Pomníky času

Egypt, Gíza, pyramidy… Tahle tři slova mě vždy spolehlivě nastartují do pohotovostního režimu… O pyramidách už bylo napsáno skoro všechno (ne všechno byla vždy pravda) a v souvislosti s nimi bylo také vyřčeno tolik hypotéz, že by se mi nevešly do počítače… Prostě jsou tu a pobaveně sledují to hemžení pod sebou. Vezmeme fakta trochu hopem, protože každý kdo se o pyramidy jen trochu zajímá, je už slyšel tisíckrát… Umělé útvary pyramidálního tvaru se vyskytují hned na několika místech zeměkoule a všude se tváří, jako by byly z jiného světa… Ty nejznámější leží v egyptské Gíze, následují pyramidy mexické, čínské, evropské a dokonce i podmořské poblíž Japonska… (osobně jsem si téměř jist, že nějaké ještě objevíme například v zeleném moři Jižní Ameriky).

Podívejme se tedy nejdříve na tu nejznámější, které říkáme Cheopsova… Leží necelých dvacet kilometrů západně od Káhiry, na zastavěné ploše 5,2 hektaru, složená z 2,3 miliónu pískovcových bloků… Impozantní dílo! Výška pyramidy se uvádí plus – mínus a navíc jí schází vrcholový kámen. Dnes se zdá, že výška poklesla na 146,6 metru… Východní strana měří 272,12 m, jižní 272,19 m, západní 272,09 m a severní 271,94 m. Pyramida je perfektně orientována severo-jižním směrem a úhel stran je 51° 52“… To jsou velmi strohá fakta.

Co všechno se dá z rozměrů pyramidy vypočítat tu psát nebudu, protože je toho jednak příliš mnoho ( od obvodu zeměkoule – až po vzdálenost Země od Slunce) a jednak mi to připadá trochu účelové… No vezměte si metr a pusťte se do přeměřování vašeho příbytku…Ručím za to, že se nějakými kejkli s čísly, násobením a dělením čehokoliv, také dostanete k vzdálenosti Měsíce od Země…!

Raději se jen tak heslovitě podívám na méně známé skutečnosti, které jsou mnohem zajímavější…

Například – úplně běžně se neví, že pyramidy v Gíze, byly původně obloženy leštěnými bloky, které byly ve 14. století použity k výstavbě Káhiry. (Trestuhodné! Dovedete si představit jak byly krásné?) Takže se dnes díváme pouze na hrubou stavbu, bez fasády…

Další barbarství bylo dobývání se dovnitř!

V roce 820 n.l. se do Velké pyramidy doslova proboural arabský kalif Abdullah Al Mamún…Dostal se až do Královské komory, ale nenalezl nic víc než prázdný sarkofág…

Zajímavá je i historie samotného názvu…

Proč jí říkáme Cheopsova ? No protože to egyptologie po léta letoucí hlásá. A kde se tento její název vzal ? Může za to, mimo jiné, dnes už legendární příběh o podvodu jistého plukovníka Wysse, který údajně zfalšoval nalezenou kartuš s nápisem „ Chufu“ (Cheops) Jmenovaný faraon nemá velmi pravděpodobně s výstavbou tohoto gigantického díla mnoho společného…Podvod už dávno odhalil orientalista Zecharia Sitchin, přesto je onen vykuk nadále oslavován jako významný objevitel. Ale tak už to mezi vědátory chodí…

Pravda, Herodotos navštívil Egypt v pátém století před naším letopočtem a má podobný názor, ovšem Herodotos občas psal skutečné pohádky tisíce a jedné noci, což se dávno ví, ale pokud se to hodí do krámu, je klidně citován i na akademické půdě… Naštěstí jsou i jiné prameny, které hovoří o tom, kdy, jak a proč vznikly pyramidy a nejsou o nic méně seriózní… Pojďte se tedy vydat na cestu do dávných věků… Ujišťuji , že to bude cesta zajímavá a vzrušující… ..

Byl stavitelem Velké pyramidy předpotopní patriarcha Enoch, legendární král Saurid, Hermes Trismegistos, či bůh Thowt? Těžká otázka… Zejména proto, že všichni čtyři jmenovaní byli zřejmě jedna a tatáž osoba…

O králi Sauridovi, hovoří už koptská slovesnost a vypráví, že v dobách před potopou nechal postavit pyramidu, aby do ní umístil „…znalosti různých umění, věd matematických a geometrických, aby byly svědectvím k užitku těch, kteří by je jednoho dne mohli pochopit…“

Už v těchto textech je zmínka o tom, že Saurid je totožný s Hermem… Arabský cestovatel Ibn-Battuta ve 14.století uvádí jako stavitele rovnou Herma Trismegista… Plútarchos zase v Hermovi poznává Thowta, který je již dávno v různých textech ztotožňován s biblickým Enochem…

Židovský historik Flavius Josephus (současník Ježíšův) píše také, že stavitel pyramidy postavil dvě „schrány na vědění…“ – jednu z kamene a druhou z cihel. Jasně pak píše, že ta kamenná za jeho života ještě existovala a to v Egyptě!

Nás bude nejvíce zajímat Enoch – otec slavnějšího Metuzaléma… a vypravíme se za ním nejprve pod zem…

Nedlouho poté, co byl před několika lety odtajněn nový typ radaru schopného nahlížet hluboko pod zemský povrch, se vynořila řada ohromujících údajů o důmyslných labyrintech systémů podzemních tunelů v různých částech světa. V jihoamerické Guatemale byly pod mayským pyramidovým komplexem Tikal zmapovány tunely, táhnoucí se v délce plných 800 kilometrů na druhou stranu této země. Badatelé míní, že jejich přítomnost zřejmě vysvětluje způsob, jak mohlo asi půl miliónu Mayů uniknout zhoubným událostem, které decimovaly jejich kulturu.

Obrovské podzemní prostory se vyskytují na Zemi podivuhodně často a pokud jste si někdy zkusili bouchnout do skály, jistě víte, že to není žádná sranda…

Podzemní radar (SIRA), použitý za stejným účelem v Egyptě před rokem 1978, zaznamenal přítomnost mimořádného podzemního komplexu pod gízskými pyramidami. Opatření, která následně udělal egyptský prezident Sadat, měla za následek tři desetiletí přísně tajných vykopávek podniknutých za účelem vniknutí do tohoto systému a jeho pečlivého prozkoumání. Na nedávném setkání v Austrálii předvedl Dr. Jim Hurtak, jeden z klíčových vědců Projektu Giza, filmový záznam z průběhu prací probíhajících pod názvem KOMORY V HLUBINĚ, uvolněný na konci století.

Udivující záběry odhalují objev rozlehlé podzemní megalitické metropole staré 15000 let (!), která se rozkládá v několika úrovních pod gízskou plošinou.

Zatímco ostatní badatelé atomového věku hloubali nad skrytou komorou pod levou prackou Sfingy, rozprostíralo se legendární „město bohů“ přímo pod nimi. Film kromě podzemních vodních kanálů ukazuje impozantní sály o proporcích našich největších katedrál, zdobených přímo na místě vytesanými, obdobně obrovskými plastikami jako jsou ty v nilském údolí. Životy riskující výzkumníci vybavení světly a kamerami opatrně postupovali v gumových člunech napříč podzemními řekami a přes kilometr široké jezero, aby nakonec pronikli až do zapečetěných komor. Zde byly nalezeny pozoruhodné depozitáře se záznamy a artefakty…!

Po potopě, v bájném období egyptského Zep Tepi, „počátku“, se na samém začátku současného cyklu odněkud vynořila tajemná skupina „bohů“, která lidi přeživší na povrchu Země zasvětila do základů civilizace. Počátky současné civilizace připisuje celosvětová tradice příslušníkům jakési vysoce kultivované skupiny, ať už jde o Thowta a Osirise v Egyptě či amerického Quetzacoatla nebo Viracochu.

Celosvětové důkazy signalizují, že tito lidé byli vysoce vzdělanými příslušníky předchozí civilizace. Tak jako z protiatomových krytů a skrytých výzkumných zařízení naší vlastní civilizace, vyšli z podzemních „měst bohů“ poté, když se na povrchu „usadil prach“ kataklyzmatu. Toto byli „předpotopní patriarchové“, jako Enoch a Metuzalém, „giganti a dávní hrdinové“ zmiňovaní v Genesis. Všichni ti nevysvětlitelní bohové starověkého Sumeru, Egypta i Indie pocházeli možná z bájné předpotopní doby.

„Nalezli jsme dědictví civilizace ovládající jistý způsob technologie, která byla mnohem dále než je naše. Byla to technologie jíž dokázali vytvořit ohromná podzemní města, přičemž Sfinga a pyramidy jsou jen malé povrchové značky.“ Na projektu zúčastněný Dr. Hurtak přirovnává tento nález ke kolizi, ne nepodobné nečekanému kontaktu s vyspělou mimozemskou kulturou. Popsal to jako „odkrytí kořenů čtvrté kultury“, takzvané Atlantské civilizace, která zanikla v posledním kataklyzmatu. Nález poskytuje jednoznačný důkaz, že veškeré jazyky, kultury a náboženství vyvěrají z jediného společného zdroje, jemuž Dr. Hurtak říká „rodičovská civilizace“.

V podzemí nalezené stopy technologie vykazují jinou cestu vývoje než je ta, po níž jsme kráčeli. Je to tak, jak kdysi podotkl Arthur C. Clark:

„Jakákoliv technologie překonávající tu naši by nám nutně musela připadat jako magie.“

Podle Dr. Hurtaka šlo o kulturu, které se nejen podařilo rozluštit genetický kód, ale zmocnila se klíčů k fyzikálnímu spektru, k antické „vyšší fyzice světla“ … tedy toho, co se vypravil hledat dávný Gilgameš do ztraceného „města bohů“, po němž hodlal pátrat v tunelech pod horou Ma-šu, v pouštní oblasti.

Hurtak referoval o „řeči světla“ a „veleknězi“ – vědci z předchozí éry, jménem ENOCH, spojovaném se stavbou komplexu Velké pyramidy. V této souvislosti se Hurtak zmínil o veliké duchovní vědě, nauce popisující jakési „genetické schodiště ke hvězdám“.

ENOCH byl předpotopním patriarchou, jednou z nejslavnějších klíčových osob předchozí éry a Bible mu připisuje zřízení původního Siónu, legendárního „Jahwova města“ stejně tak, jako vynález abecedy a kalendáře. Enoch je také prvním astronautem v historii, jehož Pán „vzal vysoko vzhůru“, aby mu ukázal „tajemství Země i nebes“.

Egypťanům byl znám jako THOTH (Thowt), „Pán magie a času“, Řekům jako „posel bohů“ HERMES a pamatuje na něj dokonce i keltská tradice jako na nevyzpytatelného mága Merlina, který nakonec „zmizel na jabloňovém stromě do mytického Avalonu“, aby tam vyhledal tajemství nesmrtelnosti. Slíbil, že se zase vrátí. Jak také jinak, to tehdy slibovali všichni…

Jako jeden z těch, kteří dosáhli nesmrtelnosti a znalosti tajemství jak bychom se i my mohli „stát bohy“, také Thoth / Enoch slíbil, že se „vrátí na konci času s klíči k posvátným branám Země.“ Na kontroverzních Svitcích od Mrtvého moře, odhalených fragmentech ztracené Enochovy knihy kdysi odstraněné z bible náboženskými vůdci, Enoch charakterizuje podivuhodnou minulou civilizaci, která zneužila klíčů k vyšším znalostem a proto se nebyla schopna zachránit před posledním kataklyzmatem. Tyto „klíče“ doslova i obrazně ztratili, a tím přišli o veškeré vyšší znalosti. (Další zásluha církevních otců a praotců…Enoch se prostě do Bible nehodil…Popisoval skutečnosti příliš… … skutečně!)

Podle četných podání Enoch, tak jako Quetzacoatl v mayské legendě slíbil, že se k nám tyto znalosti vrátí na „konci času“, tedy na konci současného cyklu. Příslib, že „všechno bude odhaleno na konci současného světa“, obsahuje i biblická Kniha Zjevení. Mimořádné objevy v Egyptě a jinde nepopisují jen pokročilou technologii, ale podivuhodnou cestu vývoje, vedoucí vysoko nad náš současný stav.

Důkladný vědecký průzkum klíčových pyramidových míst na celém světě odhalil, že jde o důmyslné harmonické struktury, které nejenom zrcadlí pozice planet a hvězdných systémů, ale současně napodobují harmonii čaker a dutin lidského těla. Každý kámen uvnitř Velké pyramidy je naladěn na specifickou frekvenci nebo tón. Sarkofág v centru Velké pyramidy vibruje na frekvenci tlukotu lidského srdce. Udivující pokusy provedené Dr. Hurtakem a jeho spolupracovníky ve Velké pyramidě a na dalších místech v Jižní Americe demonstrovaly, že pyramidy jsou v podstatě hlasově aktivovatelné „geofyzikální computery“.

Zanotováním specifických zvuků se vědeckému týmu podařilo vytvořit na povrchu i uvnitř pyramid viditelné vlny stojatého světla, které pronikalo dokonce až do jejich nepřístupných vnitřních komor. Následující objevy naznačují, že starověcí kněží – vědci využívali uvnitř chrámových struktur jakýsi druh harmonické zvukové technologie.

Znovu objevené henochiánské znalosti odhalují mateřský jazyk jako „řeč světla“. Základem jazyka zavedeného na počátku tohoto cyklu byl jazyk známý starověkým národům jako HIBURU. Moderní výzkum potvrdil, že nejstarší starověkou formou tohoto původního jazyka, vyjádřeného formou abecedy vycházející ze zrakových vjemů vzorků záření mozku, je hebrejština. Její znaky ve skutečnosti vykazují totožné profily, jaké vytváří rotující vír. Je opravdu řečí světla, kursujícího uvnitř celé naší nervové soustavy.

Vzhledem ke kódování sledujícímu geometrii přirozených symetrických křivek fyzického světa, byl Hiburu harmonickým jazykem, napodobujícím vlastnosti křivek světla. „Klíče“, o nichž hovoří Enoch, se tedy jeví jako zvukové sady k vibračním matricím samotné reality, k mýtické „moci nad světem“. Enochiánské učení hovoří o zvukových rovnicích zakódovaných do prastarých manter a božích jmen, jejichž aplikací lze přímo ovlivňovat nervovou soustavu a produkovat hluboké efekty na úrovni léčení a vyššího stavu vědomí. Jak deklarují starověké texty: „Chceš-li hovořit s bohy, musíš se napřed naučit jejich jazyku.“

Na DNK, zobrazenou ve starozákonní Torah jako prastarý kabalistický „strom života“, se dnes už začíná pohlížet spíš jako na živoucí vibrační strukturu, než jako na neměnný záznam na magnetofonovém pásku. Mnoho moderních vědců v DNK vidí třpytivou konfiguraci vytvarovanou z vlnění, modifikovatelnou světlem, radiací, magnetickými poli či pulzujícími zvuky. Dědictví Thoth/Enocha naznačuje, že „řeč světla“ je prastará nauka o harmonii, která skutečně může ovlivnit DNK.

Důkazy nalezené v Egyptě naznačují, že Egyptané se v období 6 000 let trvajícího genetického experimentu pokoušeli pátrat po nesmrtelnosti a cestě ke hvězdám. Hledání popisované starými velikány zahájil už dlouho předtím Gilgameš. Egypťané nebyli fixování na život po životě, jak se mylně domnívali nejranější křesťanští překladatelé, ale zaměřili se na vytvoření vyššího lidského typu. Společně s mnoha jinými starověkými kulturami věřili, že DNK pochází z hvězd, a že je jí souzeno se k nim vrátit. Znalosti Thoth / Enocha naznačují, že lidské bytosti je souzeno vyvinout se přes současnou pozemskou formu, a pak, jak říká bible:

„Můžeme se stát většími než andělé.“

Egyptský záznam příběhu o „těch, kteří chodí po hvězdách (Star Walkers)“, je o jedincích, kteří jako Enoch občas putovali „za velkou zřítelnici Oriona“ a vrátili se, aby žili jako bohové mezi lidmi. Navzdory vybělení polobožských bytostí z moderního povědomí může být možné, že je nám, jak tvrdí starověké texty souzeno – „stát se takovými, jako byli bohové“. Představují mayští „Páni světla“ a egyptsko-tibetštští „zářící lidé“ skutečně vyšší formu člověka?

Podle mnoha pozemských legend se tyto bytosti pravidelně vracejí na počátku a konci každého cyklu; v bodě, kdy naše sluneční soustava po 13000 letech dospěje do bodu poloviny oběhu kolem 26000-letého, zvířetníkem vyměřeného orbitu kolem galaktického centra. Vzhledem k jakýmsi místním podmínkám na této dráze se tyto 13000-leté intervaly, neboli „světy“, zdají být předěleny kataklyzmatickými zvraty. Podle „kamenného kalendáře“ Velké pyramidy, líčícího takzvaný „Fénixův cyklus“ zmíněného galaktického oběhu, končí tato éra (převedeno na současný kalendář) v roce 2012. Řecké slovo PHOENIX odvozené z egyptského slova PA-HANOK ve skutečnosti znamená: „vláda Enochova domu“.

Enochiánské znalosti naznačují, že tyto pravidelné kataklyzmatické změny v podstatě provokují zrychlený vývoj, a tím urychlují přechod rezidentní životní formy do další vývojové fáze, za níž může nastoupit exodus z rodné planety. Lidský vývoj tedy mohl postupovat daleko rychleji, než se dosud předpokládalo. V archivech předchozí civilizace, která ovládala fyzikální kontinuum, byl nyní objeven důkaz, že se nesnažila postupovat cestou směřující mimo tento svět. A proto také selhala. Také my jsme dostali stejnou příležitost – zvládnout to nebo promarnit svůj čas.

Odhalení přicházející z Egypta líčí existenci celosvětového prehistorického systému pyramidálních chrámů, nastavených jako antény na klíčových meridianech energie, již se dávní kněží-vědci snažili použít jako hudebního rezonančního systému ke stabilizaci planetárních tektonických desek … kataklyzmatická geologie v nejjemnější formě. V prapůvodním jazyce znamená slovo JEDAIAH „cestu slova“ nebo „moc slova“… Pradávní kněží užívali jazyka světla k naladění planety jako obrovského, harmonicky znějícího zvonu. Hodně z toho bude znovu objeveno v posledních dnech současného cyklu. Takže uvidíme…

Zdroj: Mysticland.estranky.cz