Hrůzné zbraně Šebetu

Vydáno dne 13. 12. 2007

…Nenáhodně vybraný příběh (kompilace starobabylonských eposů) vyprávějící chaldejskou verzi o zničení Sodomy a Gomory. 1. část..

Jakkoliv ještě nedávno bůh En_lil vlastnil insignie moci šip_tu a tabulky osudu (zářící šperk opravňující planety určovat osudy), s pohasínající nebeskou září znamení Nebeského býka (Taurus, Gu_An_Na), viditelně dochází i na nebesích k převzetí moci zastánci odlišných linií.

Ačkoliv prosperující éra Zlatého telete dávno již skončila, respektive přerostla v mohutné bídy Nebeského býka a vlády nad nebesy i lidmi se chápe božstvo obyvatel polí a pastevců ovcí (Ku_Mal), neboť podle téže doktríny, v souladu s nebeskými znameními, již včera bylo pozdě.

Všechna moc přechází pod nadvládu Skopce (Berana) a tedy všech oprávněných bohů. Po éře přírodních a kosmických katastrof toužebně očekávané časy zklidnění a prosperity.

Avšak nestane se tak.

Zájmy a cíle nebes jsou odlišné od přání prostých Černohlavců. Jakkoliv nastává slibná vláda polobohů, když legendární Gilgameš je posledním z posledních představitelů dnes nezákonných mutací, vzniklých ještě za dnů „hříšného“ spojení nebes s místními domorodci.

Nelehký a přec jasný spor „oprávněných“ s „méně oprávněnými“ vyřeší až konečný střet veškerých univerzálních sil. Mezi starými nebeskými strukturami zavládla všeobecná nejistota a méně významní bohové již nyní zaveleli k ústupu. Své zdánlivě nedotknutelné posty přenechají nově vytvořené božské konstelaci a prchají do svých nebeských úkrytů.

A právě v tentýž čas…

…Směrem na východ od přímoří (Středozemního moře), v říši Dim_kur_kur – Sloupu zemí (Akkad – Babylonie), v mocné město Bab_ili – Brána bohů (Brána nebes) v říši Akkadu nachází, tam zářící šperk, koruna veškeré moci vládce bohů, osvětluje všechny babylonské chrámy.

Blesk zářícího šperku dopadá na E_chal_an_ki, stupňovitý chrám nebes a země, na jehož vrcholku, ve „svatyni zvedající se kupole“ (E_sagill), má sám velký Marduk, současný vládce bohů, svůj nádherný trůn.

Poblíž našeho příběhu pak spočívá v poklidu svatyně boha Erry (boha války a morové nákazy) v Emeslamu (ve městě Kuta) i Išum, rádce Erry a nositel zuřivých zbraní, při jejichž záblescích se i Erra, profesionální hrdina bohů, chvěje v obavách na svém trůnu. Išum však odpočívá prozatím bezpečně uzavřen jako dveře v koutě. Proslavený zabiják Išum, zářící pochodeň, nositel zbraní sedmera hrůzných božstev odlišného původů a plné hrůz, jejichž dech je smrtící. Sedmero hrdinů „zuřící zbraně“ Sebetu, jejichž osud a podstatu určil kdysi sám Anu, nejmenší částice a bůh nebes, aby byla připravena k ničení černohlavců (Sumerů, potažmo pozemšťanů vůbec).

Bude-li třeba.

Sedmero podob má hrůzné Sebetu, božstvo zničení, z nichž první je zuřivost zbraní, jíž nemůže žádný protivník odolat. Druhá podoba je ohnivá s hořícími plameny. Třetí má podobu lva, jenž zabijí zajisté již při pouhém spatření. Při čtvrté se zřítí hory, když sedmero zbraní se jen nese oblaky k svému cíli. Pátá podoba se jak vítr prohání, aby hledala a zkoumala svět. Když vzápětí šestá udeří nahoře i dole. Nad nikým nemaje slitování. Sedmá podoba božského hrdiny je naplněna jedem, jenž veškerý život zcela rozdrtí. To je zbraň Sebetu – sedmero božstvo nesoucí smrt plnou hrůzy.

Ze samého vrcholu Mardukova chrámu, majícího podobu posvátného pahorku Du_ku, mystického místa, z něhož Bohové sestupovali na Zem při svých cestách praoceánem Absú, opět přichází zlá zpráva. V rámci dohod a božích úradků opouští (kolem roku 2024 př. n. l.) bůh Marduk svůj trůn v Šu_anně (Babylon), aby zákrytně pročistil v ohni Gir_ra zářící šperk své moci. Ve skutečnosti však přenechává veškerou moc a zařízení svatyně „zvedající se kupole“ profesionálnímu hrdinovi Errovi, babylonskému bohu války a morové nákazy. Archanděl válečného zmaru Erra již tedy nemešká a okamžitě spěchá převzít veškerou moc.

Se vším vyplývajícím rizikem. V tomtéž okamžiku je vystaven svět nerovnováze, jako v někdejších dobách, kdy:

130

…se nebe chvělo a postavení hvězd bylo jiné:

a nevrátily se (již nikdy) na svá místa,

kvůli nerovnováze nebes a země, jež byla ze základu uvolněna

prameny vyschly a vysoké vody opadly,

a potomstvo všeho živého se zmenšilo

a nevrátilo se na svá místa.

Bůh války Erra I. tabulka

Poznámky pod čarou:

Marduk – původně pouze bůh Babylonu, později nejvyšší vládce mezopotamských bohů

An, Anu – Nejvyšší božstvo mezopotamie a města Uruku, bůh nebes

Enlil_Ki – pán_větrů_země se sídlem v městě Nippur

Anu – nejvyšší mezopotamské božstvo, bůh nebes uctívaný v Uruku

Anšar a Kišar– rodiče boha nebes Ana, třetí pár pokolení mezopotámských bohů (Uran a Saturn)

Erra – babylonský bůh války a morové nákazy.

Babylón – etymologický překlad „Obydlí velkých bohů“. Akkádsky Báb-ili – brána bohů Hlavní město babylonské říše 18. století př. n. l. též Šu_an_na – Ruka_nebes_zde (na).

Du_ku – Svatý pahorek, (též Du_gi) mýtické sídlo bohů, též název části Mardukova chrámu v Babylónu, jenž byl ozdoben zlatými býčími rohy signalizujícími, že příběh se odehrává v dobách biblického „zlatého telete“ – v dobách kdy světu vládne souhvězdí býka.

Ubšukinakku – dvůr shromáždění – místo, kde se bohové shromažďovali, aby o novoročních slavnostech určovali osud Sumeru na další období, či rok.

2. část

Vydáno dne 24. 12. 2007

130

…se nebe chvělo a postavení hvězd bylo jiné:

a nevrátily se (již nikdy) na svá místa,

kvůli nerovnováze nebes a země, jež byla ze základu uvolněna

prameny vyschly a vysoké vody opadly,

a potomstvo všeho živého se zmenšilo

a nevrátilo se na svá místa.

Bůh války Erra I. tabulka

Stresující vzpomínka na velkou katastrofu, při níž byla kdysi před tisící lety zničena planeta Tiámat a Ki se stala Zemí, aby pak společně s Kinguem (Jenž se stal Měsícem. Kosmickým objektem bez práva na tabulky osudů.) opustila svoji někdejší dráhu kolem Šamaše (viz epos Enúma Eliš).

Tím, že Marduk opět opouští svůj trůn v Babylonu může způsobit, že:

170

…Vody vystoupí a zničí Zemi

Zářící den se v temnotu obrátí,

Jižní bouře se zvedne a zakryje hvězdy nebe,

Zlý vítr bude vát a zatemní živoucím bytostem pohled,

Démoni vystoupí a uchvátí vše živé,

Anunnakové vystoupí a rozdrtí všechno živé.

Bůh války Erra I. tabulka

Avšak vládce bohů nedbá výčtu možných katastrof, jež jsou mu v souhrnu předloženy a skutečně opouští své obtížně přístupné sídlo E_sag_ill. V témž okamžiku, kdy se Marduk uchyluje do příbytku svých podřízených Anu_na_ki, do Mardukovy svatyně „Zvedající se kupole“. vstupuje profesionální válečník bůh Erra. Okamžitě srazí její ochranou záři, aby vzápětí i zářící den proměnil v naprostou temnotu.

V danou chvíli, krátce po převzetí veškeré moci, odchází pak Erra do své svatyně E_meslamu, aby se poradil s Išumem o svém zamýšleném díle. S cílem vyhotovit sumu postupů a variant, jak situaci vyřešit, bez toho aby zničil celou zemi (Mezopotamii Meziříčí).

Neboť vypočítávané důsledky neuvážených činů mohou opětně, tak jako v minulosti, narušit dokonce i kosmický řád. Nicméně nezuřivější mezi bohy, nejchrabřejší mezi Igigy, nejsilnější mezi Anunnaky, archanděl války Erra prostě nedbá. Po poradě s Išumou, jenž urychleně vydal výčet bojových variant, je již pevně rozhodnut plně se zmocnit Mardukem uvolněného trůnu a následně v boji o veškerou moc nad planetou, vystoupit i proti neschopným starým bohům.

S cílem likvidovat všechna centra jejich moci.

Což znamená zničení ¨mnoha městských států v celé Mezopotámii, ale i spojenecká, či vazalská města ve vzdáleném přímoří. I s jejich domorodým obyvatelstvem a zbytky nepodařených míšenců a ostatních výplodů genetických pokusů. Zvláště v obtížně kontrolovatelné Sodomě a Gomoře. Když ani Babylon a město Sippar neujde svému osudu.

Beze stopy musí zmizet zejména mutanti a pokusní tvorové sloužící mnohdy již jen k pobavení bohů, než k solidnímu vědeckému bádání.

„Uvolni cestu, nechť již (konečně) vyjdu“, žádá Išum, rádce i nositel zuřivých zbraní, měnící se v proslaveného kata, neboť doba určená k útoku právě nyní již uplynula.

Je již na čase srazit Slunce a Měsíc zahalit nocí. I zlo pak vstoupí do příbytku bohů skrze černé dílo Išuma, ač jinak tam přístupu nemá.

Zemi zničím a v mohyly ji změním

Města smetu a v pustiny proměním,

Hory rozbiji a jejich dobytčata srazím,

Rozbouřím moře a zničím jejich výtěžek

Srazím lid a neponechám ani jejich símě.

Bůh války Erra Aššurská verze C

Šance minulých pánů planety, kteří vládli ve znamení záře Zlatého telete v proměnách v Nebeského býka, jehož sláva však nyní stále více a více na noční obloze pohasíná, jsou žalostně minimální. Jakkoliv (Ea) Enki v Eridu váha a stále ještě zvažuje své reálné šance.

Nic však již není jako dřív.

Podobně svatá Innana ve svém chrámu v Uruku přepočítává svá aktiva. Rovněž chaldejský Ur, kde sídlí Nanchar v Su_en E kiš nu gal, nevyvázne v případě útoku. Ani Sippur, ani Nippur nebude ušetřeno následků případného použití sedmera divokých zbraní Sebetu v dalekém přímoří. Bude nutné varovat oddané vazaly v chaldejském Uru, ale i v pětiměstí údolí Siddim. Ohroženo bude mnoho oblastí včetně Svatého města Bagar, kde sídlí bohyně Baba.

Boží válečník Erra však, ač již rozhodnut, stále vyčkává, pozoruje a nedává „slavnému katu Išumovi“ svolení vypustit, či vynést smrtící zbraně. I nadále zvažuje Išumem nejen navrhovanou taktiku boje, ale i všechny další schůdné varianty útoku. Pozorně naslouchá a sleduje tahy nepřítele.

Mnozí bohové v očekávaní konfliktu urychleně opouštějí svá obřadní sídla. Enlil již uprchl z Nippuru a společně se svojí manželkou Ninlil, jež opouští svůj chrám Kiur, zaujímá výhodnější pozice.

A množství dalších bohů a bohyň urychleně zhodnocují nutnost pobytu mezi Černohlavci. Role Išuma je v rámci taktické interpretace možného vývoje situace nyní pootočena o 180 stupňů, aby nyní naopak vypočítával všechna možná rizika plánovaného střetu.

V té samé chvíli nechává Ea (En_ki) Pán země, jehož drak v Eridu stále ještě vrhá svůj stín, vystoupit na Zem záhadné řemeslníky, jejichž podoba byla uměle zhotovena podle lidí. Tak, aby nikdo, ba dokonce ani zkušený Erra netušil.

Jejich úkol je tajný. Učiní i to, co ostatní bojovníci, ba ani bohové nemohou, ba ani nedokážou:

A měli svojí mysl širokou a upevněnou v základech. Rozum měli a ruce, které překypovaly silou. Přicházejí ze sídla Mudrců, z hlubin vesmírného praoceánu Absú, kam v dávných časech museli (Mudrci) sestoupit a již nikdy jim nebylo dovoleno přijít zpět.

Mudrci z dávných dob, kteří kdysi v hlubinách praoceánu Absú vytvořili specializované bytosti na způsob silnému člověku velmi se podobající, vybavené tak vysoce kapacitními paměťovými obvody, že v konečném efektu stáli mnoha svými schopnostmi výše než jejich bohové. Z téhož důvodu byly i dobře použitelní všude tam, kde si situace vyžaduje sílu, dobrou paměť a dostatečnou podobnost s domorodci.

Výzvědná služba?

Božská BIS, čí dokonce MI5?

Podle věrohodných příznaků a textů Starého zákona vyráží zvláštní specializovaná jednotka cestou králů, do údolí Siddim, respektive do Mamre, kde na rovinatých výšinách sídlí ve stanech domorodý agent Abram (Abrahám) se svou čeledí. Odtud pak do údolních měst, kde mezi nic netušícími odouzenci k smrti, bytuje jeho synovec Lot s celou svojí rodinou?

Situace se tedy stává krajně nepřehlednou a proto musí být nejdříve pevně stanovena vina i viník.

Protože lidé právo opustili a chopili se násilí

Zanechali správného a zamýšlí zlé

Bůh války Erra IV. tabulka

Tato část je prakticky nejdůležitější ze všeho, neboť stanovena vina, částečně odpovídá i vině biblické Gomory a Sodomy. Míru viny tu však kupodivu nestanoví starozákonní JHV, nýbrž donedávná neznámý a dozajista ukydaný bůh války.

Jakýsi Erra z hliněných tabulek.

Právě těch, které na počátku třetího tisíciletí opět a „doufejme“ že konečně beze stopy zmizí z tohoto světa.

Respektive iráckých muzeí…

Avšak nejen proto se nebesa stále ještě budou chvět, až Erra zacloumá podsvětím a nechá padat hvězdy z nebes. Když i záři Jupitera (Šulpa – Jupitér) poničí.

Zábava mimozemců vlastně ještě ani nezačala a již diktátor vystrkuje drápky. Erra archanděl války a generalisimus všobecného Zmaru v jedné osobě, ruší s okamžitou platností všechna občanská práva a svobody nejen obyvatel Babylonu, ale i všech ostatních spřátelených měst. Jakkoliv byly kdysi zaručené všemi nadnárodními božstvy. Velkými Globalizátory.

Již nikdy prý nebude svět takový jako před tím. Přípravy na střet vrcholí.

S okamžitou platnosti je opět zavedena povinná vojenská služba pro všechny domorodé vazaly. Se všemi vyplývajícími důsledky.

Též je již připraven i rafinovaný válečný slogan: „Kdo neuměl včera skočit, dnes již létá jako pták…“

Kdo zbraň neznal, má meč tasený

Kdo neznal luk , měl toulec plný šípů

Kdo neuměl skočit, již létá jako pták

Bůh války Erra IV. tabulka

Poznámky pod čarou

Sodoma a Gomora ležely poblíž Královské cesty, jež vedla (v délce cca 1000 kilometrů z Cháránu, podél řeky Belich k Eufratu, odtud cestou karavan přes oázu Palmýr, Thádor a skrze Damašek k Jordánu. Kolem hory Chermon (2750 metrů vysoké), údolím Jordánu a Genezaretského jezera do údolí Siddim a dále pak do Pónilia v Egyptě.

Údolí Siddim je oním biblickým místem, kde se vládci pěti bohatých měst (Sodoma, Gomora, Gebojim, Coár a Adma) spojili, aby odmítli platit poplatky. Později ovládl město Coár a Adumu Mardu-kův syn Ši_Nabu.

Po celých dvanáct roků vybíral vládce Keodoru Láómer poplatky od Bery, krále Sodomy, Birše (krále Gomory), Ši_Nabu (krále Admy), Šembery (krále Cebojim) a krále z Bely (krále Coára). Krátce poté, co vládci pěti nejbohatších měst (Sodoma, Gomora, Cebojim, Adma, Coár) v údolí Siddim na březích Mrtvého moře odmítli platit vazalskou daň, následná trestná výprava koalice čtyřech králů ,„pevně semknutých“ kolem Láómera, tvrdě zakročila a úspěšně napravila hlavy vzbouřenců.

Snad právě od těch dob cesta, kterou se valila do údolí Siddim koaliční vojska čtyřech králů, bývá nazývána Cesta králů ( též Královská cesta, či Hradská cesta). Vede z Egypta na východ údolím Sid-dim podél Mrtvého moře na sever, skrze starou Moabskou říši.

Dlužno ještě dodat, že při této bitce devíti králů byl zajat i protagonista následných událostí – Lot. Jeho strýc Abrahám jej bleskurychlým nočním výpadem osvobodil a akce Sodoma – Gomora mohla nepozorovaně, nicméně stále ještě cvičně, poklusávat opodál. Zatímco se Abrahám vrátil do svých stanů na výšinách, Lot mezitím přesídlil pod ochranu hradeb Sodomy.

Zdroj veršů: Mýty staré Mezopotamie

Překlad: Blahoslav Hruška, Lubor Matouš, Jiří Prosecký, Jana Součková

Nakladatelství Odeon KLU n.p. Praha 1977

3. část

Vydáno dne 27. 12. 2007

…Kdo zbraň neznal, má meč tasený

Kdo neznal luk , měl toulec plný šípů

Kdo neuměl skočit, již létá jako pták

Bůh války Erra IV. tabulka

V ten samý čas, kdy vrcholí přípravy na trestnou výpravu proti Černohlavcům a jejich městům, v nebeském domě bohů Eanna pobíhají transvestité, eunuši a prostituti oblečeni do ženských šatů a předvádějí své kruté a obscénní pantomimy.

Bohyně Ninmach z Keši a Ninsina ze svatyně Egalmach společně prchají. Své sídlo již opustila i Inanna a spěšně odchází ze svého chrámu z Uruku. Z Chaldejského Uru odchází Nannar a jeho svatyně Suen (Bůh Měsíce uctívaný v Uru) E_Kiš_nu_gal zeje prázdnotou. Měsíční bůh společně se svou paní Ningal rovněž urychleně prchají do bezpečí. Šara opouští Emach, Ussacharra svůj chrám v Ummě. Bohyně Baba prchá ze svatého města Bagary.

A s nimi prchají další a další.

Již i divoký býk Enki Eridu urychleně opustil, když jeho znamení, kdysi vítězně zářící na nebesích, dnes ještě více potemnělo.

Útok byl zahájen v dalším prodiskutovaném termínu.

Vše je pak dílem okamžiku.

Město Dér je v okamžení přeměněno v pustinu.

Hradby Sippuru jsou již zbořeny a démoni Rabisu, skrývající se v temných koutech, přepadají nic netušící lid. Válečná vřava však již dosáhla samého Nippuru. „Mrtví zaplnili ulice města Nippur (pur – město tedy město Nip). Mrtvoly hříšníků ležely v jeho pyšných ulicích, kde se dříve tak rádi procházeli. Poházené ležely na promenádách, kde Nipurští tak rádi slavívali své svátky.

A válečná vřava dosáhla již samého Babylonu.

Krví vážených obyvatel,

jak vodou ze žlabů se náměstí zaplnila

cévy jim otevřeš a krev necháš téci proudem

Ninivská verze C

Bůh války Erra nyní povoluje Išumovi vykonat závěrečnou část předem určeného plánu. Zničit města ve vzdáleném přímoří. Nositel zuřivých zbraní, sám planoucí jak pochodeň, se obrací k západnímu pohoří Chi_chi, a za ním letí sedmero božských hrůz. Již rozevřel své ruce a celé hory a pohoří se zřítily srovnány se zemí.

Královskou cestou zamířil Išum dále západ. A s ním přichází zkáza. Padající kmeny cyprišů, města změněná v sutiny a pustiny. Vše spálené ohněm Girry tak, jako křoviny a rákosiště.

Lidé i dobytek jsou v okamžení na prach obráceni. Velké moře se rozbouřilo.

Erra udeřil svými strašnými zbraněmi, až se vzdálené hory zachvěly a vlny moří se do výše vzduly. Zableskla se zbraň (meč) a odlesk slunce v horách byl spatřen.

Erro, až udeříš svými zbraněmi

hory se zachvějí, moře vzdují,

až zableskne se meč,

až v horách uvidí odlesk Slunce

Bůh války Erra IV. tabulka

Ráno, když Slunce vycházelo nad zemí, a Lot právě, dle příkazu poslů (andělů) bezpečně již vcházel do Ségor, byla podvrácena hříšná města v rovině Siddim. Sodoma a Gomora i všechna ostatní (Cebojim, Adma a Coár) byla smetena, i se svými obyvateli, z povrchu země. Rovněž obyvatelé celé roviny v údolí Siddim i všechno, co roste ze země bylo zničeno.

I ohlédla se (Lotova) žena a proměnila se v solný sloup (dým).

Genesis, I. Mojžíšova kniha

Kap. 19/ verš 24

A Hospodin dštil na Sodomu a

Gomoru sirou a ohněm

od Hospodina s nebe.

A vstal tehdy Abrahám časně ráno, aby pospíšil do míst odkud hleděl k Sodomě a Gomoře i na všechna ostatní zemi té roviny. Uzřel vystupoval dým z té země, jako dým z pece vapenné.

Tak zanikla Sodoma a Gomora. Města, která sloužila ukydaným bohům.

Hrůzám však ještě zdaleka není konce.

Déšť a „zlý vítr“ ovládaný Errovými služebníky sedmera božských hrůz hubí bez milosti vše živé.

Tehdy mocný pán chaldejských čarodějů drak Enki pobízí černohlavce: Opusťte město, a jděte jedině na sever a neotáčejte se, neohlížejte se! Neberte sebou potraviny ani vodu, neboť by se nakazila dechem zlého větru. A ti co nemohou prchnout, nechť se skryjí v podzemních komorách ukryti v temnotách.

A tehdy povolal Enlil vítr z nebes…

Zdroj veršů: Mýty staré Mezopotamie

Překlad: Blahoslav Hruška, Lubor Matouš, Jiří Prosecký, Jana Součková

Nakladatelství Odeon KLU n.p. Praha 1977

Převzato: http://smit.wz.cz/