Kdo je Online

Právě přítomno: 29 hostů a žádný člen

2143720
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
199
1327
7425
921474
20794
29660
2143720

Your IP: 54.166.199.178
2017-10-21 03:19

  

 

Čeští vědci: Zvěř se u drátů s elektřinou mění

 

Českým vědcům se podařilo prokázat, že magnetické pole například pod dráty vysokého napětí má prokazatelný vliv na chování zvířat. Tudíž lze předpokládat, že ho bude mít i na člověka.


„Pokud se pod vedením vysokého napětí – a tedy v magnetickém poli – chová zvěř jinak, než je obvyklé, musí u ní nepochybně docházet ke změnám na mozkové, buněčné i molekulární úrovni,“ říká profesor Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu.


Výsledky svého nejnovějšího objevu zveřejňuje nejnovější číslo prestižního vědeckého časopisu USA Proceedings of National Academy of Sciences. Pod článkem je podepsán zmíněný profesor Burda, německá kolegyně Sabine Begall, Pavel Němec z Univerzity Karlovy a Jaroslav Červený z české Akademie věd.


Vědci přišli již loni s překvapivým objevem, že stáda krav nebo jelení a srnčí zvěře se při pastvě a spánku otáčejí vždy tak, aby jejich těla mířila od severu k jihu. Nyní přichází tým s poznáním, že zvěř tuto svoji schopnost ztrácí pod vedením vysokého napětí: pak se chová zcela chaoticky a staví se při pastvě do nejrůznějších světových stran. Jakmile se zvěř od vysokého napětí vzdálí, opět – při pastvě či při spánku – srovná těla do severojižního směru. „Rušivý efekt elektromagnetických polí na chování zvěře je pozorovatelný asi do padesáti metrů od silnoproudého vedení,“ říká Pavel Němec.


Vědci přiznávají, že svým objevem otevírají dveře do místnosti, o níž jen tuší, co vše může skrývat.


„O vlivu elektrického pole na zdraví lidí existuje množství rozporuplných názorů, my se ale chceme věnovat dosud neprobádaným účinkům magnetického pole,“ dodává Burda.


Když lidé projíždějí, případně procházejí českou krajinou, je jim v podstatě jedno, odkud a kam směřuje vedení vysokého napětí.


Stáda krav, jelení či srnčí zvěře jsou na tom o poznání hůř. Jakmile se totiž přiblíží ke stožárům vysokého napětí, tak „střelka“ jejich vnitřního geokompasu, podle něhož se zvěř při pastvě staví vždy do severojižního směru, doslova blázní.


Z jinak uspořádaných stád zvěře se vlivem účinků vedení silného proudu a změny magnetického pole stanou rázem chaotické shluky jedinců.



Vysoké napětí blokuje vnitřní „kompas“ zvěře „Pod těmi dráty se vnitřní kompas zvěře doslova vyruší, takže se začnou rázem chovat zcela jinak. Jakmile se ale od stožárů vzdálí, tak se jim jejich cit pro určení severu či jihu okamžitě vrací,“ prozrazuje profesor Hynek Burda z Univerzity v Duisburgu-Essenu.


Stovky terénních pozorování jelení a srnčí zvěře a tisíce satelitních či leteckých snímků hovoří i podle Jaroslava Červeného z české Akademie věd zcela přesvědčivě – vedení vysokého napětí dočasně blokuje zatím jen obtížně vysvětlitelnou schopnost zvěře orientovat se v terénu. Pavel Němec z katedry zoologie Univerzity Karlovy vysvětluje zablokování přírodního „kompasu“ zvěře následovně: „Střídavý proud ve vysokém napětí produkuje střídavé magnetické pole a to pak mění zemský magnetismus, podle něhož se orientují stáda. Je to podobné jako s rádiem, když nemá signál a z reproduktorů slyšíme jen šum.“ Podle akademika Červeného jde o první jednoznačné a jednoduché měření vlivu magnetického pole na chování zvířat. Vědci se již nyní připravují na další etapu výzkumu: pokud se mění chování zvěře, může elektromagnetické pole v blízkosti vysokého napětí škodit i jejímu zdraví? A nakolik se pak mohou tyto účinky dotknout kondice lidí?

 

„Tímto směrem bychom se chtěli nyní ve výzkumu vydat,“ naznačuje profesor Burda.



„Viníkem“ je rypoš africký Vnitřní kompas, podle něhož se zvěř staví jen do jižního či severního směru je zřejmě nejdiskutovanějším vědeckým objevemna internetových stránkách. Ohlasy, postřehy či názory jdou do statisíců.


Může za to přitom nezávazná diskuse českých vědců na vánočním večírku. Popíjeli střídmě pivo a podivovali se nad schopnostmi dočista slepého rypoše afrického (druh hlodavce, pozn. red.), který se pod zemí hravě orientuje.


„Jen jsem tak v euforii té debaty nadhodil, zda je možné dokázat, jaký vliv má zemský magnetismus na člověka. Hned jsme to ale kvůli složitosti výzkumu zavrhli. Druhý den jsem přesto jen tak z hecu vyhledával na internetu satelitní a letecké snímky velkých savců a s úžasem zjistil, že se například na nizozemských pastvinách krávy pasou téměř vždy v severojižním směru,“ popisuje začátky unikátního výzkumu profesor Burda.


Vědci zatím jen spekulují o významu tohoto „šiku“. Může jít například o obranu proti predátorům, kdy je zvěř připravena bleskově a bez zmatků vyrazit stejným směrem. Anebo o „pomůcku“ při hledání pastvin.

 

 

Převzato:  http://silesia.wz.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.