jsou Velká pyramida a Angkor vzdáleny od Velikonočního ostrova 144 stupňů na velkém kruhu.
Číslo 72 a jeho varianty 54, 108 a 144 úzce souvisí s dispozičními rozměry staveb jako je Velká pyramida nebo Angkor. Počet postavených chrámů kolem Angkoru je 72, číslo 54 vyjadřuje počet vysokých soch v Angkor Tom. Použití těchto čísel převažuje také ve starověkých spisech a folklóru v okolí těchto míst. Číslo 54 souvisí s hodnotou 72. Hodnota 72 vznikne součtem čísel 36 i 108, kterou podělíme dvěma (54). Číslo 72 je také spojené s astronomickým fenoménem zvaným precese, kde 72 let je časový úsek posunu souhvězdí na noční obloze o jeden úhlový stupeň.
Poloměr jakékoliv koule krát 2pí se rovná jejímu obvodu. Neobvyklý sklon stěn Velké pyramidy 51 stupňů (jedinečný mezi egyptskými pyramidami) nebyl zvolen náhodou. Výška jehlanu krát 2pí se rovná obvodu pyramidy. Kvůli těmto skutečnostem se usuzuje, že byla Velká pyramida postavena jako přesný model jedné polokoule Země v poměru 43 200 : 1.
V existujícím šedesátkovém (60) systému, tvořeném sekundami a minutami, používaném pro čas i pro stupně vzdáleností na Zemi je číslo 43 200 velmi podstatné. Jedna sekunda krát 60 se rovná jedné minutě, krát 60 se rovná jedné hodině, krát dvanáct se rovná 12 hodinám. Sledujme další vztahy. 43 200 sekund se rovná polovině dne. 30 sekund krát 2 se rovná minutě, krát 60 se rovná jeden stupeň, krát 360 se rovná obvodu Země. Jedna polovina minuty zeměpisné šířky krát 43 200 se rovná obvodu Země!
Ve druhém století př.n.l. řecký matematik Archimedes napsal stať, ve které cituje nejranější řecké matematiky (kteří jako on také studovali v Alexandrii a Heliopolisu) v níž vypočítal, že Slunce okupuje 1/720 plochy kde obíhají souhvězdí (oblohy). 720 krát 60 se rovná 43 200. Počet precesí je 72, krát jednotka času 60, krát deset se rovná číslu 43 200.
Jestliže vztah čísla 43 200 k Velké pyramidě není jen shoda okolností, pak její stavitelé museli znát velikost Země.
Tento vztah, právě tak jako přítomnost čísla 72 a jeho variant, vysledovaný v mnoha starověkých stavbách a spisech, naznačuje znalost doby trvání precese a rovnodennosti. V každém případě je existence těchto čísel a použití geometrických vztahů v interiérech u nejstarších staveb prokazatelná.
Zdroje: http://home.hiwaay.net/jalison.html
Podivuhodně uspořádaný prehistorický svět – část III.
Nejstarší civilizace budovaly své stavby podle předem navrženého plánu. Do tohoto grandiózního projektu byl zahrnut povrch celé Země. Kolem zeměkoule je možné vysledovat přímé linie, jejíž body tvoří prehistorické stavby, sbíhající se mnohdy v jednom bodě na Velikonočním ostrově. Jedná se o náhodu, nebo o cílenou stavební činnost předků? Za jakým účelem vznikl tento globální systém? Jak mohly, podle odborníků „primitivní“ národy, vytyčit nekonečné linie napříč kontinenty bez pomocí složitých matematických vzorců a přístrojů. Nebo to bylo všechno jinak?
Odkud nejstarší kultury světa čerpaly své odborné znalosti se dnes můžeme už jen domýšlet. Jako důkaz vyspělosti nám zanechaly stavby, udivujícím způsobem „seřazené“ po celém povrchu Země.
V pokračováních v číslech 5 a 6 WM magazínu jsme se seznámili s průběhem „starověké linie“. Pokud začínáte poznávat tento úžasný celosvětový systém až od tohoto čísla, pro lepší pochopení tématu doporučujeme sehnat si i obě starší čísla.
12. část – ZLATÝ ŘEZ
Angkor Wat je vzdálen 4 745 mil od Velké pyramidy a od Velké pyramidy je 7 677 mil do Nazky. Tyto hodnoty vyjadřují zlatý řez.
4 745 x 1,618 = 7 677
Devadesát mil severovýchodně od Velké pyramidy se nacházejí angkorské chrámy v Prassat Preah Vihear , vzdálené od Velké pyramidy 4 754 mil. Sledovaná „starověká linie“ probíhá nad Velkou pyramidou a Angkor Vihear. Dvacet pět mil severozápadně od města Nazca je známý obrazec kolibříka , který je od Velké pyramidy vzdálený 7 692 mil. Linie probíhá také nad tímto obrazcem. Vztah vzdálenosti mezi místy Angkor Vihear – Velká pyramida – obrazec Kolibříka přesně vyjadřuje konstantu ? (4 754 x 1,618 = 7 692). Protože se vzdálenost obrazce Kolibříka od Angkor Vihear rovná jedné polovině obvodu Země, pak jsou mezi těmito místy na starověké linii viditelné dva vztahy „zlatého řezu“.
Na přímce jsou zakresleny body zlatého řezu :
Starověká linie tvoří na schématu kruh s šesti body . Kruhovou linii vyjadřuje řecké písmeno fí a číslo 10. Nula a jednička jsou první dvě a zároveň také jediná čísla dvojkového (binárního) kódu. Vztahy konstanty fí mezi těmito body (prastarými staveništi) se odrážejí v 500 základních Fibonacciových číslech. Jednou z kapitol, potřebných ke zvládnutí příjímacích zkoušek, jsou i posloupnosti. Jestliže posloupnost splňuje rekurentní předpis říkající, že každý nový člen je součtem dvou jemu předcházejících a jsou-li první dva členy posloupnosti rovny jedničce, dostáváme tzv. Fibonacciova čísla.
První tři prvočísla 2, 3 a 5 se blíží intervalům mezi těmito místy (20%, 30% a 50%) podél obvodu Země. Tentýž procentuální vztah k obvodu kružnice můžeme nalézt ve Fabonacci číslech 127-139.
Procento obvodu základní trojciferné Fibonacciho číslo
Angkor – Giza: 19% # 137 : 191…(Prime)
Giza – Nazca: 30,9% # 138 : 309 …
Nazca – Angkor: 50,0% # 139 : 500 …
Dalším primárním Fibonacciovým číslem po # 137 je # 359. Vzdálenost mezi těmito místy v mílích lze vyjádřit Fibocacciho čísly 359 – 361 v pětimístných hodnotách.
Vzdálenost mezi místy první pětimístné číslo
Angkor – Giza: 4 754 mil # 359 : 47542…(Prime)
Giza – Nazca: 7 692 mil # 360 : 76924 …
Nazca – Angkor: 12 446 mil # 361 : 12446 …
13. část – HLEDÁNÍ ATLANTIDY
Příběh o tajemné zemi Atlantis lze připsat řeckému Platonovi, i když čerpal z egyptských pramenů. Podle těchto zdrojů se vyspělá atlantská říše nacházela za Herkulovými sloupy, za něž je považován dnešní Gibraltar. Podle řecké mytologie byl Atlas prvním králem Atlantidy. Atlas měl sedm dcer, které se po otci jmenovali Atlantidy a po matce se jim někdy říkalo Hesperidky.
Machupicchu a Velká pyramida jsou stejně vzdálené od Kapverdských ostrovů (Cape Verde). Velikonoční ostrov a údolí Indu jsou rovněž stejně daleko od Cape Verde. Když byly Kapverdské ostrovy znovuobjeveny v roce 1460, zjistilo se, že jsou neobydlené. Avšak již na nejstarších mapách jsou zakresleny jako obydlené!
Na staré mapě (Mecia de Viladestes) jsou ostrovy Cape Verde označeny nápisem Gades. Informace na této mapě pocházejí z římského období v prvním stolení našeho letopočtu.
V době objevování světa uvádí v roce 1563 Antonio Galvao původní prastaré názvy pro ostrovy Cape Verde jako Dorcades, Hesperides nebo Gorgades.
Podle Platona byl sever města Atlantis ohraničen horami. Pokud byl starověký svět umístěn podél sledované linie, probíhající tímto místem v Atlantickém oceánu, pak by mohlo jít o jižní ostrovy Cape Verde.
Brazilský nukleární fyzik Arysio Nunes des Santos tvrdí, že Atlantis byla původně lokalizována v Bengálském zálivu, jižně od delty Gangy v Jihočínském moři. Tato oblast byla v době poslední doby ledové nad úrovní mořské hladiny. Mělké dno Jihočínského moře, jediného na světě, které rozlohou odpovídá Platonovu popisu Atlantidy, bylo po roztátí ledovců zatopeno. Ve své práci „Atlantis – ztracený kontinent“ předkládá profesor Santos důkazy existence Atlantidy a Lemurie v oblasti Bengálského zálivu. Své přesvědčení čerpá ze starověkých spisů, folklóru a mýtů místních obyvatel. Podle Santose způsobil zánik Atlantidy katastrofický výbuch sopky Krakatoa. Mrak sopečného popele, který absorboval sluneční teplo, roztavil ledové masy. Sledovaná „starověká linie“ zajímavě probíhá nad Bengálským zálivem jižně od ústí řeky Gangy a pokračuje středem Jihočínského moře. V půli cesty se nachází Mohenjo-Daro a Angkor v bengálském zálivu. (obr.linie)
Další místo, kde můžeme hledat bájnou Atlantidu, se nachází v půli cesty mezi Velkou pyramidou a Velikonočním ostrovem. Leží v severním Atlantickém oceánu na souřadnicích 4° 19′ severní zeměpisné šířky a 41° 30′ západní délky.
G = Velká pyramida A = Angkor Wat V = Anatom Island E = Velikonoční ostrov X = Atlantis?
Vzdálenost Velké pyramidy k Velikonočnímu ostrovu činí přibližně 40% obvodu Země. Bod X na schématu leží přesně v polovině vzdálenosti, činící v obou směrech 20% obvodu Země. Machu Picchu leží v polovině vzdálenosti mezi bodem X a Velikonočním ostrovem, 10% na každou stranu. Vzdálenost Velké pyramidy a Angkor Wat je přibližně 20% obvodu Země, údolí Indu je v půli cesty mezi nimi, 10% na každou stranu. Vzdálenost mezi Velikonočním ostrovem a Angkor Wat je přibližně 40% obvodu Země, v polovině mezi nimi je ostrov Anatom s 20% obvodu na každou stranu. Všechna tato místa jsou rozložena po 10% obvodu Země, zejména však v 20% intervalech. Ačkoliv poblíž bodu X na schématu nejsou žádné ostrovy, je zajímavé povšimnout si velkého ostrova, zakresleného v tomto místě na mapě admirála Piri Reise (viz.WM magazín č. 2). Nedávno prováděná geologická analýza mořského dna v této oblasti prokázala spíše kontinentální než oceánský typ hornin.
14. část – CELOSVĚTOVÉ SOUVISLOSTI
Významné prehistorické stavby leží na sledované „starověké linii“. Jaké mají body této linky další, globální souvislosti? Na přímce mezi Velikonočním ostrovem a Mohenjo Daro leží Velká pyramida v Gíze a Machu Picchu. Druhý bod jiné spojovací přímky, vedené z Velikonočního ostrova přes Tiahuanaco, Bandiagaru, Luxor a Denderu opět tvoří Mohenjo Daro.
Další zajímavé linie:
- Velikonoční ostrov – Fatima – Filirosa – Řím – Mohenjo Daro a Bali
- Velikonoční ostrov – Napata – Mecca – Mohenjo Daro – Agra – Kathmandu – Pohnpei – Tahiti a korálové ostrovy Bora Bora a Huahani.
- Velká pyramida – La Quemada – Poverty Point – Serpent Mound – Carnac (Francie) – Řím – Alexandria – Mecca a Marib.
- Velká pyramida – Jeruzalém – Velká čínská zeď – čínský Xian – pyramidy v Číně – Nan Madol – Pohnpei
- Perseopolis – druhá linie
Perseopolis leží na přímce, obsahující tyto významné body: Nippur – staré sumerské, babylonské a asyrské centrum; Baalbek a starověké fénické město Byblos; historická města Palaikastro a Knossos na ostrově Kréta; ostrov Malta (megalitické stavby a tzv. Cart Ruts – koleje); Volubilis v severní Africe; incké pevnosti, chrámy a astronomické observatoře v Ingapirca .
místo / zem.souř. / vzd.od 54° 05’N 165° 20’W / od linie
Ingapirca / 2° 31′ S / 78° 49′ W – 6,221 míle – 6 mil
Volubilis / 34° 51′ N / 5° 33′ W – 6,226 míle – 11 mil
Malta / 35° 53′ N / 14° 31′ E – 6,215 míle – 0 mil
Knossos / 35° 17′ N / 25° 09′ E – 6,228 míle – 13 mil
Palaikastro / 35° 14′ N / 26° 16′ E – 6,227 míle – 12 mil
Byblos / 34° 08′ N / 35° 38′ E – 6,215 míle – 0 mil
Baalbek / 34° 00′ N / 36° 13′ E – 6,217 míle – 2 míle
Nippur / 32° 05′ N / 45° 10′ E – 6,212 míle – 3 míle
Perseopolis / 29° 50′ N / 52° 52′ E – 6,208 míle – 7 mil
Angkor – druhá linie
Angkor leží na přímce tvořené těmito body: Paracus; Newgrange; Casklerigg; skandinávské kamennné desky v Dánsku; švédský ostrov Gotland; Zagorsk; Llhasa; Phimai; Angkor Wat; Uluru .
místo / zem.souř. / vzd.od 32° 40′ S 22° 42′ E / od linie
Paracus / 13° 34′ / S 76° 12′ W – 6,215 míle – 0 mil
Newgrange / 53° 42′ N / 6° 29′ W – 6,215 míle – 0 mil
Castlerigg / 54° 36′ N / 3° 06′ W – 6,219 míle – 4 míle
Gotland / 57° 15′ N / 18° 10′ E – 6,215 míle – 0 mil
Zagorsk / 56° 17′ N / 38° 07′ E – 6,210 míle – 5 mil
Llasha / 29° 44′ N / 91° 12′ E – 6,215 míle – 0 mil
Phimai / 15° 13′ N / 102° 50′ E – 6,225 míle – 10 mil
Angkor Wat / 13° 28′ N / 103° 53′ E – 6,215 mil – 0 mil
Uluru / 25° 22′ S / 131° 03′ E – 6,250 míle – 35 mil
Nazca – druhá linie
Přímka vedená přes Nazcu je tvořena body: Havajské souostroví;
Sousední body přímky vedené přes Nazcu tvoří Havajské ostrovy a Velké Zimbabwe spolu s rozvalinami starověkého města Khami. Na této přímce se nachází také svatyně My Son ve Vietnamu a megalitické město Tiahuanaco na břehu jihoamerického jezera Titicaca.
Teorie o postupném přesunu severního pólu (Charles Hapgood a Rand Flem-Ath) lokalizuje jejich dřívější polohu do Yukonu, Grónska a Hudsonova zálivu. Osový bod pro severní pól leží poblíž Grónska ( 63° 21′ N 15° W), na kružnici (linii) vedené z Havajských ostrovů přes Nazcu do vietnamského My Son. Pokud byl tento bod severním pólem, ležela všechna tato místa kdysi na rovníku.
místo / zem.souř. / vzd.od 63:21° N 15°W / od linie
Nazca / 14° 42′ S / 75° 06′ W – 6,259 míle – 44 míle
Tiahuanaco / 16° 32’S / 68° 42′ W – 6,215 míle – 0 mile
Khami / 20° 08′ S / 28° 35′ E – 6,215 míle – 0 mil
Great Zimbabwe / 20° 05′ S / 30° 45′ E – 6,255 míle – 40 mil
Angkor Wat / 13° 28′ N / 103° 53′ E – 6,225 míle – 10 mil
Preah Vihear / 14° 24’N / 104° 40′ E – 6,190 míle – 23 míle
My Son / 15° 39′ N / 108° 15′ E – 6,217 míle – 2 míle
Oahu / 22° 11′ N / 159° 27′ W – 6,230 míle – 15 mil
Machupicchu – druhá linie
Na linii procházející přes Machu Picchu leží body: Ollantaytambo; Saqsaywaman; Cuzco; Ingapirca; Tazumal; mexické Viejo; Palenque a La Venta; kaňon Chaco a Mesa Verde .
Linie protíná pramen řeky Amazonky, ústí řeky Parana v Buenos Aires, ústí řejky Mekong v Oc-Eo, ústí řeky Xi v Macau, ústí řeky Yang-ce v Šanghaji a ústí řeky Rio Grande v Matamoros.
místo / zem.souř. / vzd.od 31° 50′ S 170° 40′ W / od linie
Cusco / 13° 31′ S / 71° 59′ W 6,229 míle – 14 mil
Ollantaytambo / 13° 15′ S / 72° 16′ W 6,223 míle – 8 mil
Machupicchu / 13° 06′ S / 72° 35′ W – 6,214 míle – 1 míle
Ingapirca / 2° 31′ S / 78° 49′ W – 6,239 míle – 24 míle
Tazumal / 13° 59′ N / 89° 33′ W – 6,224 míle – 9 mil
Mixco Viejo / 14° 58′ N / 90° 32′ W – 6,207 míle – 8 mil
Bonampak / 16° 52′ N / 91° 15′ W – 6,237 míle – 22 míle
Palenque / 17° 32′ N / 91° 58′ W – 6,216 míle – 1 míle
La Venta / 18° 00′ N / 92° 55′ W – 6,190 míle – 25 mil
Chaco Canyon/ 36° 03′ N / 107° 59′ W – 6,203 míle – 12 mil
Mesa Verde / 37° 09′ N / 108° 31′ W – 6,215 míle – 0 mil
Shanghai / 31° 14′ N / 121° 27′ E – 6,222 míle – 7 mil
Oc-Eo / 10° 01′ N / 105° 06′ E – 6,249 míle – 34 míle
Palenque – druhá linie
Podle Terryho Wlashe je Palenque seřazeno na jedné přímce s body: Bimini; Fatima; Mecca; Tongariro na Novém Zélandu; Abydos;Údolí králů v Egyptě; Siwa; Taupo a Coba (obr.13).
místo / zem.souř. / vz.od 49° 09’S 23° 24’W / od linie
Palenque 17° 32′ N / 91° 58′ W – 6,215 míle – 0 mil
Coba 20° 31′ N / 87° 39′ W – 6,218 míle – 3 míle
Bimini 25° 46′ N / 79° 15′ W – 6,213 míle – 2 míle
Siwa 29° 14′ N / 25° 31′ E – 6,195 míle – 20 mil
Abydos 26° 11′ N / 31° 55′ E – 6,210 míle – 5 mil
Luxor 25° 43′ N / 32° 35′ E – 6,211 míle – 4 míle
Mecca 21° 26′ N / 39° 53′ E – 6,221 míle – 6 mil
Taupo 38° 40′ S / 175° 50′ E – 6,210 míle – 5 mil
15. část – SBÍHAVOST LINIÍ – I.
Na měřených přímkách jsou zahrnuty stavby na: Velikonočním ostrově; v kaňonu Chaco; Palenque; Ingapirca; Ollantaytambo; Tiahuanaco; Fatima; Řím; Siwa; Giza; Luxor; Mecca; Persepolis; Mohenjo-Daro; Angkor a Pohnpei .
Zajímavá je podobnost čar, spojujících nejstarší místa světa, s liniemi na plošině Nazca. Tato shoda nutí k domněnce, že linie na plošině Nazca představují mapu světa; třídimenzionální pohled na Zemi se zakreslenými spojovacími přímkami mezi dvěma centrálními body na Velikonočním ostrově a v Mohenjo-Daro. Křivky neprobíhající těnito dvěma body na jednotlivých mapách nejsou centrovány k dané lokalitě (obr. 15).
Mapa nazkánských linií (obr.16) spočívá na studii, kterou ve třicátých letech vypracovala Maria Reiche.
16. část – SBÍHAVOST LINIÍ – II.
Na mapě na obrázku 17 jsou tři hlavní přímky (rovníkové kružnice) a jejich centrální body (křižovatky) na Velikonočním ostrově, Mecce a v Mohenjo-Daro. Na mapě je zakresleno celkem šest přímek, probíhajících nad těmito třemi hlavními body. Všechny průsečíky přímek (kružnic) leží nad úrovní mořské hladiny a nachází se na nich starobylá, historicky zajímavá místa. Zleva doprava označené body jsou: Velikonoční ostrov; Fatima; Řím; Siwa; Gíza; Luxor; Mecca a Mohenjo-Daro.
17. část – CESTA MRTVÝCH
Největší komplex amerických pyramid je situován severovýchodně od Mexico City, v Teotihaucanu. Celá toto starověké město bylo postaveno podle geometrické sítě, tvořené centrální třídou začínající u Měsíční pyramidy. Tato hlavní třída, známá jako „cesta mrtvých“ se od osy sever jih odchyluje o 15,5 stupně (na západě k jihu a na východě od dnešního severu). Prodloužíme-li „cestu mrtvých“ přímkou vedenou k jihu, bude probíhat poblíž Velikonočního ostrova. I když protilehlým bodem (na Zemi) Velikonočního ostrova je údolí Indu, přibližuje se tento bod spíše k městu Ganweriwali, než k Mohenjo-Daro. Prodloužíme-li „cestu mrtvých“ přímkou vedenou na sever, projde nad severními oblastmi až do Eurasie a přesně protne město Mohenjo-Daro (obr. 18).
18. část – ZLATÝ ŘEZ – II.
Vzdálenost východní části Nazcy k Velké pyramidě činí na kružnici 7 677 mil. Shodné jsou také vzdálenosti z Teotihuacanu do Sakkary (7 677 mil), z Palenque do Luxoru (7 677 mil), z Cobe do Nippuru (7 677 mil) a z Teotihuacanu do Byblos (7 677 mil).
Nazca i Velká pyramida jsou od osového severního bodu na jihovýchodní Aljašce vzdáleny 6 215 mil (10 000 km), stejně jako každý bod ležící na této rovníkové přímce (kružnici). Také místa na ostatních sledovaných kružnicích jsou stejně vzdálena od svého severního bodu.
Podíl hodnoty 7 677 mil a 6 215 mil je významný, protože je naprosto stejný, jako podíl vzdálenosti základny a šikmé výšky Velké pyramidy ( 755 / 611 stop).
Trojúhelník sestrojený na ploše (s hodnotou základny, tvořenou vzdáleností na kružnici mezi místy, a stranami deklarujícími jejich vzdálenost k osovému – severnímu – bodu) má stejné úhlové hodnoty jako u Velké pyramidy a demonstruje stejný koeficient (fí) a vztah 2pí.
755 stop ÷ 2 = 377,5 stopy
611 stop / 377,5 stopy = 1,618 (fí)
7,677 míle ÷ 2 = 3,839 míle
6,215 míle / 3,839 míle = 1,618 (fí)
Rozdělením tohoto trojúhelníku na dva podél jeho výšky může dokumentovat užití Pythagorovy věty a2+b2=c2. (a) = jedna polovina základny (3 839 mil) a (c) = 6 215 mil. Stejně jako u Velké pyramidy je hodnota výšky trojúhelníku násobená 2pí shodná s násobkem jeho základny krát čtyři.
3,1416 x 2 = 6,2832 4,887×72 mil x 6,2832 = 30,710 míle 7,677 míle x 4 = 30,710 míle
Špička Velká pyramidy v této azimutární projekci tvoří středový bod kruhu vzdáleném 7 687 mil. Teotihuacan a Nazca a několik dalších významných starověkých míst v Americe jsou velmi blízko tohoto kruhu; Tula a Cholula v mexickém údolí; Monte Alban a Mitla v Oaxace; Tucume, Chan Chan, Moche, Sechin, Caral, Marcahuasi, Pachamac a Tambo Colorado podél břehů Peru. Obdobně projektovaná kružnice se středem v protilehlého bodu (jižní část Tichého oceánu)a vedená opět těmito místy je vzdálená 4 750 mil. Podíl mezi vzdálenostmi každého bodu na kružnici (přímce) k Velké pyramidě a hodnot vzdáleností z opačného bodu vyjadřuje koeficient (fí) s chybovou tolerancí méně než dvě desetiny jednoho procenta:
7 685 mil/ 4 750 mil= 1.618 (fí)
místo / zem.souřadnice / vzdálenost od Gízi / vzd.od antipólu
Tula 20° 03′ N / 99° 20′ W – 7,669 míle – 4,766 míle
Teotihuacan 19° 40′ N / 98° 52′ W – 7,666 míle – 4,769 míle
Cholula 19° 04′ N / 98° 18′ W – 7,669 míle – 4,766 míle
Monte Alban 17° 01′ N / 96° 46′ W – 7,694 míle – 4,741 míle
Mitla 16° 55′ N 96° 24′ W – 7,680 míle – 4,755 míle
Tucume 6° 30′ S 79° 51′ W – 7,700 míle – 4,735 míle
Chan Chan 8° 03′ S / 79° 00′ W – 7,700 míle – 4,735 míle
Moche 8° 06′ S / 78° 56′ W – 7,695 míle – 4,740 míle
Sechin 9° 26′ S / 78° 13′ W – 7,702 míle – 4,733 míle
Caral 10° 54′ S / 77° 31′ W – 7,710 míle – 4,725 míle
Marcahuasi 11° 46′ S / 76° 34′ W – 7,680 – míle – 4,745 míle
Pachacamac 12° 13′ S / 76° 52′ W – 7,710 míle – 4,725 míle
Tambo Colorado 13° 38′ / S 75° 46′ W – 7,694 míle – 4,741 míle
Nazca 14° 42′ S / 75° 06′ W -7,685 míle – 4,750 míle
19. část -SHODA KRUHU S 15. ROVNOBĚŽKOU
Kruh, sestrojený kolem bodu udaného zeměpisnou polohou 20° 55′ S / 26°10’W, o poloměru 5 180 mil protíná Velkou pyramidu, Velikonoční ostrov, Palenque, Dzibilchaltun, Stonehenge, Akropolis, ostrov Thera (Santorin) a Palaikastro . Vzdálenost od severního pólu k 15. rovnoběžce činí 5 180 mil. Obvod tohoto kruhu je totožný s obvodem 15. rovnoběžky. Poblíž kruhu (přímky) je severozápadně od Akropole starověká věštírna Delphi a Dodona. Severozápadně od Velké pyramidy, rovněž poblíž kruhové linie, leží starověká hlavní města Alexandria a Sais. Několik pyramid a starověkých měst, včetně Sakkary, jsou orientována jiho-jihovýchodně od Velké pyramidy, také poblíž kruhu. Několik mayských a olméckých měst mezi Palenque a Dzibilchitunem na Yucatanském poloostrově, včetně měst Uxmal a Edzna, jsou také blízko kruhu.
Malý ostrov Martin Vaz, tvořící hranici ostrovního řetězce táhnoucího se od pobřeží Brazílie (obr. 22), leží dva stupně západně od bodu 20° 55′ S / 26°10’W.
místo / zem.souř. / vz.od 20°55’S 26°10’W / od kruhu
The Great Pyramid 29° 59′ S / 31° 09′ E – 5,175 míle – 5 mil
Saqqara 29° 52′ N / 31° 13′ E – 5,175 míle – 5 mil
Easter Island 27° 04′ S / 109° 22′ W – 5,182 míle – 2 míle
Palenque 17° 32′ N / 91° 58′ W – 5,185 míle – 5 mil
Edzna 19° 40′ N / 90° 15′ W – 5,165 míle – 15 mil
Uxmal 20° 22′ N / 89° 46′ W – 5,162 míle – 18 mil
Dzibilchaltun 21° 10′ N / 89° 38′ W – 5,172 míle – 8 mil
Stonehenge 51° 08′ N / 1° 49′ W – 5,175 míle – 5 mil
Dodona 39° 30′ N / 20° 50′ W – 5,165 míle – 15 mil
Delphi 38° 29′ N / 22° 30′ E – 5,160 míle – 20 mil
The Acropolis 37° 57′ N / 23° 42′ E – 5,185 míle – 5 mil
Thera 36° 22′ N / 25° 22′ E – 5,182 míle – 2 míle
Palaikastro 35° 14′ N / 26° 16′ E – 5,186 míle – 6 mil
ZÁVĚREM
Jedna ucelená série WM magazínu o podivuhodném řazení prehistorického světa končí. Nekončí však hledání „klíče“ k pochopení tohoto celosvětového systému. V dalších číslech budeme sledovat nejnovější teorie a zprávy z archeologických nalezišť.
Překlad a editace: Jiří Matějka 2002
