Tajemství Stonehenge je ukryto v modrých kamenech

Tajemství Stonehenge je ukryto v modrých kamenech

Tajemství Stonehenge je ukryto v modrých kamenech

 

 

Předchůdci obřích kamenných bloků dnešního Stonehenge byly tzv. modré kameny, dolerity. foto: archiv, Právo

Modré kameny s bílým tečkováním tvoří klíč k pochopení Stonehenge, nejslavnější pravěké památky Británie. Po vyhodnocení vykopávek z letošního léta, prvních od roku 1946, to tvrdí profesor Tim Darvill z Bournemouthské univerzity a předseda Společnosti starožitníků Geoff Wainwright.

 

„Našli jsme několik důvodů pro přesvědčení, že tyto kameny byly vztyčeny jako součást víry v jejich léčivé působení,“ uvedl Wainwright. Jinak řečeno, původní Stonehenge sloužilo jako léčebné centrum, využívající magických vlastností modrých kamenů.

Při vykopávkách se našly celé hromádky jejich odštěpků. „Končily v hrobech rozptýlených v oblasti Stonehenge – dokládá to, jak tento kámen lidi fascinoval,“ řekl.

 

Víra v léčivou moc doleritu přežívá dodnes

Popularitu modrého doleritu potvrzují i čísla: doleritových odštěpků je třikrát více než úštěpů z pískovcových bloků, které tvoří dnešní Stonehenge. „Lidé možná odštípali kusy modrého kamene, aby si menší kousky mohli vzít s sebou jako amulety pro štěstí,“ domnívá se Darvill.

Víra v léčivou moc doleritu přežívá dodnes – ne už ve Stonehenge, kde byly modré kameny nahrazeny bloky z pískovce, ale v pohoří Preseli, odkud je před více než dvaačtyřiceti stoletími dopravili do Stonehenge. „Lidé v Preseli stále věří, že je modrý kámen a voda, která z něj vyvěrá, mohou vyléčit z kašle a pomáhat při srdečních onemocněních,“ míní Darwill.

Snad proto 80 kusů těchto kamenů o váze až 4,5 tuny dopravili z pohoří Preseli do Stonehenge, vzdáleného téměř 250 km. Před více než 4000 lety, v době bez asfaltových silnic a nákladních aut, to byl více než náročný úkol.

Místo přitahovalo nemocné, ale i ty, kdo dokázali léčit

Podle Darvilla se však důkaz dávné víry v léčebnou moc modrých kamenů neskrývá jen v nich samých, ale také v kostech, nalezených při vykopávkách v okolí. „Abnormální většina“ nalezených koster totiž patřila lidem, kteří trpěli nějakou nemocí nebo měli vážné tělesné zranění. „Když lidé přicházeli k monumentu ve Stonehenge, ocitli se v nouzi, pokud to mohu říci takto zdvořile,“ řekl.

Navíc, jak ukazují rozbory jejich zubů, téměř polovina kosterních nálezů patřila lidem, kteří se narodili mimo oblast Stonehenge. „Místo přitahovalo nejen nemocné, ale i ty, kdo je dokázali léčit,“ soudí profesor.

Nový výklad podle něj nevylučuje možnost, že Stonehenge sloužilo i k jiným účelům. „Mohl to být chrám i léčebné středisko. Stejně jako Lurdy, které se staly také náboženským centrem. Nemám tedy problém s výklady jiných lidí,“ tvrdil Darvill.

Argumentem je i nová datace

Při letošních vykopávkách se našla stovka pozůstatků organických látek, díky nimž je možné přesněji datovat stavbu dvou dávno zaniklých kruhů z modrých kamenů (dnešní Stonehenge tvoří pozdější pískovcové bloky).

Podle prvních výsledků sídlili lidé v místech dnešní památky už před 7300 lety. Stonehenge však začalo vznikat až tři tisíce let poté, mezi lety 2400 a 2200 př. n. l. To je o 300 let později, než se dosud soudilo.

Nové datum nabídlo Darvillovi další argument pro teorii léčivých kamenů: do stejné doby jako ony byly totiž datovány i ostatky „lučištníka z Amesbury“. Ten nepocházel z dnešní Anglie – dorazil odněkud z Alp a trpěl vážnými zdravotními problémy.

Anglický vědec je přesvědčen, že do Stonehenge přišel v naději, že ho modré kameny uzdraví. „Je zcela neobvyklé, že datování lučištníka je totožné s naší novou datací modrých kamenů ve Stonehenge,“ poznamenal.

Podle kritiků Darvill a Wainwright vykládají výsledky vykopávek tak, aby vyhovovaly jejich teorii. Klíčovou roli pro vyvrácení nebo potvrzení této teorie může mít přesnější datování stavby dvou kruhů z modrých kamenů, na němž se pracuje.

 

Stonehenge: Čím mohlo být

Astronomickou observatoří: teorie astronoma Geralda Hawkinse ze 60. let 20. století. Podle něj jsou pískovcové bloky dnešního Stonehenge uspořádány tak, aby odrážely klíčové lunární a i solární události během roku.

 

Chrámem uctívačů Slunce: teorie astronoma Josepha Normana Lockyera, který počátkem 20. století prokázal, že osa stavby míří k místu východu slunce při letním slunovratu.

 

Chrámem druidů nebo Římanů: teorie populární v 17. a 18. století, jejím důsledkem jsou dodnes nejrůznější aktivity samozvaných „druidů“ v kamenné památce.

 

Dílem kouzelníka Merlina z legend o králi Artušovi: středověká domněnka

 

Místem pro uctívání předků uprostřed velkého pohřebiště: domněnka založená na množství pohřbů v okolí stavby.

 

 

mcm,DPA, BBC, Právo

/ Historie / Štítky:

O autorovi

Gaspar

Šéfredaktor matrix-2012.cz