Kdo je Online

Právě přítomno: 70 hostů a žádný člen

2180767
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
373
1146
6637
956121
21412
36429
2180767

Your IP: 54.80.227.189
2017-11-18 06:22

 

 

Vynálezy, které mohly zničit svět:

 Živí by záviděli mrtvým!

 

 

Milan Koukal (20. 04. 2009)

Od konce tzv. studené války uplynulo v řece času již přes 20 let. Může však celý svět už žít trvale v míru a klidu? Podle nejnovějších údajů působí dnes přes 400 000 vědců a inženýrů ve vojenském výzkumu. Ovšem jen pramálo se ví, na jaké cíle se zaměřují. Náš seriál přiblíží nejničivější zbraně, které by mohly způsobit globální katastrofu – a tak i utrpení a smrt vás i blízkých.

 

Biologické zbraně milují epidemie, které zahubí jen život

Představte si, že jednoho dne vyjdete z bytu, venku se nadechnete pár doušků vzduchu – a za určitou dobu v útrapách zemřete. Jindy k vám možná smrt doputuje třeba v podobě pouhého hmyzího štípnutí či bleskurychlého nakaženého hlodavce, který pronikne do domu či chaty.

Ve všech těchto případech se tak setkáte s účinky biologické zbraně. Není vojenským tajemstvím, že její ničivé působení jí mohou závidět její příbuzné – zbraně jaderné či chemické!

Biologické bojové prostředky jsou nejproblémovější skupinou zbraní hromadného ničení. Primárním cílem je vyvolávat smrtelné infekce – a v souvislosti s nimi i paniku a chaos.
Na otázku, v čem spočívá jejich mimořádná hrozba, by vám odborníci mohli říci, že zejména v následujících faktorech:

1.Na vyvolání negativního účinku je jich zapotřebí velmi málo. Teoreticky na vznik nemoci postačí jediná částice bacilu moru. Potom se bacil už pomnoží a rychle se šíří sám.

2.Za krátké období (pouhých několik dní) se dá vyrobit obrovské množství biologických zbraní.

3.Biologické toxiny patří mezi nejúčinnější jedy.

4.Většina biologických prostředků (bakterií) se množí velice rychle. Navíc jejich pěstování je poměrně jednoduché a ekonomicky nenáročné.

 

21. STOLETÍ vypátralo:

Kvůli utajení se bakterie dají pěstovat např. v běžném zařízení na výrobu sýrů. Ovšem složitější je to u ničivých virů; ty vyžadují speciální pracoviště a obsluhu s odbornou kvalifikaci.

 

Kdo by uspěl v konkurzu smrti?

Pátrejme, kdo by měl šanci obstát v konkurzu smrti. Jaké jsou nároky?
Pro výrobu biologické zbraně lze použít jakýkoliv patogen (choroboplodný zárodek), který dokáže způsobit dostatečně závažné infekční onemocnění. Zvažovala by se následující kritéria:


1. Jak závažné onemocnění vyvolává? (Pozor: Běžná chřipka, která se do týdne snadno vyléčí sama, by nebyla dobrou biologickou zbraní, zatímco některé smrtící mutace chřipkového viru by posloužily velmi dobře.)

2. Jak snadno ho lze šířit v prostředí? (Lze použít pouze patogeny dostatečně odolné vůči vlivům vnějšího prostředí.)

3. Jak snadno se následně patogen přenáší z člověka na člověka? (Tím umožňuje vznik a trvání epidemie. Tedy platí čím více mrtvých, tím lépe!)

4. Jak snadno patogeny napadnou oběti? (V podobě bakteriálního aerosolu dokážou se vzduchem pronikat i do hermetických prostor, takže nás dostihnou všude.)

5. Jak optimálně se mohou šířit? (Nejlépe tajným použitím při masovém napadení.)

6. Jak snadno lze chránit armádu či obyvatelstvo útočícího státu očkováním? (Prevence není jednoduchá, neboť se neví, jaké druhy biologických zbraní protivník použije.)

7. Jak nákladná je jeho výroba a skladování, případně jak dlouho vydrží? (Produkce většiny těchto zbraní nevyžaduje žádné horentní sumy. Nenáročné bývá i skladování; přežívají dlouhé časové období.)

 

S ohledem na tato kritéria v dějinách září tzv. zlatý trojúhelník, který tvoří mor, antrax a cholera.

 

21. STOLETÍ upozorňuje:

Biologické zbraně se netýkají jen škodlivého působení na lidi, ale i na zvířata a rostliny. Proč? Zničením úrody plodin či vyhubením zvířectva lze zprostředkovaně vyhlazovat obyvatele.

 

Masoví vrazi, které okem nevidíme

1. Bakterie, riketsie a chlamydie

Mezi nejznámější bakteriální původce nákaz patří Yersinia pestis (původce čili agens vyvolávající mor), Bacillus anthracis (vyvolává antrax, tj. sněť slezinnou), Francisella tularensis – (tularémie neboli zaječí nemoc), Neisseria meningitidis (meningitida – zánět mozkových blan), Salmonella typhi (břišní tyfus), Vibrio cholerae (cholera), Shigella dysenteriae (bacilární úplavice), Ricketsia prowazeki (skvrnitý tyfus), Coxiella burnetti (Q horečka)..

2. Viry

Mezi nejznámější virové původce nákaz, které lze snadno zneužít jako
biologickou zbraň, patří virus pravých neštovic, chřipky ve smrtonosnějších mutacích. Dále se těší velká skupina virů, které způsobují tzv. hemoragické (krvácivé) horečky. Sem mj. patří Ebola, Marburg, Lassa, Dengue. Na šanci číhá i celá skupina virů, které na člověka přenášejí členovci – virus klíšťové encefalitidy a virus žluté zimnice.

21. STOLETÍ zjistilo: Do jisté míry je potenciálně využitelnou biologickou zbraní také virus HIV, pokud by existoval způsob, jak ho efektivně rozšířit.

3. Prvoci

Přehled potenciálně použitelných protozoálních nákaz: Původce malárie (rod Plasmodium) a různé měňavky (améby) jako Entamoeba histolytica (vysilující amébový průjem) a Naegleria fowleri (amébová meningitida).

4. Toxiny

Jako biologická zbraň se dají zneužít rovněž toxické produkty mikroorganismů. Nejhorší je zákeřný botulotoxin, produkovaný bakterií Clostridium botulinum.

 

21. STOLETÍ avizuje:

Tomuto jedu, který by v nepatrném množství teoreticky vyhubil všechny obyvatele Země, tedy i nás, věnujeme příští část seriálu.

Jak se šíří biozbraně?

Způsobů šíření je víc než barev duhy! Lze využít letouny, balony, dělostřelectvo a minomety, různé pozemní přístroje a zařízení, vojenské lodě, diverzní metody (např. k infikování vodních zdrojů, poživatin, krmiv, zvířat a civilního obyvatelstva, ale třeba i poštovních zásilek). Má se využívat raněných (zajatců), kteří po infikování budou propuštěni, aby epidemie zanesli mezi obyvatele, atd.

Civilnímu hladovému obyvatelstvu by se do týlu za frontou z letadel shazovaly balíky s potravinami, léčivy, ba i dětskými hračkami. Tato zdánlivá humanitární pomoc by však byla infikována smrtelnými chorobami!

Nejnověji uniklé informace nasvědčují tomu, že pro možnou biologickou válku se jako optimální prostředek jeví aerosoly, kdy se vražedné zárodky přenášejí v sušené nebo tekuté formě. Má se tak dít dvěma zásadními způsoby:

1.Výbušnou náplní (různé druhy letecké a dělostřelecké munice, hlavice řízených střel).
2.Pomocí speciálních rozprašovacích zařízení (aerosolové generátory), které mohou být na umístěny letadlech. Další možností jsou pozemní rozprašovací soupravy, munice typu nášlapných min apod.).

Více se dozvíte:

F. Ništiar: Bioterorizmus – zhubný nádor tretieho tisícročia, Amicus, Košice, 2002
T. Mangold, J. Goldberg: A mnoho lidí zemřelo (Pravda o biologických válkách), Themis, Praha,2001
http://cs.wikipedia.org/


 

Biologické zbraně jsou nejhorší

 

Vědci se shodují, že biologická zbraň má nejničivější účinky ze všech druhů zbraní hromadného ničení. Jde o prostředek založený na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu). Jeho cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jejímž přímým následkem jeho významné oslabení či smrt.

V širším slova smyslu lze za biologické zbraně považovat také mikroorganismy, rychle znehodnocující fosilní paliva. Patří sem i patogeny likvidující plodiny a dobytek, a vyvolávající tak hladomor apod. Počítá se tak se smrtí lidí zejména v důsledku vyhladovění.
Biologickými zbraněmi lze zamořit vodní nádrže, rozvody pitné vody. (Např. Američané mají na otrávení pitné vody momentálně 18 druhů takových prostředků.)

 

Trocha historie nikoho nezabije

 

Primitivní biologické zbraně se používají od dávnověku - např. otrávené šípy. Na Blízkém východě již před 3300 lety Chetité soupeřům posílali berany, ovšem nakažené infekcemi. Mongolové a jiní válečníci pomocí katapultů vrhali do obléhaných měst hnijící mrtvoly, aby podpořili vznik epidemií. Husité prý bombardovali Karlštejn bečkami s výkaly. Američané a Angličané prodávali indiánům přikrývky, infikované neštovicemi.

Rudá armáda je podezřívána z použití biologických zbraní ve druhé světové válce (mluví se o tzv. zaječí nemoci). Nelidská zvěrstva páchali hlavně Japonci, kteří měli biologickou válečnou jednotku číslo 731. Působila v letech 1932–1945 v Mandžusku, kde její příslušníci jako pokusné králíky používali hlavně zajaté čínské vojáky. Experimentovali též na zajatých Američanech a Rusech. Zkoušeli mj. reakce člověka na mor, různé druhy tyfů apod. Oběti, které drželi v malých klecích na zvířata, pitvali zaživa. Ani Američané ve válce proti Vietnamu (1964–1975) údajně na biologické zbraně nezapomínali.

Ve 20. století už biologické zbraně vyráběla celá řada států. Zároveň zesílily obavy, že by se případná biologická válka mohla vymknout kontrole a přerůst hranice původního konfliktu. To vedlo ke zrodu snah po absolutním zákazu těchto zbraní.

 

Platí opravdu zákaz?

Vývoj, výrobu a skladování biologických zbraní od 26. 3. 1975 oficiálně zakazuje Konvence o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 10. dubna 1972).
Přesto panuje přesvědčení, že mocnosti je mají připraveny. Z dalších států, podezřelých z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní nelze opomenout Írán, KLDR, ČLR, Libyi, údajně Izrael.

21. STOLETÍ aktuálně doplňuje: Tyto snadno a levně zhotovitelné ničivé zbraně mohou být i v rukou bioteroristů, pro které žádné zákazy neplatí! Americký viceprezident Joe Biden nyní varoval, že USA mohou podobný teroristický biologický útok očekávat do roku 2013.

 

Hrozí nové biotechnologie

Mnohé uniknuvší důkazy napovídají, že nejnovější generace biologických zbraní se rodí např. s využíváním poznatků molekulární genetiky, robotiky, umělé inteligence, genetického inženýrství.

Tak Izrael údajně vyvíjí tzv. etnickou zbraň. Má jít o biologický prostředek, který by po rozpoznání určitých typických genových podkladů poškozoval výhradně Araby. Hledají se typické monogenové charakteristiky pro určité rasy nebo etnické skupiny (např. barva očí, tvorba určitého pigmentu, specifické genetické odchylky), na které by bylo možné navázat destrukční mechanismus – např. toxin, programovanou smrt buněk nebo rakovinné bujení.

 

Cifry, které mrazí

Jestliže výbuch tisícikilogramové atomové bomby (ekvivalent 12,5 kt TNT) usmrtí 23 až 80 tisíc lidí a rozprášení 300 kilogramů nervového plynu sarinu (70 mg/m3) 60 až 200 osob, pak rozprášení pouhých 30 kilogramů spór antraxu (0,1mg/m3) bude mít za následek 30 až 100 tisíc úmrtí. To jsou důvody, proč biologické zbraně mohou být horkým favoritem mezi prostředky teroristů.


Nenechte si ujít další díly seriálu

1. Jaderné zbraně: Zemi by proměnily v oblak dýmu

2. Biologické zbraně milují epidemie, které zahubí jen život

3. Botulismus je masovým vrahem

4. Kde chemie slouží hromadnému zabíjení?

5. Nováček (Novičok) předčí vyzkoušené nervově paralytické látky

6. Otec všech bomb sedmikrásky neseká

7. Nejnovější zbraně budoucnosti pro přímé působení na lidi

8. Záměrné závažné zásahy do přírody (geofyzikální zbraně) a následná likvidace živých organismů
9. Relativně neagresivní informační válka

10. Jisté je, že na svou šanci čekají i teroristé

 

 

 

 

 

ŽIVÍ BY ZÁVIDĚLI MRTVÝM!

Milan Koukal (19. 03. 2009)

Od konce tzv. studené války uplynulo v řece času již přes 20 let. Může však celý svět už žít trvale v míru a klidu? Podle nejnovějších údajů vědeckého časopisu New Scientist působí dnes přes 400 000 vědců a inženýrů ve vojenském výzkumu. Ovšem jen málo se ví o tom, na jaké cíle se zaměřují. Náš nový seriál vám přiblíží nejničivější zbraně, které by mohly způsobit globální katastrofu.

Zbraně hromadného ničení (ZHN) slouží, vyjádřeno vojenskou mluvou, „k hromadnému ničení živé síly, materiálu a vojenské techniky nepřítele“. Měly premiéru v podobě chemických zbraní, používaných za první světové války (1914–1918). Vedle bojových chemických látek do ničivé rodiny náležejí zbraně biologické a jaderné.

1. Jaderné zbraně: Zemi by proměnily v oblak plynu!

Jaderné (atomové, nukleární) zbraně jsou nejničivějším druhem ZHN. Z konstrukčního hlediska tvoří zbraňové systémy zahrnující jadernou náplň a prostředky dopravy na cíl.
Jde o ZHN založené na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. Mezi jaderné zbraně se někdy řadí také zbraně založené na slučování jader lehkých prvků (termonukleární zbraň – viz dále), případně i zbraně, kde štěpný materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (tzv. špinavá bomba).

Kategorizace: V současnosti existují tři známé typy jaderných zbraní

1. štěpné (atomové, kobaltová bomba)
2. štěpno-syntetické (termojaderné – vodíkové)
3. syntetické – neutronová bomba

 

VODÍKOVÁ BOMBA

Charakteristika: Atomová bomba, která jako palivo termonukleární reakce, používá izotopy vodíku – deuterium a tritium. V praxi se spíše využívají izotopy lithia, ze kterého působením neutronů vzniká tritium.

Účinky: Atomový výbuch vytvoří počáteční teplotu několika milionů stupňů Celsia, která rozběhne jadernou fúzi. Podle velikosti nálože výbuch odpovídá více než 100 kilotun výbušniny trinitrotoluenu (Kt TNT). Největší sestrojené bomby mají účinek desítek megatun (Mt) TNT. Umíte si představit, že taková bomba ničí domy v okruhu 20 km a zapaluje hořlavé předměty do vzdálenosti 100 km?

 

21. STOLETÍ upřesňuje:

První pokusný výbuch absolvovala roku 1951 díky americkému jadernému fyzikovi Edwardu Kellerovi. Souhrnné množství výbušných bomb, které shodili ve 2. světové válce spojenci, představovalo 1,4 milionu tun. To vše nyní sama zvládne vodíková zbraň ráže 1,4 megatun TNT.

 

KOBALTOVÁ BOMBA

Charakteristika: Je to rovněž vodíková bomba, v jejímž obalu je nejen deuterium a tritium, ale i kobalt. Ten se působením neutronů změní na izotop s poločasem rozpadu 5,24 roku a dlouhodobě nebezpečně zamoří půdu.

 

NEUTRONOVÁ BOMBA

Charakteristika: Představte si, že odcházíte s kamarády ze školy. Náhle vás oslepí prudký záblesk. Vmžiku se všichni spolužáci vypaří, zůstane po nich jen oblečení, aktovky, boty, hodinky – i školní budova stojí bez poškození. Tak čaruje neutronová bomba – vodíková zbraň, u které je však omezen destruktivní účinek a naopak posíleno vyzařování různých druhů záření, zejména proudu neutronů. Ten proniká i pancéřováním. Na druhou stranu je relativně šetrný k civilním budovám v oblasti, kde boje probíhají. Objekty vzdálenější od epicentra výbuchu se tak zachovají vcelku neporušené, jen lidé a zvířata z masa a kostí se „vypaří“ jako pára nad hrncem!

Účinky: Kilotunová bomba zabíjí vše v okruhu tří kilometrů. Pokud se zasažená osoba nachází ve větší vzdálenosti, neutrony jí poškodí obaly buněk. Bez možnosti léčení do dnů, týdnů, měsíců nebo i let trýznivě umírá.

 

21. STOLETÍ dodává:

Duchovním otcem teorie neutronové bomby (pumy) se v roce 1958 stal Američan Samuel Cohen. Po skončení tzv. studené války poslední neutronovou bombu Američané rozebrali roku 2003.

 

TŘÍSTUPŇOVÁ BOMBA

Charakteristika: Je to v podstatě vodíková puma, avšak se třetím stupněm tvořeným pláštěm z uranu 238. Rychlé neutrony vzniklé z jaderné fúze štěpí uran 238, čímž se zvyšuje účinnost.

Největší vyzkoušená puma měla být třístupňová, avšak místo pláště z U 238 dostala plášť z olova, který tlumil účinky a pohlcoval radiaci.

Účinky: V podstatě jde o několikanásobně silnější účinky, než má běžná vodíková puma.

 

21. STOLETÍ upozorňuje:

Nejsilnější jadernou zbraní v historii byla sovětská Car-bomba, která mohla zničit obydlenou oblast o průměru 280 km.

 

Nukleární zima životu nesvědčí

Charakteristika: Nukleární zima je označení pro situaci, kdy dochází ke globální změně klimatu v důsledku jaderné války či dopadu asteroidu na planetu.

Průběh: Jaderný výbuch dokáže vynést velké množství materiálu do značných výšek v atmosféře. Následkem velké exploze (či většího množství jaderných explozí) atmosféru zahltí značné množství popela, úlomků a kouře. V důsledku toho následuje pokles teplot a změny klimatu. Výrazně negativně se vše projevuje na fauně i flóře. Podle vědeckých hypotéz by výjimkou nebylo ani vymírání různých druhů, pokud by se urychleně nepřizpůsobily novým teplotám (a dále mj. radioaktivnímu prostředí).

Exploze jaderné zbraně do atmosféry vymrští velké množství aerosolu, který brání běžnému průchodu slunečních paprsků na zemský povrch. Co se bude dít? Teplo se odráží již ve stratosféře či troposféře a nedopadá na zemský povrch jako dnes. Zmenšený příkon energie od Slunce má za následek ochlazování planety. Experti se domnívají, že částice mohou v atmosféře setrvávat několik měsíců, ba i let.

Maximum ohrožení: V případě jaderného střetu by se největší množství aerosolu nahromadilo mezi 30° a 60° rovnoběžkou severní šířky. Proč? V této oblasti se nachází většina strategických cílů, jakými jsou velká města.

 

21. STOLETÍ doplňuje:

S nukleární zimou souvisí i moderní termín globální stmívání (Global Dimming). Označuje postupné snižování množství slunečního záření dopadajícího na Zemi. Tento jev vědci poprvé pozorovali počátkem 90. let minulého století.

Věřme, že podobné hrůzy nehrozí nám ani dalším generacím potomků.

Více se dozvíte:

F. Ništiar: Bioterorizmus – zhubný nádor tretieho tisícročia, Amicus, Košice, 2002
http://cs.wikipedia.org/

 

 

Hromadné ničení není minulostí

 

Charakteristika: Zbraně hromadného ničení (ZHN) mají v maximální míře zabíjet lidi a ničit civilní i vojenské cíle. Jejich konstrukce znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům.

Druhy: Obecně se za ZHN označují jaderné zbraně (včetně radiologických), biologické zbraně a chemické zbraně.

Ničivé účinky: ZHN způsobují mj. tlakovou vlnu, světelné a tepelné záření, pronikavou radiaci, radioaktivní spad, kontaminaci, elektromagnetické impulzy, otravy, nákazy, nemoc z ozáření.

U všech tří skupin ničivý účinek přetrvává ještě dlouho po použití – nejen v podobě zamoření terénu, které ničí rostlinstvo, znehodnocuje pitnou vodu, vede k nedostatku potravin. To platí i o různých zdravotních postiženích..

 

21. STOLETÍ aktuálně doplňuje:

U nových druhů ZHN není výjimkou genetické poškození, které si pak jako prokletou štafetu předávají potomci postižených lidí.

 

Kdo vlastní jadernou smrt?

 Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) v současné době uznává pět jaderných velmocí: USA, Rusko, Velká Británie, Francie a Čína. Tři další státy, které nebyly signatáři NPT, po jejím uzavření uskutečnily jaderné testy – Indie, Pákistán a Severní Korea. Z vlastnictví jaderných zbraní je podezříván Izrael; ten to však nikdy oficiálně nekomentoval. Jadernou zbraň kdysi vyvinula Jihoafrická republika, ale poté zásoby zničila. Z výroby jaderných zbraní západní státy obviňují také Írán. S ním chce jednat nový americký prezident Barack Hussain Obama.

 

Jaderné zbraně z pohledu historie

Jaderné zbraně píšou svoje dějiny od roku 1896, kdy francouzský fyzik Henry Bequerel objevil radioaktivitu. Další rozvoj jaderné fyziky se pojí se jmény francouzských manželů Pierra Curie a Marie Sklodowské-Curie. V roce 1932 anglický fyzik sir James Chadwick objevil neutron a francouzský fyzik a chemik Frédéric Joliot-Curie umělou radioaktivitu. Praktické využití jaderné energie začalo objevem řetězové reakce díky německým chemikům Otto Hahnovi a Fritzi Strassmannovi.

Velký zájem o vývoj nové zbraně projevilo hitlerovské Německo. Díky varovnému osobnímu dopisu, který zaslal německý fyzik-emigrant Albert Einstein americkému prezidentu F. D. Rooseveltovi, se v USA v období 1943–1945 uskutečnil vojenský projekt Manhattan. První pokusný jaderný výbuch se odehrál 16. 7. 1945 v americké poušti White Sands. Výsledkem pro praxi se staly atomové bomby – uranová pojmenovaná„Little Boy“ („Chlapeček“) a plutoniová se jménem „Fat Man“ („Tlouštík“). Pět tun vážícího „Chlapečka“ – v podobě válce dlouhého 60 cm a širokého 45 cm s 38,35 kg uranu – svrhli 6. 8. 1945 v 8.16 hod. místního času z amerického bombardéru B-29 Enola Gay na japonské město Hirošima. Výsledek šokoval: 80 000 lidí v hrůzných útrapách zahynulo, 14 tisíc zmizelo beze stopy, 37 000 obětí utrpělo vážná poranění a 235 000 postižených mělo různá poranění vinou světelných účinků a ionizujícího záření. O tři dny později „Tlouštík“ rozséval hrůzu a smrt v městě Nagasaki.

 

Teroristé fandí „špinavé bombě“

„Špinavá bomba“ je označení pro zbraň, která způsobuje zamoření tím, že rozmetá radioaktivní látky pomocí klasické výbušniny.

Skládá se z nálože klasické trhaviny a radioaktivního materiálu – např. vyhořelého paliva z jaderné elektrárny nebo radioaktivního materiálu z průmyslových a medicínských zářičů. Je jisté, že by ji mohli vcelku snadno vyrobit třeba teroristé. Při  „oficiálních“ pokusech v USA se však ukázalo, že tato zbraň by měla význam spíše psychologický.


 

Nenechte si ujít další díly seriálu

 

1. Jaderné zbraně: Jasnější než tisíc Sluncí!

2. Biologické zbraně zahubí „jen“ život

3. Botulismus je masovým vrahem

4. Kde chemie slouží hromadnému zabíjení?

5. Nováček (Novičok) předčí vyzkoušené nervově paralytické látky

6. Otec všech bomb sedmikrásky neseká

7. Nejnovější zbraně budoucnosti pro přímé působení na lidi

8. Záměrné závažné zásahy do přírody (geofyzikální zbraně) a následná likvidace živých organismů
9. Relativně neagresivní informační válka

10. Jisté je, že na svou šanci čekají i teroristé

 

 

(Na snímku je omylem zařazena Nacistická ukořistěná atomová bomba. AMerická měla tvar kapky!)

 

Převzato:  http://21stoleti.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.