Dělnící objevili osm milionů let starý les?
Z expedice WM magazínu do Bukkabrány (Maďarsko), část 1.
Archeologové objevili osm milionů let starý les?
Jiří Matějka
V Maďarském dolu objevili horníci zcela náhodou miliony let staré cypřiše. Zajímavé při tom je, že stromy nejsou zkamenělé a jejich dřevo si dodnes zachovalo strukturu. Expedice WM magazínu objevila v cypřišových kmenech kovové trny s obsahem 95,36 % železa.
Rozsáhlý povrchový důl se nachází u městečka Bükkabrány v severovýchodní části Maďarska. Experti vysvětlují dobrý stav stromů náhlou prudkou písečnou bouří, která cypřišový les před přibližně osmi miliony let zasypala šestimetrovou vrstvou písku. Vše nad šest metrů bylo zničeno. Podle odborníků došlo k této katastrofická události v miocénu, kdy území pokrývala jezera a močály.
„Jedná se skutečnou raritu. Kmeny jsou dobře zachovalé, s viditelnou původní strukturou dřeva a je podivné, že stromy nezkameněly – nezuhelnatěly,“ řekl ředitel muzea Tamas Pusztai. Jedná se o druh cypřiše – taxodiums.
V dole se dobývá hnědé uhlí lignit. Při odkrývání vrstvy písku o rozloze 3500 m2 v hloubce asi 60 metrů pod dnešním terénem těžaři narazili na 16 zachovalých stromů. Nalezené pahýly kmenů o průměru dva až tři metry jsou vysoké přibližně šest metrů. Původní výška těchto cypřišů byla 30 až 40 metrů.
Povětří vystavené kmeny jsou citlivé na světlo a dnešní vzduch. Některé části už se při doteku drolí, dřevo rychle vysychá, protože jeho buněčná struktura je narušena. Hlavní archeolog Janos Veres zakázal přístup do dolu pro veřejnost a spolu s dalšími odborníky zvažuje jak stromy zachránit.
Podle letokruhů byly stromy staré 300 až 400 let než je postihla katastrofa. Veres se domnívá, že ne všechny nalezené stromy vyrostly ve stejnou dobu, ale různě v širším období. Vzhledem k tomu, že dřevní hmota stromů je vyjímečně zachovalá, mohou se provést dendrochronolgické testy. Ty by měly určit jaké podnebí panovalo ve střední Evropě v době, kdy stromy vyrůstaly.
Podobný les byl objeven v Japonsku, kde stromy udržují v betonovém sarkofágu.
Expedice WM magazínu
Do lomu v Maďarském Bükkabrány se vypravila na konci srpna expedice WM magazínu. Přímo na místě jsme o pravěkých stromech zjistili podrobnější informace a hovořili s ředitelem národního parku Bükki Nemzeti Park. Diskutovali jsme i s ředitelem maďarského dolu.
Příliš vysoký obsah železa
V jednom kmeni pravěkého cypřiše jsme objevili zajímavé kovové trny – na první pohled připomínající něco jako „hřebíky“.
Rentgenovým spektrálním analyzátorem NITON jsme zjišťovali složení „kovových trnů“, které jsme nalezli v jednom pravěkém cypřišovém kmenu (foto na obálce). Výsledek testu nás překvapil: štíhlé kovové profily odebrané z kmene obsahují 95,38% železa (Fe), 1,02 % mědi (Cu) a 0,54 % zinku (Zn). Naměřené hodnoty bude nutné konzultovat s dalšími odborníky.
O jaký materiál jde, a jak se do kmene mohl dostat, se dočtete v některém příštím čísle WM magazínu.
Pokud vás složení „kovových trnů“ zaujalo a máte na tuto zajímavou skutečnost vlastní odborný názor, pište do redakce WM magazínu (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), anebo poštou na adresu vydavatele.
Složení kovových tyčinek
31.8.2007 Měření kovového vzorku
NITON Rentgenový spektrální analyzátor
„tyčinka“
Sb – 0,04 %, Sn – 0,11, Pd – 0,02, Ag – 0,27, Al – 0,00, Mo – 0,25, Nb – 0,16, Bi – 0,38, Pb – 0,38, Se – 0,00, W – 0,37, Zn – 0,54, N – 0,42, Cu – 0,88, Fe – 95,36 (u druhého vzorku Fe 89,00), Ti – 0,18, Zr – 0,00
———————————————-
šedý písek
Mo – 0,95, Nb – 3,73, Zr – 0,91, Bi – 2,28, N – 2,28, Fe – 83,73
