Kdo je Online

Právě přítomno: 69 hostů a žádný člen

2143761
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
240
1327
7466
921474
20835
29660
2143761

Your IP: 54.166.199.178
2017-10-21 03:21

 

 

 

Jsou geneticky modifikované organismy

 

(GMOs)

 

pro lidstvo nadějí, či zhoubou?

 

Milan Koukal (19. 12. 2008)

Tradiční rivalitu fandů dvou prestižních velkoklubů připomínají vzájemné vztahy související s geneticky upravenými organismy. Příznivci je prezentují jako zázrak, odpůrci v nich vidí časovanou výbušninu.

Každodenním společníkem miliardy lidí, celé šestiny populace na Zemi, je krutý hlad. Přitom počet obyvatel má do roku 2040 dosáhnout devíti miliard. Co budou jíst?
Mnozí odborníci vidí záchranu v geneticky modifikovaných (pozměněných) rostlinách.

 

Připomínají rozstříhaný a znovu (jinak) slepený film

Podle nich nové vlastnosti nemusí už člověk získávat násilným mrzačením genů šlechtěného organismu, ale přenesením genů vytvořených přírodou v jiných organismech. Byl objeven a zaveden postup, jak identifikovat geny řídící požadovanou vlastnost, izolovat a charakterizovat je. Potom se vloží do šlechtěného organismu tak, aby v něm fungovaly. Anebo naopak lze odstranit nežádoucí vlastnosti umlčením či vyštěpením příslušných genů. Vlastní geny šlechtěného organismu se přitom nepoškodí vůbec, nebo jen  minimálně. Odborně se tato biotechnologická metoda nazývá transgenoze, nebo šířeji genové inženýrství, legislativně genetické modifikace. Jelikož mutace znamená změnu vlastních genů, vzniklé organismy nejsou proto mutované, ale geneticky modifikované přidáním nebo odebráním přesně zvolených genů.

 

Někdy se mísí geny živočichů a rostlin!

Údajně neškodné GM rostliny se nyní rozdělují na tři skupiny. První generace zahrnuje odrůdy výhodné z hlediska zemědělské produkce (odolnost k herbicidům i škůdcům, často i vlivům počasí). Druhá generace se už chlubí změněným složením konečného produktu, který nabízí mj. více proteinů, vitaminů, lepší složení olejů. Třetí generace má v budoucnu sloužit farmaceutickému průmyslu a zdravotnictví. Slibuje mj. tzv. jedlé vakcíny, výrobu některých enzymů. Početní odpůrci GMOs (i z řad vědců) však mj. kritizují, že geny rostlin se někdy mísí i s geny živočichů. Trvale především upozorňují na možné negativní účinky po delším čase.

 

PRO
Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc., emeritní profesor katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze

Pravidla regulace neodrážejí vědecký pokrok ani praxi

Jak teoretické důvody, tak více než desetileté zkušenosti ukazují, že transgenní odrůdy jako zdroj potravy nesou stejné nebo, vzhledem k pečlivějším kontrolám, menší riziko jako jakékoli jiné odrůdy. K 15 až 50 tisícům genů rostlin a zvířat člověk přidává jeden až čtyři další, které se od ostatních chemicky neliší. Jsou tedy normálně stráveny. Člověk a domácí zvířata dosud zkonzumovali obrovské množství geneticky modifikovaných plodin, jen sóji přes miliardu tun (Evropa jí dováží 30 milionů tun ročně) a nikdy nebyly zjištěny nežádoucí účinky vinou transgenoze. Přidané geny a jimi tvořené bílkoviny, často bakteriálního původu, jsou ostatně běžnou složkou naší potravy, protože denně sníme několik miliard bakterií, tedy několik bilionů bakteriálních genů. Jenže se o tom nepíše. Současné výzkumy ukázaly, že radiační mutanty, přicházející na náš stůl bez jakéhokoli označení, mají více nových bílkovin než odpovídající transgenní odrůdy. O tom se též nepíše.

Geneticky modifikované organismy se, bohužel, staly nástrojem ekonomické konkurence a kariérním žebříčkem některých politiků a organizací. V Evropě sloužily navíc jako základ antiimportních bariér na základě šíření zcela nesmyslných pověr. V tom je i důvod, proč nepřinesly zlevnění potravin a proč transgenní odrůdy přínosné pro spotřebitele zůstávají v laboratořích a nedostávají se do praxe. Pravidla regulace neodrážejí ani vědecký pokrok a ani světové praktické zkušenosti a jsou s nimi v rozporu. V Evropě se stávají brzdou nejen výzkumu, ale i konkurenceschopnosti v zemědělství, a způsobují obrovské plýtvání penězi. Bohužel, vzhledem k přetrvávajícím záměrně šířeným pověrám, si politici netroufají je korigovat.

 

PROTI
RNDr. Magdalena Klimovičová,

vědecký poradce GREENPEACE ČR

Tajná, nebezpečná – taková je GM kukuřice MON 863

Jde o příběh jako z detektivního románu: Na počátku všeho byla žádost jistého agrochemického giganta o povolení uvést na trh EU svou geneticky modifikovanou kukuřici. Firma žádost doprovodila předložením vlastní studie (1139 stran), měla ale podmínku – její utajení. „Obsahuje důvěrnou obchodní informaci, která by mohla být zneužita našimi konkurenty,“ píše se v prohlášení firmy. Greenpeace podalo u německého soudu žalobu, ve které se mj. uvádí: „Studie musí být v souladu s legislativou EU zveřejněna, neboť občané mají právo být informováni a měl by jim být umožněn přístup k dokumentům hodnotícím rizika GMOs.“ Proč ten spor? Ve studii se mj. uvádí, že potkani krmení GM kukuřicí mají v porovnání s ostatními menší ledviny a zvýšenou hladinu bílých krvinek. A zatímco firma vysvětluje rozdíly mezi potkany jako nevýznamnou náhodu, renomovaní vědci bijí na poplach. Lékaři upozornili na fakt, že změny v krvi hlodavců mohou být příznakem poškození imunitního systému či obrannou reakcí organismu mobilizující imunitní systém kvůli poruše typu nádorového onemocnění. Soud dal za pravdu Greenpeace a nařídil studii zveřejnit. Právníci firmy se ve snaze pozdržet zveřejnění odvolali. Mezitím evropští ministři bezvýsledně jednali o udělení povolení. XXXCarte blanche udělila MON 863 na podzim 2005 až Evropská komise. Schválila poté tuto kukuřici i jako potravinu – a to s vědomím všech rizik. XXX Řeknete si, že je to nezodpovědné, krajně cynické? A jak to tedy bylo dál? V březnu 2007 publikoval francouzský vládní expert pro biotechnologie, prof. Séralini, v prestižním odborném časopisu peer reviewed studii, která potvrzuje nejhorší možné obavy: Evropská komise vpustila na trh nebezpečný produkt. Je tu důkaz, že nezávislá kontrola GMOs v EU nefunguje!

 

Jak to vidí 21. STOLETÍ

Chytrá horákyně v pohádce neměla být ani nahá, ani oblečená. Něco obdobného připomíná aktuální situace, pokud jde o GMOs. Podle nejnovějších průzkumů jim Evropané zatím většinou nedůvěřují. Jiná je situace v USA i jiných zemích, kde má jejich využívání delší tradici. Odborníci se však nemohou shodnout v odpovědi na následující otázky: Jak důkladně se prověřuje bezpečnost GMOs. Představuje jejich konzumace hrozbu pro lidi a zvířata? Co a kdo rozhoduje o tom, zda se budou GM plodiny a z nich vyrobená krmiva používat?
Jaké jsou klady GMOs? Pěstitelé mají méně práce s obděláváním a ošetřováním, ušetří na chemikáliích i pohonných hmotách. Další funkční rozšíření rostlin, které přenosem genu získají další dobré vlastnosti, znamená životodárnou nadějí pro miliardy obyvatel chudých zemí.
A na jaká negativa poukazují odpůrci? Doba, která od počátku využívání uplynula, je z hlediska vědy příliš krátká na zjištění možných dopadů na životní prostředí i na tzv. potravinový řetězec. Dost nám tedy ozřejmí až budoucnost!

Více se dozvíte:

L. Kříž: Povídání v magických energiích, EUROMEDIA – IKAR, 2008
www.greenpeace.org/czech/
www.biotrin.cz


 

Tak šel čas…

Pěstování GM rostlin díky tabáku mělo premiéru roku 1983 na polích v USA a Kanadě. Z roku 1987 se datují první polní pokusy s GM rajčaty odolnými proti viru. Největší plochy GM plodin jsou v USA; kde v roce 2006 zabíraly rozlohu 54,6 milionu hektarů. Jedná se hlavně o vojtěšku, kukuřici, bavlnu, papáju, sójové boby a tykev obecnou. Největší dynamiku má dnes pěstování GM plodin v Číně a v Indii, kde jsou jednoduchou cestou k velké produkci. Nyní tyto plodiny mají zelenou v cca 20 zemích (většinou mimoevropských). V ČR se od roku 2005 pěstuje Bt kukuřice; sklizeň se používá jako krmivo. Ministr zemědělství Petr Gandalovič se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že ČR nebude bránit rozvoji pěstování GM plodin v EU. Na vše i u nás dohlíží příslušný zákon

 

Čtenářská anketa z internetového vydání 21. STOLETÍ

GENETICKY ZMĚNĚNÉ ORGANISMY PODLE VAŠEHO NÁZORU JSOU:


1. Nevhodným vnějším zásahem do přírodních pravidel. 18%
2. Možnou hrozbou, jestliže se po čase projeví negativní účinky. 26%
3. Možnou záchranou pro obyvatele zemí sužovaných hladem. 15%
4. Nadějí nejen pro hladovějící, ale i pro těžce nemocné. 29%
5. Nemám dostatek informací. 12%

Převzato:  http://21stoleti.cz/

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.