Kdo je Online

Právě přítomno: 48 hostů a žádný člen

2211972
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
113
1696
7505
987532
17918
34699
2211972

Your IP: 54.92.194.75
2017-12-16 01:25

 

 

O zdraví: Co se před občany tají

 

 

Vládní politici až do parlamentních voleb 2006 podporovali zájmy farmaceutického průmyslu. Tyto zájmy lze definovat jako snahu nepřipustit, aby se občané a řadoví lékaři dozvěděli pravdu o tom co je to HOMOCYSTEIN (dále Hcy) a jaký má význam pro člověka a jeho zdraví.


Před širší laickou i lékařskou veřejností tak zůstal utajen jeden z nejvýznamnějších objevů v historii medicíny: objev příčiny civilizačních chorob (dále CCH). Děsivé je, že na tomto utajování se aktivně podílejí i někteří značně renomovaní lékaři ozdobení mnoha tituly.


Sám jsem měl to štěstí, že jsem na objev narazil v roce 1994, ještě před začátkem jeho utajování, a měl jsem tak možnost sledovat hromadění poznatků, které k objevu patří. S přibývajícími poznatky byly stále zřetelnější obrysy objevu a jeho celkový význam pro zdraví, a to až do chvíle, kdy jejich množství překročilo hranici sledovatelnosti a začala se ztrácet jejich přehlednost.


To byla chvíle, kdy bylo třeba poznatky shrnout a zobecnit. Nikdo z vědců se k tomu neměl, proto jsem se tohoto úkolu ujal sám. Práci jsem dokončil v roce 2001 a nabídl ji Ministerstvu zdravotnictví a České kardiologické společnosti k seznámení a k využívání. Obě instituce výsledky odmítly přes zdůraznění, že jde o představení nalezených přírodních zákonů, které platí nezávisle na vůli člověka. Po zobecnění má objev tuto podobu:


Podstatou objevu je zjištění, že v lidských buňkách vzniká porucha metabolismu, jejíž závažnost můžeme zjišťovat i v ČR stanovením hladiny Hcy v krvi. Hcy je pro člověka nebezpečný svojí toxicitou. Jakmile se nahromadí v krvi, dochází k narušení řady biochemických procesů a tím k poškození tkáňových struktur a jejich funkcí. To už se poškození stává zjevným a dostává jméno některé z nemocí, které patří mezi CCH.
Tak vznikají onemocnění počínaje infarktem a mozkovou příhodou, přes Alzheimerovu chorobu, deprese, nádory až po osteoporózu a mezi tím řada dalších. Výskyt všech těchto nemocí v posledních 50 letech se zvyšuje. Jejich nárůst je spojen se změnami skladby stravy, které s sebou nese rozvoj civilizace. Je znám zcela konkrétní deficit několika vitamínů, na jejichž dostatečném přísunu ze stravy do buněk závisí přeměna vznikajícího Hcy v neškodné látky. Tento deficit se trvale prohlubuje.


Před deseti lety jsem očekával, že české zdravotnictví příjme s nadšením objev ihned, jakmile ho obdrží k seznámení. Přístup se nezměnil ani po zobecnění, u kterého mnozí lékaři nepochopili jak a proč se dělá. V tu dobu začaly narůstat ekonomické problémy zdravotnictví. Nabízela se možnost využít objevu k radikálnímu zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, a tak začínající problémy odstranit . Zdravotnictví nepřijalo a odmítalo ho pod různými záminkami.

Dnes je seznam protiargumentů a námitek asi už konečný a důležité je, že ani v jednom případě nemají vědecké opodstatnění. Podařilo se zachytit i záměrně vyrobené dezinformace. Naopak, byl zaznamenán úspěch při dešifrování a znázornění důkazu, že podávání potřebné směsi vitamínů snižuje riziko infarktu a dalších KVO (kardiovaskulární onemocnění = nemoci srdce a cév) o 62%. Takovou účinnost nemá žádný lék vyrobený syntetickou cestou. Účinnost nejmodernějších statinů (léků snižující cholesterol) na snížení rizika KVO je kolem 20%.

Celá teorie je tím připravena k praktickému využívání. Podrobnější informace o Hcy a o CCH, u nichž byl přinesen důkaz souvislosti mezi jejich vznikem a vyšší hladinou Hcy, budeme připojovat postupně. Nedočkavé upozorňuji, že důležité informace jsou shrnuty v knize „Jak pomoci tělu, aby se vyléčilo samo“ (K. Erben). Konzultace k CCH a dotazy týkající se problematiky Hcy jsou možné výhradně večer na 607 689 959 (20,30 - 22 hod).


Zdroj: http://www.karelerben.cz

 

 

 

Poznámka redakce WM  magazínu


Článek MUDr. Erbena je v 99% pravdivý. Ale je to právě ono zbývající jedno procento, v němž je příslovečný „zakopaný pes“. I když na jiném místě

(http://www.karelerben.cz/hmno.php) volá po medicíně bojující s příčinami, sám se nechává unést k zápolení s důsledky.


Problém je v tom, že lidé se, žel, při jídle orientují chutí, vůněmi a vzhledem potravy, ne potřebami těla. Dáme-li tělu co potřebuje funguje bez problémů, takže výskyt toxických látek bychom neměli řadit k metabolickým poruchám, ale k důsledkům lidské blbosti


Je známo, že všechna v článku uváděná onemocnění se primárně projevují poklesem až nedostatkem žaludeční kyseliny. Společně s ní se vytrácí i tzv. intrinzický (dotační) faktor, který je odpovědný za doručování B12. Mimochodem, „hodné bakterie“ ve střevech produkují přírodní „béčka“, včetně B12 i kyseliny listové. Je-li ovšem ve střevech převaha bakterií patogenního typu, vzniká potřeba brát syntetické vitamíny řady B, které však účinkují jen za přítomnosti žaludeční kyseliny a s na ní závislým nastavením intrinzického faktoru, obojí však bez HCl není k mání, takže jejich využití je nulové.


Zmíněných enzymů je v nás přes 4000, ty však biochemické procesy neřídí, jen zrychlují. Činnost všech je ale přímo závislá na pH tělesných tekutin a dostatku vody v těle. Sníží-li se tedy produkce a koncentrace HCl, změní se pH a spousta enzymů „usne“. V těle pak začínají vznikat a usazovat se látky, které tam normálně nepatří, a to je začátek konce. Přítomnost homocysteinu (HCy) už jen signalizuje předchozí dlouhodobý bezútěšný stav, jehož generelně není příčinou. Svým výskytem jen následně vše zhorší. HCy je až na vzácné výjimky produkován jen organizmem, jehož metabolizmus byl předem výrazně narušen.


Článek se zmiňuje i o imunitním systému, ale co to ve skutečnosti je?


Přes 80% našeho imunitního systému je soustředěno v 6 – 7 metrové trubici začínající ústy a končící řití. V této trubici (zažívacím ústrojí) máme nejen ústa, hrtan a žaludek s kyselinou chlorovodíkovou, ale „bydlí“ zde i 600x více maličkých životů než má současná populace naší planety. Je-li v těle dostatek vody a dostatek HCl, převládají v nás „hodné bakterie“ a máme tudíž k dispozici sadu přírodních vitamínů B, samozřejmě včetně B12. Při nedostatku vody a HCl v nás převezmou vládu bakterie patogenního typu, jejichž úkolem není tvořit, ale odbourávat a likvidovat; následně nejsou k dispozici ani vitamíny řady B, ani intrinzický faktor. Správný objem vody v těle + objem a koncentrace kyseliny chlorovodíkové + množství a vzájemný poměr těch maličkých životů v zažívacím ústrojí, to jsou faktory doslova určující délku našeho života.


Zbývající sotva 20% část imunitního systému má dalších osm složek. V pořadí druhá jsou játra, třetí je slinivka břišní (pankreas), čtvrtá je štítná žláza (thyroid), pátá ledviny, šestá nadledvinky (adrenals), sedmá lymfatický systém, osmá jsou plíce, a devátou částí je naše pokožka.

Otázka zní, která část imunitního systému začíná selhávat jako první? Selhání začíná vždy těmi 80% v intestinálním systému, krátce poté, co výrazně poklesla hladina vody v těle a úplně skončila produkce žaludeční kyseliny. Pak začnou hynout „hodné bakterie“ a bujet patogeny, čímž se z nejmasivnější části našeho imunitního systému stává smetiště měnicí se v mnoha trilionovou armádu která nás likviduje zevnitř. Zbývajících sotva 20% imunitního systému se snaží, seč může, ale bez podpory podstatné části časem zkolabuje. Amen.

 


Nic není dobré nebo špatné, takovým to dělá jen myšlení.

(Hamlet)


MUDr. Erben píše:


V poslední době se podařilo rozpoznat, že nezáleží jen na množství vitamínů, které člověk pozře s potravou, nebo spolkne v tabletách. Ukázalo se, že o hladině Hcy v krvi rozhoduje množství vitamínů, které projde stěnou zažívacího traktu do krve a z ní do buněk. Důvodů, proč stěnou střeva prochází někdy jen malý podíl vitamínů, je víc. O velikosti zábrany vstřebávání se lze přesvědčit laboratorním stanovením hladiny této škodliviny v krvi.“ (Konec citátu.)

Hlavní důvod ztráty schopnosti metabolizovat vitamíny je prostý. Na počátku celé řetězové reakce je pokles až výpadek tvorby HCl, zapříčiněný převážně stresem a nepřirozeným potlačování tzv. „Fight-or-Flee response“ (reflexní reakcí „bojuj nebo uteč“). Za stres si může každý sám, díky „brýlím“ skrze něž si „překládá“ okolní dění. Funguje-li toto „překládání" ne zcela správně, člověk dospěje k interpretacím neodpovídajícím objektivní skutečnosti vnějšího dění, ani jeho očekáváním či představám... to následně urazí jeho Ego, které mu začne diktovat, co má dělat, vzápětí se přidá rozechvělé snížené sebevědomí, člověk upadá do stavů obav, vzteku střídaného pocity strachu, a tak nad tím vším začne přemýšlet a hloubat... aby se v příštích minutách, hodinách až dnech stálým přemítáním sám emocionálně „vytočil“ až do fialového nepříčetna – je v stresu!


Stres tedy vede k „Fight-or-Flee“, což je z pradávných dob zděděná automatická reakce na skutečné nebo domnělé nebezpečí či ohrožení. Poté, co se rozběhne, začne v těle probíhat děsivou rychlostí ohromná spousta akcí. První z nich je okamžité zastavení trávících procesů, včetně zastavení produkce HCl, poté se do těla naplaví „bojové hormony“ a cukry, aby se člověk zachránil buď bojem, např. zabitím nebezpečného zvířete nebo útěkem do bezpečí. Zabije-li zvíře nebo se zachrání útěkem, čili provede řádnou fyzickou akci vedoucí k rychlému dýchání a pocení, vše v těle se během 20–30 minut vrátí do normálu a nedojde k žádným zdravotním škodám. Nemůže-li současný člověk s ohledem na zákony a etiketu společnosti bojovat (např. zmlátit nervujícího nadřízeného či utéct ze zaměstnání), vaří se to v něm a v těle se začne odvíjet kaskáda akcí, které mají vyloženě zničující důsledky. Bez zmíněné fyzické akce trvá odplavení hormonů a cukrů z krve čtyři až pět dní. Přemýšlením v následných dnech nad tím, co a jak člověk mohl za této situace udělat lépe, se poškození zdraví prohlubuje ještě více, neboť nevyužité „bojové látky“ se usazují v těle, a tím trvale mění biochemické pochody.


Zkrátka – stresuje-li se člověk alespoň jednou do týdne a důsledně neodbourává produkty stresu v těle, například sportovní činností, dojde časem k zastavení produkce žaludeční kyseliny, tím i k změně pH v těle, zastavení činnosti enzymů, vyhynutí hodných bakterií a radikálnímu zmnožení patogenů. Začínají se projevovat zácpy, vyhnívání, průniky nestrávené potravy ze střev do krve, brzy se vynoří řada dalších zdravotních problémů, které se časem změní v libovolnou chronickou chorobu. Stresující se člověk pak nutně štěrká v úhledné bronzové plechovce mnohem dříve, než kdyby snědl vagon plastické stravy…

 


Imunitní systém nemůže být plně funkční, nemá-li člověk:

 

1) denní přísun alespoň dvou litrů vhodné pitné vody (VODY! Ne piva, kávy slazených minerálek atd.)

2) drtivou převahu „hodných bakterií“ (tzv. probiotik) v zažívacím ústrojí

3) produkci žaludeční kyseliny ve dvou litrech denně při pH 1,5 – 3,0, což zajišťuje přítomnost volného vodíku (H+) pro buňky

4) denní přísun výživných látek vyprodukovaných jen Matkou Přírodou, včetně enzymů, minerálů a vitamínů

5) optimální pH tělesných tekutin a vnitřní čistotu těla

6) každodenní kontakt s přírodou, milovat a být milován a potřebný, mít radost ze života, humor, smích až řehot, mír v duši... a žít život, který si vždy přál žít.


Pak všechno v těle funguje jak na drátkách.



KLÍČEM K ŽIVOTU, NEMOCEM A SMRTI JE VODÍK. BEZ VODÍKU ŽIVOT NEMŮŽE EXISTOVAT. ZDRAVÉ BUŇKY POZŮSTÁVAJÍ TÉMEŘ Z 60% Z VODÍKU!


BUŇKY S DOSTATKEM VODÍKU NEMOHOU BYT NEMOCNÉ ANI RAKOVINOVÉ!
RAKOVINOVÉ BUŇKY NEOBSAHUJÍ VODÍK. DOKÁŽEME-LI DO NEMOCNÝCH BUNĚK VČAS DODAT VODÍK, SAMY SE ZHOJÍ.


VŠECHNY ZNÁMÉ CHRONICKÉ CHOROBY SE VŽDY PROJEVUJÍ ZTRÁTOU VODÍKU VLIVEM DEHYDRACE, STRESU A NEDOSTATKU ŽALUDEČNÍ KYSELINY!

DEHYDRACE A ABSENCE ŽALUDEČNÍ KYSELINY JE PRVNÍ NEOMYLNOU ZNÁMKOU
VZNIKAJÍCÍ RAKOVINY, LÉTA PŘED MOŽNOU DIAGNÓZOU.

 


(Toto NENÍ reklama!)

 

Betaine HCl je společně s pyridoxinem a kyselinou listovou (folate) schopen trvale snižovat homocystein u pacientů s homocysteinurií. Pokles hladiny homocysteinu byl ověřen po 3–4 týdnech užíváni 6 gramů Betaine, společně s terapií podávající pyridoxin, folate a vitamín B12.
(Rešerše na internetu naznačují, že u nás tento doplněk buď není k dispozici, anebo má jiný obchodní název.)

 

Převzato:http://www.mwm.cz/

 

 

MUDr. Karel Erben

 

 

Před občany se utajuje objev lékařské vědy,

 

kterýby měl sloužit jejich zdraví.

 

 

 

Vítám vás jako autor těchto textů v oblasti nejčistší vědecky podložené medicíny, která nabízí zájemcům, kteří se chtějí zasvětit nezvyklé a neočekávané možnosti v péči o zdraví.

"Čtete-li tuto stránku, nejspíš jste ještě nezemřeli na některou z chorob, jejíž vznik souvisí se zvýšenou hladinou homocysteinu (ještě nezemřeli, ale vaše riziko je mnohem větší, než si vůbec umíte představit). V současnosti umírá nešťastně mnoho mladých lidí na choroby podmíněné homocysteinem a jiná část lidí se kvůli němu vůbec nenarodí, nebo skončí jako potrat a další část se sice narodí, ale s vrozenou poruchou třeba metabolismu, nebo imunity, či dispozicí k leukémii……"

To jsou volně reprodukovaná úvodní slova Dr. Jonathana V. Wrighta, lékařského ředitele kliniky Tahoma v Rentonu, Washington, v předmluvě ke knize The H Factor Solution autorů Braly a Holford. Dr. Wright v ní jmenuje jen malou část problémů z těch, kterými homocystein postihuje člověka a jeho zdraví. Kniha představuje ve svém úvodu molekulu HOMOCYSTEIN (dále Hcy) jako nejlepší jednoduchý ukazatel vašeho osudu: Předem vám napoví zda budete žít dlouho, nebo zemřete-li mladí. Kniha také obsahuje rady jak přidat k vašemu životu 20 let a jak přidaná léta naplnit plnohodnotným životem, v němž není místo pro civilizační choroby (CCH).

Předchozí slova vzbuzují dojem, že se Dr. Wright pokouší přiblížit čtenářům objev elixíru života, za který by ve středověku vyvažovali jeho autora zlatem. Nejde o dojem. Využívání objevu Hcy k udržování jeho nízké hladiny a tím zabezpečení potřebné dodávky metylových skupin (-CH3) buňkám a tkáním je biochemickou podstatou stavu "well-being" = skutečné životní pohody. Její popis je podobný tomu, co si člověk může představit jako vysněné působení elixíru mládí. Ve vztahu k Hcy je to stav v němž má člověk trvale zřetelně vysokou úroveň energie, emoční rovnováhu, bystrou mysl, touhu po podpoření své fyzické zdatnosti, kdy pociťuje potřeby svého těla a vše co zvyšuje jeho fyzické, mentální a emocionální zdraví a co je jeho potřebou v každé chvíli. To vše si lze transformovat do slov, kterými WHO definuje zdraví jako stav fyzické, duševní a sociální pohody.

Dnes je to jinak a možná se hodí mluvit o ukradeném snu: Objev, který skutečně nemá daleko k nalezení elixíru života, nepřinesl jeho americkému autorovi (Kilmer McCully) zlato, ale ústrky. McCully byl vytlačen do ústraní, aby nekazil rozjíždějící se obchod s léky. U nás není situace lepší, než byla před 30 lety v USA. Spíš je to naopak. I české péči o zdraví vládnou zájmy farmaceutického průmyslu a silně převažují nad zájmem pacientů.

Zájem farmaceutických firem lze definovat jako snahu vytvářet maximální zisk při prodeji léků s omezením starostlivosti o zdraví pacientů. Proto výrobci léků nechtějí připustit, aby se občané a řadoví lékaři dozvěděli pravdu o tom jak moc by se využitím utajovaných poznatků o příčině civilizačních chorob (CCH) a Hcy dalo zlepšit zdraví. Zlepšování zdraví, upevnění zdraví před nemocemi nebo úplné vyléčení chorob, se farmaceutickým firmám nehodí. Pro ně má cenu jen nemocný člověk - pacient, který je dlouhodobým odběratelem jejich léků. Tedy ne ohled na potřeby pacientů, to znamená jejich vyléčení, ale zajištění co největšího odbytu léků je hybnou silou dnešního zdravotnictví.

Této potřebě je přizpůsobeno i složení a účinnost léků. Nelze najít jiný důvod, proč se účinek léků nezaměřuje na příčinu choroby. Je to dovedné využití faktu, že procesy, které jsou podstatou nemoci, pacient nevnímá. Místo zasahování do příčiny nemoci léky potlačují jen některé z pacientovi nepříjemných příznaků. Pacient to pociťuje jako pozitivní účinek léku, ale netuší, že podstata nemoci, která ho umí i ohrozit na životě, zůstává nedotčená. Stává se tak "vděčným" dlouhodobým odběratelem léku s nenaplněným přáním zbavit se nemoci.

Nad těmito informacemi nemůže většina pacientů pochopit jak je možné, že vedle sebe existuje tato realita a objev příčiny CCH, který zdravotnictví nevyužívá. Mohou vedle sebe existovat jen proto, že se objev podařilo ututlat před laickou i lékařskou veřejností. Lze jen povzdechnout nad tím, že tak zůstává utajen jeden z nejvýznamnějších objevů v historii medicíny. Děsivé je, že na tomto utajování se aktivně podílejí především značně renomovaní lékaři ozdobení mnoha tituly. Do této role se dostali po nájezdech dealerů farmaceutických firem, kteří je potřebovali získat za propagátory svých léků.

Další úlohou "nakoupených" lékařských špiček bylo chránit odbyt patentovaných léků, vyrobených farmaceutickou syntézou, před nebezpečnou konkurencí přirozených léčebných postupů, přírodních léčiv a potravinových doplňků. Tento úkol se jim vůči Hcy málem podařilo splnit. Dezinformacemi a bagatelizací významu se podařilo odvést pozornost řadových lékařů pryč od poznatků o Hcy a připoutat je pevněji k předepisování chemických léků. Proto pacient, který se o Hcy dozvěděl a chce po svém lékaři, aby mu potřebné vyšetření zajistil, naráží na nepochopení a odmítání.

Sám jsem měl to štěstí, že se mi podařilo vyhnout se takovému osudu. V roce 1993 jsem začal mít pochybnosti o správnosti a platnosti cholesterolové teorie aterosklerózy. Hned na to v roce 1994 jsem narazil na McCullyho objev a jeho homocysteinovou teorii o příčinách aterosklerózy a nemocí srdce a cév (KVO = kardiovaskulární onemocnění). Jeho teorie vysvětlovala mnohem lépe, to znamená logičtěji, než cholesterolová teorie, tytéž jevy při rozvoji aterosklerózy a vzniku KVO.

K těmto informacím jsem se dostal ještě před začátkem utajování tohoto nového směru medicínského poznání. Díky tomu jsem měl možnost se seznámit se základy objevu a prvotními experimenty, které jsou nezapomenutelné: dezintegrace růstu buněk ve tkáňové kultuře po přidání Hcy a obnovení jejich normálního růstu po přidání vitamínu B6. Představa těchto účinků je základ poznatků o Hcy a nelze ji smazat vymyšlenými dezinformacemi. Bohužel ji nemají lékaři, kteří se o Hcy dozvěděli později a již jen sledují hromadění poznatků, které k objevu patří. Bez znalostí výsledků základních pokusů se stávají snadnou obětí dezinformačních snah lékařsko-farmaceutické lobby.

S přibývajícími poznatky byly stále zřetelnější obrysy významu tohoto objevu pro zdraví. Brzy začalo být patrné, že se blíží chvíle, kdy množství informací o Hcy překročí hranici sledovatelnosti a začne se ztrácet jejich přehlednost. To byla chvíle, kdy bylo třeba poznatky shrnout a zobecnit. Nikdo z vědců se k tomu neměl, proto jsem se tohoto úkolu ujal pod zastřešením Svazem pacientů ČR. Velkou výhodu jsem měl v tom, že s metodou zobecňování jsem byl obeznámen. Práci se podařilo dokončit v roce 2001 a výsledky jsme nabídli Ministerstvu zdravotnictví a České kardiologické společnosti k seznámení a k využívání. Obě instituce výsledky odmítly přes zdůraznění, že jde o představení nalezených přírodních zákonů, které platí nezávisle na vůli člověka.

Dnes je nad slunce jasná absurdnost jejich tehdejšího počínání: Objev nepatří mezi záhady, u nichž není jasné komu problém patří. Základní poznatky o Hcy, jeho biochemii a zapojení do dalších fyziologických procesů jej řadí mezi základní poznatky medicíny, které se učí na úrovni prvních dvou ročníků jejího studia. Porucha v chodu biochemických procesů a její následky mají být předmětem patologické fyziologie a patologie, které se studují ve 3. ročníku lékařských fakult.

Zvládnutí analogických poznatků, které se na fakultách učí desítky let, je podmínkou, jejíž splnění musí medik prokázat u zkoušky, aby mohl pokročit k dalšímu stupni studia. Za absurdní je třeba označit skutečnost, že poznatky, které by měly rozšířit tyto základní medicínské znalosti studentů, nejsou předmětem povinné výuky. Studentům tak chybí poznatkový základ pro kauzální léčení a účinnou prevenci CCH. Stejné poznatky postrádají lékaři v praxi, což negativně ovlivňuje kvalitu jejich práce a zdravotní stav pacientů, kteří se jim svěřují do péče.

Znalosti nebo neznalosti popisovaného nového úseku medicíny je třeba prohlásit za elementární, protože mají značný dopad na zdraví, a pacienti na něj někdy doplácejí i životem. Elementární neznalost významu Hcy ale nebrání lékařům, aby vstupovali do diskuse na téma Hcy a vyjadřovali k němu při různých příležitostech, i vůči pacientům, svůj negativní postoj. Tito lékaři si vůbec neuvědomují, že mezera v jejich vědomostech se podobá mnohaproudové dálnici a že proto vypadají směšně, když s vážnou tváří tvrdí, že mezi lékaři není potřebný konsensus k tomu, aby se poznatky mohly aplikovat u pacientů.

Mnozí lékaři se pustili do bagatelizace významu Hcy a dezinformování o poznatcích, které s Hcy souvisejí, podobně, jakoby šlo o lék konkurenční firmy. Možná názornější je srovnání se snažením uličníků, kteří se na střeše kůlny snaží odlamováním větviček zničit to, co jim stíní a nepodívají se dolů, aby si uvědomili pevný kmen a kořeny jabloně, kterou nepohnou. Tak totiž vypadá snažení kardiologů a internistů, kteří chtějí postavit lékaře před čestný tribunál Lékařské komory s odůvodněním, že poškozuje pacienty když hypertenzi, zvýšený cholesterol, nebo počínající cukrovku neléčí "lege artis" - to znamená s použitím chemických léků, které sami doporučují.

Tady je třeba připomenout, že situace ve zdravotnictví dovoluje, aby se sešla jakákoli skupina lékařů, které spojuje zájem na provizích za odbyt určitých léků a prohlásila léčebný postup s užitím těchto léků za metodu "lege artis". Do tohoto jejich rozhodnutí jim nikdo z lékařů nebude mluvit, i když by bylo známé dosti vážné poškozování pacientů vedlejšími účinky těchto léků. Ke zmíněnému vzorci patří i chemoterapie nádorů, kterou onkologové nedoplňují známými přírodními prostředky ke zmírnění její nepříjemných i nebezpečných vedlejších účinků. U chemoterapie se lze domnívat, že to nemusí být z neznalosti, ale možná proto, že tyto, ve srovnání s chemoterapií levné potravinové doplňky, zlepšují její konečný léčebný efekt. Lze si představit, že mohou být lékaři, pro které znamenají provize za opakovanou aplikaci chemoterapie víc, než uspokojení nad vyléčením pacienta.

Striktní odmítání využívat poznatky o Hcy začíná být neklamnou vizitkou příslušnosti k lékařsko-farmaceutické lobby. Jejím dosavadním dílem je vyloučení informací o Hcy ze studia lékařství i z postgraduálního vzdělávání lékařů. Tato uměle vytvořená mezera ve vzdělání lékařů způsobila, že lékaři netuší možnost léčit u CCH jejich příčinu, což v medicíně nazýváme kauzálním léčením. A právě nekauzální léčení je jednou z největších chyb našeho současného zdravotnictví. Jde o chybu, na kterou pacienti doplácejí nejen ekonomicky ale i zdravotně.

Předchozí odstavce objasnily jak se věci mají a co od koho lze ve zdravotnictví očekávat. Popsaná špatná situace potrvá pokud se informace popisované v dalších kapitolách nestanou pravidelnou součástí péče o zdraví. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že budou úspěšné snahy Svazu pacientů, aby připravovaná reforma zdravotnictví přinesla v tomto směru zlepšení. Vyhovme alespoň přání těch občanů, kteří si přejí vyhnout se onemocnění upevněním svého zdraví soukromou pílí. Stejně silné je pacientské přání: když už ho postihne nemoc, tak se z ní rychle a co možná úplně vyléčit. Kvůli těmto přáním přikročme k odtajnění objevu příčiny CCH.

Po provedeném zobecnění má objev příčiny CCH tuto charakteristiku: Ukazuje nedostatky alopatické medicíny a především míří prstem na její nekauzální léčení. Jde o poznatky o přírodních zákonitostech, které ani částečně nepatří do alternativní medicíny. Na rozdíl od obou jmenovaných a proti sobě stojících směrů umožňuje objev příčiny CCH jejich kauzální léčení a účinnou prevenci.

Podstatou objevu je zjištění, že v lidských buňkách vzniká porucha metabolismu v procesech, které jsou základem života. Její závažnost můžeme zjišťovat i v ČR stanovením hladiny Hcy v krvi. Hcy je pro člověka nebezpečný dvakrát: jednak svojí toxicitou a podruhé omezením dodávky substancí potřebných pro syntézu bílkovin (-CH3 = metylové skupiny). Jakmile se Hcy nahromadí v krvi, dochází k sečtení obou účinků a k narušení řady dalších biochemických procesů a tím k poškození tkáňových struktur a jejich funkcí. To už se poškození stává zjevným a dostává jméno některé z nemocí, které patří mezi CCH.

Tak vznikají onemocnění počínaje infarktem a mozkovou příhodou, přes Alzheimerovu chorobu, deprese, nádory až po osteoporózu a mezi nimi je řada dalších. Výskyt všech těchto nemocí v posledních 50 letech se zvyšuje. Jejich nárůst je spojen se změnami skladby stravy, které s sebou nese rozvoj civilizace. Je znám zcela konkrétní deficit několika vitamínů, na jejichž dostatečném přísunu ze stravy do buněk závisí přeměna vznikajícího Hcy v neškodné látky. Tento deficit se trvale prohlubuje.

Tyto poznatky jsou staršího data a o jejich platnosti není pochybnost. V úvodu citovaná kniha přinesla další poznatky o každodenních projevech vyšší hladiny Hcy a poruchy metylace v podobě stavů popsaných v úvodu. Běžně jim nevěnujeme pozornost přesto, že signalizují připravující se ohrožení zdraví a již v danou chvíli narušují naše sociální vztahy.

Kniha seznamuje čtenáře s tím, že výzkum Hcy se ve světě rozvinul do šíře, která nemá obdobu v jiných úsecích lékařského výzkumu. Počet výzkumných prací k heslu Hcy překročil daleko 10.000. Také využívání poznatků o Hcy se v USA a v dalších zemích výrazně rozšiřuje. ČR je jedna ze zemí, kde se lékařsko-farmaceutické lobby ještě daří držet objev příčiny CCH pod pokličkou. Proto se poznatky vázané k tomuto objevu v ČR zatím nevyužívají ani při léčení CCH, ani v prevenci ke zlepšení zdraví obyvatelstva.

Před deseti lety jsme ve Svazu pacientů očekávali, že české zdravotnictví příjme s nadšením objev ihned, jakmile ho obdrží k seznámení. Negativní přístup se nezměnil ani po zobecnění, u kterého mnozí lékaři nepochopili jak a proč se dělá. V tu dobu začaly narůstat ekonomické problémy zdravotnictví. Nabízela se možnost využít objevu k radikálnímu zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, a tak začínající ekonomické problémy odstranit . Zdravotnictví návrh nepřijalo a media ho odmítla pod různými záminkami zveřejnit. Začala vznikat sbírka nejrůznějších "proč ne".

Dnes je seznam protiargumentů a námitek asi už konečný a důležité je, že ani v jednom případě nemají vědecké opodstatnění. Podařilo se zachytit i záměrně vyrobené dezinformace, které mají zmást lékaře a odvést je od využívání objevu. Naopak, byl zaznamenán úspěch při dešifrování a znázornění důkazu, že podávání potřebné směsi vitamínů snižuje riziko infarktu a dalších KVO o 62%. Takovou účinnost nemá žádný lék vyrobený syntetickou cestou. Účinnost nejmodernějších statinů (léky snižující cholesterol) na snížení rizika KVO je kolem 20%.

Aplikace dalších poznatků, které vyplynuly ze zkušeností získávaných v poradně, nebo těch, které přináší v úvodu citovaná kniha, přispívá k dalšímu zvýšení účinnosti nových postupů. Účinnost je dnes taková, že přestává být nadsázkou, že lékařská věda poskytla lidem elixír života, nebo elixír mládí. Nejde o "věčný život a věčné mládí" jak si představovali ve středověku. Jde o racionální využívání poznatků, které člověku umožní využívat celou délku života, kterou má předurčenou v genech.

Dnes krátí život neznalost, která umožňuje uplatnění mechanismů rozvoje CCH. Ty, při dosavadní úrovni péče o zdraví, člověka patřičně potrápí a pak předčasně zahubí. Osvojení základních poznatků o Hcy umožní každému aby se dožil pokročilejšího věku, než je dnes běžné. Nabídka vědy je prodloužení života o 15 - 20 let. Důležité je, že se v letech dožívaných navíc téměř neztenčí mentální schopnosti a zůstane dostatečně zachovaná fyzická zdatnost.

Nové informace a nalezené důkazy pomohly připravit celou teorii k praktickému využívání. Podrobnější informace o Hcy a o CCH, u nichž byl přinesen důkaz souvislosti mezi jejich vznikem a vyšší hladinou Hcy, jsou na těchto webových stránkách. První kapitoly vysvětlují co je to Hcy a proč dochází k nárůstu CCH. Další jsou zpracovány v tématických okruzích podle příslušnosti ke klinickým oborům. Jiným zdrojem informací o Hcy a CCH jsou knihy "Jak pomoci tělu, aby se vyléčilo samo" a "Homocystein klíč ke zdraví" (autor obou K. Erben, distribuuje SinCon). Prvně jmenovaná kniha je určena laikům, druhá je pro lékaře. Bližší informace o vyšetřování Hcy a poradenství k CCH je v kapitole č. 11. na těchto stránkách.

 

Převzato:http://www.karelerben.cz/

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.