Jak Lemuřané rozvinuly lidské vědomí

Nesmrtelné bytosti „odletěly“ ze svého domova z Lemurie a vydaly se na malý ostrov na nově vyzvednutou pevninu z oceánu, na Atlantidu. Čekaly velice dlouhou dobu na ostrově, který pojmenovali Udal, a teprve pak začaly obnovovat svojí spirituální vědu. Pokud byste je v té době pozo­rovali, nepoznali byste, co dělají; pomysleli byste si o nich, že zešílely. Předtím, než vylíčím, co dělaly, musím vám nejprve popsat strukturu lidského mozku.

Struktura lidského mozku

Tento kruh (obr. 4-1) představuje lidskou hlavu z pohledu shora. Je na ní vidět nos (N). Lidský mozek je rozdělen na dvě části, na levou a pravou stranu.

Na obrázku 4-2 je levá strana mužská a pravá strana ženská. Obě jsou spojeny útvarem zvaným corpus callosum. Podle Thov-ta je povaha těchto hemisfér takováto: levá, mužská část se dívá na všechno absolutně logicky – dalo by se říci tak, jak to napo-hled ve skutečnosti vypadá. Pravá, ženská část je mnohem více zapojena do procesu si něco vyzkoušet, a ne to chápat. Ženské a mužské vnímání jsou navzájem svými zrcadlovými obrazy -jako kdyby mezi nimi bylo zrcadlo. Když napíšete slovo LÁSKA do mužské části, ženská část vidí zrcadlový ob­raz slova, jak je vidět na obrázku. Když se muž­ská část podívá na to, jak to vnímá ženská část, řekne: „V tom není logika.“ Když se ženská část podívá na tu mužskou, řekne: „Kde jsou v tom pocity?“

Mozek se dále dělí jemnějším způsobem na čtyři laloky. Další mužská složka mozku zrcadlí přední část a nachází se v místě za tím, co zrcadlí, jak je vidět na obrázku 4-3. Za ženskou částí je další zrcadlový obraz, který zrcadlí to, co je vpředu před ní. Za mužskou logickou částí je tedy část, která je zcela založená na zkušenosti a ženská zkušenostní část má za sebou složku zcela založenou na logice. Je to, jako by se všechna čtyři zrcadla odrážela navzájem čtyřmi možnými způsoby. Až se později podíváme na geometrie, uvidíte, že přední část mužského mozku, logická část, je založena na trojúhelníku a čtverci (ve dvou dimenzích) nebo na čtyřstěnu a krychli (ve třech dimen­zích). Přední část ženského mozku, zkušenostní část je založena na trojúhelníku a pětiúhelníku (ve dvou dimenzích) nebo na čtyřstěnu, dvacetistěnu a dvanáctistěnu (ve třech dimenzích). V mozku existují také úhlopříčné dráhy spojující levou přední logickou část s pravou zadní logickou částí a pravou přední zkušenostní část s levou zadní zkušenostní částí. Tak se tato kvalita založená na zrcadlení projevuje odrazem z jedné strany na druhou, zepředu dozadu a od jedné úhlopříčky k druhé úhlo­příčce. To je způsob, jakým jsme byli podle Thovta stvořeni.

Pokus o zrození nového vědomí na Atlantidě

Když nastal pravý čas, Naakalští z Lemurie vytvořili spiritu­ální zpodobnění lidského mozku na povrchu jejich Atlantského ostrova. Jejich záměrem bylo zrodit nové vědomí založené na tom, co se naučili v Lemurii. Věřili, že při vzniku nového vědomí Atlantidy bude první na řadě mozek a teprve potom tělo. Bude-te-li mít na paměti Thovtův obraz lidského mozku, můžete začít chápat smysl jejich konání. Nejdříve vybudovali zeď o výšce 40 stop41 a šířce 20 stop, která se táhla prostředkem ostrova shora dolů a zatarasila přístup z jedné strany na druhou. Pokud byste se chtěli dostat na druhou stranu, museli byste doslova skočit do vody. Pak vybudovali menší zeď, umístěnou kolmo k první zdi a rozdělili ostrov na čtyři části.
Potom jedna polovina z tisícovky lidí, kteří byli členy Naakalské mysterijní školy, se odebrala na jednu stranu a druhá polovina zůstala na druhé, podle jejich povahy. Mohlo by to znamenat, že muži zůstali na jedné straně a ženy na druhé, ale jak to chápu já, výběr neprobíhal podle lidského těla, ale podle toho, kdo jakou stranu mozku více preferoval. Takto se přibližně polovina členů stala mužskou částí mozku a druhá ženskou částí. V tomto fyzickém stavu strávili tisíce let, dokud nebyli připraveni k dalšímu kroku. Byli vybráni tři lidé jako před­stavitelé části mozku corpus callosum42, která spojuje levou a pravou hemisféru. Thovtův otec Thome byl jedním z nich. Pouze jemu a dvěma lidem bylo dovoleno se pohybovat po celém ostrově. Jinak musely obě strany ostrova být od sebe absolutně oddělené. Tito tři lidé poté začali vyrovnávat a spojovat obě strany, jejich energie, myšlenky, pocity a všechny aspekty lidství do integrovaného lidského mozku. Nezaměřovali se na lidské buňky, ale spíše na lidská těla.

Dalším krokem byla projekce formy Stromu života na povrch Atlantidy. Použili tento tvar (obr. 4-4) s dvanácti kruhy namísto deseti, přičemž jedenáctý a dvanáctý kruh se nacházely mimo hlavní ostrov; jeden kruh byl na Udalu a druhý ve vodách na jihu. Na hlavním ostrově bylo tedy deset kruhů, což je uspořádání, které dobře známe. I když délka ostrova měřila stovky mil, byla podle Thovta udělána projekce pouze do jednoho atomu. Existují náznaky, že podle proporcí Stromu života byla vypro­jektována dokonce i velikost a tvar měst na Atlantidě. Platon ve své knize Kritias tvrdí, že hlavní město Atlantidy bylo tvořeno třemi kruhovými pásy země oddělenými od sebe vodou, jak je vidět na této kresbě (obr. 4-5). Hovoří také o tom, že město bylo postaveno z červených, černých a bílých kamenů. Tento způsob zbarvení pochopíte, až budeme hovořit o Velké pyramidě.

Povolané lemurské děti

Jednoho dne mozek Atlantidy, Naakalská mysterijní škola, zčistajasna vdechla život Stromu života na povrchu Atlantidy. Nad každým kruhem Stromu života se začaly tvořit energe-tické víry. Jakmile se víry ustálily, mozek Atlantidy psychicky zavolal lemurijské děti. Miliony a miliony Lemuřanů, které po potopě osídlily západní pobřeží Severní a Jižní Ameriky a další místa, se začaly stahovat do Atlantidy. Začala velká migrace a obyčejní lidé z potopené Lemurie se sem začali přesou­vat. Nezapomínejte, byly to bytosti zaměřené na ženskou, levou hemisféru a vnitřní komu­nikace jim nedělala velký problém. Avšak ve srovnání s planetárním vědomím dosáhlo vědomí lemurijského společenství věku pouze dvanácti let. Bylo stále dítětem a některá z jeho center ještě nefungovala; tito lidé sice pracovali s energiemi, ale dosáhli mistrovství pouze v osmi z nich. Každý migrující Lemuřan byl přitahován jedním z těchto center na Atlantidě, podle své individuální povahy. Přesídlili na Atlantidu a začali budovat města.

Zbylé dva víry nebyly používány nikým, žádnou konkrétní osobou. Tyto dva víry strhávaly životní energii k sobě a život nemůže mít nevyplněná místa. Život nalezl způsob, jak je naplnit. Třeba když jedete autem dlouhou dobu v závěsu za jiným autem, po čase se vzdálenost mezi vámi a oním autem zvětší, jiné auto do této mezery vklouzne, není-liž pravda? Pokud někde zůstane prázdné místo, život do něj vkročí a vyplní jej. To je přesně to, co se stalo v Atlantidě.

Ačkoliv Lemuřané osídlili pouze osm z deseti oblastí, mayské záznamy jasně tvrdí, že před jejím pádem bylo na Atlantidě deset měst. Tyto údaje si můžete prohlédnout v do­kumentu nazvaném Troanský kodex, který se nyní nachází v Britském muzeu. Stáří toho dokumentu, který detailně popi­suje potopení Atlantidy, je odhadováno na 3500 let. Pochází od Májů a podle francouzského historika a překladatele Le Plon-geona obsahuje autentický popis kataklysmatu. Tyto záznamy říkají, že v 6. roce Kan v 1l. Mulucu v měsíci Zak se odehrálo hrozné zemětřesení, které trvalo bez přestávky do 13. Chinu. Krajina hor Mudu, země Mu byla obětována při dvojnásob­ném nadzdvižení. Kotlina se neustále třásla pod vulkanickými silami a během jediné noci zčistajasna zmizela. Tyto síly byly dlouho uvězněny pod povrchem a nakonec zapříčinily potopu, přičemž se země několikrát potopila a vynořila na různých místech. Nakonec se země poddala a deset krajin se roztrhlo vedví a v prach, neschopno ustát síly křečí. Atlantida se poto­pila i se svými 64 miliony obyvatel.
Deset krajin zde zmíněných se vztahovalo na deset bodů Stromu života. V dokumentu se dočtete, jak nesmírně důmyslně vybudovaná města, pyramidy a všechno ostatní bylo zničeno zevnitř a zvnějšku a jak lidé prchali na svých lodí, aby tomu unikli. Tato událost je popisována majským obrázkovým písmem.

Zhroucená evoluce

Dva prázdné víry přitáhly mimozemské rasy

Dva prázdné víry musely být vyplněny. Podle Thovta do nich proto vstoupily dvě mimozemské rasy – ne jedna, ale dvě naprosto odlišné rasy. První rasou byli Hebrejci, kteří přišli z naší budoucnosti. Thovt říká, že přišli z místa daleko od naší planety, ale neříká přesně odkud. Hebrejci byli jako dítě, které bylo v pátém ročníku, nedokončilo jej a muselo ho opět opako­vat. Nepostoupili na další úroveň evoluce, tak tento ročník museli znovu absolvovat. Jinými slovy, byli jako dítě, které již mělo za sebou matematickou zkoušku. Věděli mnoho věcí, které jsme ještě nevěděli. Dostali povolení od Galaktického velitelství, aby vstoupili v onom čase na naši evoluční stezku. Podle Thovta sebou přinesli mnoho koncepcí a idejí, o nichž jsme neměli ani ponětí, protože jsme dosud do těchto úrovní vědomí nevstoupili. Věřím, že jejich interakce přinesla naší evoluci prospěch. S jejich příchodem na Zemi a osídlením nebyly žádné problémy. Tehdy by v podstatě zřejmě žádný problém vůbec nebyl, pokud by sem vstoupila jenom tato rasa. Druhá rasa, která sem v této době vstoupila, však způsobila velké problémy. Tyto bytosti přišly ze sousední planety Mars. (Vím, že to může znít podivně, ale ještě podivněji to znělo, když jsem to v roce 1985 říkal před lidmi, jako je Richard Hoagland, kteří se v té době začali veřejně ozývat.) Stává se to čím dál tím zřejmější, protože situace, do které jsme se nyní dostali, má na svědomí tatáž rasa. Tajná vláda a světoví multimiliardáři světa mají marťanský původ nebo většinu marťanských genů a nepa­trné nebo žádné emocionální tělo.

Mars a luciferská vzpoura

Podle Thovta vypadal Mars před miliony lety podobně jako Země. Byla to krásná planeta. Měla oceány, vodu, stromy a byla fantastická. Avšak pak se tam něco přihodilo a její obyvatelé měli co do činění z minulou „luciferskou vzpourou“.

Na samém počátku tohoto experimentu jsme se nachá­zeli i my – a všechno boží stvoření je experiment. Experi­menty podobné luciferské vzpouře (pokud je chcete nazý­vat vzpourou) proběhly už čtyřikrát. Jinými slovy, kromě Lucifera se pokusily provést totéž tři další bytosti, ale po­každé to skončilo v celém univerzu naprostým chaosem. Před více než miliony lety se Marťané připojili k třetí vzpouře. Potřetí se život rozhodl tento experiment vy­zkoušet. A experiment dramaticky selhal. Planety okolo byly zničeny a Mars byl jednou z nich. Život se poku­sil vytvořit realitu oddělenou od Boha, což je totéž, co se děje nyní. Jinými slovy, část života se sama pokusila oddělit od ostatního života a vytvořit si svoji samostat­nou realitu. Jelikož je každý sám Bohem, je to v pořádku – můžete to udělat. Na druhé straně to však nikdy dlouho nefungovalo. Přesto se o to pokusili znovu.

Když se někdo pokusí oddělit od Boha, přetrhne svoje spojení s Realitou, která funguje na bázi lásky. Marťané (a mnoho dalších) vytvořili oddělenou realitu, odstřihli svoji pásku lásky – odpojili se od svého emočního těla – a díky tomuto sledu se stali ryzími mužskými bytostmi s malou nebo téměř žádnou ženskou kvalitou v sobě. Byli to čistě logické bytosti bez emocí. Byli jako Dr. Spock ze seriálu Star Trek. Na Marsu a na jiných místech, kterých byly tisíce, skončili všichni v nekonečné válce, protože zde chyběl soucit a láska. Mars se stal bitevním polem, kde válka probíhala stále dál a dál, až nakonec bylo jasné, že Mars nepřežije. Výsled­kem byla spálená atmosféra a zničený povrch planety.

Než byl Mars zničen, byly vybudovány čtyřstěnné pyramidy, které uvidíte na fotografiích ve druhém svazku. Pak byly také postaveny trojboké, čtyřboké a petiboké pyramidy a nakonec byl vystavěn komplex, kde byla vytvořena umělá Mer-Ka-Ba. Časoprostorové vozítko může vypadat jako vesmírná loď, ale také jako jiná konstrukce, která umí dělat tytéž věci. Vybudo­vali konstrukci, se kterou se mohli podívat za čas a prostor do obrovských vzdáleností a do vzdálených časových period.

Malá skupina obyvatel se pokusila opustit Mars, ještě než byl zničen. Přenesli se do budoucnosti a nalezli dokonalé místo ke znovuosídlení, než bude Mars zničen. Tím místem byla Země a odehrálo se to v naší minulosti před 65 000 lety. Zpozorovali, že na jednom malém víru na Atlantidě nikdo není. O povolení nežádali. Jelikož patřili ke vzbouřencům, neprošli normální procedurou. Jen řekli: „Nic se neděje, pojďme na to.“ Vstoupili do tohoto víru a stali se tak součástí naší evoluční stezky.

Marťanské znásilnění lidského dětského vědomí a převrat

Když Marťané použili svůj časoprostorový dimenzionální stroj či stavbu, bylo jich pouze několik tisíc. Vydali se na Zemi. Jakmile dorazili, první, co udělali, bylo to, že se pokusili ovládnout Atlantidu. Chtěli vyhlásit válku a převzít moc. Byli ale zranitelní díky svému malému počtu a možná i z dalších důvodů, a proto to nemohli udělat. Nakonec byli však Atlan-ťany/Lemuřany podmaněni. Byli jsme schopni zastavit jejich dobývání, avšak nemohli jsme je poslat zpátky. Tyto události nastaly na naší evoluční stezce, když jsme byli ve věku čtrnácti­leté dívky. Je to podobné, jako kdyby se čtrnáctileté dívky nási­lím zmocnil mnohem starší muž, ve věku šedesáti nebo sedm­desáti let. Jinými slovy to bylo znásilnění. Byli jsme znásilněni, neměli jsme jinou volbu. Marťané sem jen přišli a řekli: „Jsme tady, ať se vám to líbí, nebo ne.“ Nestarali se o to, co jsme si o tom mysleli nebo jaké jsme měli pocity. Ve skutečnosti se to nijak neliší od toho, co jsme udělali v Americe původním domorodým obyvatelům.
Jakmile byl počáteční konflikt zažehnán, Marťané souhla­sili, že se budou snažit pochopit ženské kvality, emocionální cítění, které postrádali nebo vůbec neměli. Na dlouhou dobu se problémy více či méně zklidnily. Avšak Marťané postupně začali do společnosti implantovat svou levohemisférovou tech­nologii, o níž Lemuřané nic nevěděli. Všichni Lemuřané znali pravohemisférovou technologii, o níž dnes víme jen velmi málo. Psychotronické stroje, virgule a tyto druhy věcí jsou pravohe-misférové technologie. Pokud byste je viděli fungovat, byli byste z mnoha z nich v úžasu. S pravohemisférovou techno­logií můžete dělat absolutně všechno, co si jen dokážete před­stavit, právě tak jako s levohemisférovou, když je dotažena do svého plného potenciálu. Ve skutečnosti však nepotřebujeme ani jednu z nich – a to je velké tajemství, které jsme zapomněli! Marťané postupně rozšiřovali svoje levohemisférové nápady jeden po druhém a usilovně v tom pokračovali, dokud se nezměnila polarita naší evoluční stezky. Začali jsme „vidět“ věci skrze levou hemisféru a změnili jsme svůj charakter z ženského na mužský. Marťané kousek po kousku začali vše kontrolovat, až nakonec bez jediné bitvy ovládli všechno. Vlastnili všechny peníze a veškerou moc. Nepřátelství mezi Marťany a Lemuřany – a na stranu Lemuřanů dávám i Hebrejce – do samého konce Atlantidy neopadlo. Navzájem se nenáviděli. Lemuřané, ženský aspekt, byli odsunuti do pozadí a bylo s nimi zacházeno jako s méněcennými. Nebyla to moc záviděníhodná situace. Bylo to jako svatba, o kterou ženská strana nestála, ale nemyslím si, že by se ta marťanská část příliš starala o to, zda se jí to líbí, nebo ne. Takhle to zůstalo dlouhou dobu, přibližně do období před 26 000 lety, kdy pomalu začala nastávat další fáze.

Menší posun pólů a následný spor

Před 26 000 lety nastal další posun pólů a došlo k malé změně ve vědomí. Tento posun se odehrál v bodě elipsy kmita-vého pohybu pólů, nazývaném precese rovnodennosti, ke kterému se opět přibližujeme nyní (menší elipsa A na obr. 4-6). Posun neproběhl ve velké míře, ale současná věda ho zazname­nala. Dva malé ovály jsou body, kde se vždy změny odehrávají, a v současnosti jsme opět znovu v bodě A.

V době posunu pólů se část Atlantidy přibližně ve velikosti poloviny Rhode Island potopila do moře. Na Atlantidě to zvedlo obrovskou vlnu strachu, protože si lidé mysleli, že přijdou o celý kontinent, jako se to stalo v Lemurii. V tomto období už z větší části ztratili svoji schopnost nahlížet do budoucnosti. Byli dlouho zmateni, protože si nebyli jisti, co nastane. Stovky let žili v neustálém strachu, ale pak pomalu strach opadal. Trvalo přes 200 let, než se začali znovu cítit bezpečně.

Když nakonec polevil strach z pozemských změn, Atlantida se nacházela o malinko dál za spodním oválem v bodě A. Ale paměť zůstávala. Po nějakou dobu se Atlanťané opět hezky vyví­jeli, ale pak se z čistého nebe přibližně před 13 000 až 16 000 lety k Zemi přiblížila kometa. Přestože byla kometa hluboko ve vesmíru, Atlanťané o ní věděli, protože byli daleko více pokroči­lejší, než jsme nyní v současnosti. Její příchod byl dosvědčen.

Na Atlantidě nastal veliký spor. Marťané, kteří byli v menšině, ačkoliv Atlantidu ovládali, chtěli kometu vymazat z oblohy svou laserovou technologií. Ale mezi lemurskou populací vzniklo veliké hnutí proti použití levohemisérové marťanské technolo­gie. Ženský aspekt řekl: „Tato kometa je Božím pořádkem a my bychom ji měli nechat, aby věci mohly přirozeně plynout. Nechť dopadne na Zemi. Ať se stane, co se má stát.“

Samozřejmě že Marťané odpověděli: „Ne! Rozprášíme ji na obloze, máme velmi málo času, nebo nás všechny zabije.“ Po mnoha argumentech Marťané zdráhavě souhlasili, aby kometa dopadla na Zemi. Když přiletěla, zasvištěla atmosférou a spadla do Atlantského oceánu právě u západního pobřeží Atlantidy, blízko místa, kde je teď město Charleston v Jižní Karolíně. Tehdy bylo toto město na pobřeží oceánu. Zbytky této komety se dosud nacházejí na území čtyř států. Věda konečně potvrdila datum dopadu komety na období mezi 13 000 a 16 000 lety. Stále se nalé­zají její zbytky. Ačkoliv většina úlomků byla soustředěna blízko Charlestonu, jeden ze dvou největších kusů zároveň zasáhl hlavní ostrov Atlantidy v jihozápadní oblasti. Kometa po sobě zanechala na dně Atlantského oceánu dvě velké díry a mohla být zároveň dozajista příčinou potopení Atlantidy. V tuto dobu se ale potopa nekonala, nastala nejdříve o několik století později.

Marťanské osudové rozhodnutí

Kusy komety, které se zřítily do jihozápadní oblasti Atlan­tidy, narazily právě do místa, kde žili Marťané, a přivodili smrt velké části jejich populace. Marťané byli nejvíce dotčeni tím, že souhlasili, aby kometa dopadla. Pro ně to bylo příliš poni­žující a bolestné. Byl to počátek velké ztráty vědomí na Zemi. Bylo to jako zasazení stromu hořkosti, stejného stromu, s kte­rým žijeme v současnosti. Marťané řekli: „Je po všem. Právě jsme se s vámi rozvedli. Od této chvíle budeme dělat jen to, co chceme my. Můžete dělat, co chcete, ale naše vlastní životy si budeme vést my a svým osudem budeme vládnout my. A dál už vás nebudeme poslouchat.“ Tuto situaci jistě znáte. Vidíme to u rozvedených rodin po celém světě. A děti? Podívejte se na náš svět! My jsme děti!

Samozřejmě se Marťané rozhodli, že převezmou vládu nad Zemí. Nadvláda, marťanská styčná plocha s touto Reali­tou, rostla zároveň s jejich zlostí. Začali budovat stavební komplexy podobné, jaké před dlouhou dobou zkonstruovali na Marsu, aby znovu vytvořili syntetickou Mer-Ka-Bu. Jediným problémem bylo to, že poslední vytvořili před 50 000 po­zemskými lety a nyní si přesně nepamatovali, jak ji přesně vyrobit – ale mysleli si, že to dokážou. Postavili budovy a za­čali s experimentem. Tento pokus je přímo svázán z řetězem pokusů s Mer-Ka-Bou, který začal na Marsu před miliony lety. Později byl na Zemi proveden pokus v roce 1913, další v roce 1943 (nazvaný filadelfský experiment), následující v roce 1983 (nazvaný projekt Montauk) a o dalším se domnívám, že se ho pokusí udělat tento rok (1993) blízko ostrova Bimini. Tato data jsou okna v čase, která se v harmonickém sledu otevírají od prvopočátečního experimentu. Aby měly pokusy úspěch, musí být načasovány do těchto oken.

Pokud by Marťané uspěli s vytvořením umělé Mer-Ka-By, získali by absolutní kontrolu nad touto planetou, pokud by to byl jejich záměr. Byli by na této planetě schopni udělat komuko­liv cokoli, co by se jim zachtělo, ačkoliv by to nakonec zname­nalo i jejich vlastní zánik. Žádná vysoká bytost by neprosazo­vala nadvládu takovéhoto druhu nad ostatními, pokud skutečně rozumí Realitě.

Neúspěch marťanského pokusu s Mer-Ka-Bou

Marťané vybudovali na Atlantidě speciální stavby, připravili celý experiment a spustili spínač na zapnutí toku energie. Téměř vzápětí ale ztratili kontrolu nad celým experimentem, jako kdyby se propadali vesmírem a prostorem. Stupeň destrukce byl tak děsivý a hříšný, že nevím, jak ho vůbec popsat. V této Realitě sotva můžete udělat větší chybu než ztratit kontrolu nad vytvořenou syntetickou Mer-Ka-bou. Tento experiment způso­bil, že se roztrhl a otevřel otvor do nízkodimenzionálních rovin Země – ne do vyšších, ale do nižších. Uveďme analogii, lidské tělo má membrány uvnitř mezi různými částmi, jako je u srdce, žaludku, jater, očí a tak podobně. Pokud byste vzali do ruky nůž a rozřízli svůj žaludek, bylo by to jako rozpárání dimenzi­onálních úrovní Země. Různé aspekty ducha jsou odděleny od jiných těmito dimenzionálními membránami a jejich smyslem není smíchat oba aspekty dohromady. Účel krevní buňky je jiný než účel buňky žaludku.

Tito Marťané udělali něco, co téměř zabilo Zemi. Přírodní katastrofy jsou proti tomu nic, ačkoliv problémy, se kterými se dnes potýkáme, mají přímou návaznost na to, co bylo provedeno už dávno. S opravdovým pochopením a dostatkem lásky může být životní prostředí napraveno během jednoho dne. Avšak pokud by pokračoval tento experiment dál, byla by zničena Země navždy. Nemohli bychom nikdy znovu použít Zemi jako základnu pro rašení semen.

Marťané udělali velmi, velmi vážnou chybu. Tato ztracená kontrola nad polem Mer-Ka-By vypustila zástupy nízkodimen-zionálních duchů do vyšších dimenzionálních rovin Země. Tito duchové byli přinuceni vejít do světa, kterému nerozuměli a který neznali, a zažívali totálním strach. Museli žít – museli mít těla, tak vstoupili do lidí. Na Atlantidě jich byly stovky v každé osobě. Atlanťané nemohli zastavit jejich vstup do svých těl. Nakonec téměř každá osoba byla posedlá těmito bytostmi z jiné dimenze. Tito duchové byli také Pozemšťany, jako jsme my, ale byli velmi odlišní a přicházeli z jiné dimenzionální roviny. Byla to totální katastrofa – největší katastrofa na Zemi, co se kdy odehrála.

Rušivé dědictví – Bermudský trojúhelník

Marťanský pokus o ovládnutí světa proběhl na jednom z Atlantských ostrovů v oblasti, kterou nazýváme Bermudský trojúhelník. Na tomto místě je dnes na dně oceánu stavba, v níž jsou tři rotující elektromagnetická pole hvězdy-čtyřstěnu, nasazená na sebe a vytvářející tak obrovskou syntetickou Mer–Ka-Bu, která se táhne skrze oceán do hlubokého vesmíru a je zcela mimo kontrolu. Toto místo se nazývá Bermudský trojú­helník, protože vrchol jednoho čtyřstěnu – statického – vyču­huje ven z vody. Další dvě pole rotují proti sobě – a někdy se rychleji rotující pole obrátí opačně po směru hodinových ruči­ček, což je velmi nebezpečná situace. (Když říkáme po směru hodinových ručiček, myslíme tím zdroj pole, ne pole samotné. Pole samotné se jeví, že rotuje proti směru hodinových ručiček.) Pochopíte to, až se dozvíte více o Mer-Ka-Bě. Když rychlejší pole rotuje proti směru hodinových ručiček (z pohledu zdroje), je všechno v pořádku; ale když rotuje po směru hodinových ručiček (z pohledu zdroje), nastává deformace času a prostoru. V Bermudském trojúhelníku zmizelo mnoho letadel a lodí, protože doslova přešlo do jiné dimenzionální roviny, jelikož je toto pole mimo kontrolu.

Prvotní příčinou mnoha deformací na tomto světě – pokrou-cení vztahů mezi lidmi, jako jsou války, problémy s manželstvím, emocionální rozrušení atd. – je toto nevyrovnané pole. Toto pole nezpůsobuje jen deformaci na naší Zemi, ale zapříčiňuje defor­mace daleko, daleko, daleko ve vzdálených oblastech vesmíru, protože Realita je takovýmto způsobem konstruovaná. To je důvodem, proč bytosti nazývané Šediváci a další mimozemské bytosti, o nichž ve vhodné době budeme hovořit, se pokoušejí napravit to, co se stalo před dlouhou dobou. Je to velký problém přesahující daleko Zemi. Co udělali v Atlantidě, bylo naprosto proti galaktickému zákonu. Bylo to nelegální, ale oni to přesto udělali. Náprava bude zjednána, ale ne před rokem 2012. Není toho moc, co mimozemšťané mohou mezitím dělat, ale zkoušet to pravděpodobně budou. Nakonec ale budou mít úspěch.

Převzato:  http://ee.dunres.sk/