Kdo je Online

Právě přítomno: 58 hostů a žádný člen

2211984
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
125
1696
7517
987532
17930
34699
2211984

Your IP: 54.92.194.75
2017-12-16 01:27

 

 

 

 

Geneticky upravené rostliny

 

hrozba nebo spása?

 

Milan Koukal (19. 04. 2007)

Země je dnes domovem šesti miliard lidí. Trvalým souputníkem života šestiny tohoto počtu je hlad! Přitom počet obyvatel má do roku 2040 dosáhnout devíti miliard. Co budou jíst?

Mnozí odborníci vidí naději pro uživení lidstva v geneticky modifikovaných (pozměněných) rostlinách. Ty vnesením cizorodého genu získávají další výhodné vlastnosti. Odpůrci však mj. tvrdí: „Salát se zvýšeným množstvím vitaminu C sice vydrží čerstvý i několik týdnů, ale jen proto že je do něj přidán gen krysy. Fuj!“

 

Optimistický pohled

Vliv na flóru

Pěstování geneticky modifikovaných (GM) rostlin mělo premiéru roku 1983 na polích v USA a Kanadě. Nyní je již pěstuje 8,3 milionů farmářů v 17 zemích. (V roce 2002 to bylo 6 milionů farmářů v 16 zemích). Počátkem letošního roku se GM rostliny pěstovaly nejvíce v USA na ploše 48 milionů ha (více než je např. celková rozloha Švédska), následovala Argentina (16, 4 miliony ha) a Kanada (5,5 mil. ha). Velký rozmach se předpovídá zejména v Číně a Indii, kde prudce narůstá počet obyvatel.

Nejrozšířenější GM plodinou je sója odolnost vůči herbicidu Roundup. GM kukuřice (Bt) zase odolává zavíječi kukuřičnému. Nadějně se rozvíjí i GM podoba bavlníku a řepky olejky. Do roku 2005 bylo vyšlechtěno a uvolněno do oběhu 124 odrůd GM rostlin. Vede kukuřice s 26 odrůdami. Dále jsou to rýže, brambory, rajčata, cukrovka, čekanka, dýně, meloun, len, tabák, papája, salát, jablko, maniok, batáty (sladké brambory). Profesor pražské Karlovy univerzity Jaroslav Drobník to vyjádřil slovy: „V zemědělství už dnes není nic přirozeného. Pak bychom nejedli nic než trávu!“

Vliv na faunu

Nedostanou se  vinou GM rostliny do živočichů nějaké cizí, škodlivé geny? Na to výstižně odpověděl prof. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby AV ČR: „Každý z nás sní denně spoustu DNA, spoustu dědičné informace jiných organismů. Jíme jablko, chroupáme mrkev, polykáme viry a bakterie - a na to všechno je náš trávicí trakt zařízen, aby to rozložil. Takto se dědičná informace prostě nepřenáší.  Je to zkrátka uměle vytvořený problém."

Propagátoři upozorňují, že lze vypěstovat i GM rostliny odolné vůči suchu, „sladší“ cukrovou řepu a třtinu, „olejnatější“ sóju, řepku apod. Na trhu se už objevila mj. rajčata s možností regulovaného dozrávání.

Britští vědci vytvořili nový druh tzv. zlaté rýže, která obsahuje dvacetkrát více betakarotenu než dřívější odrůdy. Ten se v lidském organismu přeměňuje na vitamin A. Každoročně by tak nemuselo oslepnout 500 000 dětí kvůli chybějícímu vitaminu A.  

 

Co přinese budoucnost

Údajně neškodné GM rostliny se nyní rozdělují na tři skupiny. První generace zahrnuje odrůdy výhodné z hlediska zemědělské produkce (odolnost k herbicidům i škůdcům, často i k vlivům počasí). Druhá generace se už chlubí změněným složením konečného produktu, který nabízí mj. více proteinů, vitaminů, lepší složení olejů. Třetí generace má v budoucnu sloužit farmaceutickému průmyslu a zdravotnictví. Slibuje mj. tzv. jedlé vakcínmy, výrobu některých enzymů.
Existuje i časový harmonogram GM rostlin, které by mohly v příštích letech vyrůstat. Letos má mít premiéru kukuřice odolná k herbicidům a hmyzu, dále brambory a sója s modifikovanými škroby a proteiny. Čekáme i plody, jejichž dozrávání by řídil člověk podle potřeby. Do roku 2011 se plánuje pšenice odolná k houbovým chorobám, plodiny odolávající virovým nebezpečím a s modifikovanými oleji. Nejpozději v roce 2015 mají být mj. plodiny pro produkci molekul (molecular farming). Samozřejmostí zůstává přísná odborná kontrola.


 
Pesimistická pohled

Vliv na flóru

Vědci zatím nemají jasno, pokud jde o možný vliv mutovaných plodin na okolní přírodu. RNDr. Magdalena Klimovičová, která koordinuje genetickou kampaň Greenpeace ČR, pro 21. STOLETÍ uvedla: „Nestavíme se obecně proti biotechnologiím, pouze proti uvolňování GMO do životního prostředí. Jedná se o nevratný proces, který je spojen s řadou závažných rizik na životní prostředí, eventuálně s možnými zdravotními riziky.“

Odpůrci GM rostlin upozorňují na možnost ohrožení rozmanitosti organismů - jak rostlin, tak živočichů. Ovšem ještě větší hrozbou je, že vznikají rezistentní (odolné) plevely, proti kterým se musí používat větší množství herbicidů. Objevují se naopak škůdci (např. zavíječ kukuřičný) odolní vůči Bt toxinu, který produkuje každá buňka GM Bt kukuřice. Bohužel mnohem závažnější jsou případy, kdy se při snaze vyhubit plevelný pýr tento plevel nečekaně zkřížil s pšenicí.

 

Vliv na faunu

GM rostliny připomínají pohádkového džina v láhvi, kterého vypouštíme, aniž víme, jak se bude chovat. To průkazně dokázaly výsledky polních pokusů, které se uskutečnily ve Velké Británii z iniciativy vlády. Ukázalo se mj., že snazší hubení plevelů může vést k nižší pestrosti života na polích, takže tam ubude brouků i ptáků.

Šok vyvolala situace, když se objevil zákeřný pyl GM rostlin. Může totiž ohrozit ekologické farmy, které mají přísně zakázáno používat jakékoli GM rostliny. Hodnotu více než 2,7 milionů USD měla sója, která musela být v americkém státě Nebraska nuceně zlikvidována, když se zjistilo, že byla kontaminována GM kukuřicí užívanou na poli předtím pro výrobu farmaceutických či průmyslových chemikálií.

Britští včelaři požadují zvláštní opatření (např. stanovení minimální vzdálenosti polí, na kterých se pěstují GM plodiny od úlů) pro koncepci „zdravé včely“. Letošní průzkum zjistil, že 63 % domácností nechce, aby včelí produkty obsahovaly pyl z GM rostlin. Poživatiny, tzv. GMO free, požaduje většina spotřebitelů v mnoha zemích EU. Stovky lidí vykopali v Menville u Toulouse rostliny zaseté na jednom z 50 polí, na kterých vláda testuje GM plodiny. Farmář Bove to zdůvodnil: „Nechceme, aby nám nadnárodní společnosti nakazovaly, co musíme mít na talíři.“ Dosud nebyla vyloučena ani rizika zdravotní, např. vznik alergií či rezistence na antibiotika.

 

Co přinese budoucnost

Ve většině členských zemích EU přetrvává ke GM rostlinám (i výrobkům z nich) mnohem opatrnější přístup než třeba v USA, Kanadě a jiných amerických, afrických a asijských zemích. Dokázal to nejnovější výzkum agentury Synovate. Zúčastnilo se ho 3127 respondentů z Řecka, Indonésie, Polska, Singapuru a Jižní Afriky. Vše co vylepší chuť jídla, je dobré pro 62 % Jihoafričanů, kteří geneticky upravené potraviny znají. Naopak za zdraví škodlivé je označuje 89 % Řeků a 68 % Poláků.

Svoji roli hraje i cena. Za předpokladu, že geneticky upravené zboží bude levnější než to neupravené, je 47 % Jihoafričanů a 41 % Singapurců ochotno tyto potraviny kupovat. Pro Řeky je důležitější složení výrobku. Pouze 10 % z nich se nechá ovlivnit cenou. Většina Řeků a Poláků si vždy zkontroluje etiketu výrobku, zda neobsahuje GM organismy. Evropané tedy GM rostlinám většinou nedůvěřují, což se asi perspektivně výrazněji nezmění.

 

Realistický pohled 21. STOLETÍ

Vliv na flóru

Obrazně si vznik GM organismů můžeme představit jako rozstříhání a slepení filmového pásku. Tak máme několik set roliček filmu rozprostřených na louce. To je DNA, nositelka genetické informace. Biotechnolog vezme jedno z oněch desítek tisíc filmových políček a rozstřihne ho. Do prázdné mezery potom vloží gen (políčko) z jiného organismu, o kterém ví, že rostlinu obohatí o nějakou prospěšnou vlastnost, kupř. odolnost vůči chorobám či škůdcům.
Nejnověji genové inženýrství vyvinulo metody, jak přenášet geny i mezi geneticky zcela rozdílnými jedinci, např. flórou a faunou. Tak experti vyšlechtili odrůdu rajského jablíčka odolnou proti mrazu, když na rajče přenesli gen z jednoho druhu arktické ryby. Jiný typ jablka získal odolnost vůči bakteriální spále tím, že obsahuje gen z můry. Podobně se spojením různých genů zrodila už zmíněná tzv. zlatá rýže, chránící před oslepnutím. U mnoha laiků i odborníků vzbuzují genové manipulace obavy z možného zneužití či nevratného zásahu do genofondu potravin.

 

Vliv na faunu

Nabídka GM rostlin a potravin, které je obsahují, podléhá ve většině zemí přísným pravidlům. Dominuje přesné a viditelné označování takto upravených výrobků a jejich oddělený prodej. U nás se můžeme setkat hlavně s GM sójou, kukuřicí, v poslední době i s GM bramborami. Sója se objevuje např. v oleji, mouce, chlebu, cukrářských, pekárenských a sušených výrobcích. Obdobný sortiment je i u kukuřice, která navíc nabízí mj. sirup, cukr a nealkoholické nápoje. V některých smažených a pekárenských výrobcích je GM bavlník.
V ČR použití GM organismů od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 153/2000 Sb. Podle něj je GMO takový organismus (kromě člověka), jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, tj. cílenou změnou dědičného materiálu způsobem, kterého se nedosáhne přirozeně – např. křížením, šlechtěním. Tato definice se vztahuje na organismy schopné rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu, tj. mikroorganismy, rostliny, živočichy a buněčné kultury, nevztahuje se na člověka.

Co přinese budoucnost

Vztah k GM organismům připomíná Chytrou horákyni z pohádky, která nesměla být nahá, ale ani oblečená.

Klady: Pěstitelé mají méně práce s obděláváním a ošetřováním, ušetří na chemikáliích i pohonných hmotách. Další funkční rozšíření rostlin, které přenosem genu získají další dobré vlastnosti, znamená životodárnou naději pro miliardy obyvatel chudých zemí.
Zápory: Doba, která od počátku využívání  GMO uplynula, je z hlediska vědy příliš krátká na zjištění možných dopadů na životní prostředí i na tzv. potravinový řetězec. Proto je důležitá důkladná kontrola, kterou zdůrazňuje EU. Jasné je, že GM organismy budou stále častějším tématem vědeckých, politických a mediálních debat. 


Více se dozvíte:

Geneticky modifikované organismy, Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha, 2006
http://www.foodsafety.cz/default
http://www.biotrin.cz/czpages/sem030901b.htm
http://www.doktorka.cz/run/redsys/vyziva

 

 

 

 

Geneticky upravené potraviny

 

hrozba, nebo požitek?

 

 

Tisková zpráva společnosti Synovate (10. 08. 2006)

Geneticky upravené potraviny jsou stále častějším tématem vědeckých, politických a mediálních debat. Jak se ale na tuto problematiku dívají obyčejní lidé, co si myslí a jsou dostatečně informovaní? To zkoumala agentura Synovate ve svém posledním výzkumu, kterého se zúčastnilo 3,127 respondentů z Řecka, Indonésie, Polska, Singapuru a Jižní Afriky.

Cokoliv, co vylepší jídlu chuť, je dobré pro 62 procent Jihoafričanů, kteří geneticky upravené potraviny znají. Naopak pro 89 procent Řeků jsou takové výrobky zdraví škodlivé, stejně tak jako pro 68 procent Poláků, 66 procent Indonésanů a 59 procent Singapurců.

Základní povědomí o geneticky upravených potravinách se značně liší. Zatímco 84 procent Řeků, stejně tak jako většina Poláků, dobře nebo alespoň trochu zná geneticky upravené potraviny (GMO), 92 procent obyvatel Indonésie o tomto termínu nikdy neslyšelo. Obyvatele Singapuru se pak vůbec o geneticky upravované zboží nezajímají. 

Synovate dále zjistil, že 46 procent Indonésanů a 42 procent Poláků a stejné procento Singapurců věří, že výhody geneticky modifikovaných potravin stále převyšují jejich rizika. S tím souhlasí i 45 procent Jihoafričanů.

Také cena hraje důležitou roli. Za předpokladu, že geneticky upravené zboží bude levnější než to neupravené, je 47 procent Jihoafričanů a 41 procent Singapurců ochotno tyto potraviny kupovat. Pro Řeky je důležitější složení výrobku. Pouze 10 procent z nich by se nechalo ovlivnit cenou.

Charakteristika geneticky upravovaných potravin není jihoafrickým spotřebitelům aktivně vysvětlována a komunikována, poznamenal Jon Salters, generální ředitel Synovate pro Sub-saharskou Afriku. „To co tu bylo řečeno vyplývá z celkového nedostatku informací o existenci takových výrobků, což zahrnuje i jejich rizika a výhody. S ohledem na nedostatečnou znalost těchto potravin je pochopitelné, že pokud bude cena nízká, tyto výrobky nakonec skončí v košíku spotřebitelů.“

· Ve všech zemích kromě Jižní Afriky je většina respondentů přesvědčena, že by se  geneticky modifikované obilí nemělo pěstovat v blízkosti přírodního (neupravovaného)

· Skoro 40 procent respondentů v Singapuru a Jižní Africe by bylo ochotno jíst výrobky z geneticky upravených surovin i přesto, že takto upravené potraviny nyní nekupují
· Většina spotřebitelů v Řecku, Indonésii a Polsku, která zná tuto problematiku, si vždy kontroluje etiketu na výrobku, aby se přesvědčila, že se výrobek neskládá z geneticky upravených surovin

 

Převzato:  http://21stoleti.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.