Kdo je Online

Právě přítomno: 16 hostů a žádný člen

2186426
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
301
1061
5029
965876
27071
36429
2186426

Your IP: 54.198.221.13
2017-11-23 07:08

 

Smrtící imunita

 

ROBERT F. KENNEDY JR.

 

 

Kamufláž kolem skandálu s autismem indukovaným rtutí 


V červnu 2000 se v izolovaném Simpsonwoodově konferenčním středisku v georgijském Norcross sešla skupina špičkových vědců a zdravotnických funkcionářů. Místo schůzky svolané Střediskem pro prevenci a potlačování chorob (Centers for Disease Control and Prevention - CDC) do metodistického centra uhnízděného v lesnaté krajině poblíž řeky Chattahoochee zaručovalo plnou diskrétnost. Agentura nevydala o tomto zasedání žádné veřejné prohlášení - soukromá pozvání dostalo pouze dvaapadesát přímých účastníků. Přítomni byli vysocí činovníci CDC a Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), špičkoví odborníci na očkovací séra z WHO - Světové zdravotnické organizace v Ženevě a zástupci všech významných producentů vakcín, včetně Glaxo-Smith-Kline, Merck, Wyeth a Aventis Pasteur. Funkcionáři CDC účastníkům opakovaně připomínali, že veškerá projednávaná vědecká data podléhají přísnému „informačnímu embargu“. Nebylo umožněno pořizování fotokopií předložených dokumentů a při odchodu si nesměli vzít nic s sebou.

 

 

Federální úředníci a zástupci průmyslu se shromáždili za účelem projednání zneklidňující nové studie, která přinesla alarmující otázky ohledně nezávadnosti velkého počtu běžných očkovacích látek podávaných mladistvým a dětem. Podle závěrů epidemiologa CDC, Toma Verstraetena, který analyzoval lékařské záznamy 100 000 dětí uložené v obří databázi agentury, se rtuťový konzervační prostředek ve vakcíně - thimerosal – jevil jako odpovědný za dramatický nárůst případů autismu a velkého množství dalších neurologických poruch u dětí. 

„To, co jsem našel mne opravdu zděsilo,“ sdělil přítomným v Simpsonwood Verstraeten, citující velké množství dřívějších studií, jenž signalizovaly vazbu mezi thimerosalem a opožděným jazykovým projevem, poruchami pozornosti, hyperaktivitou a autismem. Od roku 1991, kdy CDC a FDA doporučily aby tímto konzervačním prostředkem - podávaným v jednom případě do hodiny po narození kojencům… - byly vybaveny tři další vakcíny se odhadovaný počet případů autismu patnáctinásobně zvýšil - z jednoho případu na 2500 dětí na jeden u 166 dětí.


Tyto nálezy vyděsily dokonce i vědce a lékaře navyklé čelit problematice života a smrti. „Můžete si to obracet jak chcete,“ řekl shromáždění Dr. Bill Weil, lékař z American Academy of Pediatrics, „ale tyto výsledky jsou statisticky významné.“ Nejvíce byl znepokojen Dr. Richard Johnston, imunolog a pediatr z University of Colorado, jehož vnuk se narodil brzy ráno prvního dne tohoto mítinku. 

Jak se cítím?“ řekl, „promiňte mi osobní přístup, ale já nechci aby můj vnuk dostal vakcínu obsahující thimerosal dokud nebudeme úplně přesně vědět, co se děje.“


Jenže namísto aby podnikli okamžité kroky k varování veřejnosti a nařídili aby zásoba vakcín obsahujících thimerosal byla bezprostředně stažena z užívání, strávili úředníci a zástupci exekutivy zbývající dva dny v Simpsonwoodu rokováním o tom, jak zničující nová fakta co nejlépe a nejrychleji zamést pod koberec. Podle jednacího protokolu, získaného na základě zákona o právu na informace, se mnozí účastníci schůzky obávali, aby odhalení zničujícího efektu thimerosalu rozhodujícím způsobem neovlivnilo vakcinářský průmysl.


Z hlediska obhajoby u jakéhokoli soudního procesu jsme v hodně mizerném postavení,“ mínil Dr. Robert Brent, pediatr z dětské nemocnice Alfred duPonta I. v Delaware. „Toto bude vítaná možnost pro velice zaneprázdněné právníky v této zemi.“ 


Dr. Bob Chen, vedoucí oddělení pro spolehlivost očkovacích látek u CDC, se vyjádřil, že „… kvůli jejich citlivosti by se tyto informace neměly dostat do rukou, povězme, těch méně zodpovědných.“ 


Dr. John Clements, poradce pro vakcíny u Světové zdravotnické organizace, rezolutně prohlásil, že „taková studie neměla být vůbec provedena“ a varoval, že pokud její výsledky „budou převzaty ´jinými´ budou použity způsobem, který bude mimo kontrolu přítomné skupiny“. „Výsledky výzkumu musí být náležitě uzpůsobeny.“


Státní systém ve skutečnosti prokázal mnohem větší zběhlost při manipulaci s touto hrozbou, než při ochraně dětského zdraví. CDC nařídil Zdravotnickému institutu (Institute of Medicine) aby provedl novou studii, která měla bagatelizovat rizikovost thimerosalu; objednávka výzkumníkům zněla – „vyloučit jeho chemickou spojitost s autismem“. CDC zatajil Verstraetenovy nálezy, i když byly určeny k okamžité publikaci, a ostatním vědcům bylo řečeno, že data z nichž vycházel „se ztratila“ a výzkum proto nemůže být zopakován. A navíc, aby se vyhnula působnosti zákona o svobodě informací, agentura předala svou obrovskou databázi záznamů o vakcinacích soukromé společnosti, která ji prohlásila za uzavřenou pro výzkum. 

Verstraeten v roce 2003 konečně publikoval svou studii, v níž přepracoval původní údaje tak, aby pohřbil spojitost mezi thimerosalem a autismem. Poté nastoupil místo u Glaxo-Smith-Kline.

Výrobci vakcín sice postupně začali vypouštět thimerosal z injekcí pro americké děti - avšak odprodej rtutí kontaminovaných zásob pokračoval až do loňska. CDC a FDA šly výrobcům na ruku skupováním zamořených očkovacích látek na export do rozvojových zemí, a povolením umožňujícím farmaceutickým společnostem pokračovat v užívání thimerosalu v některých amerických vakcínách - včetně několika proti dětské chřipce a stejně tak i v injekcích pro přeočkování proti tetanu, běžně prováděného u jedenáctiletých.


Farmaceutické společnosti získaly podporu i u mocných washingtonských zákonodárců. Vůdce parlamentní většiny v Senátu Bill Frist, který přijal 873 000 dolarů v příspěvcích od farmaceutického průmyslu, se snažil ochránit výrobce vakcín před zákonnou odpovědností při 4200 soudních procesech, iniciovaných rodiči poškozených dětí. Frist se v pěti samostatných případech pokoušel o zapečetění všech vládních dokumentů souvisejících s vakcinací - včetně zmíněného protokolu z utajeného jednání v Simpsonwood - a chránit společnost Eli Lilly, která thimerosal vyvinula, před soudním obesláním. Roku 2002, jen den poté kdy do zákona o homeland security lstivě podstrčil dodatkovou klauzuli známou jako „Eli Lilly Protection Act“, přispěla tato společnost na jeho kampaň 10 000 dolary a zakoupila 5000 výtisků jeho knihy o bioterorizmu. Zmíněné opatření Kongres zrušil v roce 2003, ale počátkem letošního roku Frist protlačoval do protiteroristického zákona klauzuli, která by zabránila jakémukoli odškodnění dětí trpících mozkovými poruchami v souvislosti s očkováním. „Ohromné množství soudních procesů by mohlo vytlačit producenty vakcín z obchodu a ohrozit tak naše kapacity potřebné k zvládnutí případného teroristického biologického útoku,“ prohlásil Fristův asistent pro legislativu Andy Olsen.


Úsilí vlády ututlat škodlivost thimerosalu ale šokovalo i četné konzervativce. Republikán Dan Burton z Indiany dohlížel na tříleté vyšetřování thimerosalu poté, co byl u jeho vnuka diagnostikován autismus. 


Užívání Thimerosalu jako konzervačního prostředku ve vakcínách přímo souvisí s epidemií autismu,“ uzavírá zpráva jeho House Government Reform Committee (Výbor pro vládní reformy). „Této epidemii bylo s nejvyšší pravděpodobností možné zabránit či ji významně omezit kdyby FDA nezaspala co se týče nedostatku dat o neškodnosti injikovaného thimerosalu, známého jako silný neurotoxin.“ FDA a další zdravotnické agentury, vyjma úspěšného „protiprávního počínání za účelem vlastní ochrany“ a „nemístného protekcionizmu vůči farmaceutickému průmyslu“, naprosto selhaly, píše se ve zprávě komise.


Skutečnost, že se státní zdravotnické agentury předem dohodly s velkými farmaceutickými koncerny na tom, že zatají ohrožení thimerosalem veřejnosti je ukázkovým příkladem hrůzné arogance institucionální moci a hrabivosti. 


Osobně jsem se nechal vtáhnout do případu jen neochotně. Jako právník a environmentalista, který strávil léta problematikou jedovatosti rtuti, jsem se často setkával s matkami autistických dětí, absolutně přesvědčenými o tom, že jejich dětem ublížila vakcinace. Byl jsem vůči tomu skeptický. Pochyboval jsem, že by z autismu mohl být obviněn jediný zdroj a chápal pozici státu, který musí přesvědčit rodiče o neškodnosti očkování; závisí na tom vymýcení smrtících dětských nemocí. Spíš jsem souhlasil se skeptiky jako je Henry Waxman a jeden demokrat z Kalifornie, který kritizoval kolegy z Výboru pro vládní reformy za ukvapené závěry ve věci autismu a očkování. 


Dokud neznáme fakta, proč bychom měli děsit lidi kvůli imunizaci?“, mínil na jednom z jednání Waxman.


K přesvědčení, že spojení mezi thimerosalem a epidemií dětských neurologických poruch je skutečností jsem dospěl až po přečtení Simpsonwoodova záznamu, studiu výsledků posledních bádání špičkových vědců a hovorech s mnoha našimi předními specialisty v oboru rtuti. 

Pět z mých vlastních dětí nepatří k „thimerosalové generaci“ - tedy k těm, kteří se narodili v letech 1989 až 2003 a přijali těžké dávky rtuti z vakcín. „Základní školy jsou zaplaveny dětmi vykazujícími symptomy poškození neurologického anebo imunitního systému,“ vypověděla roku 1999 před House Government Reform Committee školní zdravotní sestra Patti White. „Předpokládalo se, že nás očkování udělá zdravějšími… nicméně, za celých dvacet pět let v povolání zdravotní sestry jsem nikdy neviděla tolik postižených a churavějících dětí. Našim dětem sestalo něco velice, velice ošklivého.“


V současnosti trpí autismem více než 500 000 dětí a pediatři každoročně diagnostikují přes 40 000 nových případů. Přitom bylo toto onemocnění až do roku 1943 takřka neznámé. Bylo ve větším rozsahu identifikováno a diagnostikováno až u jedenácti dětí narozených několik měsíců poté, kdy se v roce 1931 začal do očkovacích látkek pro lidi přidávat thimerosal.


Někteří skeptici přesto zpochybňují, že vzestup autismu mají na svědomí očkovací látky obsahující thimerosal a přikládají jeho nárůst „zlepšeným diagnostickým metodám“ (sic!). 


Kdyby ta epidemie opravdu byla artefaktem mizerné diagnostiky,“ vysmívá se Dr. Boyd Haley, jedna ze světových kapacit na toxicitu rtuti, „kdepak jsou všichni ti dvacetiletí autistici?“ 


Jiní výzkumníci poukazují na to, že Američané jsou dnes vystavení větší „kumulativní dávce“ rtuti než kdykoli předtím; od kontaminovaných ryb až po zubní plomby, čímž chtějí naznačit, že thimerosal ve vakcínách může být jen součástí mnohem většího problému. I toto si jistě zaslouží mnohem víc pozornosti než dosud - ale současně pomíjí skutečnost, že koncentrace rtuti v očkovacích látkách značně převyšuje ostatní zdroje jimž jsou naše děti vystaveny.


Nejpozoruhodnější je délka období, v němž četní pátrači buď ignorovali, anebo sami přechovávali pod kobercem důkazy proti thimerosalu. Vědecké námitky proti užívání této rtuťové přísady byly odpočátku zdrcující. Jde o konzervační prostředek sloužící k ochraně vakcín proti plísním a bakteriím, obsahující rtuťový etyl, což je známý vysoce účinný neurotoxin. Papírová dokumentace záznamů studií, schopná naplnit několik nákladních aut, prokazuje, že po očkování takto ošetřenou vakcínou má v séru obsažená rtuť tendenci hromadit se v mozcích primátů i jiných zvířat, na což je mimořádně citlivý právě vyvíjející se dětský mozek. 


Ruští výzkumníci v roce 1977 zjistili, že poškození mozku se o pár let později projevilo dokonce i u dospělých, kteří byli vystaveni mnohem nižší koncentraci rtuťového etylu než americké děti. Rusko vypudilo thimerosal z dětských očkovacích látek už před dvaceti lety a Dánsko, Rakousko, Japonsko, Velká Británie a všechny skandinávské země následovaly jeho příklad.

Nemohou přece vykonstruovat nějakou studii tak, aby vykazovala, že thimerosal je bezpečný,“ říká Haley, šéf katedry chemie na University of Kentucky. „Je to zatraceně jedovatá věc. Když vstříknete thimerosal zvířeti, jeho mozek onemocní. Jestliže ho aplikujete na živou tkáň, buňky odumírají. Když to přidáte ke kultuře v Petriho misce, zahyne. Při znalosti všech těchto věcí by bylo šokující, kdyby to někdo chtěl vstříknout dítěti, ledaže by mu chtěl ublížit.


Interní dokumenty firmy Eli Lilly, která thimerosal vyvinula, prozrazují, že tam odpočátku věděli, že tento produkt může jak zvířatům tak i lidem způsobit újmu na zdraví a dokonce i smrt. Tato společnost v roce 1930 testovala thimerosal podáním dvaceti dvěma nevyléčitelným pacientům s terminálním zápalem mozkových blan, z nichž všichni po injekcích během týdnů zemřeli. Tuto skutečnost se Lilly ve své studii deklarující spolehlivost thimerosalu neobtěžovala oznámit. V roce 1935, kolegové z laboratoře dalšího z výrobců vakcín, Pittman-Moore, varovali výzkumníky z Lilly: „vaše tvrzení o nezávadnosti thimerosalu se nekryje s našimi poznatky“. Polovina psů jimž u Pittmana vstříkli vakcíny obsahující thimerosal onemocněla a tamní výzkumníci tehdy tento konzervační prostředek deklarovali jako „nevyhovující pro očkovací látky určené k použití u psů“.


V následujících desetiletích důkazů proti thimerosalu stále přibývalo. Za druhé světové války, kdy se této konzervační látky užívalo ve vakcínách určených pro vojáky, Ministerstvo obrany po Lilly požadovalo aby byly opatřeny etiketou „Jed!“ Výsledky další studie publikované roku 1967 v žurnálu Applied Microbiology uvádějí, že thimerosal přidaný do vakcín injikovaných myším tato zvířata zabíjí. Společnost však nadále prosazovala thimerosal jako „netoxickou látku“ a navíc ho včlenila do dezinfekčních prostředků. V roce 1977 zemřelo v nemocnici v Torontu deset dětí poté, když u nich použili na dezinfekci pupeční šňůry prostředek obsahující thimerosal.


Roku 1982 navrhovala FDA zákaz volného prodeje léčiv, která obsahují thimerosal a v roce 1991 agenturách o jeho vykázání z veterinárních vakcín. Je tragické, že CDC téhož roku doporučil naočkování mladistvých celou sérií vakcín „nasycených“ rtutí. Novorozenci byli očkováni proti hepatitis B do dvacet čtyř hodin po porodu a dvouměsíční děti imunizovány proti hemofilní chřipce B, záškrtu, tetanu a černému kašli.


Farmaceutický průmysl si byl dobře vědom, že tyto doplňkové vakcinace představovaly nebezpečí. Ve tomtéž roce kdy CDC schválila nové očkovací látky, varoval Dr. Maurice Hilleman, jeden z otců Merckova očkovacího programu, že šestiměsíční dítě, které obdrží tyto dávky bude vystaveno nebezpečné dávce rtuti. Jeho doporučení nepoužívat thimerosal „zejména u nezletilých a dětí“, znamená, že průmysl měl k dispozici netoxické alternativy. „Nejlepší bude,“ dodal, „přejít k přípravě efektivních očkovacích látek bez přidávání konzervačních prostředků.“


Nicméně pro Mercka i další farmaceutické společnosti představovaly překážku peníze. Thimerosal totiž farmaceutickému průmyslu umožňuje plnit vakcíny do ampulí obsahujících mnohonásobné dávky, které nutně vyžadují dodatečnou ochranu. Jinak, při mnohonásobném smočení jehly, jsou mnohem snadněji kontaminovatelné. 


Větší ampulky jsou dvakrát levnější než menší ampulky s jedinou dávkou, což vyhovuje mezinárodním agenturám, které je distribuují při nebezpečí epidemie ve zbídačelých zemích. Merck konfrontovaný s touto „cenovourozvahou“, ignoroval Hillemanovo varování a vládní úředníci nadále prosazovali použití stále většího množství očkovacích látek s thimerosalem u dětí. Před rokem 1989 absolvoval předškolní Američan jedenáct očkování - mimo jiné proti dětské obrně, záškrtu, tetanu, černému kašli, příušnicím a zarděnkám. O deset let později už děti díky federálním normám absolvovaly v předškolním věku celkem dvaadvacet imunizací. V rámci takto rozšířeného očkovacího programu často dostávaly několik injekcí v jeden den. Jen v prvních dvou měsících života, kdy je dětský mozek v rozhodující fázi vývoje, dostaly děti běžně tři injekce, v nichž jim byl podán 99 násobek schváleného limitního množství rtuti.


S rostoucím počtem vakcín u dětí explodoval i nárůst případů autismu. V devadesátých letech m.s. dostalo 40. miliónů dětí injekce vakcín obsahujících thimerosal, čímž přijaly bezprecedentní množství rtuti právě v období, které je pro vývoj mozku kritické. Zdá se, že se navzdory dobře prokázané nebezpečnosti thimerosalu nikdo neobtěžoval sečíst celkovou dávku rtuti, kterou děti musely přijmout s povinným očkováním. „Proč tato kalkulace pro FDA trvala tak dlouho?“ tázal se Peter Patriarca, vedoucí oddělení virových produktů při této agentuře, ve svém e-mailu CDC z roku 1999. „A proč CDC a její poradní orgány tyto kalkulace nebraly na vědomí, když už se rozhodla rapidně expandovat program dětské imunizace?“

Škody však už byly napáchány. Dětem, které absolvovaly všechna svá očkování a přeočkování, bylo do věku šesti měsíců vstřiknuto celkem 187 mikrogramů rtuťového etylu - což je čtyřicet procent nad limitem, který EPA uvádí pro denní expozici příbuzného metylu rtuti. Ačkoli výrobci očkovacích látek trvají na tom, že etyl rtuti představuje jen malé nebezpečí, protože se rychle rozloží a je z těla odstraněn, několik vědeckých studií - včetně jedné již v dubnu publikoval Národní zdravotnický institut - ukazuje, že rtuťový etyl je pro vyvíjející se mozky ve skutečnosti ještě mnohem jedovatější, protože v nich zůstává déle, než metyl rtuti.


Úředníci odpovědní za dětskou imunizaci trvají na tom, že dodatečná očkování byla nezbytná k ochraně dětí před onemocněním, a že thimerosal je stále nepostradatelný v rozvojových zemích, kde si, jak se často tvrdí, nemohou dovolit ampulky s jednotlivými dávkami nevyžadujícími konzervační prostředek. Dr. Paul Offit, jeden ze špičkových poradců proočkovací látky při CDC mi řekl: „Myslím, že pokud opravdu přijde chřipková pandemie - a v příštích dvaceti letech se to určitě stane protože je to tak odjakživa - není na celé boží zemi žádný způsob jak bychom mohli imunizovat 280 miliónů lidí jednodávkovými ampulkami. Multidávkové ampule nutně potřebujeme.“ (Jakoby nebyl žádný rozdíl mezi akutní nouzovou potřebou a prevencí! Pozn. překl.)


Ale zatímco to zdravotničtí úředníci snad mínili dobře, mnozí lidé v dozorčí radě CDC prosazující další a další vakcinace měli úzké vazby na farmaceutický průmysl. 
Předsedou výboru byl Dr. Sam Katz, lékař placený většinou významných producentů vakcín, s majetkovými podíly a patentem na vakcínu proti spalničkám u Mercka, který mmo jiné produkuje očkovací látku proti hepatitis B. 


Další člen výboru, Dr. Neal Halsey, pracoval ve výzkumu pro vakcinářské společnosti a přijal nemalý honorář za svůj výzkum vakcíny proti hepatitis B od Abbott Labs.
Podobné konflikty zájmů jsou v úzkém kruhu vědců pracujících na očkovacích látkách samozřejmě běžné. Republikán Burton říká, že CDC „běžně zve vědce s do nebe volajícími konflikty zájmů do intelektuálních dozorčích rad, doporučujících nové vakcíny, přestože se podílejí na těchto produktech a společnostech a přesto předpokládá, že poskytnou nezaujaté úsudky“. House Government Reform Committee zjistil, že čtyři z osmi poradců CDC, kteří schválili směrnice pro očkovací látku proti rotaviru, „mají finanční vazby na farmaceutické společnosti které vyvinuly různé verze této vakcíny“.


Offit, který sdílí patent na jednu z nich, mi v rozhovoru potvrdil, že by mohl „udělat pěkné peníze“ kdyby jeho hlas případně vedl k prodejnosti produktu. Avšak nepřipustil, že by jeho vědecký náhled během homologace u CDC mohly ovlivnit finanční zájmy. „Pro mne to není konfliktní,“ tvrdil. „Nechám se zkrátka procesem přesvědčit, ne korumpovat. Když jsem seděl u toho stolu, bylo mým jediným záměrem doporučit to nejlepší ve prospěch dětí v naší zemi. Narážky na to, že průmysl má lékaře a zdravotníky v kapse, a ti tudíž dělají i rozhodnutí o nichž vědí, že mohou ohrozit děti, jsou urážející. Takhle to nefunguje.“


Podobná ujištění mi poskytli i další vakcináři a dozorčí úředníci. Tak jako Offit, se považují za osvícené poručníky nad dětským zdravím, jsou hrdí na „spolupráci“ s farmaceutickými společnostmi a imunní vůči pokušení osobního zisku, a cítí se obléháni iracionálními aktivisty jejichž kampaně proti očkování jsou hrozbou dětskému zdraví. otázky je často je rozčílí i prosté otázky. „Vědu je nejlepší přenechat vědcům,“ míní Offit.


Někteří vládní úředníci byli zjevnými konflikty zájmů přesto poplašeni. V svém e-mailu administrátorům CDC z roku 1999 zatracuje Paul Patriarca z FDA federální normy kvůli neadekvátnímu prověření nebezpečí představovaného přidaným očkováním nemluvňat. „Nejsem si jist, že bude snadné vyhnout se vzbuzení dojmu, že FDA a CDC, útvary rozhodující o politice imunizace, ve věci thimerosalu ještě stále dřímají,“ psal Patriarca. Dodal, že „agresivní doporučení rozličných poradních orgánů ohledně použití thimerosalu v očkovacích látkách určených dětem jsou sporná, zejména kvůli úzkým vazbám zodpovědných úředníků na farmaceutický průmysl“.


I kdyby federální kontroloři a vládou placení vědci v průběhu let nedokázali pochopit potenciál ohrožení představovaného thimerosalem, po utajované schůzce v Simpsonwood už se nikdo z nich nemůže skrývat za maskou neznalosti. Ale než aby provedla další výzkumy k prověření jeho spojitosti s autismem a dalšími formami poškození mozku, postavila CDC politiku nad vědu. Agentura předala svou databázi dětské vakcinace - vypracovanou převážně na náklady daňových poplatníků - soukromé agentuře, čímž zablokovala její využití pro další výzkum. Současně pověřila Lékařský institut, poradenskou organizaci tvořící součást Národní akademie věd, vyprodukováním studie stavějící spojení mezi thimerosalem a mozkovými poruchami „do správného světla“. „CDC po nás správně požaduje abychom deklarovali, že ta věc je úplně bezpečná,“ sdělila svým dočasným spolupracovníkům Dr. Marie McCormick, předsedající Komisi pro přehodnocení nezávadnosti imunizace při IOM, na první schůzce v lednu 2001. „Vůbec se nechystáme připustit, že [autismus] je to opravdu vedlejší efekt působení thimerosalu.“ Podle záznamu ze schůzky, vedoucí štábu výboru Kathleen Stratton předpověděla, že IOM nakonec dospěje k závěru, že důkazy „nestačí k přijetí či odmítnutí možnosti kauzálního vztahu mezi thimerosalem a autismem“. Dodala, že to by byl výsledek „jaký Walt chce“ - což je narážka na Dr. Waltra Orensteina, ředitele Národního programu imunizace při CDC.


Pro ty kteří věnovali své životy propagaci vakcinace, znamená hrozba odhalení pravdy o thimerosalu podkopání všeho, oč usilovali. „Bojujeme s drakem s dlouhým ocasem,“ řekl další člen výboru, Dr. Michael Kaback. „Čím negativnější bude [naše] prezentace, tím je nepravděpodobnější, že lidé budou chtít využívat imunizaci očkováním - a víme, jaké z toho plynou důsledky. Jsme druh chycený v pasti. Myslím si, že výzva je v tom jak si z ní vypracujeme cestu ven.“


Federální úředníci dali dokonce veřejně najevo, že primárním cílem prověrky thimerosalu bylo rozptýlit pochybnosti okolo očkovacích látek. „Momentálně běží čtyři studie, jejichž úkolem je vyloučit smyšlené souvislosti mezi autismem a thimerosalem,“ ujišťoval na shromáždění na Princetonské univerzitě v květnu 2001 Dr. Gordon Douglas, tehdy ředitel strategického plánování pro výzkum očkovacích látek při Národním zdravotnickém institutu. „Abychom anulovali škodlivé dopady výzkumu tvrdícího, že existuje nějaká spojitost mezi očkováním proti spalničkám a zvýšeným rizikem autismu, musíme provádět a publikovat dodatečné výzkumy, abychom rodiče ujistili o neškodnosti takového očkování.“ Douglas předtím pracoval jako vedoucí oddělení pro očkovací vakcíny u Mercka, kde ignoroval veškerá varování o riziku spojeném s používáním thimerosalu.


Lékařský institut v květnu loňského roku zveřejnil svou závěrečnou zprávu z níž vyplývá: Neexistuje prokázané spojení mezi autismem a thimerosalem v očkovacích látkách. 


Také již zmíněná nová verze Verstraetenovy studie, publikovaná v žurnálu Pediatrics, byla přejinačena tak, aby spojitost mezi thimerosalem a autismem byla rozmělněna. Nový rozbor si všímá jen skupiny dětí, které jsou příliš mladé na to, aby u nich autismus mohl být diagnostikován, zatímco přehlíží ostatní které vykazují zřetelné znaky onemocnění. 


IOM tímto prohlásil případ za uzavřený a – což je u vědeckého tělesa nanejvýš udivující - doporučil neprovádět žádný další výzkum.


Jeho zpráva možná uspokojila CDC, ale jinak nikoho nepřesvědčila. Republikán David Weldon, floridský lékař zasedající v House Government Reform Committee, Lékařský institut napadl, že spoléhá na hrstku studií které byly „fatálně defektní“ kvůli „mizernému naplánování“ a nedokázaly reprezentovat „veškeré dosažitelné výsledky vědeckého a lékařského výzkumu“. „Úředníci CDC nejeví zájem o poctivé hledání pravdy,“ řekl mi Weldon, „protože by je spojitost mezi vakcínou a autismem donutila k přiznání, že svým postupem neodčinitelně ublížili tisícům dětí. Kdo by toužil po tom, takto odsoudit sám sebe?“


Pod tlakem Kongresu, rodičů a několika členů jeho vlastní komise, Lékařský institut neochotně svolal druhou odbornou komisi aby přezkoumala nálezy předchozí. Tato komise složená z jiných vědců v únoru kritizovala předchůdce za nedostatek transparence a naléhala na CDC aby zpřístupnil svou databázi vakcinací odborné veřejnosti.


K té nicméně získali přístup doposud jen dva vědci, Dr. Mark Geier, prezident Genetics Center of America a jeho syn David. 


Oba muži strávili rok bitvou o získání přístupu k lékařským záznamům CDC. Ale od srpna 2002, kdy členové Kongresu agenturu donutili uvolnit žádané podklady, Geiers dokončil už šest rozborů jasně prokazujících nevyhnutelnou korelaci mezi thimerosalem a neurologickým poškozením dětí. Jedna z nich porovnává celkovou dávku rtuti, kterou dostaly děti narozené mezi rokem 1981 až 1985 s dávkou podanou dětem narozeným v letech 1990 až 1996, a shledává „velmi významný vztah“ mezi autismem a očkováním. Další studie sledující školní výkony dětí ukazuje, že u těch, které přijaly ve vakcínách vyšší dávky thimerosalu se projevila téměř třikrát vyšší pravděpodobnost diagnózy autismu a více než třikrát větší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami řeči a mentální retardací. Další studie, která bude už brzy zveřejněna dokazuje, že klesající hladina výskytu autismu kopíruje nedávnou eliminaci thimerosalu z většiny očkovacích látek.


Když se federální vláda snažila bránit vědcům studovat očkovací látky, přidávali se k úsilí o potvrzení jejich spojitosti s autismem další a další. Zpravodaj UPI Dan Olmsted v dubnu sám podnikl jeden z nejzajímavějších výzkumů. Při pátrání po dětech, které by nebyly vystaveny rtuti v očkovací látce – tedy po skupině populace jíž vědci při experimentech typicky využívají jako „kontrolní“ - Olmsted zabrousil k metodistické sektě Amish v pensylvánskem Lancaster County, kteřá imunizaci svých dětí odmítá. Podle průměrného národního výskytu autismu Olmsted vypočítal, že by mezi Amish mělo být na 130 autistických dětí [1]. Našel však jen čtyři. Jedno bylo vystaveno vysoké hladině rtuti z elektrárny. A další tři - včetně dítěte adoptovaného z okruhu mimo toto společenství - dostala svá očkování.


Velmi důkladnému posouzení thimerosalu se věnovali i četní státní úředníci. Zatímco Lékařský institut byl zaměstnán zakrýváním rizik, legislativa státu Iowa pečlivě pročesávala všechna použitelná vědecká a biologická data. „Po třech letech vyhodnocování jsem byl přesvědčen, že náš výzkum je dostatečně věrohodný aby prokázal vazbu mezi rtutí a zvýšeným výskytem autismu,“ říká státní senátor Ken Veenstra, republikán, který dohlížel na výzkum. „Skutečnost, že 700% nárůst autismu v Iowě započal v devadesátých letech m.s. ihned poté, kdy byl k dětskému očkování podle plánu přidáván stále větší počet vakcín, je sama o sobě solidní důkaz.“ V loňském roces byla Iowa prvním státem zakazujícím rtuť v očkovacích látkách; následovala ji Kalifornie. Stejné zákazy nyní zvažují v třiceti dvou dalších státech.


Namísto aby následovala těchto příkladů, FDA výrobcům nadále dovoluje přidávat thimerosal do mnoha volně prodejných léků, jakož i do steroidových a kolagenových injekcí. Ještě více alarmující ale je, že vláda nepřestala dodávat vakcíny konzervované thimerosalem do rozvojových zemí - z nichž některé právě teď zažívají nenadálou explozi autismu… Z Číny, kde toto onemocnění před uvedením thimerosalu U.S. farmaceutickými firmami v roce 1999 bylo prakticky neznámé, přicházejí alarmující zprávy signalizující, že tam dnes mají přes 1,8 miliónu autistických dětí. 

Ačkoli hodnověrná čísla jsou těžko k sehnání zdá se, že autistických poruch přibývá i v Indii, Argentině, Nikaragui a dalších rozvojových zemích kde jsou rovněž v užívání vakcíny vylepšené thimerosalem. Světová zdravotnická organizace ovšem stále trvá na tom, že thimerosal je bezpečný, ale slibuje, že „možnost zda ho není možné spojovat s neurologickými poruchami posoudí“.


Věnoval jsem hodně času prozkoumání této záležitosti jelikož věřím, že jde o morální krizi, o níž musíme hovořit. Jestliže naše státní zdravotnické úřady vědomě připustily aby farmaceutický průmysl otrávil celou generaci amerických dětí, jak naznačují důkazy, představuje jejich postup pravděpodobně jeden z největších skandálů v análech americké medicíny. „CDC Se provinila nekompetentností a hrubou nedbalostí,“ říká Mark Blaxill, místopředseda Safe Minds, nevýdělečné organizace znepokojené rolí rtuti v lécích. „Škody způsobené vystavením dětí těmto očkovacím látkám jsou masivní. Mnohem větší než u azbestu či tabáku, mnohem větší než cokoli, co jsme vůbec kdy viděli.“


Je těžké spočítat škody které vzniknou naší zemi - a mezinárodnímu úsilí o vymýcení epidemických nemocí - jestliže národy třetího světa dospějí k přesvědčení, že nejhlasitěji vytrubovaná iniciativa americké zahraniční pomoci tráví jejich děti. Není těžké předpovědět bude jak tento scénář interpretován nepřáteli USA v zahraničí. Vědci a výzkumníci – z nichž mnozí jsou nefalšovanými idealisty - jenž se účastní na úsilím skrýt pravdivé poznatky o thimerosalu tvrdí, že se tím pokoušejí podpořit ušlechtilý záměr ochránit děti v rozvojových zemích před epidemiemi. 


Tito lidé byli hanebně oklamáni. Jejich neschopnost kápnout božskou o thimerosalu se vrátí jako příšerné soužení, které potáhne naší zemí a nejchudšími populacemi světa.



ZDROJ: [http://www.whale.to/vaccine/kennedy.html]

[1] [http://www.whale.to/vaccine/olmsted.html]


Poznámka redakce: Oni to sice myslí dobře, ale jsou to Američani…

 

Převzato: www.mwm.cz

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.