Kdo je Online

Právě přítomno: 52 hostů a žádný člen

2211978
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
119
1696
7511
987532
17924
34699
2211978

Your IP: 54.92.194.75
2017-12-16 01:26

 

 

 

Magnézium

 

 

 

 

MUDr. David Studnička


Dalším prvkem, kterého se našemu organizmu nedostává je magnézium. Nejenže je ho značný nedostatek v běžné stravě, ale běžnou praxí je jeho zcela nesprávné podávání v doplňcích. Množství komerčně vyráběných kompozitních multivitamínů a dokonce i multiminerálů, sice obsahuje nepatrné množství magnézia, ale ve formě, která je tělu zcela nedostupná.

 

 

Proč takový zájem o magnézium?


Nebo spíše, proč takový do nebe volající nezájem o tento prvek, a o způsob jeho užívání?


Třes rukou, nesoustředěnost, ledvinové kameny, poruchy růstu a řídnutí kostí, trombózy dolních končetin ale i tranzitorní ischemické ataky, hyperkinetický syndrom u dětí, Alzheimerova choroba, bipolární či postaru maniodepresivní syndrom, hraniční poruchy osobnosti včetně různých lehčích forem schizofrenie, to vše lze dost dobře vidět v souvislosti s nedostatkem magnézia v organizmu. A syndromů z nedostatku či vyčerpání zásob magnézia v těle je mnohem víc!


U těžkých astmatických záchvatů pomůže intravenózně podané magnézium stejně tak, jako u maligních arytmií – zde se ovšem, patrně pro nízkou cenu, často indikuje až jako poslední.


Podivné. Žeby takový všelék unikl farmaceutickým firmám a supermoderní vědě? A proč? Není to podobná kampaň, jako různé diety na hubnutí?


Bohužel není. Jen v uplynulém roce utratili Češi za „zaručené diety“ a farmaka na hubnutí celou miliardu korun. Ale například magnézium lacticum vám nikdo nepředepíše, i když je k dispozici jako surovina a půl kila je bez marže za 500 Kč.


Ale dost o obchodničení, o tom tento článek opravdu není. Nedávno jsem četl zajímavou práci o vlivu magnézia na prevenci tetanií u dětí. Napsal ho neurolog, který se ze svého pohledu povšechně zmiňuje o jeho obecném nedostatku a o tom, jak by ubylo nejen tetanií, ale i epilepsií. Přestože měl napsat více článků, zvolil si jako první právě magnézium. Půjdeme-li dále, najdeme obdobné práce od plicních lékařů píšících, že pacienta lze při nezvladatelném astmatickém záchvatu zachránit intravenózní injekcí magnézia. Kardiologové, jejichž portfolio léků tvoří jako celek největší balík farmaceutických přípravků, občas mezi řádky také podotknou, že obdobně jako astmatický záchvat se dají zvládnout maligní arytmie – opět intravenózním podáním magnézia. Čím to je? A proč intravenózně. Nejde to nějak přirozeněji?

Je to všechno jinak. Tyto postupy jsou „veleúspěšné“ jen kvůli trvalému nedostatku magnézia v organizmu všech lidí, které potkáváme na ulici, nebo, jak parafrázoval kolega z „Básníků“ – pacientů. Popravdě nejspíš všech, kteří žijí v obvyklých středoevropských podmínkách.


Pokud by byl ve stravě dostatek magnézia ve správné, tedy tělu dostupné formě, pak by tento způsob léčby nebyl tak účinný, jenže by asi také nebyl nutný, neboť by bylo mnohem méně pacientů (nebo, moderně řečeno – a zní to dost odporně – klientů). Nejde tedy o intravenózní podání, ale o akutní krátkodobé uhrazení jedné z chybějících základních složek potravy.


Svým způsobem jsou lidé jako kytky. Když nemají správnou skladbu iontů, neprospívají. Ovšem ani představa, že lidem nasypete nějaké dokonale namixované granule a budou zdraví, není správná. Strava má být pestrá, a to nejen proto, aby chutnala, ale i kvůli stravitelnosti. Magnézium má jednu velmi nepříjemnou vlastnost. Za přítomnosti iontů kalcia (například z mléka) se nevstřebá. Toto téma je dnes z pohledu odborné veřejnosti poněkud diskutabilní a dá se najít množství článků, které tuto tezi popírají, což je dost podivné. Protože za časů mých studií se to ještě vědělo a nediskutovalo se o tom. Bylo to prostě tak. (Kdo takovou triviálnost nevěděl, vyletěl od zkoušky.)


V dnešní supermoderní vědě nejenže najdete články popírající soupeření kalcia s magnéziem při transportu střevní stěnou, ale dokonce jsou v prodeji preparáty, v nichž je magnézium s kalciem společně v tabletě. Ty sice působí mírně projímavě, ale „neuškodí“. Tedy ne samy o sobě. Myslím si ovšem, že jejich užívání je značně zhoubné, vzhledem k tomu, že se spotřebitel mylně domnívá, že díky nim nedostatkem magnézia netrpí. Jinými slovy, léčí si setrvávající příznaky nedostatku základních iontů jinými farmaky… Představa, že nějaký scházející prvek v těle lze nahradit jakoukoli, nejlépe organickou sloučeninou (jiná se totiž nedá patentovat a se značným ziskem prodávat), je jednoznačně nesmyslná.


Testů na nedostatek magnézia v organizmu je více a v literatuře na ně není jednoznačný názor. Jinak řečeno – buď se neví o čem se diskutuje, anebo se z nějakého důvodu mlží. Z použití nějakého slušného testu vyplývá, že nedostatek magnézia je velmi rozšířený.


Jaké doporučit řešení? Jednoduché. Pokud příjem magnézia nepřeženeme, tedy např. u jeho laktátu zdravému člověku dodržujícímu pitný režim nepodáváme přes půl až jeden gram denně, pak není co ztratit. Neužívat s potravinami či doplňky obsahujícími kalcium (zejména mléčné produkty), počkat s nimi alespoň hodinu před a po podání magnézia. Dle všeho je vhodné namíchat a přidat i staré známé kali jodátum. Jódové anionty zlepší jak průnik střevem do organizmu, tak i do různých kompártmentů – zejména přes hematoencefalitickou bariéru. Podobně to dělají zhoubné fluoridy s hliníkem, kdy fluoro-hlinitanové komplexy úspěšně transportují aluminium do CNS a mají tak na svědomí nechvalně známou Alzheimerovu chorobu.


Stejně účinné, ale už ne zákeřné, jsou jódové anionty napomáhající transportu magnézia na místo určení. Vznikne malé množství magnézium-dijodidu, který se velmi úspěšně používá v homeopatii; v tomto případě se za touto alternativní metodou skrývá velmi účinný lék. S tím mají výborné zkušenosti zejména kolegové v SRN.


Novinkou je, že magnézium lacticum má mnohem vyšší biologickou účinnost při současném podání s kalium jodátum, a stará známá praxe říká, že magnézium nemáme podávat s kalciem. Jistě to není všelék, ale pokud nahodile podáte směs obsahující magnézium-dijodid, jsou klinické účinky excelentní. Statistiku dělat nebudu, tu považuji za asociální.


Stačí, když se podíváte do spokojených očí dítěte, které se najednou umí soustředit a už není hyperaktivní, jak potvrdí rodiče i každý, kdo je zažil před měsícem...


S pozdravem čtenářům MUDr. David Studnička

 

článek byl otištěn v čísle 58/2006

 

 

Převzato:http://www.mwm.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.