Kdo je Online

Právě přítomno: 66 hostů a žádný člen

2180757
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
363
1146
6627
956121
21402
36429
2180757

Your IP: 54.80.227.189
2017-11-18 06:20

 

 

 

 

6 systémů pro vojáka

budoucnosti

 

Petra Soukupová (19. 06. 2007)

Americká armáda se chystá přecvičit své vojáky na nosiče elektronické výstroje, která už si s nepřítelem poradí více méně sama.

Americká armáda vydává ročně obrovské částky na vývoj technologií, které jí mají zajistit vítězství v budoucích válkách. Loni to bylo téměř 99 miliard dolarů a pro letošek je naplánováno dokonce 110 miliard dolarů. Pentagon tedy není žádný troškař a na jeho plánech je to znát. Namísto vylepšování jednotlivých složek chce do 15 let disponovat kompletně novými systémy pro všechny pozemní jednotky.

 

 


Monitor v přilbě

Do roku 2020 by tedy měli američtí vojáci na bitevní pole nosit vybavení, které je v současné době zatím jen dobře střeženým výzkumem v technologických laboratoří. Obyčejné maskáče a kevlarové pancéře (z odolných vláken) nahradí chytrá zbroj, vybavená desítkami senzorů a elektronických funkcí, které mají své majitele chránit před zraněním, umožňovat jim lepší komunikaci i přehled na bojišti a účinnější zneškodňování nepřítele.

Návrh bojovníka budoucnosti (Future Warrior Concept) v sobě slučuje 6 základních subsystémů, které budou pro všechny vojáky společné (komunikační systém v přilbě, systém bitevní uniformy, zbraňový systém, systém fyziologického monitoringu, klimatizace, pohonný systém). Například v přilbě bude zabudován monitor pro zobrazování taktických informací a systém pro připojení do lokální sítě, armádního intranetu. Ochranný oděv kromě maskování a zbroje poskytne i klimatizaci, zbraňový systém bude disponovat automatickým naváděním střel. Zdraví vojáka bude neustále monitorováno, a pokud dojde k odchylce od normálu, systém sám navrhne několik řešení nastalé situace.

 

Armádní intranet

Zatímco většina technologií potřebných pro chytrou výstroj je zatím ve vývoji, například na komunikačním centru v helmě stačí doladit už jen pár detailů a zapojení každého vojáka na bojišti do armádního intranetu může být spuštěno. Američané s touto součástí vylepšení svých ozbrojených sil počítají již pro rok 2015 a do zkušebního provozu je zařazena již letos.

Systém má zaručit, že všechny složky na bojišti budou schopny mezi sebou bez prodlevy komunikovat a informace bude přímo „online“ získávat i velitelství ve Washingtonu.

Součástí komunikace má být i sdílení fotografií a videozáznamů. Na displeji zabudovaném přímo v helmě, který má stejné efektivní rozlišení jako současné 17palcové monitory, si vojáci mohou zobrazovat mapy včetně rozmístění spolubojovníků i nepřátel a další důležité informace.

 

Samochodná kostra

Pro některé typy jednotek je určen i robotický skelet, který do značné míry zvýší fyzické možnosti vojáků. Díky němu mohou nést těžší náklady, rychleji se pohybovat a vydrží i delší zátěž. Zvýšenou výkonnost umožňují hydraulické písty poháněné palivovými články. Na skelet lze navíc připevnit i další náklad, jako jsou zbraňové systémy, ochranné štíty nebo schránky pro přenos zásob. Systém pak nese veškerou jejich tíhu sám a voják zvýšenou zátěž nijak nepocítí.

Kromě využití v armádě počítá autor systému (americká armádní agentura DARPA) i s typy určenými pro lékařské účely. Mohly by například umožňovat samostatný pohyb pacientům trpícím svalovou dystrofií nebo odlehčovat zátěž při rehabilitaci po úrazech či chirurgických zákrocích. Tento systém je v současnosti ve finální fázi testování a do praxe by se měl dostat v průběhu několika málo následujících let.

 

 

 

 Voják v roce 2020

 

Přilbový systém – funguje jako informační centrála. Bude zprostředkovávat přístup k taktickým informacím (například mapy, rozkazy, pozice nepřátel i spojenců), které se zobrazují na průhledném displeji. Ten tvoří celý průzor přilby. Spojení s armádním intranetem má umožňovat přenos dat rychlostí 1 GB/s. Zatím pouze v plánu je automatický překladač do cizích jazyků. Nebude chybě ani kamerka, která vojákovi zajistí přehled i o dění za jeho zády, noktovizor (zařízení zesilující zbytkové světlo) nebo infračervená kamera a plynová maska.

 

Systém bitevní kombinézy – funguje jako centrum zajištění přežití. Vnější vrstva má umožňovat aktivní změnu barvy (v závislosti na prostředí), která poskytne dobré maskování. Střední vrstva uniformy slouží jako chytrá zbroj. Má být schopna vyhodnocovat informace o blížících se střelách a pomocí elektronických impulzů následně zpevnit místo zásahu. Kombinéza má chránit celé tělo. Vnitřní vrstva pak zajišťuje klimatizaci.

 

Zbraňový systém – odlehčená pětihlavňová zbraň váží 2,5 kg. Čtyři hlavně slouží pro střelbu munice ráže 15 mm s automatickým vyhledáváním cíle a jedna je pro kulky ráže 4,6 mm určené pro boj zblízka.

 

Systém fyziologického monitoringu – shromažďuje informace o životních funkcích vojáka (teplota tělního jádra, teplota kůže, puls, krevní tlak), hydrataci, úrovni stresu, přehřátí, potřebu spánku a fyzické zatížení. V případě potřeby systém poskytuje návrhy řešení situace.

 

Systém úprav mikroklimatu – síť tenkých trubiček ve vnitřní vrstvě bitevní kombinézy (s výkonem 100 wattů) dokáže ochlazovat nebo ohřívat tělo vojáka.

 

Pohonný systém – zahrnuje dvou- až dvacetiwattové mikroturbíny, poháněné palivovými články plněnými kapalnými uhlovodíky. Ty by měly zajistit chod systému až na šest dní bez dobíjení. Jako záložní zdroj energie slouží baterie z polymerních nanovláken, které vystačí na tři hodiny provozu.

 

 

 

 

 

Jak bude vypadat voják 21. století?

Martin Janda (21. 07. 2006)

I když si války přeje asi málokdo, armáda je v jistých chvílích přece jen nutná a její nasazení nevyhnutelné. I ona se vyvíjí, armádní technologie mají dokonce před ostatními značný náskok. Vojáci budoucnosti se tak v krátké budoucnosti mohou těšit na maskování v podobě chameleonovské uniformy, zbraň řízenou pohledem nebo na širokou paletu mikrokamer.

Husitský bojovník by se asi podivil, kdyby viděl výstroj vojáka, který ležel v zákopech u Verdunu. Stejně tak jednotky, které se v roce 1944 vylodily v Normandii by nevěřily vlastním očím, kdyby měly možnost spatřit vojáka 21. století. Technologie, které armády plánují používat, leckdy vypadají jako ze sci-fi, nicméně, řada z nich se dnes již testuje. Není asi překvapení, že prim zde hrají především americké ozbrojené síly.

 

Projekt už byl zahájen!

Pentagon již rozjel projekt Objective Land Warrior, na jehož konci má být dokonale vybavený a jen těžko přemožitelný bojovník. Projekt má tři postupné etapy. Už nyní po světě operují speciální jednotky z první fáze programu. Používají sice ještě klasické bojové pušky, ale ty jsou již vybaveny laserovým zaměřovačem, dálkoměrem, videokamerou a infračervenou kamerou. Pod přilbou má Land Warrior obrazovku, která je součástí integrovaného komunikačního systému. Z valné části se však voják v první stadium programu neliší od většiny dnešních vojáků.

Výzbroj váží necelých 20 kg. Vojáci bojující třeba na pláži Omaha v roce 1944 by asi jen mohli tiše závidět, hmotnost jejich výzbroje se tehdy často pohybovala i okolo půl metráku.

 

Neviditelný voják

Druhá etapa Objective Force Warrior už zavádí řadu opravdu překvapivých technologií. Objevuje se totiž nová generace zbraní, například hybrid pušky a granátometu s hlavněmi umístěnými nad sebou.

Neméně zajímavé je i maskování vojáka budoucnosti. Aby totiž unikl zpozorování infračervenými čidly, jeho uniforma bude chlazena. Helma s uniformou jsou hermeticky uzavřeny, a proto se jimi vybavený člověk může pohybovat například i v radioaktivitou zamořeném pásmu. V případě zranění je automaticky vyslán signál SOS. Objective Force Warrior by mohl být v praxi nasazen již v roce 2012.

 

Příruční jaderná baterie

Výzbroj příštího desetiletí je ale jen slabým odvarem toho, v čem se bude armáda pohybovat koncem dvacátých let 21. století. Vojáci budou vybaveni zbraněmi, jejichž projektily si samy dokáží najít cíl. A nebudou to jen klasické náboje, ale i třeba miniaturní bomby. Voják bude perfektně připraven i do bojové akce v terénu. Mikrokamery mu umožní vidět do stran i dozadu a jakýkoliv podezřelý předmět si na nich může přiblížit a analyzovat.

Uniforma má být podle plánů vyrobena ze speciálního materiálu, který umí měnit své vlastnosti podle potřeby. Pokud by válečník byl zasažen nepřátelskou střelou, oblek ji dokáže odrazit. Pokud by byl přece jen zraněn, oblek zabrání vykrvácení a zároveň jsou do organismu uvolněny potřebné látky. Zároveň uniforma dokáže měnit barvu podle svého okolí. To vše bude napájeno atomovou baterií a všechno dohromady to bude vážit něco přes 10 kg.

Ztráty takové armády by měly být naprosto minimalizovány. 

 

Výzbroj a vojáci minulosti

Pravěk

V dobách před naším letopočtem se dá o nějaké výbavě mluvit spíše s nadsázkou. Oštěp, možná luk a šíp, vrhání kamenů a občas i holé ruce. Tak vedli boje naši předci někdy v desátém století před naším letopočtem.

Antika

Voják římské legie byl oblečen do tuniky, v případě horšího počasí byli vybaveni i pláštěm neboli sagumem. Vojáci si svou ochranu hradili sami, takže byla velice různorodá. Kdo mohl, pořídil si kroužkovou košili se zesílenou ochranou ramen další vrstvou kroužků. Ochrana hlavy byla buď kožená nebo bronzová. Neodmyslitelnou součástí výstroje legionáře byl štít. Předsunutí lehkooděnci (velites) a důstojníci používali menší plochý kruhový nebo oválný štít (parma) o průměru asi 50 – 100 cm. Ostatní legionáři nosili velký oválný štít (scutum). Hlavními zbraněmi bylo kopí a meč. Římané už znali i těžké vrhací stroje.

Středověk

Oděv například husitského válečníka nijak zvlášť nechránil. Existovaly kroužkové košile a štíty nebo pavézy. Do výzbroje vojáka té doby patřilo osvědčené kopí a meč. Vedle toho přibyly třeba sudlice něco cepy. Byly využívány i ruční palné zbraně, například ručnice nebo píšťaly. K těžkým zbraním patřily tarasnice a houfnice.

1. světová válka

Po uniformách, které mívaly výrazné pastelové barvy se objevily oděvy, které měly vojáka alespoň částečně maskovat. Hlavu měla chránit plechová přilba.  Proti zbraním jako je kulomet nebo granát stejně moc nepomáhala. Z ručních zbraní se používaly pušky s bajonety.
První světová válka ovšem již přinesla i plynovou masku, jako obranu před útokem bojových plynů. Nasazení se dočkala letadla a první tanky.

2. světová válka

Zatím nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva přinesl v oblasti výstroje a výzbroje armád mnoho nového. Maskovací uniformy v barvě khaki se objevily již dříve, například čs. armáda je zavedla ve 20. letech 20. století.

Mezi lehké osobní zbraně patřila pistole nebo lehký kulomet. Velmi důležitou roli v boji už hrálo letectvo a obrněné jednotky. A v roce 1945 byla odpálena i zbraň z nejhrůznějších – atomová bomba.

 

 

 

Převzato:  http://21stoleti.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.