Kdo je Online

Právě přítomno: 59 hostů a žádný člen

2180738
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
344
1146
6608
956121
21383
36429
2180738

Your IP: 54.80.227.189
2017-11-18 06:15

  

 

Technologie za hranicemi inteligence!

 

Pavel Houser (20. 05. 2005)

S odvážnými myšlenkami o implantátech v mozku, změně genetické podstaty člověka nebo rovnou o převedení našeho vědomí do softwarové podoby se můžeme setkat v rámci transhumanismu.

 

Co je transhumanismus?

Zhruba řečeno je transhumanismus hnutí, které usiluje o překonání současných lidských omezení s využitím moderních technologií. Patří sem tedy i vznik kvalitativně vyšší umělé inteligence. Označení působí trochu zvláštně, ale nejde o žádnou sektu. Ve světě se k těmto myšlenkám více či méně hlásí mimo jiné známý britský fyzik Stephen Hawking, americký robotik Hans Moravec, jeden z průkopníků umělé inteligence Marvin Minsky (USA) či Kevin Warwick, britský robotik, který si již v roce 1998 nechal do těla implantovat čip.

 

Téměř neviditelné počítače

"Jsme přesvědčeni, že technologický pokrok se neustále zrychluje, že nové technologie mohou nevídaným zlepšit úroveň lidského života a že tomuto trendu má smysl napomáhat," vysvětluje jeden z českých transhumanistů, návrhář informačních systémů Dalibor Šrámek.  

Představy transhumanistů se například opírají o tzv. Moorův zákon. Toto pravidlo, pojmenované podle spoluzakladatele společnosti Intel Gordona Moora, zhruba říká, že výkon počítačů se zdvojnásobí vždy zhruba za 18 měsíců. "Zdvojnásobování hodnoty daného ukazatele za konstantní čas lze přitom vysledovat i v rozvoji jiných technologií," říká Šrámek. Za pozornost přitom stojí, že příslušná křivka růstu je exponenciální - tempo se tedy neustále zrychluje. Díky tomu budou s největší pravděpodobností za deset let počítače tak malé, že se stanou prakticky neviditelné, všechny budou mobilní a neustále propojeny on-line.

 

Nahradit či vylepšit?

Zvyšování výkonu počítačů či nastupující nanotechnologie jsou trendy, které dnes nepůsobí nijak fantasticky. Na transhumanismu je však zajímavé, že své vize neomezuje jen tímto směrem. Jeho příznivcům nejde jen o rychlejší procesory, ale pomýšlejí přímo na vylepšování a proměně člověka. Podle Šrámka "není žádný důvod, proč by současný člověk měl být posledním stupínkem evoluce."

Technologie různých implantátů dnes slouží především k tomu, aby vrátily ztracenou schopnost lidem postiženým. Proč se ale na to omezovat? Kdo by si nechtěl zkusit, jak vidí třeba včela? Pokud by implantát sloužil lépe než původní orgán či končetina, nemohl by být využit i lidmi "zdravými"? Vylepšování lidského organismu umělými součástkami se označuje jako augmentace.

"Určitou optimalizaci činnosti svého mozku provádí každý, kdo si dá třeba jen šálek kávy," vysvětluje Šrámek. "Současné metody jsou ale velice primitivní proti těm, které budeme mít k dispozici v blízké budoucnosti."

Totéž pak platí třeba pro genetické inženýrství. Proč se omezovat na geneticky upravené rostliny či klonování zvířat? A proč se spokojit s genovou terapií a nesnažit se rovnou o pozitivní změny sebe sama? Kdo by nechtěl být nejen zdravější, ale i třeba chytřejší? Mít lepší hudební sluch nebo být schopen určitých sportovních výkonů? 

 

Nanotechnologie v lidském těle

V současnosti jsou do oboru nanotechnologií řazeny ani ne tak skutečně molekulární strojky (jak to odpovídalo původním představám), ale spíše technologie pro úpravu materiálů (textilie, stavební materiály, nátěrové hmoty). "Skutečnou molekulární nanotechnologii nebo nějakou její biochemickou obdobu bychom tu mohli mít tak za 20 - 30 let," říká Šrámek. „Na jednu stranu zbývá vyřešit více než jen technické problémy, na druhé straně se vesměs jedná o postupy, o kterých dnes můžeme dost spolehlivě říci, že by fungovat měly.“

Ve stejné době nejspíš bude běžné rozhraní mezi lidským nervovým systémem a počítačem. Již mnohem dříve bychom si ale mohli výstupy z počítače promítat přímo na sítnici oka. Vylepšení lidského organismu pomocí implantátů a rozsáhlé modifikace genomu, to by mělo směřovat k radikálnímu prodloužení lidského života. 

 

Vědomí jako software

Nejspekulativnější vizí transhumanistů je úvaha o převedení lidského vědomí do počítačové podoby. Toto přesvědčení (někdy označované silná umělá inteligence) vychází z názoru, že neexistuje žádný speciální důvod, proč by mysl měla být navždy vázána na jeden konkrétní "biologický" hardware.


více se dozvíte:

www.transhumanismus.cz


 

 

Kam ještě dohlédneme?

 

Podobně jako fyzikové označují za singularitu místo či čas, kdy neplatí běžné fyzikální zákony (velký třesk, nitro černé díry apod.), v tomto případě se hovoří o singularitě technologické. Myšlenka technologické singularity úzce souvisí s umělou inteligencí. Jestliže přijmeme předpoklad možnosti sestrojení stroje/počítače, jehož inteligence bude srovnatelná s lidskou, zjistíme, že bude mít oproti člověku mnohé výhody. Nikdy se neunaví, nikdy nic nezapomene... Pokud bude existovat více takto inteligentních strojů, budou mezi sebou navíc moci bleskurychle komunikovat. Svým způsobem tak budou o něco inteligentnější než jejich stvořitelé. Mohly by tedy být schopny vytvořit ještě o něco vyšší inteligenci - a tak dále.
Tímto procesem, který se nazývá bootstrapping, by tak mohla vzniknout jakási kvalitativně vyšší superinteligence. A právě proto, že je na vyšší úrovni, nedokážeme vůbec předvídat, jak by se zachovala. V budoucnosti tak pro naše futurologické prognózy vzniká chvíle, kam prostě nevidíme.

 

 

Nanotechnologie na vzestupu

 

Prognóza americké National Nanotechnology Initiative říká, že za 10 až 15 let roční objem světové průmyslové produkce v nanotechnologických odvětvích přesáhne bilión dolarů. Nejprve mají na trh přijít nanotechnologicky zkononalené disky, paměti, procesory a elektronický papír. Mimo počítačový průmysl se nanotechnologie zatím uplatní hlavně ve stavebnictví, na obzoru jsou také samočistící okna automobilů, která se nepokryjí mastnotou ani prachem a zachovají si průhlednost i za deště.

 

V České republice začala podobné materiály založené především na účincích oxidu titaničitého vyrábět rakovnická firma Rako (nyní Lasselsberger). Stroj na výrobu nanovláknových textilií použitelných například ve zdravotnictví vzniká zase ve spolupráci Technické univerzity v Liberci (TUL) a firmy Elmarco.

 

 

 

Převzato:  http://21stoleti.cz/

 

 

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.