Kdo je Online

Právě přítomno: 70 hostů a žádný člen

2180777
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
383
1146
6647
956121
21422
36429
2180777

Your IP: 54.80.227.189
2017-11-18 06:24

 

 

 

 

Divné bouřky, divné blesky a...

 

 

 

Vydáno dne 19. 07. 2009

Jižní Čechy 17. července 2009

21:50:00

23:30:00

23:34:00

 

...to ostatní rovněž!

 

mainUFO © Zdeněk Patrick - Praha 2009

 

 

Jakkoliv se od případu setkání se zelenou koulí z oči v oči, programově (či chcete-li: zbaběle), snažím vyvarovat podobných nepříjemností, jsou jiná pravidelná setkání odehrávající se při venkovní kuřácké pauze. Tehdy jsou zaznamenány pravidelné přelety světelných koulí, dostavující se, pro nás v bezpečné vzdálenosti, téměř na čas.

Pokud bych měl být přesnější:

 

Téměř s přesností Českých Drah.

 

Mnohdy přelétávají jako pomalu světelně pulzující fenomén, jindy již na samém počátku zažehnuté do max mag. Několikrát, v témže vysokém jasu, byly viděny letící v uspořádaném roji. Přičemž přelet přes celý kvadrant proběhl nečekaně velmi vysokou rychlostí.

 

Pokusím se váženému čtenáři přiblížit relativní pojem max mag. Pokud by Měsíc měl velikost fotbalového míče, pak by světelná koule, při svém maximalním (pulsním) osvitu, dosahovala cca velikosti koruny (jakkoliv jistý rozptyl skrze chronické chemtrails svinstvo nutno vzít do úvahy.). Naopak kulové záblesky, tvrdohlavě vycházející stále ze stejných míst, trvající s prodlužující se časovou periodou, až do ranního kuropění, by měly velikost fotbalového míče. Dosahují totiž, téměř vždy, úhlové velikosti Měsíce. Při proměnném jasu.

 

Také dnes byl zaznamenán trojnásobný přelet bíle zářící koule směrem od Čimelic na Kovářov a zpět. Je to stejný agregát, jako v mnoha předešlých případech.

 

Rovněž tak, jako včera i předevčírem. Nic nového pod Sluncem.

 

Včera se objevil na severní straně (od nás) dosud zde nevídaný efekt podobný polární září. Ve vlnách kmitající od východu na západ. Či spíše směrem na Brdy. Jev trval cca dvě minuty.

 

Dnes jedna ze světelných koulí směřovala k pulzně dunícímu chemtrails letadlu, o němž se domnívám, že je jedním z několika, jež mají úzkou souvztažnost s následujícími zátopovými bouřkami a nehlučnými kulovými záblesky (prudký déšť začne během čtyřech minut po přeletu pulsně dunícího letadla). Pulzní dunění má charakter tlumených výbuchů následujících ve sledu za sebou. A to v průběhu celého přeletu. Dunění rezonuje s některými okolními předměty kolem nás. V některých okamžicích rezonuje i skalnaté podloži pod našima nohama. Tupé vibrace pozorujeme i na sobě (vyhodnoceno pouze z jen deseti pozorování těchto možných souvislostí. Rozhodně budu možné souvislosti sledovat a zaznamenávat do své databáze.).

 

Světelná koule tentokráte bez zájmu minula letadlo, aby pak „přískoky“ pokračovala v pomalém letu dále. Ve svém původním směru z Německa na východ.

 

Současně musím zaznamenat, že na oběžně dráze stále zůstavá US raketoplán, který potkala podobná nehoda, jako při zásadní katastrofě ….. Neznámé předměty, či úlomek ledu prý opět poškodil plášť raketoplánu. Posádka se má připojit k ISS a vyhodnotit závažnost závady. Zřejmě nic moc.

 

Den začal již od rána dusným „pařákem“ s vysokým procentem vlhkosti. Nebe je zcela bez mráčku. První bouřkové mraky se objevily mezi třetí a čtvrtou odpolední hodinou, přičemž největší koncentrace směřovala jednak na Prahu a Brdy, dílem východ a jihovýchod. Kolem čtvrté hodiny se objevily postupně tři pulzně dunící letadla. Čtyři minuty poté se objevují první záblesky s příslušným zvukovým doprovodem, jenž však nezní jako běžný hrom, ale jako silné krátké výbuchy.

 

Bouře záhy skončila, když deště bylo pomálu.

 

Večer se bouře vrací, když pozorujeme směrem na Prahu silné záblesky jdoucí stále z jednoho místa: od západu na východ. doprovázené zvukem hromu. Četnost blesků jeden záblesk za tři vteřiny (Není pravidlem). Při postupném stmívání pozorujeme záblesky již po celé hvězdné noční obloze, o které lze soudit, že celá jižní polovina nebeské klenby je již zcela bez mraků. Ty se nakupily směrem na Prahu a Brdy. Částečně opět na severovýchod od pozorovatele.

 

Část záblesků jsou téměř přirozené krátké fialové blesky, když hrom však opět připomíná spíše výbuchy, či několika násobný sled výbuchů. Nic, co znám z dob, kdy jsem měl ještě svižnější krok. Jiná část záblesků viděných po celé nebeské klenbě jsou známé kulové záblesky (o nichž se průběžně zmiňuji i v souvislosti se svoji vybuzenou slepotou.), jež jsou na rozdíl od fialově zbarvených krátkých záblesků, v zářící bílé barvě. Zdůrazňuji, že záblesky byly zcela nehlučné, což do roku 1985 bylo dosud nevídaným jevem. Když „blesk z čistého nebe“, jsem považoval do té doby za velmi přehnaný knižní obrat. Občas bylo možno pozorovat stroboskopické kmitání světla od nadhlavníku po celé nebeské polokouli (pozorovatel má výhodné postavení nejen v Praze, ale i zde.).

 

Po chvíli pozorování kulových nehlučných záblesků o různé intenzitě mne začínají bolet oči. Tak jako v předešlých případech, souřadnice jednotlivých záblesků jsou po celé hodiny pozorování stále totožné. Obloha nad našimi hlavami i na jih a východ od nás je zcela bez mraků. Jen směrem na Prahu jsou v záblescích vidět mraky.

 

Je půlnoc. V záblescích jsem zahlédl rojící se sršáně, jež do té doby a denním čase v poklidu střežili chajdu před jinými vetřelci. Čtyři si to namířili přímo otevřeným oknem k mini zdroji světla, a dlouze jej prozkoumávají. Situace začíná být na pováženou. Sršáně cosi rozrušilo. Předpokládáme, že to mohly být mikrovlnné, či světelné ataky nehlučných záblesků.

 

Sršni jsou velmi citlivým indikátorem, s podobnou citlivosti na mikrovlnné ataky a proměny elektromagnetického pole, podobně jako včely (kterým se však, na rozdíl od sršňů v NVO, ale vůbec nedaří.).

 

Eliminujeme snahu dvojnásobné hlídky Sršáňů (velké „S“ je vyjádřením dojmu, který v nás statný hmyz vyvolal.) opanovat vnitřní prostory chajdy. Zavíráme vstupy a ve světle ostrých kulových záblesků sledujeme nyní již celý roj stejně statných sršáňů vířící na balkoně, narážejících na okno. Lezoucích všude kolem. Nikdy jsem tolik sršňů pohromadě ještě neviděl. Nejsem znalec a tak usuzuji, že buď je jejich půlnoční rojení přirozeným jevem, nebo je cosi je velmi rozčílilo (rojení těchto tvorů probíhá o více než měsíc později.).

 

Záblesky na obloze pokračují ve stejné frekvenci po celé nebeské půlkouli, aby se kolem jedné hodiny ranní zvedl silný vítr, chvílemi i více než silný. Hlídací sršni se mezitím vytratili do svého střešního vigvamu a vše k ránu v uklidňujícím spánku odeznívá s podezřením, že nehlučné kulové záblesky nepozorovaně blikají i za bílého dne. Neboť aktivita zmíněného hmyzu byla na pováženou již předchozího dne.

 

Na druhý den vytrvale prší od samého rána a představa dalších zatopených domků na Moravě, jižních Čechách, či kdekoliv jinde, není pro mne povzbudivá a tak si lámu hlavu, co si mám vlastně představit pod logem „systém včasného varování“ (s důrazem na slůvko "včasného".), jehož součástí má být i TV. Místo nekonečných blábolů o ničem, seriálových oslav hnědozelených lýkožroutů, propagací biomasových odborníků a pravidelných hysterických záchvatů humanitárního bombardéra&spol., když i základní pravdy o samé podstatě průšvihu postrádají základní údaje o průvodních jevech, nikdy dříve na této planetě vídaných.

 

Převzato:  http://smit.wz.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.