Pyramidový komplex v Gíze obkličují hradby

Počátkem roku 2002 bylo možné zaznamenat značné pokroky při stavbě masivního systému hradeb, obkličujících pyramidy a rosáhlé, dosud neprozkoumané území na gízské plošině. Po dostavění bude mít celková ohražená plocha takřka deset čtverečních kilometrů. K čemu to má být dobré?

Giza je jedním z nejdůležitějších archeologických míst na světě, kde jistě čekají ještě mnohé poklady dávného Egypta , jejichž odkrytí vyžaduje důmyslnou technologii a dohled. Ale proč mají další výzkum gízské plošiny chránit hradby a strážní věže? Byly snad, na tomto území objeveny vzorky stop vzácných zemin, či jedinečných minerálů? Nebo je to, jak prohlašují někteří úředníci, skutečně jen opatření na ochranu území před teroristy, a kontrole masy turistů navštěvující tento areál?

Jistě „kontrola davu“ by mohla být důvodem pro stavbu zdi, ale detaily její konstrukce naznačují, že jde o víceúčelové zařízení ve velkém měřítku: například poblíž Nazlat al Salman bude tato zeď v nejnižších místech 7 vysoká metrů. Je snad toto opatření, určené výhradně ke kontrole zástupů turistů?

Hradby rostou postupně a kradmo. V únoru 2002 už se táhly daleko do pouště, kde si jich průměrný návštěvník většinou ani nevšimne. Povšimněte si základů a masivní ocelové armatury na fotografii. Zdi jsou stavěny velice pečlivě na hluboké a široké základy (přinejmenším 2 metry pod zemí) se železnými dráty a tyčemi sloužícími k vyztužení betonu. Nahoře mají nasazenou speciální korunu, obdobně jako bývalá berlínská zed. Celek představuje opravdu mohutný val. Jeho mohutnost lze snad místy odůvodnit nutností, protože navátý pouštní písek se musí odhrnovat buldozery, ale to k odůvodnění tohoto způsobu stavby nestačí.

Tato bariéra neprodyšně uzavře veškeré archeologické aktivity, ale jen před diváky, zeď nijak nechrání naleziště před silnými větry, dujícími napříč planinou. Dílo je tak obrovské, že ve vesnici musely být odstraněny některé obytné domy, což naznačuje, že to, co se nám prezentuje je víc než pouhá ohrada, omezující přístup na populární naleziště všetečným návštěvníkům. Toto mohutné, velmi nákladné a pečlivě promyšlené dílo obklopuje pyramidy a sousedící naleziště, kde patrně chrání nově objevené podzemní hrobky, tunely a pasáže, o nichž se mezi domorodci zmiňují jen neradi.

Nově vymezená zona tedy patrně uzavírá nejen nadzemní, ale také dosud neotevřené ohromné podzemní struktury. Rozsah vymezeného prostoru zřetelně ukazuje detailní znalosti stavebních inženýrů i hydrologických expertů.

Realita strážců rozestavěných na hlídkách v pravidelných odstupech podél celé zdi čímsi připomíná kulisu z natáčení velkofilmu. Pojednává jeho příběh o tajné skupince expertů, kteří se v podzemí chystají nalézt mnohem víc než další Sfinx či obelisk či dokonce souvislost mezi Osirisem a souhvězdím Oriona. Ne. Toto skutečně nevypadá jako areál, jehož dveře budou otevřeny tisícům způsobných mezinárodních historiků a archeologů; ty opravdu není nutné držet pod dozorem tohoto druhu.

Jsou zde snad kdesi v hloubce opravdu komory, které ještě i v 21. století mají zůstat uzavřeny světové kulturní historii a badatelům, kráčejícím ve stopách výzkumníků jako byl Charles Piazzi Smyth a R.A. Schwaller de Lubicz, kteří egyptské architektuře přisuzovali vyšší význam? Mají nyní být tato místa bezpečně uzavřena před výzkumníky vyzbrojené moderní technologií v době, v níž by nové předhistorické nálezy mohly posloužit ke spojení různorodých táborů myslitelů a filozofů na základě velké historie, společné všem lidem?

Věřme, že realita nově objevená za těmito hradbami nezůstane v rukou nemnohých, a že nedojde k žádnému dalšímu utajení jakékoliv důležité historické informace, která by mohla přinést vyšší vědomosti a jednotu celému lidstvu.

Převzato:  http://ee.dunres.sk/