Jedním z pozoruhodných umělecky zpracovaných archeologických nálezů, jehož účel zatím neodhalily ani nejnovější výzkumy, jsou tzv. vyřezávané kamenné koule, známé pouze ze Skotska. Nikde jinde na světě se nevyskytují!
Jejich vznik je stále zahalen tajemstvím.
Vyřezávané kamenné koule pocházejí z mladší a pozdní doby kamenné ( 3200 – 2500 př. n. l.), jde tedy o současníky kamenných (megalitických) staveb, některé jsou však původu podstatně mladšího a jejich vznik spadá do doby bronzové (2000 – 700 př. n. l.).
V současné době zná věda 387 takových koulí, z nichž 375 je shodné velikosti s průměrem tenisového míčku (cca 70 mm) a zbylých 12 pak má průměr až dvakrát větší (90 – 140 mm).
Tajemné tvary
„Koule“ však nemají jen klasický tvar geometrických koulí, ale vyskytují se i v podobě čtyřstěnu (tetrahedron), krychle (hexahedron), osmistěnu (oktahedron), dvanáctistěnu (dodekahedron) a dvacetistěnu (ikosahedron).
Některé jsou navíc opatřeny různým počtem jakýchsi knoflíků, které jim dávají jejich typický vzhled a charakteristická je rovněž jejich výzdoba rytými spirálami, soustředěnými kruhy, šrafováním i kombinovanými složitými obrazci.
Materiál, z něhož jsou koule zhotoveny, je nahodilý, zjevně byl používán místní kámen, a tak dávní umělci vyřezávali z pískovce či serpentinu, ale také z mnohem tvrdší žuly, dioritu, čediče a také gabra, což je materiál dosti obtížně zpracovatelný.
Kromě pěti exemplářů byly všechny koule nalezeny ve Skotsku, zejména v oblasti Aberdeenshire, některé kusy však pocházejí i ze západních ostrovů, jako např. z posvátného ostrova Iona, z Arranu, Lewisu nebo Skye a také z Orknejí.
U většiny koulí neznáme přesné dokonce ani místo nálezu. Jen několik jich bylo objeveno na známých archeologických lokalitách.
Dříve než staří Řekové…
Jenomže k těmto předmětům se též váže nejedna hádanka a nejasnost. Na první pohled nás na nich upoutá jejich mistrné, precizní provedení a složité tvary některých kusů. A právě v tomto bodě se dostáváme k první z pozoruhodností.
Ve 4. století př. n. l. žil v Aténách řecký filosof Platón, který nejednou navštívil ostrov Sicílii, kde již dlouhou dobu přežívala filosoficko-matematická tradice Pythágorova. Zřejmě tady se Platón seznámil s pěti pevnými tvary stejných okrajových i vnitřních úhlů: čtyřstěnem, krychlí, osmistěnem, dvanáctistěnem a dvacetistěnem.
K nim pak ve svém dialogu „Timaios“ přiřadil pět prvků: čtyřstěnu oheň, krychli zemi, vzduch osmistěnu, vodě náležel dvanáctistěn a dvacetistěn zastupoval vesmír. Uvědomme si však, že v případě kamenných koulí mluvíme o 4.
století př. n. l. Jak je ale možné, že poznatky o těchto tělesech měli již neolitičtí obyvatelé Skotska kolem roku 3 000 př. n. l., tedy v době, kdy se středomořské civilizace teprve probouzely k životu?
Důkazem toho jsou právě ony kamenné vyřezávané koule, které představují všechny zmíněné tvary.
K čemu mohly sloužit?
Ačkoliv jsou kamenné koule zkoumány už od 19. století, kdy se těšily značnému vědeckému i sběratelskému zájmu, dodnes není nic známo tom, pro jaký účel byly tyto podivné předměty vytvořeny.
Samozřejmě existuje mnoho hypotéz o tom, k čemu mohly sloužit, ale žádná z nich na otázku neodpovídá jednoznačně a dostatečně přesvědčivě. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že jednou z prvních vědeckých hypotéz bylo, že koule sloužily jako rekvizita při mystických obřadech či jako pomůcky k věštění.
Přiznejme si však, že je to hypotéza ne příliš nápaditá a ani nevyhnutelná, neboť skotské kamenné koule jsou přesně tím druhem předmětů, které k takovým závěrům přímo vybízejí.
Mohly to být zbraně?
Objevily se ovšem i originálnější hypotézy. Ještě v 19. století se někteří vědci domnívali, že koule jsou ve skutečnosti hlavicemi zbraní – palic, případně jakýchsi žezel. Tato teze se opírala především o podobnost skotských koulí a kamenných palic Anglosasů, vyobrazených na slavné tapiserii z Bayeaux, zachycující vylodění Normanů v Anglii a bitvu u Hastingsu roku 1066.
Vyskytl se také názor, že koule mohly být součástí zbraně, jež připomínala indiánské bolaso (sestává z lana, na jehož koncích jsou upevněny koule – při hození omotá nohy kořisti a tím ji znehybní), což se svým způsobem jeví daleko pravděpodobnější, než součást nějakého palcátu.
Není totiž vůbec jasné, jakým způsobem by měly být kamenné koule připevněny k dřevěným holím. Avšak především musíme brát v úvahu fakt, že koule jsou pečlivě a mnohdy složitě zdobené a tudíž lze předpokládat, že takový předmět by nejspíš nesloužil jako prostá zbraň.
Stejně tak je jasné, že by majitel takového velmi pracně vyrobeného předmětu neriskoval jeho zničení či ztrátu.
Stále chybí jasný důkaz
Jiná teorie se obrací zcela opačným směrem. Její autor totiž vycházel ze skutečnosti, že většina koulí je stejné velikosti a váhy a na základě toho se dají rozdělit do několika váhových skupin.
Vzhledem ke své velikosti jsou totiž koule lehce přenosné, a tak mohly sloužit nejen jako závaží pro váhy domácí, ale i pro přenosné váhy obchodníků. Autor teorie navíc připomíná analogii z Dálného Východu, kde byly obdobné koule užívány jako závaží zavěšovaná na vlasy či hedvábná vlákna.
Dalším důkazem, podporujícím tuto teorii, by mělo být to, že koule byly často nacházeny na sídlištích, ne však v hrobech. I jejich ojedinělý výskyt, tak akorát pro jedny váhy nebo to, že doba jejich vzniku koresponduje s počátky obchodu, se dá považovat za jakýsi důkaz.
Bohužel, skutečný a přímý důkaz pro tuto teorii rovněž chybí. Bez jasných důkazů je i současná nejnovější teorie, podle níž koule sloužily k nějakému druhu společenské hry, představme si třeba něco mezi kuličkami a petanquem.
Jestliže se s koulemi házelo, pak by to vysvětlilo, proč jsou některé z nich naštípnuté.
Nerozluštěná záhada
K čemu tedy kamenné koule opravdu sloužily? Ačkoliv existuje několik předpokladů a teorií, odpověď je stále nejasná. Byly to magické pomůcky věštící budoucnost, závaží obchodníků nebo předměty společenské hry?
Je možné, že šlo o symboly jednotlivých rodů a nebo se máme vrátit na začátek a uvažovat o tom, že koule byly geometrickou pomůckou pravěkých architektů? O tom, k čemu skotské vyřezávané kamenné koule doopravdy sloužily se mohou vědci jen dohadovat, protože jejich účel zůstává záhadou dodnes.
Více se dozvíte:
Mann, Ludovic: The Carved Stone Balls of Scotland: A New Theory as to their Use, Proc Soc Antiq Scot 48 / 1913 – 14, s. 407 – 420.
Marshall, D.: Carved stone balls, Proc Soc Antiq Scot 108 / 1976 -7, s. 40 – 72.
Smith, J. A.: Notes of Small Ornamented Stone Balls found in different parts of Scotland, with Remarks on their supposed Age and Use, Proc Soc Antiq Scot 11 / 1874 – 6, s. 29 – 62.
Autor: Jan R. Hrdina
