Kdo je Online

Právě přítomno: 81 hostů a žádný člen

2141782
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
476
1202
5487
921474
18856
29660
2141782

Your IP: 54.80.211.135
2017-10-19 12:54

 

 

 

Sedm divů z Volgogradu

 

 



Za dva tři roky k vám do domu přijdou energetici, odstřihnou dráty elektrického vedení a nainstalují věčný domácí energetický reaktor. Ten bude po zažehnutí vyrábět elektrickou energii bez jakéhokoliv doplňování paliva. Jestliže budete loajálními občany a vytěžíte ve Vltavě (Berounce, Ohři či Labi) hodně křemičitého písku, ze kterého lze vyrábět zázračné, současnou vědou nedefinovatelné materiály, za deset let dostanete poukázku na výlet létajícím talířem na Mars, případně Proximu Centaura. Ne, nečtete novou science fiction. To vše a ještě mnohem víc slibuje sedm fundamentálních objevů rusko-amerického vědeckého týmu vedeného šéfem volgogradského výzkumného ústavu materiálů Ruské akademie přírodních věd (RAEN), akademikem Valerianem Sobolevem. Objev nového skupenství hmoty, zdrojů elektrické energie, využití nízkoteplotního plazmatu, výroba zcela nových materiálů dříve neznámých struktur s neobvyklými vlastnostmi, nové magnetické typy pohonů pro lodě, letadla i kosmická plavidla, možnost vyrábět diskoplány s vlastnostmi létajících talířů (UFO), to jsou jen některé z výsledků bádání volgogradských vědců. Ty byly oznámeny v dopise prezidentu Putinovi a posléze koncem června desítkám novinářů a vědců na mezinárodní tiskové konferenci v Moskvě. Ohlášení, které by mělo nejen ve vědeckém, ale i průmyslovém světě zapůsobit jako bomba. Vodíková.

 

 


Nevěřící Tomášové

 

 

Vědci nás stále šokují. Jedni sestrojí atomovou pumu, druzí vymyslí mentiony. Tato skupina tvrdí, že klonování lidí je bezproblémové, jiná křičí, že se budou rodit zrůdy. Ti přísahají na vysokoteplotní plazma v reaktorech typu tokamak, tamti zase sázejí na energetické perpetuum mobile v podobě nízkoteplotního plazmatu. Dravý optimismus nadšenců a skepticismus veteránů vědy. Boj protikladů. Už na citované tiskovce, před desítkami novinářů, rozcupovali oznámené výsledky výzkumů svých kolegů lidé zvučných jmen, jako je profesor Sergej Kapica (syn slavného fyzika, laureáta Nobelovy ceny Petra Kapici) a akademik Valerij Rubakov. Oba napadli Sobolevův referát slovy, že "jde buď o podvod, nebo poblouznění" a že tisku měli výsledky ohlásit až poté, co s nimi seznámí akademickou obec. Sobolev kontroval tím, že na těchto objevech pracoval vědecký tým v Rusku i USA deset let. "Po říjnovém semináři v městě Soči budou naše práce publikovány v prestižních světových vědeckých časopisech," sdělil Ekonomu Sobolev. Podle něho je Kapica sice znamenitý popularizátor vědy, encyklopedik a demograf, byť má jen základní fyzikální vzdělání, není však velkým odborníkem na tuto problematiku. A Rubakov po tiskové konferenci sám sdělil novinářům, že není expert na "elektrochemii skla". "K tomu, abychom naše objevy zveřejnili před novináři dříve, než budou publikovány, nás vedly dvě věci," vysvětloval volgogradský "provinční" vědec. "Zatímco v USA tyto objevy vzbudily obrovský ohlas, tak v Rusku zatím ne. Proto se musíme postarat tímto způsobem o to, aby prvenství těchto objevů patřilo Rusku." Patriot Sobolev pak konstatoval, že o výsledky objevů projevily už do této chvíle zájem tak významné společnosti, jako jsou American Electronic Power, Emerson Elektric, Sony, Toshiba, Mitsubishi a další se hlásí. Z Ruska se začínají pomalu hlásit také. "Autonomní věčné zdroje energie" (bytové stanice) by měly být masově vyráběny do osmnácti měsíců. O produkci již začal vědec jednat s některými továrnami, například v moskevské či volgogradské oblasti. Sám vlastní několik firem, které se zaměřují na engineering a projektové výzkumné práce v oblastech nových stavebních technologií, konstrukcí a materiálů či elektráren. "Na realizaci většiny projektů v rámci sedmi fundamentálních objevů potřebujeme minimálně dva miliony amerických dolarů. Věříme, že takové investory najdeme," prohlásil Sobolev. Ceny za hotové "výrobky" se pak budou řídit podle potřeb trhu. Pokud by měl skutečně pravdu, už jeho autonomní zdroje energie by tak zamávaly světovou ekonomikou, že si to zatím nedokážeme ani představit. Žádné uhlí, žádná nafta, žádné atomové elektrárny. Nedivme se, že Sobolevovi věří jen ti, kteří byli přítomni experimentům jeho skupiny ve volgogradském ústavu materiálových výzkumů. Například ředitel chemicko-technologického ústavu RAEN, doktor Alexandr Rachimov. "To, co jsme pozorovali při experimentech, je udivující. Možná budeme muset přezkoumat řadu vědeckých představ o složení hmoty," řekl Rachimov. Kapica a Rubakov sice nebyli na demonstraci experimentů pozváni, protože nejsou odborníci na diskutovanou problematiku, ale přišli sami. "Každý může mít svůj názor na jakoukoliv věc. Oni se vyjádřili, tak jak se vyjádřili, a Bůh je suď a jejich svědomí," řekl Sobolev.

 

 


Od plazmy k UFO


Co vlastně Sobolev, jeho kolega Andrej Malenkov a další spolupracovníci objevili? Podle zprávy agentury Novosti novou třídu skupenství hmoty. Právě to umožňuje vyrábět neobyčejně levnou elektrickou energii. Výkon domácích reaktorů má dosahovat 3-4 kW. "Dobíjet se" mají z okolního magnetického, gravitačního i elektrostatického pole. Přetvářejí jejich magnetický náboj na vlastní elektromagnetické pole. To se díky pulzujícím a oscilujícím nábojům mění v elektrický tok. Výkonnější reaktory se připravují pro využití v průmyslu. Na základě neobvyklého formování hmoty byl objeven nový způsob generování nízkoteplotního plazmatu a supravodivosti v běžných "pokojových teplotách". Nízkoteplotní plazma vzniká v elektrochemickém procesu buď s kladným, nebo záporným nábojem o vysoké hustotě. Ve vakuové komoře se roztočí do velkých obrátek po kruhové dráze. Podle Soboleva tak vzniká supravodič jako konstrukce, nejedná se tedy o stav materiálu při kryogenních teplotách (hluboko pod bodem mrazu), který se doposud zkoumá. Právě nízkoteplotní plazma může být využito při konstrukci principiálně nových létajících objektů a pohonů využívajících principu tzv. "bezbodového přesunu" a` la UFO (autoři sci-fi nazývají tzv. bezbodový přesun v čase a prostoru "nulovým prostorem"). Na základě tzv. "ochuzeného procesu" v novém skupenství hmoty mohou vznikat jako konečný produkt zcela nové typy materiálů. Podle Soboleva například na bázi kysličníku křemičitého vyráběného z křemenného říčního písku. Výsledkem experimentů byl údajně materiál mnohem lehčí a pevnější než kovy. Prototypová pec "Čulok" (její sériová výroba se má rovněž rozběhnout do roka a půl) dokáže vyrobit superpevnou a supertenkou fólii, která při tloušťce 15-20 mikronů vydrží tlak 8 tisíc kg na 1 čtvereční milimetr. Z 300 kg písku lze např. vyrobit fólii na pokrytí autostrády o délce 10 km a šířce 3,6 m. "Takto upravený povrch dálnice se stane prakticky věčným," tvrdí volgogradský akademik. Fólie nebo odlévání a lisování nových materiálů může mít podle něho široké použití. Vedle povlaků autostrád také v tenkostěnných nerozbitných sklech, těsněních, ve stavebních konstrukcích, letectví a kosmonautice, loďařství a dalších oborech, kde plně nahradí dnes používané kovy.

 

 


Zdravá skepse


Opatrnost je na místě - tak se dají shrnout postoje českých vědců k oznámeným ruským objevům. "Bylo by moc hezké, kdyby byla pravda, co slibují. Jenže vždy, když energii odněkud berete, musí jí zároveň někde ubývat, i když v některých procesech mizí téměř neznatelně - nejen při využívání energie jádra, ale třeba i větru," říká Jan Mlynář, který dlouhodobě pracuje ve Výzkumném centru fyziky plazmatu ve švýcarském Lausanne. Netvrdí, že jsou tyto objevy nesmyslem, jen říká, že je nutné počkat na detailní popis nových objevů s návodem, jak je ověřit. Podobně soudí také vedoucí oddělení tokamaku Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR František Žáček. Ten navíc upozorňuje, že kdyby například bylo v okolních magnetických, gravitačních a jiných polích tolik energie, jak říkají ruští vědci, mohlo by nás to zabít. Souvislost mezi plazmatem a supravodivostí mu také není jasná. "Když uzavřou plazma do vakua, jak by ho pak mohli využít pro vedení proudu ke spotřebičům?" ptá se Žáček. Diví se jen, že naprosté ticho je v odborných kruzích, pokud objevy znamenají takový převrat. "Měli by výsledky co nejdříve publikovat a nechápu, že už tak neučinili. Možná se však obávají, aby jejich ještě nepatentované objevy někdo nezcizil," konstatuje Žáček. Ke stejným závěrům dospěl také Jiří Kulda, další český vědec v zahraničí. V mezinárodním Institutu Laueho Langevina v Grenoblu ve Francii zkoumá mimo jiné magnetické vlastnosti materiálů. "Hledal jsem o tom jakoukoliv zmínku na internetu, který je dnes nejrychlejším prostředkem šíření informací, ale nic. Na webových stránkách se občas o magnetickém monopolu spekuluje v rámci fyziky elementárních částic, někdy se v této souvislosti objeví nějaká jména, ale nikdy jsem tam neviděl Valeriana Soboleva," říká Kulda.

 

 


Globální uragán

 

 

Písku je všude dost a tak podle Soboleva bude základní surovina přístupná každému, zatímco dnes se snahy o ovládnutí energetických a surovinových zdrojů promítají do světové politiky a vedou i k válkám. "Naše objevy povedou ke globálním změnám ve světové ekonomice, ale zásadně neovlivní rozložení politických sil ve světě," domnívá se tento muž. V tomto momentě bychom ale měli zpozornět. Na chvíli zapomeňme na námitky oponentů sedmi divů z Volgogradu a přesvědčme se, že je to pravda. Rychlá aplikace těchto principiálně nových objevů by skutečně mohla otřást světovou ekonomikou. Miliony lidí pracující v energetice, těžařském, naftařském a metalurgickém průmyslu by rázem přišly o práci. Černý pátek na newyorské burze z dvacátých let minulého století by byl jen odvarem proti tomu, co by se stalo s akciemi (možná by přežil jen Microsoft, který by rychle vyrobil software pro dálkové ovládání domácích reaktorů či UFO). Hladové bouře by rozvrátily vládnoucí režimy. Vypukly by nejprve lokální, pak globální konflikty. Sobolev se možná v hodnocení výsledků svých experimentů nemýlí. Mýlí se však určitě v tom, že by jejich aplikace nezměnila nejen hospodářskou, ale i politickou mapu světa. Možná by pomohla rychlá expanze lidstva do vesmíru nebo kdyby se objevy z Volgogradu na čas strčily pod deset zámků do trezoru a ve správný okamžik a na správném místě, pod dozorem nějakého mezinárodního vědeckého a politického grémia opatrně realizovaly. Možná má pravdu Kapica a Rubakov, Žáček či Mlynář a další oponenti. Možná jde opravdu o chiméru, o špatný výklad zjištěných jevů, vědecké poblouznění a my budeme nadále v potu tváře tavit ocel, kopat uhlí a bojovat za Temelíny. Platí však i to, co napsal jeden z významných žáků Petra Kapici, gruzínský experimentální fyzik Elefter Andronikašvili: "Věda, to je právě to, co je vyloučeno. To, co vyloučeno není, je jenom vědeckotechnický pokrok."


10.9.2001

 

 

Převzato:  http://zpravy24.pantax.cz/

 

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.