Kdo je Online

Právě přítomno: 59 hostů a žádný člen

2143751
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
230
1327
7456
921474
20825
29660
2143751

Your IP: 54.166.199.178
2017-10-21 03:21

  

 

Olomoucko z hlediska geopatogenity

 

 

LENKA PETRÁŠOVÁ

 

 

 

 

Proč je v Olomouci tolik rakoviny?

 

 

Lékař Oldřich Juryšek tvoří mapu nádorů, na něž se tu naštěstí jen málo umírá


Olomouc - Na otázku, jak nádor vzniká, znají vědci odpověď už dlouho. Na otázku proč však zatím odpovědět neumějí. Nebo to dokážou jen částečně. Olomoucko patří dlouhodobě k regionům, kde je vysoký počet nově zjištěných onemocnění rakovinou. V samotném okrese Olomouc je dokonce vůbec nejvyšší. Zjistit, proč tomu tak je, je však obtížné. Odborníci bezmocně krčí rameny nebo se uchylují ke statistickému vysvětlení: pečlivost zdejších lékařů, kteří své nálezy také poctivě hlásí statistikům. Jeden takový v Olomouci žije. A nádory pečlivě zakresluje do mapy. Zatímco totiž v počtu nově zjištěných nádorů je okres Olomouc vysoce nad průměrem, s úmrtností na rakovinu je to už mnohem veselejší: v celém kraji je spíše podprůměrná. Zmíněný doktor se jmenuje Oldřich Juryšek. Díky své profesi vedoucího lékaře okresního onkologického oddělení léta shromažďoval údaje o počtech nemocných. A dospěl k následujícímu závěru: Zemřeli vaši prarodiče na rakovinu? Žijete ve stejném domě? Pak máte - možná - větší pravděpodobnost, že nádor se objeví i u vás. "Všiml jsem si, že řada pacientů přichází ze stejných vesnic, stejných domů, a dokonce stejných vchodů. Tak jsem začal adresy lidí zkoumat blíž a zakreslovat je do mapy. Přišel jsem na to, že některé ulice, domy a vesnice jsou zkrátka víc rizikové než jiné," říká olomoucký onkolog a někdejší poradce ministra zdravotnictví pro onkologii a statistiku Oldřich Juryšek. Juryšek dal dohromady údaje o výskytu nádorů na Olomoucku od roku 1871 a nakreslil unikátní mapu. "Vyplývá z ní, že v některých domech nebo částech ulic je až šedesátinásobně vyšší počet nemocných než ve stejných a stejně starých domech nebo vchodech panelových domů, které stojí hned vedle," říká. Čím to je? "Spojil jsem se s lidmi, kteří dokážou změřit poruchy elektromagnetického pole, a ti zjistili, že pod těmito budovami většinou tečou spodní vody. Voda v pohybu narušuje elektromagnetické pole a vzniká takzvaná geopatogenní zóna. Většina lidí je na takové zóny citlivá a dlouhodobý pobyt v takovém prostředí působí na jejich zdraví negativně. Nemusí se to projevit hned rakovinou, ale třeba oslabením imunity," tvrdí onkolog. Upozorňuje však: "Rozhodně netvrdím, že geopatogenní zóny vyvolávají rakovinu. Jsou jen jedním z vlivů, které spolupůsobí." Svou mapu chce lékař dokončit a zveřejnit. Toho, že jen zbytečně vyděsí lidi, se nebojí. "Chápu, že se lidé těžko mohou sbalit a z domu se vystěhovat. Jenže když vědí, že žijí v ne zrovna bezproblémovém místě, mohou zvážit, zda zvyšovat riziko vzniku nádoru ještě tím, že budou kouřit a žít nezdravě. Je to každého volba," míní lékař. Na vznik rakoviny také z deseti procent působí geneticky podmíněné faktory a ty nikdo neovlivní. Dá se vůbec najít nějaká zdravá míra mezi radami, jak zdravě žít, a zároveň se z toho pomyšlení, že to stejně možná nepomůže, nezbláznit? "Úplný fatalismus není na místě, protože tím, jak se chováme, můžeme svůj osud ovlivnit. Samozřejmě se nemocem a nakonec ani smrti nikdy nakonec nevyhneme, ale můžeme měnit míru pravděpodobnosti, s jakou se u nás různé rizikové vlivy projeví coby choroby," říká přední český psychiatr Cyril Höschl.

 

 

 

Lékař sestavil pro Olomouc mapu rakoviny

 

 

Olomouc - Jednou z příčin toho, že výskyt nových případů rakoviny je na Olomoucku jeden z nejvyšších v republice, ale lidé zde na nádory umírají méně než jinde, může být i pečlivost zdejších lékařů. Bývalý člen rady ministerstva zdravotnictví pro onkologii a statistiku Oldřich Juryšek má čísla o výskytu nádorů na Olomoucku už od roku 1871.

Zmapovány má všechny domy a přes padesát tisíc lidí, kteří rakovinou onemocněli. Z pozorování vyplývá, že v některých místech žije víc obyvatel, kteří onemocněli zhoubným nádorem, než jinde. "Rozdíly jsou někdy velmi významné i u domů v jedné ulici," říká lékař. Každého pacienta se proto ptá také na místo, kde žije. Například v ulici Wolkerova v Olomouci stojí dům, kde už rakovinou onemocnělo osmadvacet lidí. Sousední domy mají statistiku mnohem příznivější.

Někdy také záleží na tom, na které straně ulice lidé žijí. V Komenského ulici jsou lidé v domech s lichými čísly mnohem méně nemocní než obyvatelé protějších domů. Jedním z možných vysvětlení může být i teorie o možném vlivu geopatogenních zón. "Pohyb spodních vod vyvolává změny v elektromagnetickém poli. To se může po letech projevit na zdraví lidí," vysvětluje Juryšek.

Geopatogenní zóny samy o sobě nevyvolávají rakovinu, mohou být ale jedním z rizikových faktorů. "Přesnou příčinu stále neznáme. Nádor nevznikne jen proto, že bydlíme na určitém místě. Velmi záleží na genetické výbavě, životním stylu a dalších věcech," upozorňuje lékař.
Co mohou lidé, kteří zjistí, že žijí v rizikovějším prostředí, pro své zdraví udělat? "První zásada je snažit se uniknout z tohoto prostoru. Nejjednodušší je například přesunout lůžko, křeslo nebo pracovní stůl na vhodnější místo. Pokud to nejde, tak existují odrušovače porušeného elektromagnetického pole," dodává Juryšek.

Vysoký výskyt nádorových onemocnění na Olomoucku se podle Juryška dá částečně vysvětlit tím, že zde bylo v minulosti mnoho mokřin, bažin a toků a ani teď nejsou podzemní vody pod regionem klidné. Dalšími příčinami jsou hluk a zplodiny v blízkosti velkých dopravních tepen. "Například za posledních dvacet let došlo na trase Pražská, Velkomoravská, Foersterova ke čtyřnásobnému nárůstu nemocnosti," dodává Juryšek. V neposlední řadě je na vině i způsob života: přejídání se, málo pohybu, stres a kouření.

 

 

 

 

Na Olomoucku je příliš mnoho nádorů

 

 

Oblast je riziková, nebo lékaři poctivě vyplňují výkazy


Rakovina. Málokteré slovo vyslovujeme s takovým respektem. Nemoc, která existovala už v pravěku, je strašákem dodnes a bohužel právem. Okres Olomouc přitom patří mezi oblasti, kde je každoročně nejvyšší výskyt nově objevených nádorů.


Olomouc - V každé rodině v zemi onemocněl nebo dokonce zemřel jeden člověk na rakovinu. To je suchá řeč statistiky. Proč se ale počet nádorových onemocnění zvyšuje a proč právě Olomoucko dlouhodobě patří k regionům, kde je vysoký výskyt nově zjištěných rakovinných onemocnění, vědci nevědí. Odborníci bezradně kroutí hlavou nebo tvrdí, že za tím vězí pečlivost zdejších lékařů. „Každý zhoubný nádor totiž podléhá hlásné povinnosti. Lékař, který tuto diagnózu udělá jako první, musí vyplnit onkologické hlášení a to je podkladem pro centrální statistiku. Bohužel řada lékařů tuto práci odbývá, takže mnohá onemocnění se do statistik nedostanou. V Olomouci je ale hlásná povinnost na velmi dobré úrovni. Dá se říct, že nám žádný nádor neuteče, což může být důvodem, proč je u nás tak vysoký počet nově zjištěných onemocnění,“ míní přednosta onkologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Jindřich Macháček. Podobně si vysvětluje velký počet nově zjištěných nádorů na Olomoucku také František Beška z Národního onkologického registru České republiky. Ten také míní, že své ve statistice dělá zdejší univerzita. „Řada nádorů je totiž objevena a hlášena i po pitvě, a těch je zrovna v Olomouci velký počet díky Lékařské fakultě Univerzity Palackého,“ soudí lékař. I přes nepříjemnou řeč čísel statistiky mají Olomoučané jednu výhodu: zatímco v počtu nově zjištěných nádorů je okres Olomouc vysoce nad průměrem, co se týče úmrtnosti na nádory, patří Olomoucko a spolu s ním i celý kraj spíš k podprůměrným regionům v zemi. „Také ve srovnání se zahraničními zeměmi jsou hodnoty, které se zdají být vysoké, pořád ještě nízké. Například v Olomouci onemocní nádorem prsu průměrně 79,7 žen ze sta tisíc, v Americe je to až 112 žen,“ řekl Jindřich Macháček. Suchá čísla statistiky říkají, že na prvním místě v počtu nově zjištěných nádorů u žen na Olomoucku, ale nejen tady, jasně vede rakovina prsu. Ze stovek různých druhů nádorů, jimiž ženy na Olomoucku ročně onemocní, připadá na rakovinu prsu 25 procent pacientek. Případů přitom rok od roku přibývá.



Křivka nemocí stoupá


„Ta křivka skutečně zle stoupá a příčiny jsou stále nejasné. Jediné, co víme, je, že ženy, které nerodily, jsou na tom hůře než ty, které mají děti a nejlépe hodně dětí. Stejně tak ženy, které začaly žít sexuálním životem později nebo dlouho kojily, mají nižší pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu. Například v Indii, kde ženy kojí děti i několik let, jelikož jim kvůli hladu nic jiného nezbývá, je výskyt rakoviny prsu minimální,“ popsal olomoucký onkolog a bývalý člen rady ministerstva zdravotnictví pro onkologii a statistiku, Oldřich Juryšek. „Mnohem horší však je, že strmě přibývá i rakoviny plic u žen. To je přitom typ nádoru, který je možné způsobem života ovlivnit. Rakovina plic je navíc u žen co do úmrtnosti hned na druhém místě těsně za nádory prsu. Příčina je jasná – cigaretu si zapaluje stále víc žen,“ míní lékař. U mužů vévodí smutné statistice právě rakovina plic, a to jak v počtu nově zjištěných nádorů, tak v případě úmrtnosti na rakovinu. Na Olomoucku každý rok zjistí lékaři zhoubný nádor plic u 21 procent mužů nemocných rakovinou. „Obecným jevem je, že nádorů přibývá, a to každým rokem asi o dvě procenta. Zdůvodnění, že lidstvo stárne, neobstojí. Statistika je standardizovaná a přepočítává se tak, aby věk nehrál roli. Chtě nechtě tak stojíme před skutečností, že nádorů je čím dál víc. Ptáte se, čím to je? Tuto otázku si klademe všichni. A hledáme vysvětlení, i když jednoznačná odpověď stále není,“ krčí rameny přednosta olomoucké onkologické kliniky.



Hlavní otázka: Proč?


„Když mi přijde do ordinace zdrcená pacientka s nádorem a ptá s e: Z čeho já to mám?, já jí nedokážu odpovědět. Trochu snazší je říct, proč určitá skupina lidí onemocní tím či oním typem nádoru, ale jakmile dojde na jednotlivce, jsme v koncích,“ vysvětlil onkolog. Proč však právě Olomoucko stojí dlouhá léta na čelních místech v počtu nově zjištěných nádorových onemocnění? Jedním z možných vysvětlení je i teorie olomouckého onkologa Oldřicha Juryška. „Haná byla kdysi dávno mořským dnem. Voda tu byla neustále v pohybu a ani teď nejsou podzemní vody pod celým regionem klidné. Jejich pohyb vyvolává změny v elektromagnetickém poli a ty způsobují narušené prostředí. Osmdesát procent lidí je však hodně vnímavých na tyto změny, což se po letech projeví na jejich zdraví,“ tvrdí onkolog. František Beška z Národního onkologického registru si netroufá soudit, proč právě Olomoucko tak vyčnívá. „Hledat příčiny je příliš složité právě proto, že stále ještě neznáme odpovědi na otázky, čím to, že rakovina vlastně vzniká. Ale uznávám, že za podrobnější studii by to rozhodně stálo. Jestli jsou právě geopatogenní zóny tou příčinou, je těžké posoudit bez podrobné studie. Otázek, které rakovina vyvolává, je spousta, ale odpovědí máme stále málo.“ V každém případě by alespoň některé odpovědi měla vyřešit studie, o níž uvažuje krajský úřad. „Už jsme tuto situaci řešili a dohodli jsme se, že se pokusíme uvolnit peníze na podrobnější analýzu tohoto alarmujícího stavu. Je to totiž otázka, která souvisí s budoucností a rozvojem celého regionu,“ řekla senátorka Jitka Seitlová, která je předsedkyní krajské komise pro životní prostředí.



Máme se bát budoucnosti?


Že počet rakovinných onemocnění rok od roku stoupá, je bohužel jasné. Recept, jak od sebe odvrátit nebezpečí, přitom neexistuje. Co s tím, jak se z toho nezbláznit, když příště může být řada na nás? „Dodržovat zásady zdravé životosprávy je v každém případě důležité. Ani to nám ale nemusí vždycky pomoci, protože nikdo neví, nakolik má v sobě zakódovánu genetickou dispozici k nádorovému onemocnění,“ řekl Jindřich Macháček. „Jedno je jisté: život je od samého počátku rizikový. A nic lepšího než snažit se žít zdravě, stejně nemůžeme udělat,“ míní lékař.

 


Počet nově zjištěných nádorů průměrně (přepočet na sto tisíc obyvatel) v letech 1995–1999*:


- Olomouc: muži více než 640, ženy mezi 600 a 639,9
- Přerov: muži mezi 600 a 639,9, ženy mezi 520 a 559,9
- Prostějov: muži mezi 600 a 639,9, ženy mezi 560 a 599,9
- Šumperk: muži mezi 560 a 599,9, ženy mehi 520 a 559,9
- Jeseník: muži mezi 418 a 519,9, ženy méně než 479,9
* za okresy Šumperk a Jeseník jsou uvedeny hodnoty od roku 1996

 


Zdroj: ÚZIS Praha

 

 

Počet nádorů na sto obyvatel, vycházející z údajů z let 1871 až 1985


- Obce Olomoucka s nejvyšším počtem nádorů:


1. Březina 71,9
2. Mutkov 61,5
3. Město Libavá 55,4
4. Bezděkov 49,0
5. Nové Dvorce 46,9
6. Tučapy 43,2
7. Kadeřín 40,6
8. Dědinka 38,4
9. Střemeníčko 38,3
10. Mezice 30,7


- Obce Olomoucka s nejnižším počtem nádorů:


1. Nové Zámky 2,6
2. Pískov 3,1
3. Břevenec 7,3
4. Rakodavy 8,3
5. Uničov 8,9
6. Lutín 9,6
7. – 8. Javoříčko 10,7
7. – 8. Stachov 10,7
9. Komárov 11,3
10. Brníčko 11,5


- Města Olomoucka:


Olomouc-město (bez místních částí) 14,6
Šternberk 18,5
Litovel 14,3
Uničov 8,9


Autorem tabulky je onkolog Oldřich Juryšek


- Za rok 1999 bylo v České republice zjištěno 60 tisíc nových nádorů a zemřelo 28 tisíc lidí. V okrese Olomouc bylo v tomtéž roce zjištěno zhruba 1 200 nových nádorů a na rakovinu zemřelo téměř šest set lidí.

 

 

Převzato:   http://silesia.wz.cz/

 

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.