Kdo je Online

Právě přítomno: 65 hostů a žádný člen

2180754
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
360
1146
6624
956121
21399
36429
2180754

Your IP: 54.80.227.189
2017-11-18 06:19

 

 

 

 

10 zbraní budoucnosti

 

Petra Soukupová (20. 05. 2008)

Moderní vojenské technologie nejsou zdaleka jen o zabíjení lidí. V podstatě se snaží přímému zabíjení co nejvíce vyhnout. Zaměřují se hlavně na ničení technického zařízení nepřítele nebo paralyzování vojáků bez nutnosti je zranit.

 

1. Autonomní zbraně

Automatické stroje zatím slouží zejména k přenášení výbavy a průzkumu. Ve vývoji jsou však už i zařízení, která by měla zajišťovat ostrahu a v budoucnu i podnikat samostatné výpady. Největším problémem je zcela vyloučit palbu do vlastních řad a riziko zranění civilistů.

Jak pracují: Palubní počítač vyhodnocuje přijímaná data z čidel, na jejichž základě rozpozná nepřítele, proti kterému pak použije zabudovanou zbraň. Robot může být buď na dálku ovládán lidskou obsluhou nebo být zcela autonomní.

Nevýhody: Potíže s rychlým a bezchybným rozpoznáním nepřítele od vlastních jednotek nebo neškodných objektů, jako jsou civilisté, dobytek, stromy nebo zemědělské stroje. U dálkově ovládaných strojů hrozí nebezpečí, že dojde k chybě při přenosu informací. Neovladatelný robot pak může být příčinou velkých ztrát.

 

2. Vysokoenergetické lasery

Laserové paprsky se šíří prostorem rychlostí světla a mohou zasáhnout cíl vzdálený tisíce kilometrů.

Jak pracují: Obří zrcadla nasměrují silný laserový paprsek do jediného bodu na zvoleném cíli. Teplo uvolněné po dopadu paprsku pak vznítí povrchový materiál zasaženého objektu, čímž může dojít k těžkému poškození strojů, odpálení náloží trhavin nebo nádrží s palivy.

Nevýhody: Vysokoenergetické lasery vyžadují nesrovnatelně více energie než střely s pevnými náboji a také zabírají mnoho prostoru (jejich velikost je srovnatelná s velikostí Boeingu 747). Sílu úderu paprsku může ohrozit nepříznivé počastí.

 

 

3. Vesmírné zbraně

Zbraně umístěné na oběžné dráze mají Zemi jako na dlani, je pro ně tedy snadnější zasáhnout prakticky jakýkoli pozemní i vzdušný cíl.

Jak pracují: Nejdůležitějším úkolem vesmírných zbraní bude zneškodňování střel vypálených z pozemních zbraní. V současnosti se vyvíjejí hlavně zbraně na pevné střelivo, uvažuje se však i laserových zařízeních.

Nevýhody: Reakce na vystřelenou raketu musí být velmi rychlá, což zatím současné technologie příliš nezvládají. Zbraně pro svůj chod vyžadují buď palivo nebo elektrickou energii, která se na oběžnou dráhu dostává jen obtížně.

 

 

4. Hypersonické letouny (scramjety)

Letouny dosahující rychlosti nad Mach 5 (téměř 6000 km/hod), mohou zasáhnout na jakémkoli místě naší planety do dvou hodin od startu z běžného letiště. Mohou také posloužit k dopravě satelitů na nižší oběžné dráhy.

Jak pracují: Do vzduchu se dostanou buď za pomoci vlastního běžného proudového motoru, nebo je do potřebné výšky vynese jiné letadlo. Teprve ke zvýšení rychlosti nad Mach 5 se pak využije scramjet, který díky vysoké rychlosti do proudu paliva přisává vzduch z okolí, bez nutnosti mít vlastní přetlakové láhve jako vesmírné rakety.

Nevýhody: Scramjet nefunguje při rychlostech nižších než rychlost zvuku. Proto je zapotřebí buď druhého proudového motoru, nebo nosného letadla. Všechny modely jsou v současnosti příliš malé na to, aby je mohl řídit pilot. Jsou zatím tedy pouze autonomní.

 

5. Mikrovlnné zbraně

Mikrovlnné zbraně zneškodňují útočníky, aniž by je zranily. Většinou se zářič připevňuje na obrněné transportéry a v současnosti slouží především k ovládání davů.

Jak pracují: Dvoumetrová anténa ve spolupráci s mobilním generátorem vytvoří ráz o frekvenci 95 gigahertz (třímilimetrové vlnění). Právě vlny o takové délce absorbuje svrchní vrstva lidské kůže o síle 0,3 mm. V důsledku toho se zahřeje až o 50 oC a zasažený člověk má pocit, že hoří. Intenzivní bolest mu zabrání v jakékoli akci a jediné o co se začne snažit, je útěk. Zařízení má dosah až 500 metrů.

Nevýhody: Pokud lidé nemají příležitost k útěku, dojde během několika minut k vážnému popálení kůže. Ráz také rozpálí kovové předměty, které mohou být příčinou dalších zranění.

 

 

6. Jaderné rakety

Jaderné rakety jsou schopné nadělat značné škody prakticky na jakoukoli vzdálenost.

Jak pracují: Na balistickou raketu je připevněna hlavice s radioaktivní náloží. Raketomet ji vystřelí do horních vrstev atmosféry, odkud se raketa přesune do předem naprogramované lokality, kde po dopadu vybuchne.

Nevýhody: Jsou natolik ničivé, že se zatím nikdo neodhodlal k jejich využití (bomby svržené z letadel v Japonsku na konci za druhé světové války byly mnohem slabší). Kromě toho zasaženou oblast zanechávají zamořenou radiací. Dlouhá dráha letu z raket činí snadný cíl pro protijadernou obranu.

 

7. Paralyzéry (tasery)

Tasery útočníka paralyzují za pomoci elektrického proudu, aniž by ho zranily.

Jak pracují: Taser vystřelí kovové hroty na drátech, díky kterým je cíl zasažen elektrickým proudem. Dočasně tak ztratí kontrolu nad svými svaly, nemůže se hýbat a svalí se k zemi.

Nevýhody: Paralyzovaný člověk se při pádu může zranit. Vystřelené hroty také mohou zasáhnout a zranit oči, hrdlo nebo genitálie. Elektrický šok také může způsobit záchvat nebo zástavu srdce a bylo dokonce hlášeno i několik úmrtí.

 

8. Elektromagnetické zbraně (e-bomby)

Elektromagnetické vlnění dokáže zničit počítače, elektroniku a elektrické rozvody, čímž ochromí značnou část civilních i vojenských systémů.

Jak pracují: Náhlé zesílení elektromagnetického pole vyvolá ve vodičích vlny elektrického proudu. Tím dojde ke spálení elektrických zařízení, a zvláště pak polovodičových čipů.

Nevýhody: Účinek elektromagnetického rázu může být závislý na místních podmínkách a jen těžko se předpovídá. Nepřátelská elektronika může být chráněna štíty a ráz navíc poškodí i spojenecká zařízení v dosahu.

 

9. Úrovňová protiraketová obrana

Několikafázový protiraketový systém poskytuje nejlepší ochranu proti hrozbě dalekonosných raket.

Jak pracuje: Systém je zaměřen na odvrácení hrozby dopadu raket v několika fázích: vystřelení, střední fáze, kdy se raketa pohybuje pouze setrvačností, a konečná fáze, kdy směřuje ke svému cíli. Obránce má tedy tři šance na zneškodnění rakety, což do značné míry zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

Nevýhody: Především vysoké náklady na pořízení, otestování i údržbu systému. Raketa je nejsnáze zaměřitelná v první, vystřelovací fázi, zároveň však tato fáze vyžaduje velmi rychlou reakci.

 

10. Komunikační válka

Armádní informatici se snaží na jedná straně nabourat do informační sítě nepřítele, na straně druhé zamezit úniku dat z vlastní strany

Jak pracuje: Speciálně vycvičení hackeři se snaží proniknout do komunikační sítě nepřítele a získat přístup k tajným informacím. Případně se mohou pokusit síť infikovat virem. Do této kategorie spadají i snahy o blokování rádiových a televizních vln.

Nevýhody: Hackeři jsou proti méně technicky vybaveným armádám neúčinní, zavádění informačních technologií ve vyspělých zemích z nich naopak činí snadnější cíl pro nepřítele.

 

 

 Laser budoucnosti už se testuje


Pavel Přeučil (19. 03. 2008)

Testování nového zbraňového systému na palubách svých letadel spustila letecká společnost Boeing. Jde o chemický, kyslíko-jódový laser, který využívá infračervenou část světelného spektra a není tedy viditelný lidským okem.

Prototyp laseru byl namontován do vojenského bombardéru a testován na pozemní cíle. Vývoj nové zbraně má probíhat až do konce roku 2009, kdy prý bude možné jej nasadit při vojenských operacích.

Jde o zatím nejmocnější laserovou zbraň, jaká kdy byla vyvinuta. Při chemické reakci dochází ke skutečné explozi síly v téměř nadzvukové rychlosti, kdy je generována energie až jeden milion wattů.

 

 

Plamenomet v oblacích

Nový taktický laser dokáže proříznout kov až na vzdálenost 14 kilometrů a má být využíván armádou k poškozování a ničení nepřátelských energetických zařízení, například elektrických rozvodů, bez vedlejších následků. Laser je mladším bratříčkem již vyvinutého leteckého laseru, určeného k ničení balistických střel za letu, který Boeing odzkoušel na svém stroji 747.

Celý zbraňový systém je složen z několika samostatných komponentů, které lze snadno smontovat či demontovat a umístit do jakéhokoliv letadla. Laser vysílá asi 10 centimetrů široký paprsek s výhřevností účinného plamenometu a na vzdálené cíle může vyslat až stovku výstřelů.

 

 

Dálkově řízený útok

Podobné lasery už Boeing zkoušel v minulosti, ale co do velikosti to byly proti současné zbrani opravdové kolosy a váze několika tun. Diky miniaturizace většiny součástek se podařilo vyvinout vysoce pohyblivou zbraň, kterou lze montovat i na terénné automobily a používat k ničení nepřátelských cílů ve vzduchu. Boeing rovněž vyvíjí miniaturní bezpilotní letadla, která by mohla nést laserové zbraně a byla by naváděna pomocí dálkového ovládání.

 

Není určen na lidské cíle

Americká armáda vyvíjí v poslední době celou řadu obranných a útočných prostředků, které by neměly ohrožovat životy lidí a jedním z jich má být právě tento laser. Vysoce přesná zbraň má být nasazena především v kritických situacích, ke kterým dochází v městských aglomeracích, na přeplněných pohraničních přechodech a všude tam, kde hrozí i teroristické aktivity nebo operace vzbouřenců. Laser se dá nasadit při pozemních, námořních i leteckých operacích. Jako zbraň, která neohrozí lidské životy, má být nasazen i při humanitárních misích OSN. Výhodou systému je jeho snadná přeprava, rychlé nasazení a vysoká rozlišovacích schopnost v řádu desítek centimetrů. Proto se prý není třeba obávat toho, že by byly zasaženy nechtěné cíle, nebo dokonce lidé.

Roční náklady na vývoj systému a jeho dokončení se odhadují na 180 milionů dolarů.

 

Laser se zrodil před 48 lety

 Na vývoji laseru pracovala po celém světě v šedesátých letech minulého století celá řada odor vědců. Prvním, kterému se podařilo funkční laser dokončit, byl Američan Theodor Maiman v Hughesových laboratořích v kalifornském Malibu. Už tento první laser, založený na syntetickém rubínovém krystalu, byl okamžitě považován vojenskými specialisty za potenciální zbraň budoucnosti. V posledních desetiletích vynaložila vláda Spojených států na zdokonalení laserové techniky miliony dolarů. Největší investice plynuly do výzkumu v období vrcholící studené války v roce 1983 za Ronalda Reagana, kdy byl prioritou plán Hvězdných válek. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Převzato:  http://21stoleti.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.