Kdo je Online

Právě přítomno: 12 hostů a žádný člen

2186422
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
297
1061
5025
965876
27067
36429
2186422

Your IP: 54.198.221.13
2017-11-23 07:07

 

Zeitgeist – Addendum   Duch doby

 

I.

 

Peněžní systém

 

„Pro mimořádně hluboce nemocnou společnost neexistuje žádné měřidlo zdraví.“

Jiddu Krisnamurti

 

Dnešní společnost se skládá z mnohých institucí. Od politických, soudních, náboženských, až po sociální instituce, instituce rodinných hodnot a instituce sdružující podle specializace.

Je zřejmé, že tyto tradiční struktury mají mimořádný vliv na to, jakým způsobem si utváříme naše poznání a názory.

Ze všech tradičních struktur, do kterých se rodíme, dirigují nás a podléháme jim. Zdá se, že žádný systéme není tak nepochopený a bez otázek akceptovaný, jako peněžní systém. Tradiční institut peněz existuje jako jedna z nejméně zkoumaných věcí, která je v podstatě nedotknutelná, stejně jako náboženství. To, jakým způsobem vznikají peníze, jak a kdo peněžní systém řídí, a to, jaký skutečný dopad mají peníze na společnost… Těmto věcem nevěnuje většina populace vůbec pozornost.

Ve světě, ve kterém 1% lidí vlastní 40% bohatství na Zemi, ve světě, kde každý den zemře 34000 dětí díky chudobě a vyléčitelným nemocím, a ve kterém více jak 50% populace žije z méně jak 2 dolarů na den… Jedna věc je jasná. Něco funguje velmi špatně. A zda si to uvědomujeme nebo ne, životadárnou „tekutinou“ našich tradičních institucí a tím i celé společnosti jsou peníze. Proto je v životě důležité pochopit systém peněžního fungování, abychom přišli na to, proč jsou naše životy takové, jaké jsou.

Bohužel je ale ekonomika často prezentována matoucím a nudným způsobem. Nekonečný proud finančních výrazů spolu se zastrašující matematikou, rychle odradí lidi od toho, aby se ho snažili pochopit. Faktem ale je, že komplexnost spojená s finančním systémem je jen maska, jejíž úkolem je zakrýt jeden z nejvíce sociálně paralyzujících systémů, který kdy lidstvo mělo.

 

„Nikdo není tak beznadějně zotročený jako ti, kteří se mylně domnívají, že jsou svobodní.“

Goethe

 

Před mnoha roky centrální banka USA (FED) vydala dokument s názvem „Moderní mechanika peněz“. Tato publikace detailně popsala praktiky tvorby peněz, které používá centrální banka, stejně jako síť komerčních bank, které podporuje.

Na úvodní straně dokument popisuje svůj cíl:

„Účelem této publikace je popsat základní principy tvorby peněz v bankovním systému částkových finančních rezerv.“

Potom následuje podrobný popis tohoto procesu pomocí různé bankovní terminologie. Shrnout se to dá nějak takto:

 

Vláda USA se rozhodne, že potřebuje nějaké peníze. Zavolá Centrální bance a požádá, řekněme o 10 miliard dolarů.

Banka odpoví: samozřejmě. Koupíme od vás v této hodnotě vládní dluhopisy. Vláda vezme papír a vytiskne na něj nějaké oficiální vypadající prvky. Toto nazve vládní dluhopisy. Potom na ně napíše nějaké hodnoty v celkové sumě 10 miliard dolarů a pošle je Centrální bance. Centrální banka potom sama vyprodukuje nějaké podobné kusy papíru. Nazve je bankovky Centrální banky. Také v hodnotě 10 miliard dolarů. Tyto bankovky pak vymění Centrální banka s vládou za vládní dluhopisy. Když je výměna hotová, vláda potom vezme 10 miliard v bankovkách Centrální banky a uloží si je na bankovní účet. V tuto chvíli se papírové bankovky stanou legálním platidlem, a množství peněz v oběhu USA se zvýší o 10 miliard. A máme to tu: právě bylo vytvořeno nových 10 miliard.

Tento příklad je samozřejmě zevšeobecnění. Tato transakce by ve skutečnosti proběhla digitálně, bez použití jakéhokoliv papíru. Faktem je, že z celkového množství peněz v USA existují ve formě hotovosti jen 3%. Zbylých 97% existují jen v počítačích.

Státní dluhopisy jsou ve své podstatě nástrojem pro dluh. Když si Centrální banka koupí tyto dluhopisy, pomocí peněz, které v podstatě vytvoří z ničeho, vláda se těmito dluhopisy zavazuje ke splacení dluhu Centrální bance. Jinými slovy, peníze byly vytvořeny z dluhu. Tento zarážející paradox, že peníze nebo hodnota můžou být vytvořené z dluhu nebo závazku bude jasnější, jak budeme pokračovat v našem příkladu.

Výměna se tedy uskutečnila, a 10 miliard je na účtu v Komerční bance. Tady to začíná být skutečně zajímavé.

Na základě bankovních metod částkových finančních rezerv, se uložených 10 miliard stává depozitem banky, stejně jako jiné vklady. Podle pravidla o částkových rezervách, jak se píše v „Moderní mechanice peněz“, musí banka držet určitou tzv. rezervu – tj. část vkladů v předepsaném množství. Později to upřednostňuje: předepsaná rezerva je většinou 10%. To znamená, že při vkladu 10 miliard je potřebné držet 1 miliardu dolarů jako rezervu. Zbylých 9 miliard je považovaných za tzv. zbytkovou rezervu, a můžou být použité jako základ pro nové půjčky. Logicky by jsme předpokládali, že těch 9 miliard půjde z toho 10 miliardového vkladu. Ale ní to tak.

Co se doopravdy stane je, že těch 9 miliard se jednoduše vytvoří z ničeho, ještě navrch existujícího 10 miliardového vkladu. (9+10=19) To je způsob, jakým se zvyšuje množství peněz v oběhu. A jak se píše v „Moderní mechanice peněz“, banky z uložených vkladů nevyplácejí půjčky. Pokud by to dělaly, nebyli by vytvářeny žádné další peníze. To co dělají při půjčkách je, že akceptují slib ve formě písemné smlouvy a na oplátku připíšou příslušnou sumu na dlužníkův účet. Jinými slovy, 9 miliard může být vytvořeno z ničeho, jednoduše proto, že po takové půjčce je poptávka, a existuje 10 miliardový depozit potřebný pro splnění rezervního závazku.

Řekněme, že někdo přijde do této banky, a půjčí si nově vytvořených 9 miliard dolarů. Dotyčný si z největší pravděpodobností si uloží tyto půjčené peníze na svůj účet v bance. Proces se potom opakuje. Vklad se stává rezervou banky. 10% je izolovaných a 90% z 9 miliard tj. 8,1 miliardy, je teď dostupných jako nově vytvořené peníze, které mohou použít na půjčky. A opět 8,1 miliardy může být znova vložených na účet, vznikne 7,2 miliardy, potom 6,5 miliardy, 5,9 miliardy a tak dále.

Tento cyklus vytváření peněz může teoreticky jít do nekonečna. Průměrný matematický výsledek tohoto cyklu je, že tímto způsobem může být vytvořených dalších 90 miliard, na základě původních 10 miliard. Jinak řečeno, na základě každého vkladu do banky je možné vytvořit 9 x více nových peněz, z ničeho.

Teď když rozumíte, jakým způsobem se tvoří peníze v bankovním systému částkových rezerv, může nás napadnout logická otázka: Co vlastně dává těmto nově vytvořeným penězům hodnotu?

Odpověď: Peníze, které již existují!

Nové peníze vlastně odeberou z hodnoty už existujících peněz. Celkové množství peněz roste bez ohledu na poptávku po zboží a službách. A jako nabídka s poptávkou nacházejí rovnováhu, ceny rostou a snižují hodnotu existujících dolarů. Tento jev se všeobecně označuje jako inflace. A inflace je v podstatě skrytá daň, kterou zaplatí veřejnost.

 

Černý Petr – inflace

 

Ron Paul: To je rada, kterou většinou dostanete. Zní: Nafoukněte měnu. Neříkají degradovat měnu, znehodnotit měnu, ani oškubat lidi, kteří mají úspory. Říkají: Snížit úrokové sazby. Skutečný podvod je, když zdeformujeme hodnotu peněz tak, že vytvoříme peníze z ničeho. Když nemáme úspory, takto získáme tzv. kapitál. Moje otázka se dá shrnout takto: Jak proboha můžeme čekat, že vyřešíme problém inflace, tj. zvyšování množství peněz, pomocí ještě větší inflace?

 

Samozřejmě to nejde.

Systém nafukování peněz přes částkové reservy je principiálně inflační. Zvyšování množství peněz bez zodpovídajícího nárůstu zboží a služeb v ekonomice, vždy způsobuje devalvaci měny. Porovnání grafu množství peněz vs. hodnoty dolaru tuto skutečnost definitivně potvrzuje. Inverzní vztah mezi nimi je zřejmý na první pohled. Na vyrovnání hodnoty jednoho dolaru z roku 1913 potřebujeme v roce 2007 27,6 dolaru. To je 96% ztráta hodnoty od doby, kdy vznikla Centrální banka (před 94 lety).

Pokud se vám principiálně a nekonečná inflace zdá absurdní a ekonomicky sebezničující, takže vězte, že absurdita je jen zdrženlivé vyjádření toho, jak ve skutečnosti funguje náš finanční systém. Peníze v našem finančním systému jsou dluh. A dluh jsou peníze.

Je velmi zajímavé, že trend v obou grafech je v podstatě stejný. Čím více je peněz, tím více je dluhu. A čím více je dluhu, tím více je peněz. Jinak řečeno, každý dolar ve vaší peněžence, je někdo někomu dlužný. Totiž jediný způsob, jakým můžou peníze vzniknout je z půjček. Proto, pokud by každý v zemi splatil všechny svoje dluhy, včetně vlády, v oběhu by nezůstal ani jen jediný dolar.

 

„Pokud by ve finančním systému neexistovaly dluhy, nebyly by ani žádné peníze.“

Marriner Eccles – guvernér Centrální banky

 

Národní dluh USA byl naposledy úplně splacen roku 1835, když president Andrew Jackson zrušil Centrální banku, která předcházela FED. Jacksonova celá politická platforma se točila okolo jeho závazku zrušit Centrální banku. Vyhlásil:

 

„Enormní snahy, které banka vyvinula aby ovládla vládu jsou předtuchou proto, co by čekalo lidi, pokud by na základě lži povolili pokračování existence této instituce, nebo založení podobné.“

President Andrew Jackson 1767-1845

 

Tento odkaz žil bohužel jen krátce, a mezinárodní bankéři roku 1913 uspěli a založili další Centrální banku. Centrální banku USA (Federál reserve). A dokud bude tato instituce existovat nekonečný dluh je zaručený.

Doposud jsme mluvili o faktu, že peníze jsou vytvářené z dluhu skrz půjčky. Tyto půjčky jsou dávané na základě bankovních rezerv a rezervy pocházejí z vkladů. Pomocí metody částkových rezerv se může na základě každého vkladu vytvořit 9x více nových peněz. To znehodnocuje existující peníze z oběhu a má za následek zvyšování cen. A když všechny tyto peníze jsou vytvářené z dluhu a náhodně kolují v oběhu díky obchodu, lidé se stávají osvobozeni od jejich původního dluhu. Existuje rovnováha, ve které jsou lidé nuceni soupeřit o práci, aby získaly dostatek peněz z oběhu na pokrytí svých životních nákladů. I když se tento systém zdá být funkční oběma směry, stále je tu jedna věc, kterou jsme z rovnice vynechali. A to je právě tato součást, která odhaluje podvodnou povahu celého systému. Aplikace úroku.

Když si vláda půjčí peníze od Centrální banky, nebo si někdo půjčí z banky, téměř vždy se musí půjčka splatit s krutým úrokem. Jinými slovy: téměř každý existující dolar musí být bance vrácen i s úrokem. Ale, … pokud jsou všechny peníze půjčené z Centrální banky a jsou nafouknuté skrz Komerční banky prostřednictvím půjček, to co je potřeba vrátit jsou vlastně všechny peníze v oběhu. Kde se ale mají vzít peníze na splácení všech úroků? Nikde. Tyto peníze neexistují!

Důsledky tohoto faktu jsou šokující. Množství peněz, které lidé dluží bankám bude vždy větší, než je celkové množství peněz momentálně v oběhu. Proto je v ekonomice neustále přítomná inflace. Stále je potřeba vytvářet nové peníze, aby pomohli zaplatit věčný deficit zabudovaný v systému, který je způsobený potřebou splatit úroky. Znamená to také to, že nedostatek a bankroty jsou doslova matematicky zabudované do systému, a vždy budou existovat ve společnosti chudáci, kterým zůstane v rukách černý Petr.

Analogií je hra s hudbou a židlemi. Když přestane hrát hudba, někdo musí vypadnout, protože židlí je o jednu míň. A o to právě jde.

Tento proces neustále přesouvá skutečné bohatství od jednotlivců do rukou bank. Pokud nejste schopný splatit svoji hypotéku, zabaví vám majetek. To je obzvlášť pobuřující, když si uvědomíte, že se tomu nejenže díky praktikám bankovnictví částkových rezerv nedá vyhnout, ale v první řadě, že peníze, které vám banka zapůjčila vůbec legálně neexistovaly!

V roce 1969 byl soudní případ ve státe Minnesota s mužem jménem Jerome Daly. Tento muž dal k soudu banku za zabavení svého domu na hypotéku, na který banka poskytla půjčku. Jeho argument byl, že hypoteční smlouva zavazující obě strany, jeho a banku, vyžadovala, aby obě strany předložily legitimní formu majetku na výměnu. V právním systému se to nazývá protihodnota. Pan Daly vysvětlil, že peníze vlastně nebyly majetkem banky, ale byly vytvořené z ničeho v momentě, kdy došlo k podpisu smlouvy.

Nezapomeňme na to, co o půjčkách tvrdí „Moderní mechanika peněz“: „Co se ději při půjčkách je to, že se akceptuje slibovaný závazek a zamění se za kredit. Rezervy zůstávají půjčkou nezměněné. Uložené vklady ale představují nový přírůstek v rámci celkových vkladů bankovního systému“.

Jinými slovy: peníze nejsou z jejich existujících vkladů nebo majetku. Banka je jednoduše vytvoří, bez toho, aby do toho dala něco svého, s výjimkou teoretického finančního závazku na papíru.

Jak se případ s panem Daly vyvíjel, prezident banky pan Morgan zaujal stanovisko.

 

Soudce si ve svém memorandu vzpomíná takto:

„Prezident banky přiznal, že ve spolupráci s centrální bankou vytvořil peníze a kredit ve svém účetnictví, peníze a kredit vznikly, když je v bance vytvořili. Pan Morgan připustil, že neexistoval žádný zákon ani nic, co by mu něco takového povolilo. Legální protihodnota (tj. peníze ze strany banky) musí však existovat. Porota rozhodla, že žádná legální protihodnota neexistovala a soudce to potvrdil. Poeticky ještě dodal: Jen Bůh může vytvořit hodnotu z ničeho. Na základě tohoto zjištění soud zamítl zabavení Dalyho domu bankou a dům zůstal v jeho vlastnictví.“

 

Závěr vyplývající z tohoto soudního rozhodnutí je nemírný. Pokaždé, když si půjčíte peníze z banky, ať už ve formě hypotéky nebo kreditní karty, peníze, které dostanete jsou nejenže podvrhnuté, ale je to nelegální forma protihodnoty a tím se nuluje závazek půjčku splatit. Banka totiž ty peníze vůbec neměla jako svůj majetek. Tato právní uvědomění si situace jsou potlačované a ignorované, a hra neustálého transferu od lidí do bank a věčný dluh pokračuje. To nás přivádí k podstatné otázce. Proč?

Během americké občanské války president Lincoln obešel vysoko-úrokové půjčky nabízené Evropskými bankami a rozhodl se udělat to, co podporovali zakládající otcové USA. Bylo to vytvoření nezávislé měny nezatížené dluhem. Jmenovala se Greenback.

Krátce po tomto kroku v privátních bankovních kruzích USA a Británie, koloval interní dokument, který obsahoval:

 

„Otroctví je o vlastnění práce a nese s sebou postarání se o pracující. Evropský plán je ale o tom, že kapitál by měl kontrolovat práci prostřednictvím platu.Toho je možné dosáhnout kontrolováním peněz. Nebude to ale fungovat s měnou Greenback, protože tu nemůžeme mít pod kontrolou.“

The Hazard Circular, červen 1862

 

Metoda částkových rezerv z dílny Centrální banky se rozšířila a používá ji převážná většina bank světa. Je to faktický systém moderního otroctví.

 

Válka proti lidem

 

Přemýšlejte o tom. Peníze jsou vytvářeny z dluhu. A co dělají lidé když jsou v dluzích? Hledají zaměstnání, aby ho mohli splatit. Když ale peníze mohou být vytvořené jen skrze půjčky (tj. znovu jako dluh), jak může být společnost vůbec někdy bez dluhu? Nemůže! A o to právě jde.

Je to strach, že přijdeme o majetek, snažení se, aby smě drželi krok s neustálou inflací a dluhem zabudovaným do systému. Navíc v kombinaci se systémovým nedostatkem samotných peněz v oběhu, vznikají díky úrokům, které nemohou být nikdy splacené. Toto všechno drží otroky čekající na svoji výplatu pěkně v jedné řadě. Naskakují na kolotoč a běhají dokola jako myši spolu s miliony dalších. Ve skutečnosti posilují impérium, ze kterého mají užitek jen ti na samém vrcholu pyramidy.

Pro koho vlastně doopravdy pracujete? Pro banky.

Peníze jsou vytvářeny v bankách a stejně tak i v nich končí. Oni jsou skutečnými pány, spolu s korporacemi a vládami, které podporují.

Při fyzickém otroctví musí otrokář lidi ubytovat a krmit. Ekonomické otrokářství vyžaduje, aby se lidé krmili a starali se sami o sebe.

Je to jeden z nejgeniálnějších podvodů, jaké kdy spatřili světlo světa a ve své podstatě, je to neviditelná válka proti lidem. Zbraní k podmaňování a dobývání je dluh, a úrok je hlavním střelivem. A jak většina lidí chodí po světě a nemá potuchy o této skutečnosti, banky dohodnuté s vládami a korporacemi pokračují v zdokonalování taktik ekonomické války. Plodí k tomu účelu nové platformy, jako např. Světovou banku a Mezinárodní měnový fond.

Také vynalezli nový druh vojáka. Nazývá se ekonomický nájemný vrah.

 

 

II.

 

Otroctví

 

„Jsou dvě možnosti, jak si podrobit národ. Jedna je zbraněmi, druhá je prostřednictvím dluhu“

John Adams 1735-1826

 

My, ekonomičtí nájemní vrazi jsme byli v podstatě odpovědni za vytvoření tohoto globálního impéria.

 

„Pracujeme mnohými způsoby“ říká John Perlina, bývalý ekonom Chas. T. Main, autor knihy Přiznání ekonomického nájemního vraha. „To co nejvíc děláme je, že nalezneme zem, která má nějaké zdroje bohatství, které naše korporace zajímají, například ropa. Potom zprostředkujeme této zemi velkou půjčku, skrz světovou banku nebo její sesterskou organizaci. Ty peníze ale nikdy nejdou zemi samotné. Na místo toho jdou našim velkým korporacím, které za ně budují infrastrukturu v dané zemi, elektrárny, průmyslové parky, přístavy… Věci, bez kterých kromě našich korporací prosperuje jen hrstka bohatých v dané zemi.

Peníze vůbec nejdou na věci, které by zlepšili situaci obyčejných lid. Zemi a jejím občanům ale zůstane na plecích obrovský dluh. Tak obrovský, že se nedá splatit. A to je část plánu – že dluh je nesplatitelný.

A tak v určitém stádiu přijdeme my, ekonomičtí vrahové, a řekneme jim: Poslouchejte, dlužíte nám moc peněz, nemůžete splatit dluh… Prodejte nám vaši ropu, levně… prodají ji našim ropným společnostem. Nebo nám dovolte umístit ve vaši zemi vojenskou základnu, případně pošlete vojáky do některé země kde se nám to hodí, třeba Irák. Hlasujte s námi v budoucím hlasování Spojených národů…

Donutíme je zprivatizovat energetické strategické podniky apod., jsou prodané do rukou amerických nebo multinárodních korporací. Je toho celý kopec.

Toto je typický způsob, jakým ve světě operuje Světová banka a Mezinárodní měnový fond. Uvalit na zem dluh, tak velký, že ho nedokáže splatit a potom nabídnout přefinancování tohoto dluhu s tím, že zaplatí ještě větší úroky. Stanovíte si tyto podmínky, které v podstatě znamenají, že dotyčná země musí rozprodat svoje zdroje. Často to zahrnuje poskytující sociální a veřejné služby, někdy školství, systém výkonu trestů, systém pojištění. Všechno jde zahraničním korporacím. Je to dvojité, trojité, čtyřnásobné sevření.

 

Irán 1953

Prezident ekonomických vrahů začal v 50tých letech, kdy byl v Iránu demokraticky zvolený Moseddegh. Moseddegh byl považován za naději pro demokracii na blízkém východě i ve světě. Byl mužem roku magazínu TIME. Jedna z věcí, kterou chtěl prosadit byla, že zahraniční ropné společnosti by měli platit mnohem více za ropu, kterou vyvážejí z Iránu. Podle něj, by měli mít lidé v Iránu o mnoho větší užitek z jejich vlastní ropy. Divný postoj.To se nám samozřejmě nelíbilo.

Báli jsme se však udělat to, co bychom udělali normálně… poslali tam armádu. Místo toho, jsme tam poslali jednoho agenta CIA, Kermita Roosevelta, příbuzného presidenta Theodora Roosevelta.

Kermit tam šel s několika miliony dolarů a byl mimořádně efektivní. V krátké době se mu podařilo svrhnout Moseddegha. Dosadili tam Shaha, který Moseddegha vystřídal a ohledně ropy se podřídil. Celá operace byla mimořádně efektivní.

 

Vzpoura v Iránu

Z médií: „Davy zaplavily Irán. Vojenský hodnostář prohlašuje, že Moseddegh se vzdal. Jeho režim a v podstatě diktatura nad zemí skončila. Obrázky Shaha se objevily v ulicích. Shaha vítají zpět doma“.

Když jsem byl zpět ve Washingtonu a vyprávěl jsem to, lidé se dívali a říkali: Wow, to bylo jednoduché a levné.

Toto ukázalo zcela novou cestu, jak manipulovat země při budování impéria. Jediný problém u Roosevelta byl ten, že byl agent CIA s průkazem. Pokud by ho chytili, tak by z toho mohl být vážný problém. Tehdy se velmi rychle dospělo k rozhodnutí použít pro tento účel soukromých konzultantů, dodat peníze přes Světovou banku, Měnový fond nebo podobně, najmout lidi jako já, pracujících pro soukromé společnosti. Pokud by chytili nás, vláda by z toho neměla problémy.

 

Guatemala 1954

V době, kdy se stal prezidentem Guatemaly Jacobo Arbenz Guznán, byla to země pod palcem velké mezinárodní korporace United Fruit.

Albert řekl: „Dáme půdu spět lidem.“

Když se dostal k moci, nasměroval politiku tak, aby přesně toho dosáhl – vrátil půdu zpět lidem.

Korporaci United Frit se to příliš nelíbilo. Najala tedy PR společnost a zahájila velkou kampaň v USA, aby přesvědčila Američany, média, kongres, že Arbenz je sovětská loutka. A pokud se mu dovolí zůstat u moci, tak budou mít Sověti v této části světa záchytné místo. V této době měli všichni strach z červeného komunistického teroru. Stručně řečeno, z této PR kampaně vzešel závazek na straně CIA a vojenských složek, že tento muž musí z kola ven. A podařilo se nám to. Poslali jsme tam letadla, vojáky, šakaly. Udělali jsme vše možné, abychom ho odstavili, a skutečně jsme ho odstavili.

Když se ho podařilo připravit o funkci, tak nový člověk co tam přišel, v podstatě dal vše do původního stavu – rozdal věci do rukou velkým mezinárodním korporacím, včetně United Frit.

 

Ecuador 1981

V Ecuadoru vládli mnoho let diktátoři nakloněni USA. Často byli dost brutální. Potom se dohodlo, že tam budou skutečné demokratické volby. Kandidoval Jaime Roldos. Řekl, že jeho hlavním cílem bude zajistit, aby zdroje bohatství v Ecuadoru byly používány tak, aby to pomohlo lidem. A vyhrál a získal velkou většinu hlasů. Nejvíce v celé historii. Začal dělat takové kroky, aby zisky z ropy šli na pomoc lidem. V USA se nám to samozřejmě nelíbilo.

Byl jsem poslán do Ecuadoru jako jeden z několika ekonomických nájemných vrahů, abychom tuto situaci změnili, zkorumpovali ho, zmanipulovali. Aby věděl, že …víš, ty a tvoje rodina můžete být velmi bohatí, pokud budete hrát naši hru. Když ale budeš pokračovat v prosazování této politiky, kterou si slíbil, budeš se muset probrat. On ale neposlouchal. Byl zavražděn.

Když se jeho letadlo zřítilo, celé okolí bylo okamžitě uzavřeno. Jediní lidé, kterým bylo dovolené tam vstoupit, byli příslušníci armádních složek USA z nedaleké základny. Ecuadorské ozbrojené složky tam pustili až potom.

Když začalo vyšetřování, dva klíčoví svědci zahynuli při autonehodě, ještě před tím, než měli možnost vypovědět.

V souvislosti s vraždou Jaimeho Roldose se stalo mnoho podivných věcí. Stejně jako všichni lidi, kteří tento případ studovali, ani já nemám vůbec žádné pochybnosti, že šlo o vraždu. A já jsem z pozice, v níž jsem byl, něco takového očekával. Ať puč nebo vražda… Bude jisté, že bude sesazen. Odmítl korupci, nenechal se podplatit, jak jsme to chtěli.

 

Panama 1981

President Panamy Omar Torrijos byl jedním z mých oblíbených lidí. Byl velmi charismatický člověk, který skutečně chtěl pomoci své zemi.

Pokaždé, když jsme se ho snažili podplatit, zkorumpovat, řekl mi: Podívej Johne… říkal mě Juanito. Podívej Juanito, já nepotřebuji peníze. To co opravdu chci je, aby se k mé zemi chovali spravedlivě. Chci aby USA splatili co této zemi dlužíte, za všechnu tu destrukci, co jste zde udělali. Potřebuji být v pozici, abych mohl pomoci jiným latinsko-americkým zemím k nezávislosti a osvobození se od toho otřesného, co přichází od severu. Tak strašně nás vykořisťují. Potřebuji zpět Panamský kanál, aby byl v rukou občanů této země. To je to, co chci. Řekl: Nech mě tak, nesnaž se mě podplatit.

Bylo to v květnu 1981, v době kdy zavraždili Jaimeho Roldose, presidenta Ecuadoru. A Omar si toho byl dobře vědom. Řekl: Já budu pravděpodobně další na řadě, ale je to OK, protože jsem udělal, co jsem sem přišel udělat, vyjednal jsem zpět Panamský kanál a bude opět patřit Panamě. Právě tehdy dokončil dohodu s prezidentem USA Jilmy Karterem.

V červnu téhož roku Omar zahynul při pádu letadla. A bez nejmenší pochyby to měli na svědomí šakali sponzorovaní CIA.

Existují silné důkazy, že jeden ze strážců mu těsně před nástupem do letadla dal kazetový nahrávač, který obsahoval bombu.

 

Venezuela 2002

Je zajímavé, jak se stejný systém používal a fungoval další dlouhé roky. Jediné, co se měnilo, byli ekonomičtí nájemní vrahové – byli stále lepší a lepší. Pak jsme přišli s tím, co se nedávno stalo ve Venezuele.

V roce 1998 se prezidentem stal Hugo Chávéz. Před ním vládla ve Venezuele dlouhá řada prezidentů, kteří byli velmi zkorumpovaní a v podstatě zničili ekonomiku země. A Chavez nebyl jedním z nich. Vzepřel se USA. Žádal, aby Venezuelská ropa byla využívána tak, že to pomůže lidem v zemi. Nuž, a nám se to v USA nelíbilo. A tak byl v roce 2002 zinscenovaný puč, za kterým podle názoru většiny lidí a stejně i mě, stála CIA.

Tento puč byl učiněn způsobem velmi připomínajícím styl Kermita Roosevelta. Lidé jsou zaplaceni, aby vyšli do ulic, aby dělali rvačky. Protestovali a ukázali, že Chavéz je velmi nepopulární. Víte, pokud dokážete dostat do ulic několik tisíc lidí, televize může udělat dojem, že je na nohou celá země. A věci se začnou rychle šířit.

Ale u Chavese to nezabralo, protože byl dostatečně chytrý a lidé pevně stáli za ním a neskočili na to.

Toto byl fenomenální moment v dějinách Latinské Ameriky.

 

Irák 2003

Irák, je perfektním příkladem, jak tento systém pracuje. Ekonomičtí nájemní vrahové jsou v první linii ofenzivy. Jedeme a snažíme se zkorumpovat vlády. Snažíme se je donutit, aby si vzali velké půjčky, které pak použijeme jako mocenské nástroje na ovládnutí země. Pokud selžeme, jako jsem selhal já v Panamě a v Ecuadoru, tzn. když korupce nezabere, druhý krok je vyslání šakalů. Ti buď svrhnou vládu, nebo provedou vraždu. Když se to stane, nová vláda jde raději pěkně podle očekávání, protože nový prezident ví, co se stane, pokud by tomu tak nebylo.

V případě Iráku obě tyto věci selhaly. Ekonomičtí nájemní vrahové neuspěli ačkoliv se velmi snažili. Saddámovi byla nabídnuta dohoda podobná, jako akceptovala Saudská Arábie, ale on ji odmítl. Potom přišli šakali, aby ho odstranili, ale nepodařilo se jim to. Úroveň bezpečnosti byla velmi vysoká. Saddám konec - konců jednoho času pracoval pro CIA. Najali ho, aby zavraždil bývalého prezidenta Iráku. Sice se mu to nepodařilo, ale díky tomu poznal systém.

V roce 1991 jsme tam poslali armádu aby vyřadila ozbrojené síly Iráku. Po tomto jsme předpokládali, že Saddám přistoupí na dohodu. Mohli jsme ho odstavit už tehdy, ale nechtěli jsme, protože to byl v podstatě mocný muž, jakého jsme potřebovali. Mysleli jsme, že bude držet svůj národ pod kontrolou, stejně i Kurdy a Írán od svých hranic a stále by nám dodával ropu. Vyřadili jsme jeho armádu, mysleli jsme, že přistoupí na dohodu.

Ekonomičtí nájemní vrahové se tam tedy v 90. letech znovu vrátili. Neúspěšně. Pokud by tehdy uspěli, Saddám by stále byl dodnes vůdcem Iráku. Prodávali bychom mu stíhačky a vše co chtěl. Ale neuspěli. Šakalům se ho také opět nepodařilo odstranit. Tak jsme tam znovu poslali armádu a tentokrát jsme udělali práci až do konce.

Uzavřeli se tam velmi lukrativní zakázky na stavební práce, na rekonstrukci země, kterou jsme v podstatě zničili. To je sakra dobrý kšeft, pokud vlastníte velké stavební společnosti.

V Iráku lze vidět 3 fáze.

Ekonomičtí nájemní vrahové, selhali.

Šakalové selhali.

A nakonec přichází armáda.

 

Tímto způsobem jsme skutečně vytvořili impérium, potichu, plíživě. Všechny impéria v minulosti byly vytvořeny vojenským tažením. A každý věděl o tom, že se impéria vytvářely. Dělali to a věděli to Angličané, Francouzi, Němci, Římané, Řekové,… A všichni na to byli pyšní. Vždy se na to našla nějaká záminka, jako třeba šíření civilizace, nějakého náboženství, nebo něco podobného. Ale bylo známo, že to dělají.

My o tom nevíme. Většina lidí v USA nemá potuchy, že žijeme z benefitu impéria, že dnes je na světě více otroctví, než kdykoliv v historii lidstva.

Potom se rozehrává otázka: Pokud máme impérium, kdo je jeho vládcem?

Prezidenti USA zjevně nejsou vládci impéria. Imperátor je někdo, kdo není volený, nemá omezené funkční období a nikomu se nezodpovídá ani nepodléhá. Prezidenta tedy nelze takto klasifikovat.

Ale máme to, co považujeme za ekvivalent imperátora. Nazývá se to korporatokracie (vláda korporací).

Korporatokracie je skupina lidí, kteří jsou v čele velkých korporací. Ti se chovají jako imperátor tohoto impéria. Mají pod palcem média, buď je přímo vlastní nebo nějak nepřímo ovládají. Mají pod palcem většinu našich politiků, protože financují jejich kampaně. Buď přes korporace nebo individuálními příspěvky z peněz korporací. Nejsou voleni, nemají omezené funkční období, nikomu se nezodpovídají. A na úplné špičce této skupiny nemůžete s jistotou říci, zda ten člověk pracuje pro privátní korporace nebo vládu, protože se střídají nahoru – dolů.

Máte chlapíka, který je v jednom okamžiku prezident velké konstrukční společnosti, jako Halliburton, a za chvíli je z něj viceprezident USA. Nebo prezident, který je v ropném businessu.

Je to stále stejné a nezáleží na tom, zda vládnou Demokraté nebo Republikáni. Přicházejí a odcházejí jako přes turniketové dveře. A dokud je vláda většinu času neviditelná, její politiku na tom či onom stupni prosazují korporace. A zároveň je politika vlády vytvářena korporatokracií, prezentuje se vládě a už je z toho vládní politika. Je to velmi těžko postihnutelné spojení.

Toto není na styl konspirace, tito lidé se nepotřebují setkávat a kout pikle. Všichni v podstatě pracují na jediném cíli, a tím je, že musí maximalizovat zisky, bez ohledu na sociální nebo environmentální dopady.

 

 

Privatizace

 

Tento proces manipulace ze strany korporatokracie prostřednictvím dluhu, podplácení a politických převratů se nazývá Globalizace.

Stejně jako Centrální banka drží lidi v pozici nevolníků přes permanentní dluh, inflaci a úroky, Světová banka a Mezinárodní měnový fond používají tyto nástroje v globálním měřítku.

Základní podvod je jednoduchý: Uvalit na ramena země dluh, ať již dobrovolně, nebo podplacením jejich lídrů, pak stanovit podmínky a závazky, které často obsahují nátlak.

 

Devalvace měny.

Pokud měna oslabí, sníží se cena všeho, co se za ni prodává. Toto umožní predátorským zemím získat bohatství země, za zlomek jeho ceny.

 

Masivní omezení sociálních programů

Obvykle se to týká vzdělávání a zdravotní péče. Tímto způsobem se nabourává integrita a bytí společnosti a společnost je více využitelná a zranitelná.

 

Privatizace strategických státních podniků

To znamená, že pro obyvatele důležité systémy mohou být koupené a regulované zahraničními korporacemi – za účelem zisku.

Například v roce 1999 Světová banka dotlačila vládu Bolívie k tomu, aby privatizovala veřejný rozvod v třetím největším městě této země. Prodala jej soukromé korporaci z USA jménem Bechtel. A v momentě, kdy se tak stalo, účty za vodu pro chudé vyletěly do závratných výšek. Až po vzpouře obyvatelstva byla smlouva s Bechtelem zrušena.

 

Liberalizace trhu

Pak následuje liberalizace trhu. Jde o otevření ekonomiky a zrušení omezení v zahraničním obchodu. Toto umožňuje několik ekonomických způsobů zneužívání. Jedním z nich je to, když nadnárodní korporace přivezou do země své masově vyráběné produkty. To podráží nohy místním producentům a v podstatě zlikviduje lokální ekonomiku. Příkladem je Jamajka.

Jakmile si tato země vzala půjčky a akceptovala podmínky nadiktované Světovou bankou, ztratila svůj trh s plodinami kvůli konkurenci v podobě dovozu ze západu. Dnes je tam nespočet zemědělců bez práce, protože nejsou schopni konkurovat velkým podnikům.

Jinou variantou je vytvoření mnoha, zdánlivě nepovšimnutých a neregulovaných továren, kde se pracuje v nelidských podmínkách. Lidé se zde využívají díky špatné ekonomické situaci nastolené v zemi. A díky neregulované produkci se nepřetržitě devastuje životní prostředí. Když bezohledné korporace drancují zdroje bohatství v zemi, životní prostředí úmyslně zaplavují tunami toxického odpadu.

 

John Perlina vypovídá:

„Největší žalobou za znečistění životního prostředí v historii, je dnes žaloba jménem 30 tisíc lidí z Ecuadoru a Amazonu proti společnosti Texsaco. Tu nyní vlastní Chevron, soudí se s ním za ekologické škody napáchané Texacem. Podle odhadu vypustili do pobřeží Aljašky více než 18x více chemikálií než měli povolené.

V případě Ecuadoru to nebyla náhoda, udělali to schválně. Dělali to a věděli o tom. Snažili se ušetřit peníze, které by museli dát za náležitou likvidaci.

 

Navíc, běžný pohled na aktivity Světové banky odhaluje, že tato instituce, která veřejně prohlašuje, jak pomáhá rozvoji chudých zemí a snižuje chudobu, neučinila nic jiného, pouze zvyšovala chudobu a prohlubovala propast mezi chudými a bohatými, zatímco zisky korporací rostly a rostly.

V roce 1960 byl poměr příjmu pětiny nejchudších a pětiny nejbohatších zemí 30:1. V roce 1970 to bylo 74:1. A zatímco celková národní produktivita zaznamenala 40% nárůst mezi 1970 – 1985, počet lidí žijících v chudobě se zvýšil o 17%. A počet lidí, kteří jsou nuceni žít z méně než 1 dolaru na den, vzrostl v letech 1985 – 2000 o 18%.

Dokonce Ekonomická komise zřízená kongresem USA přiznala, že neúspěšnost projektů Světové banky je jen asi 40%.

V 60-tých letech Světová banka zakročila prostřednictvím velkých půjček v Ecuadoru. A během následujících 30 let se zvýšila míra chudoby z 50% na 70%, nezaměstnanost vzrostla z 15% na 70%, veřejný dluh se zvýšil z 240 milionů na 16 miliard dolarů, a zdroje vyhrazené pro chudé klesly z 20% na 6%.

A od roku 2000 byla polovina národního rozpočtu Ecuadoru byla vyhrazena na splácení dluhu země.

Je důležité si uvědomit, že Světová banka je fakticky banka USA, která podporuje zájmy USA. Jelikož USA mají právo veta proti jejím rozhodnutím, protože poskytují nejvíce finančních prostředků. A kde je vezmou?

Vyrobeny z ničeho, přes bankovní systém částečných rezerv.

V žebříčku top 100 ekonomik světa sestaveného podle ročního HDP, je 51 korporací a 47 z těchto 51 společností má sídlo v USA.

Korporace Wal-Mart, General Motors nebo Exxon jsou ekonomicky silnější, než Saudská Arábie, Polsko, Norsko, Jižní Afrika, Finskou, Indonésie a mnoho dalších. A jak se ruší ochranné bariéry týkající se obchodu, měny se mísí, manipulují a zaplavují trhy a národní ekonomiky jsou likvidovány ve volném trhu globálního kapitalismu. Impérium se rozrůstá.

„Probudíme se před malou, 21 palcovou obrazovkou a koukáme, jak se má Amerika a demokracie. Existuje pouze IBM, ITT a AT & T, a další korporace. To jsou mašinérie dnešního světa. O čem myslíte, že se baví Rusové v jejich státních radách. Mají naprogramované předpovědi vývoje grafů, používají teorie statistického rozhodování, teorémy Minimax a počítají pravděpodobnost cen jejich transakcí a investic. Přesně jako my. Nežijeme již ve světě národů a ideologií. Svět tvoří spleť korporací, neúprosně determinovaných pomocí neměnných zákonů byznysu. Svět je byznys.“

 

Pokud to vezmeme kumulativně, integrace světa jako celku, zejména co se týká ekonomické globalizace a mýtických kvalit kapitalismu „volného trhu“, skutečně znamená impérium hrající si na svém písku.

Pouze hrstce se podařilo uniknout podmínkám Světové banky, Mezinárodního měnového fondu nebo arbitráži Světové organizace pro obchod, těmto finančním institucím, které, když jsou zbytečné, stále rozhodují o tom, co znamení ekonomická globalizace.

Je dost možné, že ještě za našeho života uvidíme, jak síla globalizace způsobí integraci všech národních ekonomik do jednoho celosvětového systému volného trhu.

Jim Garrison, prezident Fóra stavu světa

 

Světa se zmocňuje hrstka byznys velmocí dominující zdrojům, které potřebujeme pro přežití a zároveň kontroluje peníze, které potřebujeme k získání těchto zdrojů. Konečným výsledkem bude světový monopol založený nikoli na lidském životě, ale na finanční a korporátní moci. A jak roste nerovnováha, stále více lidí začíná být zoufalých.

Vládnoucí skupina proto musela zavést nový systém, jak se vypořádat s každým, kdo vznese vůči systému námitky. A tak stvořili teroristy.

Slovo terorista je jen prázdné označení. Bylo vytvořeno jen proto, aby se tak mohla nazvat každá osoba nebo skupina, která se rozhodne zpochybnit zaběhnutý systém. Netřeba si to plést s vymyšlenou tzv. Al-Kaidou, což byl ve skutečnosti název počítačové databáze mudžahedinů, které USA podporovaly v 90tých letech.

 

Pravda je taková, že neexistuje žádná islámská armáda nebo teroristická skupina s názvem Al Kaida. Kterýkoliv informovaný příslušník tajných služeb to ví. Existuje ale propagandistická kampaň, aby svět v její existenci věřil, a stojí za ní USA.

Piere Henry Bunel, bývalý člen francouzské armádní rozvědky

 

V roce 2007 obdrželo ministerstvo obrany 161,8 miliard dolarů, na tzv. globální válku proti terorismu. Podle Národního proti-teroristického centra, bylo v roce 2004 na celém světě zabyto asi 2000 lidí při údajných teroristických útocích. Z nich bylo asi 70 Američanů. Vezmeme-li toto číslo jako průměr, což je velmi velkorysé, je zajímavé poznamenat, že ročně zemře na arašídové alergie 2x více lidí, než při teroristických útocích.

Dnes je největším zabijákem Američanů kornatění srdečních cév. Toto onemocnění zabije každoročně 450 000 lidí v USA. V roce 2007 vláda vyhradila na výzkum této nemoci asi 3 miliardy dolarů. Znamená to, že v roce 2007 vláda utratila 54x více na prevenci terorismu, jako na prevenci nemoci, která zabije ročně 6600x více lidí, než samotný terorismus.

A jak se slova „terorismus“ a „Al-Kaida“ povinně objevují v každé mediální zprávě, ohledně čehokoliv, co je v rozporu se zájmy USA, mýtus roste.

V polovině roku 2008 generální prokurátor USA dokonce navrhl, Aby kongres USA oficiálně vyhlásil válku proti této fantazii. Ani nemluvě o tom, že v červenci 2008 počet sledovaných lidí pro podezření z terorismu přesáhl 1 milion.

Tyto protiteroristická opatření samozřejmě nemají nic společného s ochranou lidí, ale souvisí se zachováním vládnoucí třídy, v moři rostoucího antiamerického sentimentu, doma i mezinárodně. A je důvodný. Jeho zdrojem je rozpínání nenasytného, korporátního impéria, které vykořisťuje svět.

Skuteční teroristé tohoto světa se nescházejí o půlnoci v přístavech, ani nekřičí „Bůh je velký“ před tím, než spáchají nějaký násilný čin. Skuteční teroristé tohoto světa nosí obleky za 100000 dolarů a pracují na nejvyšších pozicích financí, vlády a byznysu.

Co tedy uděláme? Jak zastavíme systém nenasytnosti a korupce, který má tolik moci a je tak rozběhnutý? Jak zastavíme toto úchylné skupinové chování, které necítí žádný soucit za miliony lidí povražděných v Iráku a Afganistanu, aby korporace mohla kontrolovat zdroje bohatství a produkci opia a žila ze zisku na Wall Streed.

Před rokem 1980 tvořila Afgánská produkce 0% z celosvětové produkce opia. Potom jak mudžahedinové s podporou USA/CIA vyhráli Sovětsko-Afghánskou válku, do roku 1986 vzrostla produkce heroinu na 40% z celosvětové. A v roce 1999 to bylo již 80%. Ale stalo se něco nečekaného. Taliban se ujal moci a do roku 2000 zlikvidoval většinu opiových polí. Produkce klesla z 3000 tun na 185 tun ročně – redukce o 94%. 9. září byly na stole prezidenta Buse plány na invazi do Afganistanu. O dva dny později měli i příčinu. Dnes produkce opia v USA řízeném Afganistanu tvoří více než 90% světové produkce heroinu, a každoročně láme rekordy.

Jak zastavíme systém nenasytnosti a korupce, který předurčuje chudé k otrokářské práci v továrnách, aby z toho měla užitek Madison Avenue?

Systém, který inscenoval teroristické útoky pod cizí vlajkou v zájmu manipulace veřejnosti a který generuje zabudovány mechanismy fungování společnosti, jejichž podstata je ve vykořisťování. Systematicky reguluje práva občanů, aby se systém ochránil před vlastním úskalím.

Jak se postavit četným skrytým organizacím jako Coucil on Foreing Relations, Trilateral commission, skupině Bildeberg a jiných nedemokraticky zvolených skupin, které za zavřenými dveřmi paktují a snaží se ovládnout politické, sociální a ekologické elementy našich životů. Abychom našli odpověď, musíme nejprve najít tu skutečnou příčinu.

Faktem totiž je, že sobecké, zkorumpované a ziskuchtivé skupiny nejsou skutečným zdrojem problému. Jsou to pouze jeho projevy.

 

 

III.

 

Nenasytnost

 

Nenasytnost a konkurence nejsou výsledkem neměnného lidského temperamentu… Chamtivost a strach z nedostatku jsou ve skutečnosti vytvářeny a přímý důsledek toho je, že musíme bojovat jeden s druhým, abychom přežili.

Bernard Lietaer, zakladatel měnového systému EU

 

„Jmenuji se Jacquém Fresco. Jsem průmyslový designér a společenský inženýr.

Velmi se zajímám o vývoj společenského systému, který by byl dlouhodobě udržitelný a dobře fungující pro všechny lidi.

Slovo korupce je vynálezem peněžního systému, definuje jej jako chování, které narušuje prosperitu lidí. To, na co stále všude narážíte, je lidské chování. A zdá se, že lidské chování je formované prostředím, v němž člověk vyrůstá.

Pokud se narodí, jako dítě indiánů, nikde nevidíte nic jiného, a berete si to, co kolem sebe vidíte za své hodnoty. Stejně to funguje s národy i s jednotlivci. Rodiny se snaží vštěpovat něco svým dětem, ať už ohledně víry nebo konkrétní země a snaží se, aby se děti cítily součástí systému. Takovým způsobem budují společnost, kterou nazývají vžitá, unavená.

Ustanoví se nějaký přístupný pohled na věci a je snaha je chránit. Všechny komunity ale v podstatě vznikají – nejsou předem stanoveny. A tak se lidé pak brání novým myšlenkám, které by narušily zaběhnutý systém. Vlády drží tento systém, protože je to drží u moci. Lidé nejsou voleni do politického úřadu na to, aby měnily věci. Jsou tam dáváni proto, aby udrželi věci tak, jak fungují. Takže jak vidíte, základ pro korupci tkví v samotné naší společnosti.

Abychom to upřesnili, všechny národy jsou proto ve své podstatě zkorumpované, protože udržují a prosazují stávající instituce. Nemám v úmyslu povyšovat nebo ponižovat národy, ale komunismus, socialismus, fašizmus, systém volného trhu, stejně jako všechny ostatní kulturní systémy, jsou stejné. V podstatě jsou všechny zkorumpované.“

 

Nejzákladnější vlastnost charakterizující naše situace je snaha udržovat sama sebe v chodu. Platí to stejně pro korporace, náboženství, vládu. Nejdůležitější úkol instituce je, zachovat sebe samu. Například poslední věc, kterou by si ropná společnost přála je, aby se začaly využívat energetické zdroje, které nemá pod kontrolou. Snížilo by to význam této firmy pro společnost.

Stejně, jako během studené války byl kolaps Sovětského svazu způsob, jak zachovat a pokračovat v zaběhnuté ekonomické a globální nadvládě USA.

Nebo náboženství, které se snaží, aby se lidé cítili provinilí kvůli svým přirozeným sklonům a prohlašují, že to které náboženství nabízí jedinou správnou cestu odpuštění a spasení člověka.

V samotném jádru této snahy institucí zachovat sebe sama, je peněžní systém. Protože jsou to právě peníze, které jsou prostředkem moci a přežití. Podobně jako chudý člověk může být nucen ke krádeži aby přežil, jde o přirozenou snahu udělat vše co se dá, aby se zachovala prosperita instituce. Toto dělá mimořádně těžkým změnit instituci zaměřenou na zisk. Nejenom že to postaví do rizika přežití velké množství lidí, ale i materialistický životní styl spojený s bohatstvím a mocí.

Proto nesmírnou snahu zachovat instituci, bez ohledu na její společenskou náležitost, pohání dopředu potřeba mít z ní peníze nebo zisk.

 

Průmysl

 

Jacquém Fresco:

„Člověk, který prodává nějaký produkt, bude bojovat proti existenci jiného produktu, který by mohl ohrozit jeho instituci. Proto lidé nemohou být féroví a nevěří jeden druhému.

Když k nám přijde chlapík a řekne, mám přesně takový dům, jaký hledáte – je to obchodník. Pokud doktor řekne, myslím, že vaše ledvina bude muset jít ven – nevím, zda je jeho cílem někomu ji prodat, nebo opravdu musí ven.

V peněžním systému je opravdu těžké lidem důvěřovat.

Pokud byste přišli do mého obchodu a řekl bych vám, víte, tato lampa co tu mám je celkem dobrá, ale chlapík vedle v obchodě má o hodně lepší… dlouho bych v byznysu nebyl, nefungovalo by to. Pokud bych se choval eticky, nešlo by to.

Když někdo říká, že průmyslu záleží na lidech, není to pravda. Byznys a průmysl si nemůže dovolit být etický.

Tento systém tedy není postaven tak, aby podporoval blaho lidí. Pokud tomu stále nerozumíte… pokud by průmyslu záleželo na lidech, neexistoval by dnes outsourcing práce. Průmysl lidé nezajímají, najímá je jen proto, že ještě nemá vše automatizované. Nemluvme tedy o slušnosti a etice. Pokud chceme zůstat v byznysu, nemůžeme si je totiž dovolit.“

 

Je důležité poznamenat, že bez ohledu na společenský systém, ať už jde o fašizmus, socialismus, kapitalismus nebo komunismus, základní mechanismus stále tvoří peníze, práce a konkurence.

Komunistická Čína je neméně kapitalistická než USA. Jediný rozdíl je v míře, jakou stát zasahuje do podnikání. Realitou je, že penězománie je hlavní hnací silou, která pohání zájmy všech zemí na této planetě. Nejagresivnější a proto nejrozšířenější verzí monetarismu je systém volného podnikání. Jeho základní myšlenka, jak ji popsali jeho ranní zastánci, např. Adam Smith, zní takto: „Soukromý zájem a konkurence vede k prosperitě společnosti, protože konkurence vytváří stimul, který motivuje lidi k výdrži“.

Nemluví už ale o tom, jak ekonomika postavená na konkurenci neustále vede ke korupci, hromadění bohatství a moci, rozdělení společnosti na vrstvy, potlačení nových technologií, vykořisťování pracovní síly a konečně, ke skryté formě diktatury ze strany bohaté elity.

Slovo korupce je často definováno jako zkreslení morálky. Pokud společnost zlikviduje toxický odpad do moře, aby ušetřila peníze, většina lidí to považuje jako zkorumpované, zkažené chování.

Příklad jemnější perspektivy:

Pokud Wallmart otevře pobočku v malém městě a donutí malé podnikatele zavřít obchody, protože nejsou schopni Wallmartu konkurovat, postoj lidí není tak jednoznačný. Co špatné vlastně Wallmart udělal? Proč by mu mělo záležet na rodinných podnicích, které zkrachijí?

Ještě jemnější perspektiva:

Pokud vyhodí člověka z práce, protože vynalezli stroj, který udělá jeho práci za méně peněz, lidé jsou zvyklí to akceptovat způsobem: „Takový je život…“ Přehlíží podstatu – zkorumpovanou a nelidskou povahu takového činu. Protože faktem je, že nezáleží na tom, zda jde o vypuštění toxických odpadů, podnikatelský monopol, nebo redukci stavu zaměstnanců, motiv je stále stejný… zisk.

 

Zisk

Jsou to vše jen různé stupně téhož mechanismu, který vždy odsune prosperitu lidí na druhé místo. Prvořadým je vždy hra o peníze. Proto korupce není jen nějakým vedlejším produktem monetarismu – je jeho základem.

I přesto, že lidé často tuto tendenci nějakým způsobem registrují, většina z nich zůstává naivní ohledně rozsáhlých důsledků tohoto sobeckého mechanismu, který řídí mentalitu společnosti.

Z médií:

„Dokumenty ukázaly, že potom, jak tato společnost nepochybně věděla o tom, že jejich přípravek byl zamořen virusem AIDS, stáhli ho z prodeje v USA, a dali ho do prodeje ve Francii, Evropě, Asii a Latinské Americe. Vláda USA to dovolila, FDA to dovolila. Nyní se vláda tváří, jako by nic a ignoruje to. Tisíce nevinných lidí trpící na hemofilii zemřeli na AIDS. Tato společnost bez nejmenší pochybností věděla, že její lék obsahuje AIDS, ale dali ho do prodeje, protože chtěli tuto pohromu přeměnit na zisk“.

 

Jacquém Fresco:

„Takže vidíte, takže korupce je zabudovaná součást společnosti.

Jeden druhého oškubáváme, a při něčem takovém nelze očekávat poctivost a podobné věci.“

 

Politika

„Lidé mají pocit, že nevědí koho volit. A myslí na demokracii. Ale v ekonomice založené na peněžním systému demokracie není možná. Pokud se chcete dostat ne nějakou volenou pozici, zda ve vládě nebo jinde, a máte dost peněz na reklamu a kampaň, která vás tam dostane… To není demokracie. Ti co jsou v nějaké pozici, mají výhodu v porovnání s ostatními. Vždy je to o diktatuře elity – lidí, kteří mají peníze.“

 

Buď této zemi můžeme mít demokracii, nebo můžeme mít obrovské bohatství v rukou hrstky lidí, ale nemůžeme mít oboje“.

Louis Brandejs – soudce nejvyššího soudu

 

Je zajímavé pozorovat, jak se při presidentských volbách najednou vynoří zdánlivě neznámí kandidáti. A pak dřív, než se nadějete, vám zůstane na výběr jen malá skupina extrémně bohatých lidí, kteří mají podezřele podobné názory na fungování společnosti. Samozřejmě že je to vtip.

Lidé na volebních lístcích jsou tam, protože byli vybráni předem vládnoucí finanční třídou, která tuto show inscenuje.

A ti, kteří chápou tuto iluzi demokracie si často myslí: Kdyby se jen mohli dostat k moci naši čestní politici, pak by nám bylo dobře.

Ačkoliv se tento nápad v našem tradičním pohledu na svět jako rozumný, je to bohužel jen další falešná představa. Protože když přijde na to, co je skutečně důležité, politika jako taková, stejně jako politici nemají absolutně žádnou skutečnou důležitost z pohledu toho, co dělá náš svět a naši společnost funkčními.

 

Jacquém Fresco:

„Politici nejsou ti, kteří dokážou řešit problémy. Nemají na to žádné technické schopnosti. Nevědí, jak problém vyřešit. Ani kdyby byli upřímní, nevědí to.

Jsou to technici, kteří vědí vodu zbavit soli, dovedou vám elektřinu, konstruují auta, vymysleli zařízení na vytápění a chlazení vašeho domu. Technologie dokáže řešit problémy, ne politika.

Politici nedokáží řešit problémy, nejsou na to trénováni.“

 

Velmi málo lidí se dnes zastaví a zamyslí se nad tím, co je to, co nám vlastně zlepšuje náš život. Jsou to peníze? Zjevně ne.

Peníze se nedají jíst ani natankovat do auta.

Je to politika? Jedině, co politici umí, je přijímat zákony, dělat rozpočty a vyhlašovat války.

Je to náboženství? Samozřejmě že není. Náboženství netvoří nic, pouze vágní emoční útěchu pro ty, kteří něco takového vyžadují.

Ten pravý dar, který jako lidské bytosti máme, a který byl exkluzivně odpovědný za veškerý pokrok lidstva je technologie.

 

Technologie

Co je to technologie?

Je to tužka, kterou můžeme dávat na papír své myšlenky.

Je to auto, které nám umožňuje cestovat rychleji, než by nám to dovolily naše nohy.

Jsou to brýle, které umožní ostré vidění těm, kteří je potřebují.

Aplikace technologie je sama o sobě „prodloužením lidských rukou“, snižuje lidskou námahu a osvobozuje od některých problémů. Představte si, jaký by byl dnes váš život bez telefonu nebo sporáku, počítače, letadla. Vše co máte doma a připadá vám samozřejmé, zvonek, stůl, myčka nádobí… Je to technologie, vytvořena tvůrčími, vědeckými a vynalézavými lidmi.

Ne peníze, politiky, ani náboženstvím – to jsou falešné instituce.

 

Jacquém Fresco:

„Psát svému zástupci do kongresu je výborná věc. Říká se: Pokud něco chcete, napište svému zástupci v kongresu.

V popředí zájmu lidí ve Washingtonu by měly být technologie, výzkum nemocí, kriminalita… všechny faktory, které formulují lidské chování.

Na co psát zástupci do kongresu… Podívejte se, jací jsou lidé, kteří tam sedí, aby tuto práci udělali.

V budoucnu to budeme mít velmi těžké.

Politici se ptají: Kolik bude ten projekt stát?

Otázkou ale není, kolik ten projekt bude stát. Měla by znít: Máme na to zdroje?

A dnes máme zdroje na to, aby každý slušně bydlet, na budování škola a nemocnic po celém světě, na špičkové vybavení laboratoří za účelem výuky a lékařského výzkumu. Vidíte, to všechno máme, ale jsme ve světě peněz a ve světě peněz jde o zisk.“

 

Co je kromě soukromého zájmu ještě základním mechanismem vedoucí systém zisku? Co je tím jádrem, které udržuje náboj konkurenčního pravidla?

Je to vysoká účinnost a dlouhodobá udržitelnost? Ne. To není součástí jejich designu.

Nic, co se vyprodukuje v naší na zisk orientované společnosti není zdaleka efektivní nebo dlouhodobě fungující. Pokud by tomu tak bylo, neexistoval by multi-milionový průmysl servisu automobilů, ani by nebyly průměrná životnost ekonomiky 3 měsíce – dříve než se stane zastaralou.

Je to hojnost? To už vůbec ne. Dostatek je z pohledu nabídky a poptávky z finančního hlediska vlastně špatné. Pokud diamantová společnost jednou vytěží 10x více diamantů jako obvykle, znamená to, že se nabídka diamantů zvýší a cena a zároveň zisk z jednoho diamantu se sníží.

Faktem je, že efektivita, hojnost a dlouhodobá udržitelnost jsou nepřáteli zisku. Jinak řečeno: To, co zvyšuje zisk, je mechanismus nedostatku.

 

Co je mechanismus nedostatku?

Jacquém Fresco:

„Jde o to, aby se zachovala hodnota produktů.

Například omezení těžby ropy způsobí zvýšení ceny. Stejně to platí pro diamanty – pokud je jich nedostatek, mají vysokou cenu. V jednom diamantovém dole se dokonce pálí na uhlík, aby udrželi cenu.“

 

Co to potom znamená, pokud nedostatek, ať již přirozený nebo vytvořený uměle, je blahodárným stavem pro průmysl?

Znamená to, že při systému zisku nikdy nebudeme mít udržitelnost ani hojnost, protože to prostě jde proti základnímu principu zisku.

Proto je nemožné mít svět bez války a chudoby. Je nemožné neustále vylepšovat technologie na úroveň jejich největší efektivnosti a užitečnosti. A zejména je nemožné očekávat, že se lidé budou chovat skutečně eticky a slušně.

 

Lidská povaha, nebo lidské chování?

Jacquém Fresco:

„Lidé používají slovo instinkt, protože nedokáží vysvětlit své chování. Přemýšlejí a analyzují to, pomocí svých omezených znalostí a říkají třeba: Člověk má určité vlastnosti a nenasytnost je přirozená věc.

Ale systém to léta v lidech pěstuje a pak je to asi takové přirozené, jako když někdo nosí šaty.

 

Roxane Meadows – The Venus Project

 

„Co chceme dělat je eliminovat zdroje problémů. Odstranit procesy, které produkují chamtivost, netolerantnost, předsudky, využívání jednoho člověka druhým, elitářství. Eliminovat potřebu věznic a sociálních dávek. Vždy jsme měli tyto problémy, protože jsme vždy žili v systému nedostatku. Směný obchod a peněžní systém – obě systematicky produkují nedostatek“.

 

Jacquém Fresco:

„Pokud odstraníte příčiny, které generují „špatné“ společenské chování, toto chování přestane existovat.

Lidé se ptají: Není to něco vrozené? Ne, není.“

Roxane Meadows – The Venus Project

„Neexistuje nic takového, jako lidská povaha. Je pouze lidské chování a to se vždy v historii měnilo a mění. Člověk se nerodí s nesnášenlivostí, chamtivostí, korupcí, nenávistí. To se na vás nalepí ve společnosti.“

Jacquém Fresco:

„Válka, korupce, chudoba, hlad, lidské utrpení, nic z toho se v peněžním systému nikdy zásadně nezmění. Na to je potřeba renovovat naši kulturu, naše hodnot a musí to být v součinnosti s možnostmi na planetě Zemi. Nemůže to záviset na názoru nějakého člověka, nebo na představě nějakého politika o tom, jak by svět měl vypadat. Ani na náboženském řízení věcí. A o tom je projekt Venus.“

 

 

Projekt Venus

 

„Společnost o níž jdeme mluvit, je osvobozena od všech starých pověr, povrchností, věznic, policie, krutosti a zákonu. Všechny zákony zaniknou, stejně jako profese – ty, které již nejsou opodstatněné. Například, bankéři, makléři, reklama – těm je konec navždy, protože jich více nebude potřeba.“

 

Když pochopíte, že je to právě technologie stvořená lidskou vynalézavostí, která lidstvo osvobozuje a zlepšuje kvalitu našeho života, pak si uvědomíte, že to nejdůležitější, čemuž lze věnovat pozornost, je inteligentní řízení zdrojů Země. Právě z přírodních zdrojů získáme materiál k pokračování v cestě prosperity.

Když to pochopíme, uvidíme, že peníze ve své podstatě existují v tomto směru jako bariéra, protože v podstatě všechno má cenu vyčíslenou v penězích.

A proč potřebujeme peníze, abychom si tyto zdroje mohli pořídit? Je to z důvodů skutečného nebo uměle vytvořeného nedostatku.

Obvykle neplatíme za vzduch ani vodu, protože jich existuje takový dostatek, že prodej těchto zdrojů by neměl smysl. (Zde se musím pozastavit a vložit příspěvek, protože to není až tak pravda. Systém už zařídil uměle pomyslný nedostatek vody a za vodu se platí stále víc a dokonce se i zdaňuje. Platí se daň i za dešťovou vodu, která vám spadne na střechu. Platí se ze studny. Je jen otázka času, kdy se bude platit i za vzduch, který dýcháte. G)

Takže logicky, pokud by byly zdroje a technologie na vytvoření všeho v naší společnosti, jako domů, míst, dopravních systémů, v dostatečné hojnosti, nebyl by důvod nic prodávat.

Podobně, pokud by automatizace a stroje byly na tak vysoké úrovni, že by dokázali nahradit lidskou práci, nebyl by důvod mít zaměstnání. A tím, že by se byly vyřešily tyto aspekty fungování společnosti, nebyl by ani důvod, aby existovali peníze.

Zůstává odpovědět rozhodující otázku. Máme na zemi dostatek zdrojů a technologických znalostí, abychom vytvořili společnost s takovou hojností, že vše co máme nyní, by bylo dostupné bez cenovky a bez nutnosti podstoupit závazek zaměstnání?

Ano, máme.

Máme zdroje a technologie, které to přinejmenším umožňují. Máme schopnost zvýšit životní úroveň tak vysoko, že lidé se v budoucnu budou dívat na naši civilizaci a budou civět, jaká primitivní a nevyvinutá byla naše společnost.

 

Jacquém Fresco:

„To, co navrhuje projekt Venus je zcela odlišný systém, který je aktualizován na úroveň dnešních znalostí.“

Roxane Meadows – The Venus Project

„Nikdy jsme nedali vědcům úlohu: Jak byste navrhli společnost, bez nudných a monotónních zaměstnání, aby se odstranily nehody v dopravě, systém, který by umožnil vysoký životní standard, odstranil jedovaté látky z jídla, našli se čisté zdroje energie. Můžeme to udělat a dokážeme to.(Většinu toho je již vymyšleno, ale vše je potlačováno systémem. G)

 

Ekonomika založená na zdrojích.

Roxane Meadows – The Venus Project

„Hlavní rozdíl mezi ekonomikou založenou na zdrojích a peněžním systémem je to, že v ekonomice založené na zdrojích skutečně záleží na lidech a jejich bohatství. Peněžní systém se stal takový zdeformovaný, že starost o lidi je v něm vždy druhořadá, jestli vůbec nějaká je. Výrobky se vyrábějí stylem: Kolik peněz z toho můžu vytěžit. Pokud ve společnosti existuje nějaký problém, a nemůžete vydělat na jeho řešení, tak se s problémem nikdy nic neudělá. Ekonomika založená na zdrojích je něco velmi odlišného od toho, co tu kdy bylo. Se vší dnešní technologií můžeme vytvořit hojnost. Může se použít tak, aby to pomohlo zlepšit život každého člověka. Pokud budeme používat technologie rozumně a s ohledem na životní prostředí, hojnost může být na celém světě.“

 

Jacquém Fresco:

„Je to velmi rozdílný systém a těžko se o něm říká, protože veřejnost není dostatečně informována o dnešním stavu technologického pokroku.“

 

 

Technologie

 

Energie

Jacquém Fresco:

„Dnes nemusíme spalovat fosilní paliva, ani používat nic, co znečisťuje prostředí. Existuje mnoho zdrojů čisté energie.“

 

Alternativní zdroje energie prosazované vládnoucí skupinou jako vodík, biomasa a dokonce i jaderná energie, jsou velmi nedostatečné, nebezpečné a existují jen proto, aby se zachoval systém zisku z těchto zdrojů, který probírá energetické odvětví.

Pokud se podíváte více do hloubky, přes propagandu a plány energetických společností, objevíme zdá se nekončící tok čisté, hojné a obnovitelné energie pro potřeby lidstva.

Solární a větrná energie je veřejnosti docela dobře známa, ale skutečný potenciál těch zdrojů zůstává zamlčený. Energie v podobě slunečních paprsků je takové množství, že jedna hodina slunečního světla, obsahuje více energie, než spotřebuje celý svět za 1 rok. Pokud bychom dokázali zachytit jen 0,01% z tohoto množství, svět by už nepotřeboval ropu, plyn ani nic jiného. Otázka tedy není o dostupnosti, ale o tom, zda máme techniku na sklizeň této energie. A dnes známe mnoho prostředků na tento účel, ale jsou bržděné soupeřením o pozici na trhu s zaběhnutými zdroji.

Pak je zde větrná energie. Tento druh energie byl dlouho označovaný jako slabý a nepraktický, když je závislý na lokalitě. To jednoduše není pravda. Ministerstvo energie USA v roce 2007 připustilo, že pokud by byla větrná energie naplno zachycována pouze ve 3 ze všech 50 států USA, mohla by napájet celou Ameriku.

Dále jsou tu dříve neznámé typy energie jako přílivová a vlnová.

Přílivová energie je získávána z přílivových vln oceánů a získává se turbínami, které tento pohyb zachycují. V Anglii je momentálně 42 oblastí, kde by takové elektrárny mohly být. Podle předpovědi by takto získaná energie mohla pokrýt 34% celkové potřeby Anglie.

Vlnová energie, kterou je možno získávat z mořských vln na povrchu oceánů, má podle odhadů potenciál dodat až 80 000 TWh ročně. Znamená to, že polovina z celkové spotřeby energie na planetě by mohla být vyrobena tímto způsobem.

Je důležité dodat, že tyto druhy energie nevyžadují v podstatě žádnou předchozí energii, na rozdíl od uhlí, ropy, plynu, biomasy a vodíku. Kombinace 4 zmíněných čistých druhů energie by za předpokladu, že se budou efektivně sbírat díky technologii, mohla napájet celý svět navždy.

Existuje ale ještě jedna forma čisté, obnovitelné energie, která všechny předchozí schová do kapsy. Geotermální energie.

Při geotermální energii se využívá tzv. „dolování tepla“. Je to jednoduchý proces, který za pomocí vody generuje obrovské množství čisté energie. Technologický institut MIT ve správě o geotermální energii z roku 2006 píše, že v Zemi je k dispozici asi 13 000 ZJ energie, z čehož 2 000 ZJ by se mohlo relativně snadno získat pomocí vylepšené technologie. Celková spotřeba energie všech zemí na planetě je asi 0,5 ZJ ročně. Znamená to, že asi 4 000 let by si celá planeta vystačila pouze s tímto zdrojem. A když si uvědomíme, že zemské teplo se neustále obnovuje, tento zdroj je skutečně bez dna. Mohl by být využíván navždy.

Tyto energetické zdroje jsou jen některé z mnoha čistých dostupných zdrojů energie. A postupem času objevíme další. Vyplývá z toho jedna velmi důležitá věc – že máme úplný dostatek energie, bez potřeby znečisťovat životní prostředí, tradiční konzervace, a konec konců – i bez cenovky!

 

Doprava

A co doprava? Dominantními dopravními prostředky jsou dnes pro nás auta a letadla. Obě v drtivé většině využívají k pohonu fosilní paliva.

V případě automobilů existuje bateriová technologie, se kterou můžete jet více jak 160 km/h a jezdit asi 320 km. A existuje už mnoho let. Bohužel, díky patentu na tyto baterie, které drží v rukou ropný průmysl, je její podíl na trhu omezován. Stejně tuto technologii a její dostupnost omezují politické tlaky ze strany energetických společností. Není absolutně žádný důvod, pouze zkorumpovaná touha po zisku, která brání tomu, aby dnes bylo každé auto na elektriku, tím pádem čisté, s nulovou potřebou využívat benzín.

A co se týká letadel, je na čase pochopil, že tento dopravní prostředek je nedostatečný, těžkopádný, pomalý a způsobuje až příliš mnoho znečištění.

Toto je vlak na magnetickém polštáři – MagLev. K pohonu používá magnety. Nadnáší se nad magnety a spotřebuje jen asi 2% z energie, kterou by spotřebovalo letadlo. Vlak nemá kola, takže se nemá co opotřebovávat. Současná maximální rychlost verze používané v Japonsku je asi 580 km/h. Tato verze je ale už dost stará.

Organizace s názvem ET3, která spolupracuje s projektem Venus, navrhla vlak typu MagLev, který je schopen cestovat rychlostí 6400 km/h v nehybném vakuovém tubusu. Tubus může vést na zemí i pod vodou. Představte si, že byste si při pauze na oběd skočili s Los Angeles do New Yorku (asi 4 000 km), nebo z Washingtonu do Pekingu (11 000 km) a cestovali jen dvě hodiny.

Toto je budoucnost kontinentální i mezikontinentální dopravy. Rychlá, čistá a spotřebuje jen zlomek energie z té, kterou na stejný účel potřebujeme dnes. Faktem je, že s technologií MagLev, vylepšenými bateriemi a geotermální energií, by nebyl žádný důvod ke spalování fosilních paliv už nikdy. A mohli bychom to uskutečnit dnes, pokud by nás nebrzdila spleť paralyzujících ziskových organizací.

 

Práce

Jacquém Fresco:

„Dnes Amerika směřuje k fašizmu. Je to z důvodů její dominantní filozofie a náboženství, který podporují fašistický pohled na věc. Americký průmysl je v podstatě fašistická instituce. Pokud to nechápete… V momentě, kdy si označujete docházkový lístek do práce, vcházíte do diktatury.“

 

Roxane Meadows – The Venus Project

„Slýcháme o tom, jak je práce důležitá a vážná. Já se na ni dívám, jako na placené otroctví. „ (já taky a co vy?G)

 

Jacquém Fresco:

„Chtějí, abyste uvěřili, že na živobytí si musíte vydělávat krůpějemi potu na svém čele. To lidi brzdí a drží na špagátu.

Jde o to, osvobodit lidi od dřiny a monotónní práce, které z lidí dělají ignoranty, vykrádají je.

V naší společnosti, ekonomice založené na zdrojích, stroje lidi osvobozují. Vidíte, neumíme si to představit, protože jsme nikdy takový svět před tím neviděli.“

 

Automatizace

Pokud se podíváme do minulosti, vidíme jasný postup automatizace, kde stroje pomalu nahrazují lidskou práci. Počínaje zmizením obsluhy výtahu až po téměř automatickou výrobu automobilů. Faktem je, že jak se postupně technologie rozvíjí, potřeba lidské pracovní síly bude stále menší a menší.

Toto vytváří vážný konflikt, který potvrzuje faleš pracovního systému založeného na penězích, protože zaměstnání lidí je v přímém rozporu s technologickým pokrokem. Takže díky základní prioritě průmyslu mít zisk, budou lidé časem propouštěni z práce a nahrazovány stroji.

 

Jacquém Fresco:

„Když průmysl „zaměstnává“ stroj, nezkracuje pracovní den lidem, ale propustí je. Přijde o práci. Oprávněně se tedy bojíte strojů.“

 

V technicky vyspělé společnosti fungující na principu ekonomiky zdrojů, by podle konzervativního odhadu mohlo být více než 90% povolání nahrazeny stroji. Osvobodilo by to život lidí od nevolnictví v podobě zaměstnání. To je účel samotné technologie. A není přehnané uvažovat o tom, že časem by se pomocí nano-technologií a jiných top technologií mohli provádět i složité lékařské zákroky. Řídily by se podle režimu a jejich úspěšnost by byla o mnoho vyšší, jakou dnes dosahují lidé.

Cesta je jasná, ale náš peněžní systém vyžaduje vyděláváním peněz prací takový pokrok blokuje. Lidé potřebují práci aby přežili. Podstatné je to, že tento systém musí skončit. Jinak nikdy nebudeme svobodní a technologický pokrok bude neustále ochromovaný.

 

Jacquém Fresco:

„Pokud máme stroj, který čistí kanalizaci, nemusí to dělat člověk. Na stroje se tedy dívejme, jako na prodloužení lidských rukou s výkonu.“

 

Navíc mnoho dnešních povolání nebude v ekonomice založené na zdrojích mít důvod pro další existenci. Například profese související s penězi, reklamou a také celý právní systém… protože bez peněz by se velká většina zločinů vůbec nikdy nestala. V podstatě všechny formy kriminality jsou důsledkem peněžního systému, ať už přímo, nebo pod tlakem nedostatku peněz, proto by eventuálně mohly zákony „vyhynout“.

 

Jacquém Fresco:

„Namísto umístění značky „Při dešti nebezpečí smyku“, co tak udělat drsný povrch vozovky, aby za mokra nebyla kluzká. A když opilý člověk sedne do auta, a auto začne jezdit ze strany na stranu, dát tam malé kyvadlo jako indikátor, který aktivuje systém a auto odstaví na kraj silnice. Ne zákon, ale řešení! Umístit na auta sonar a radar, aby se nemohli srazit.

Člověkem vytvořené zákony jsou pokusem o vypořádání se s problémy. Problém se musí vyřešit a tak se udělá zákon.“

 

V USA – nejkapitalističtější a nejvíce privatizované zemi sotva překvapí, že je zde největší populace vězňů na světě, a každým rokem roste. Statisticky vzato, většina z těchto lidí je nevzdělaných a pochází z chudých, zanedbaných poměrů. A navzdory propagandě, jsou to právě tyto poměry, které přivádějí lidi ke kriminálním a násilným činům. Společnost se ale ohledně tohoto problému dívá zcela opačným směrem. Soudní a vězeňské systémy jsou jen dalšími příklady toho, jak se naše společnost vyhýbá zkoumání primárních příčin takového chování.

Na policii a věznice se utrácejí miliardy ročně, a pouze zlomek toho se investuje do boje proti chudobě… jednomu ze základních důvodů, proč vůbec kriminalita vzniká. A dokud budeme žít v ekonomickém systému, který vytváří a preferuje nedostatek, kriminality se nikdy nezbavíme.

 

Motivace

Jacquém Fresco:

„Pokud lidé mají přístup k životním potřebám, aniž jsou v nevolnictví, bez dluhu a směnného obchodu, chovají se velmi rozdílně. Tyto všechny věci chcete dostupné bez cenovky.

Říkají: Ale musíte mít na všem cenu, co by jinak motivovalo lidi, aby něco dělali?Když člověk má vše co chce, bude jen ležet na slunci.

To je jen mýtus, který se snaží podporovat.

Lidé jsou v naší kultuře trénováni na to, aby věřili, že peněžní systém produkuje stimul. Pokud by lidé měli dostupné věci, které potřebují, proč by chtěli vůbec něco dělat? Ztratila by se motivace.

To vás učí, abyste podporovali peněžní systém.“

 

Roxane Meadows – The Venus Project

„Když vypustíte ze scénáře peníze, byly by jiné pobídky… velmi odlišné.“

 

Jacquém Fresco:

„Pokud mají lidé přístup k životním potřebám, jejich motivace se změní. Co Měsíc a hvězdy? Objeví se nové motivace. Pokud rádi malujete, budete rádi své malby jiným lidem rozdávat, ne prodávat.

 

Vzdělání

Roxane Meadows – The Venus Project

„Myslím, že většina dnešního vzdělání je doslova produkce osoby do práce. Je velice zvláštní, vůbec ne všestranné. Lidé toho o různých věcech mnoho nevědí. Myslím, že byste nedotlačili lidi jít do války, pokud by věděli příliš mnoho. Vzdělání je většinou rutina. Neučí vás řešit problémy, ani dívat se na věci kolem sebe kritickým způsobem. V ekonomice založené na zdrojích probíhalo úplně jinak.“

 

Jacquém Fresco:

„Hlavním zájmem společnosti je mentální rozvoj a motivace každého jednotlivce k tomu, aby co nejvíce využil svůj potenciál.

Naše filosofie je: Čím chytřejší lidé, tím bohatší svět, protože každý k tomu nějak přispěje.“

 

Roxane Meadows – The Venus Project

„Čím chytřejší budou mé děti, tím lepší bude i můj život. Protože se konstruktivně budou podílet na zlepšování svého prostředí. A stejně i mého života, protože všechny vynálezy by se využili pro dobro společnosti, a nic by tomu nestálo v cestě.

 

Civilizace

Jacquém Fresco:

„Vlastenectví, zbraně, armády, námořnictví, to všechno je znak toho, že ještě nejsme civilizovaní. Děti se jednou svých rodičů budou ptát: Neviděli jste nutnost strojů? Tati, neviděl si, že při produkci nedostatku je válka něco výsledného.

Ale dítě pochopí, že jste byli hlupákem vychovaným pouze na to, abyste sloužili zaběhnutým institucím.

Jsme tak hnusná, nezdravá společnost, že se ani nedostaneme do učebnic dějepisu. Budou jen říkat: Velké národy vzali území menším a používali sílu a násilí.

O minulosti se bude mluvit jen v souvislosti se zkorumpovaným chováním a to až do začátku nového, civilizovaného světa. Ten bude tehdy, když budou všechny národy spolupracovat. Sjednocení světa, pracující pro společné dobro všech lidí, bez nutnosti být někomu podřízen, bez rozvrstvení společnosti, ať už na základě technického či jiného elitářství… to všechno by se ztratilo z povrchu zemského. A stát nedělá nic, protože není žádný stát…

Systém, který navrhuji – na zdrojích založená globální ekonomika, není perfektní. Je ale o mnoho lepší než ten, který máme teď. Dokonalost se nedá dosáhnout nikdy“

 

 

IV.

 

Sociální hodnoty

 

Moje země je svět… a moje náboženství je zde proto, aby konalo dobro.

Thomas Paine 1737-1809

 

Sociální hodnoty naší společnosti, které se projevují v neustálých válkách, korupci, tyranských zákonech, sociálním rozvrstvení, bezvýznamných pověrách, ničení životního prostředí, a v despotických, sociálně lhostejné, na zisk orientované vládnoucí třídě…

To vše je především výsledek kolektivní ignorance, dvou nejzákladnějších pohledů na realitu, které člověk může mít: Princip vývoje a princip symbiózy v přírodě.

Princip reality je, že všechny systémy, ať už jde o znalosti, společnost, technologie, filozofii, nebo kterýkoli jiný výtvor. Pokud nebudou potlačené, budou procházet plynulou, neustálou změnou.

To, co dnes považujeme za samozřejmost – moderní komunikace a doprava, v dávné minulosti by takové něco bylo nemyslitelné. Podobně, v budoucnu budou technologie, objevy a sociální systémy, o kterých se nám dnes ani nezdá.

Prošly jsme od Alchymie k chemii, od geocentrického vesmíru k heliocentrickému, od představy, že za nemoci mohou démoni k moderní medicíně.

Tento rozvoj nejeví žádné známky toho, že by měl skončit. A je to toto uvědomění, které nás spojuje a vede na cestě k pokroku. Statická empirická znalost neexistuje, pozornost spíše musíme věnovat podstatě vývoje všech systémů. Znamená to, že musíme být neustále otevřeni všem novým informacím i když tyto informace ohrožují naši víru v tradiční věci, a tím i naši identitu.

Bohužel, dnešní společnost si to neuvědomuje, a tradiční instituce pokračují v paralyzování pokroku a ve snaze zachovat zastaralé sociální systémy. Zároveň populace trpí strachem ze změny. Protože je zvyklá udržovat statické identity a zpochybnění systému hodnot nějaké osoby obvykle vyústí do urážek a obav. Protože nemít pravdu je dnes mylně považováno za neúspěch. Přitom by prokázání omylu mělo být oslavováno. Pozvedává to totiž někoho na úroveň porozumění. Ve skutečnosti neexistuje nic takového jako chytrý člověk, protože je jen otázkou času, než budou jeho názory aktualizované a pozměněné.

A tato tendence slepě se držet svého systému hodnot, chrání jej před možnými změnami, není to nic jiného, než forma intelektuálního materialismu.

 

Intelektuální materialismus

Peněžní systém tento materialismus zachovává nejen svými institucemi, ale i prostřednictvím nespočetného množství lidí, kteří byli vychováni k slepému a bezmyšlenkovému udržování těchto struktur. Tím se stali samozvanými strážci statusu quo. Ovcemi, které již nepotřebují ovčáckého psa, aby je usměrňoval. Kontrolují jeden druhého a vytlačují ty, kteří vystoupí z řady.

Tato tendence odmítání změny a udržování stávajících ideologií kvůli zachování identity, pohodlí, moci a zisku je zcela neudržitelná. Bude pouze produkovat ještě větší nerovnováhu, fragmentaci, deformaci a neustálé směřování k destrukci.

Přišel čas na změnu!

Od lovců a sběračů k zemědělské a průmyslové revoluci… směřování je jasné. Nastal čas, pro nový sociální systém, který zohledňuje dnešní úroveň poznání.

Peněžní systém je produktem z doby, kdy byl nedostatek realitou. Dnes, v době technologie, již peněžní systém ve společnosti není oprávněný. Pryč s úchylným chováním, který se projevuje. Podobně, dominantní světonázory jako teistická náboženství fungují se stejnou společenskou neplatností. Islám, křesťanství, židovství, hinduismus a všechny ostatní, existují jako bariéry osobního a společenského růstu, protože každá skupina prosazuje a chrání uzavřený pohled na svět. A takové omezené chápání není v novém a měnícím se vesmíru možné.

Náboženství ale uspělo ve snižování povědomí tohoto procesu za pomocí vštěpování psychologické deformace v podobě víry. Logika a nové informace jsou zavrhované ve prospěch tradičních, zastaralých přesvědčení.

 

Jacquém Fresco:

„Koncept Boha je skutečně metoda pro vysvětlování věcí kolem sebe. V dávných dobách lidé nevěděli dost o tom, jak věci vznikají, jak vlastně příroda funguje. Tak si vymysleli vlastní příběhy a vytvořili Boha podle svých představ – chlapík, který se rozhněvá, když se lidé dobře nechovají. Sesílá povodně, zemětřesení,… a nazývají to dílem Božím.“

 

Zběžný pohled na korigovanou historii náboženství odhaluje, že i základní mýty jsou samy o sobě výsledkem vývoje a ovlivněny časem. Například, základní učení křesťanské víry je smrt a zmrvýchvstání Krista. Je to tak důležité, že sama Bible říká: „Pokud by Kristus nebyl vstal z mrtvých, naše modlitby by byly zbytečné, stejně jako naše víra.“

Je ale obtížné vzít toto vyjádření doslova, protože ve světské historii neexistuje žádný primární zdroj popisující tuto nadpřirozenou událost. Navíc je tu vědomost o existenci mnoha předkřesťanských Spasitelů, kteří taky zemřeli a byli vzkříšeni. To asociačním způsobem odsouvá celý příběh do oblasti mytologie.

Rané církevní postavy, jako Tortullian, se velmi snažili narušit tyto asociace. Dokonce tvrdil, že za tyto podobnosti je odpovědný sám ďábel. V druhém století napsal: „Ďábel, jehož práce je zneužívat a převracet pravdu imituje přesné okolnosti božské svatosti. Křtí svoje věřící a slibuje odpuštění hříchu… Slaví oběť chleba a přináší symbol zmrtvýchvstání. Mějme na paměti lstivost ďábla, který okopíroval božské věci.“

Skutečně smutné je to, že když upustíme od myšlenky, že příběhy křesťanství, židovství, islámu a ostatních jsou skutečnou historií a přijmeme je jako to, čím opravdu jsou – čistě alegorické vyjádření odvozené od mnoha věr, zjistíme, že všechny náboženství se odvíjejí ze společného klubka. A je to právě tento sjednocující imperativ, který je potřeba pochopit a ocenit.

Náboženství způsobilo více roztříštěnosti a konfliktů, než jakákoliv jiná ideologie. Křesťanství samotné má více než 34 000 různých podskupin.

 

Jacquém Fresco:

„Bible je věc interpretce. Když ji čtete, říkáte: „Myslím, že Ježíš myslel toto. Myslím, že Job myslel tamto. Ale ne. Myslel toto!“

Takže musíme oddělit sedmidenní adventisty, ty katolické,… A rozdělená církev vůbec není církví.“

 

A takové rozdělení, které je charakteristické u všech teistických náboženství, nás dostává k našemu druhému selhání v uvědomění: Falešná domněnka oddanosti, vyvolaná odmítáním symbiózního vztahu života.

Kromě pochopení, že všechny přírodní systémy vznikly vývojem, všechny představy o realitě budou neustále vyvíjeny, modifikovány a rovněž odstraňovány. Musíme také pochopit, že všechny systémy jsou ve skutečnosti vynalezeny částmi pouze za účelem konverzace. V přírodě neexistuje taková věc, jako nezávislost. Celá příroda je sjednocený systém vzájemně souvisejících proměnných, z nichž každá je příčinou a reakcí, stávajících pouze jako jednotný celek.

 

Jacquém Fresco:

„Nevidíme přírodu napojení šňůrou na zástrčku. Takže máme dojem, že jsme nezávislí a jsme tu na vandru. Ale vezměte nám kyslík a všichni hned zemřeme. Bez rostlin, všichni zemřeme. A bez slunce zase zemřou všechny rostliny. Takže jsme propojeni“

 

John Perlina:

„Skutečně musíme vzít v úvahu věci jako celek, protože na této planetě to není pouze o lidech, ale o přežití jako celku. Víme, že nemůžeme žít bez rostlin a zvířat, bez 4 přírodních živlů. A tedy – kdy už to začneme brát v úvahu? To je to, co se musí podařit. Úspěch závisí na tom, jak dobře dokážeme spolupracovat se vším okolo nás. Jsem si dobře vědom faktu, že můj vnuk nemůže doufat v to, že zdědí udržitelný, klidný, stabilní, sociálně spravedlivý svět, dokud každé dítě, které dnes vyrůstá v Etiopii, Indonésii, Bolívii, v Palestině, v Izraeli… nebude mít stejné vyhlídky do budoucna. Je třeba se starat o celé Společenství, jinak budou vážné problémy. Nyní se musíme na celý svět dívat jako na jedno společenství. A všichni musíme dbát o sebe navzájem. A není to jen společenství lidí. Je to společenství rostlin, zvířat, živlů. Toto skutečně potřebujeme pochopit. A to nám také přinese radost a potěšení. To je to, co dnes chybí v našich životech. Můžeme to nazvat duchovností, ale podstatným faktem je to, že radost přichází ze žití ve spojení s okolím. To je náš božský duch. To je ta naše stránka, která to opravdu cítí. Můžete ho cítit hluboko v sobě. Je to úžasný, kouzelný pocit. Víte, kdy to přijde. A nedají vám to peníze, ale to spojení s okolím.“

Média:

„Zdali to není hazard pro tuto zemi. Pokud budeme pokračovat ve výrobě jaderných zbraní? Chápete co tím myslím? Co se stane se zbrojním průmyslem, když si uvědomíme, že jsme všichni jeden celek? Posere nám to ekonomiku. Ekonomiku, která je i tak podvodná.

 

To bude ale fakt zklamání. Můžete vidět, proč vláda tak energeticky útočí při myšlence uskutečňování bezpodmínečné lásky.“

Bil Hicks

„Věřím, že neozbrojená pravda a bezpodmínečná láska budou skutečně mít poslední slovo.“

Dr. Martin Luther King Jr. 1929-1968

 

Jednota

Když pochopíme, že integrita naší osobní existence je zcela závislá na integritě všeho ostatního v našem světě, tak jsme opravdu pochopili význam bezpodmínečné lásky. Protože láska znamená vidět všechno kolem jako sebe sama, a zároveň sebe jako všechno, a to nemůže mít žádnou podmíněnost. Protože ve skutečnosti jsme všichni vlastně jedno.

 

„Pokud je pravda, že jsme všichni ze středu hvězdy, každý atom v každém z nás je ze středu hvězdy. Tak jsme všichni totéž. I automat na Colu, nedopalek cigarety na chodníku je z atomu, které jsou z hvězdy. Všechny byly znovu a znovu použité tisíc krát, tak jako vy a já. A tedy tam venku jsem v podstatě jen já. Takže čeho se bát? Co je takové, co potřebuje hledat útěchu. Nic. Nemáme se čeho bát, protože jsme to všechno my. Problém je ten, že jsme byli odděleni tím, že jsme se narodili, dali nám jméno, identitu, dali nám individualitu. Byli jsme odděleni od jednoty a to zneužívá náboženství. Lidé mají touhu být znovu součástí celkové jednoty. Takže to zneužívají. Nazývají to Bůh, říkají, že má pravidla… Považuji to za kruté.

Myslím, že to jde i bez náboženství“

Georgie Karlin 1937-2008

 

„Mimozemský návštěvník posuzující rozdíly ne lidskými společnostmi by zjistil, že ty rozdíly jsou zanedbatelné ve srovnání s podrobnostmi. Naše životy, naše minulost a budoucnost jsou spjaty se sluncem, měsícem a hvězdami. My lidé, jsme viděli atomy, které tvoří celou přírodu a síly, které to vše vytvořily. A my, kteří ztělesňujeme místní oči, uši, myšlenky a pocity vesmíru, jsme se začali zajímat o svůj původ. Zrození z hvězd, rozjímající o hvězdách, o uspořádaných sbírkách miliard a miliard atomů, rozjímajíc o evoluci přírody, objevující tu dlouhou cestu, kterou jsme přišli k uvědomění zde na planetě Zemi. Náš recept vůči jiným druhům a vůči planetě.

Naše povinnost je přežít a prosperovat, a tento závazek máme i vůči světu, pradávnému a nekonečnému, ze kterého pocházíme. Jsme jeden druh. Jsme z hvězd a sklízíme hvězdné světlo.“

Carl Segan 1934-1996

 

Je čas vyzdvihnout jednotu. Naše přežité sociální systémy se rozpadli. Je čas pracovat společně na vytvoření udržitelné, globální společnosti, kde je o každého postaráno a každý je skutečně svobodný. Vaše osobní přesvědčení, ať jsou jakékoliv, pokud jde o životní potřeby, jsou bezvýznamné.

Každá lidská bytost se narodí nahá, potřebuje teplo, jídlo, vodu a příbytek. Vše ostatní je doplňující. Z toho vyplývá, že nejdůležitější je inteligentní řízení zdrojů Země.

To ale v peněžním systému nemůže být nikdy dosaženo. Protože honba za ziskem je honba za osobním zájmem, což neodmyslitelně produkuje nerovnováhu.

Současně jsou politici zcela zbyteční, protože naše problémy v životě jsou technické, ne politické. Dále ideologie, které rozdělují lidstvo, jakými jsou náboženství, potřebují vážné přehodnocení společností ve vztahu k jejich hodnotě, účelu a sociální opodstatněnosti. Doufejme, že náboženství časem ztratí svůj materialismus a základ v pověrách a přejde do využitelné oblasti filozofie.

Faktem je, že dnešní společnost je naruby. Politici neustále omílají ochranu a bezpečnost, na místo tvoření, jednoty a rozvoje. Jen samotné USA nyní utrácejí zhruba 500 miliard dolarů ročně na obranu. To je dost na zaplacení čtyřletého vysokoškolského studia všem dospělým Američanům, kteří mají jen střední školu.

Ve čtyřicátých letech vytvořil projekt Manhattan první skutečnou zbraň hromadného ničení – atomovou bombu. Tento projekt zaměstnával 130 tisíc lidí a stál extrémní množství peněz. Představme si, jaký by byl náš život dnes, pokud by tato skupina vědců, na místo vymýšlení nástroje k zabíjení lidí, pracovala na způsobu vytvoření soběstačného, hojného světa. Život dnes by byl velmi, velmi jiný, pokud by právě toto bylo jejich cílem. Na místo zbraní hromadného ničení, je čas rozpoutat něco mnohem silnějšího – zbraně hromadného tvoření.

Naše skutečné božství spočívá v naší schopnosti tvořit. A vybaveni pochopením symbiózního propojení života a zároveň řízení nově vznikající povahou reality. Neexistuje nic, co bychom nemohli udělat nebo dosáhnout. Samozřejmě čelíme silným překážkám v podobě zaběhnutých mocenských struktur, které odmítají změnu. Srdcem těchto struktur je peněžní systém.

Jak již bylo vysvětlené, systém částečných rezerv je formou otroctví prostřednictvím dluhu, kde je doslova nemožné, aby společnost byla svobodná. Také kapitalismus ve formě volného obchodu využívá dluh na uvěznění světa a uvrhnutí zemí do pokory vůči hrstce obrovských obchodních a politických velmocí. Kromě těchto zřejmých amorálností je samotný systém založen na konkurenci, což okamžitě ničí možnost širší spolupráce v zájmu obecného dobra. Tím se paralyzuje jakákoliv snaha dosáhnout skutečné globální udržitelnosti. Tyto finanční a obchodní struktury jsou dnes zastaralé a musí být překonány.

Samozřejmě, nemůžeme být naivní a myslet si, že obchodní a finanční elita se připojí k této myšlence, protože by ztratily moc a kontrolu.

Musí být tedy podniknuté pokojné a velmi strategické kroky. Nejvýznamnější a nejsilnější věc, kterou je třeba udělat, je jednoduchá: Musíme změnit naše chování tak, abychom donutili mocenskou strukturu poslouchat vůli lidí. Musíme přestat podporovat systém.

Jediný způsob, jak se vládnoucí zřízení změní, je přes naše odmítnutí spolupracovat. A zároveň poukazovat na jeho nekonečné trhliny a zkorumpovanost.

 

Latadlo

Jacquém Fresco:

„Oni nezruší peněžní systém kvůli našim nápadům nebo doporučením. Systém musí selhat a lidé musí ztratit důvěru v nimi zvolené vůdce. Byl by to významný bod obratu, pokud by projekt Venus byl nabídnut jako možná alternativa. Pokud ne, obávám se následků. Současný vývoj naznačuje, že naše země směřuje k bankrotu.

Je pravděpodobné, že naše země půjde pod vojenskou diktaturu, aby se předešlo výtržnostem a úplnému sociálnímu rozpadu. A jakmile to propukne v USA, všechny ostatní kultury zažijí podobné věci.“

 

Dnes je světový finanční systém kvůli svým nedostatkům na pokraji kolapsu. Kontrolor měn v roce 2003 prohlásil, že úroky ze státního dluhu USA nebude možné splatit za méně jak 10 let. Toto teoreticky znamená, úplný bankrot pro ekonomiku USA a následky pro svět budou nesmírné. Peněžní systém částečných rezerv dosahuje své teoretické limity expanze, a krachy bank, které vidíte, jsou jen začátkem. Proto inflace prudce stoupá, všechny dluhy jsou na rekordně vysokých hodnotách a vláda a Centrální banka ve velkém vyrábějí nové peníze ve snaze zachránit zkorumpovaný systém. Protože jediný způsob jak zachránit banky je vytvořit více peněz. A jediný způsob jak vytvořit více peněz je vytvořit více dluhů a inflace.

Je jen otázkou času, kdy se karta obrátí a nikdo si nebude chtít vzít nové půjčky, zatímco počet neplatičů roste, protože lidé si nemohou dovolit ani své stávající půjčky. Pak se expanze peněz zastaví a začne se jejich smršťování, jaké svět ještě neviděl. A skončí století trvající pyramidová hra. Toto už začalo.

Takže musíme demaskovat tento finanční kolaps a nazvat ho tím, čím skutečně je, využívajíc tuto slabost jako naši výhodu. Zde je několik návrhů.

  1. Odhalit podvody bank. Citybank, JP Morgan Chase a Bank of America, mají největší moc v rámci zkorumpované Centrální banky. Je čas k bojkotu těchto institucí. Pokud máte účet nebo kreditní kartu v kterékoliv z nich, vezměte peníze do jiné banky. Pokud máte hypotéku, přefinancujte jinou bankou. Pokud vlastníte jejich akcie, prodejte je. Pokud pro ně pracujete, odejděte. Toto gesto vyjadřuje opovržení velmocemi stojícími za soukromým bankovním kartelem, známým jako Centrální banka. A šířit povědomí o protiprávní povaze bankovního systému jako takového.
  2. Vypněte televizní zprávy. Navštěvujte vznikající nezávislé zpravodajské portály na internetu pro vaši informovanost. CNN, NBC, ABC, FOX a všechny ostatní předkládají jen přefiltrované zprávy v zájmu udržení současného stavu. A v dnešní situaci, kdy 4 korporace vlastní všechny hlavní média, se o objektivních informacích nedá ani jen uvažovat. V tomto směru je skutečně neocenitelný internet. Díky tomuto svobodnému toku informací vládnoucí třída ztrácí kontrolu. Internet musíme neustále chránit, protože je momentálně naším skutečným zachráncem.
  3. Nikdy nedovolte sobě, své rodině, ani komukoliv koho znáte, aby se přidal k armádě. Je to zastaralá instituce, používaná výhradně na udržení vládnoucího zřízení, které již není odůvodněné. Američtí vojáci v Iráku pracují pro korporace, ne pro lidi. Propaganda nás nutí věřit tomu, že válka je přirozená věc a armáda je ctihodná instituce. Holt, když je válka přirozená, proč máme denně 18 sebevražd amerických veteránů, kteří prožili post-traumatický stres? Pokud jsou naši vojáci a vojačky tak ctěni, proč 25% amerických bezdomovců jsou váleční veteráni?
  4. Přestaňte podporovat energetické firmy. Pokud bydlíte v samostatném domě, pokuste se o energetickou samostatnost. Prozkoumejte každou možnost, jak udělat svůj dům soběstačným, pomocí čisté energie. Sluneční, větrná a další obnovitelné zdroje energie jsou dnes dostupnou realitou pro spotřebitele. A když vezmeme v úvahu nekonečný růst tradičních energií, pravděpodobně to bude z dlouhodobějšího hlediska výhodná investice. Pokud jezdíte, pořiďte si co nejmenší auto a zvažte použití jedné z mnoha technologií přestavby, která změní pohon vašeho auta na hybridní, elektrický, nebo na jakýkoliv jiný, než tradiční paliva.
  5. Odmítněte politický systém. Iluze demokracie je urážkou naši inteligence. V peněžním systému není nic takového, jako demokracie. A nikdy nebylo. Dvě naše politické strany v USA vlastní jedna garnitura korporátních lobbystů. Do svých pozic jsou dosazeni korporacemi a jejich popularita je uměle vytvářena medií. V systému se zabudovanou korupcí změna panáčků jednou za pár let v podstatě nemá význam. Na místo tváření se, že politické hry mají nějaký skutečný smysl, zaměřte se na to, jak překonat tento zhroucený systém.
  6. Přopojte se k hnutí. Jděte na www.thezeitgeistmovement.com a pomozte nám vytvořit největší masové hnutí za společenskou změnu, jaký kdy svět viděl. Musíme se zmobilizovat a vzdělávat každého o vrozené korupci našeho současného světového systému. Společně s jediným skutečným udržitelným řešením – deklarovat všechny přírodní zdroje planety za společné dědictví pro všechny lidi. A současně informovat každého o skutečném stavu technologie, a jak můžeme být všichni svobodní, pokud bude svět na místo bojování spolupracovat.

Volba je na vás.

 

Můžete být nadále otrokem finančního systému a sledovat přetrvávající války, ekonomické propady a nespravedlnost na celém světě a klamat sebe sama jalovou zábavou a materialistickým odpadem. Nebo můžete zaměřit svou energii na skutečnou, smysluplnou, trvající, holistickou změnu, která má reálnou schopnost pomoci a osvobodit všechny lidi, bez výjimky.

Nejdůležitější změna se však musí odehrát nejdříve ve vás. Skutečná revoluce je revoluce vědomí. Každý z nás nejprve potřebuje eliminovat to rozdělující, materialistické rušení, které do nás tiskli jako pravdu.

Zároveň poznávat, umocňovat a sjednotit se ze signálem přicházejícím z naší skutečné smyslové jednoty.

Je to na vás.

 

„O co se snažíme ve všech těchto diskuzích a přednáškách, zda nemůžeme radikálně dosáhnout transformace mysli. Neakceptovat věci takové, jaké jsou. Ale porozumět tomu, vložit se do toho, prozkoumat to, vložit své srdce, svou mysl, všechno co máte, abyste našli způsob, jak žít jinak.

Ale to závisí na vás, na nikom jiném, protože v tomto není žádný učitel. Nejsou žádní žáci. Není žádný vůdce, guru, mistr, žádný spasitel… Protože vy sami jste učitel, žák, vy jste mistr, vy jste guru, vy jste vůdce. Jste vším

A pochopit, je transformovat to, co je.“

 

KONEC

 

Zpracoval: Gaspar

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.