Kdo je Online

Právě přítomno: 55 hostů a žádný člen

3007038
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
2417
6313
12790
1773089
44428
69661
3007038

Your IP: 18.212.83.37
2019-05-22 11:53

 

 

 

Zem po oteplení neuživí viac

 

ako 500 miliónov ľudí

 


Planeta Země trpí horečkou a její teplota by mohla vzrůst až o osm stupňů Celsia. Některé oblasti by se tak staly zcela neobyvatelnými a miliardy lidí by byly ohroženy změnami klimatu, prohlásil v úterý kontroverzní britský vědec James Lovelock, píše pákistánský deník The Dawn.


James Lovelock se proslavil teorií o tom, že planeta Země funguje jako jeden živoucí organismus, mnoho ochránců životního prostředí ale odradil tím, jak mohutně podporuje jadernou energetiku. Podle jeho poslední teorie by Země při tak vysokém oteplení neuživila více než desetinu z dnešních šesti miliard lidí. „Všichni nejsme odsouzeni. Přestože obrovské množství lidí zemře, lidstvo jako druh přežije,“ prohlásil Lovelock na tiskové konferenci. „Horké klima však neuživí o moc více než 500 milionů lidí.“ Podle jeho teorie je Gaia planetární bytostí, jejíž hlavní snahou je udržovat všechny složky přírody v rovnováze. Lidé v moderní době narušili globální ekologickou rovnováhu a Gaia na to reagovala spuštěním procesů, které povedou k eliminaci této hrozby. „Tato zpětná vazba se již začíná projevovat a brzy budou její dopady daleko silnější než působení oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které vypouští průmysl,“ dodal Lovelock.


Podle vědců jsou příčinou klimatických změn emise oxidu uhličitého a dalších plynů pocházejících ze spalování fosilních paliv, a to především v energetice a v dopravě. Na konci století by teplota mohla vzrůst až o šest stupňů, což by kromě jiného přineslo i extrémní počasí a častější záplavy, ale následně také hladomor a pravděpodobně i vlny násilí. Podle vědců by však včasná akce mohla pomoci zastavit nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Ta by pak dosáhla maximálně 450 ppm, což odpovídá růstu průměrné teploty zhruba o 2 °C oproti době před počátkem průmyslového věku, píše deník The Dawn.
Podle Jamese Lovelocka by však teplota měla vzrůst o 8 °C, a to nikoli kvůli vypouštění emisí. Snaha o odvrácení změn je proto podle něj sice chvályhodná, nicméně odsouzená k neúspěchu. „Je to podobné, jako když vám selžou ledviny a můžete začít chodit na dialýzu. A kdo by nechodil, když jedinou alternativou je smrt. A podobně bychom měli nahlížet i na snižování emisí skleníkových plynů,“ říká Lovelock. „Ale nezapomínejme, že si pouze kupujeme čas, nic víc. Problémy totiž nadále trvají,“


Toto oteplení ale přináši pro planetu Zem v někteřých oblastích pravě opačný efekt. Čekají nás prudké výkyvy teplot, prudké hořko a taky prudké ochlazení. Poté, co americká NASA vyhlásila, že globálni oteplováni už nelze zastavit, přidal beznín do ohně i Pentagon:


Jak se podle potlačené zprávy Pentagonu v nadcházejících 20 letech změní svět:


Budoucí války se budou vést o přežití, nikoliv o náboženství, ideologii či národní čest. Kolem roku 2007 zničí silné bouře pobřežní hráze v Holandsku, takže většina holandského území bude neobyvatelná. Města jako Haag budou opuštěna.


V letech 2010 - 2020 bude Evropa nejsilněji postižena podnebnými změnami. Průměrná teplota každoročně poklesne o 6 stupňů F (3,3 stupně Celsia). Podnebí v Evropě se stane chladnějším a sušším a bude se podobat podnebí na Sibiři.


Počet úmrtí způsobených válkou a hladomorem bude dosahovat milionů, dokud nedojde k poklesu obyvatel planety natolik, aby to Země dokázala zvládnout.


Přístup k vodě bude hlavním cílem válek. Dunaj, Nil a Amazonku zpráva považuje za rizikové oblasti.


Bohaté oblasti jako USA a Evropa se stanou v podstatě pevnostmi a budou se snažit zabránit příchodu milionů přistěhovalců ze zatopených částí světa a z těch částí světa, kde se lidé už nebudou schopni uživit.


Bude nevyhnutelné šíření jaderných zbraní. Japonsko, Jižní Korea a Německo si vyvinou jaderné zbraně, stejně jako Írán, Egypt a Severní Korea. Izrael, Čína, Indie a Pákistán budou také ochotny užít jaderných zbraní.


Do roku 2010 budou Evropa a Spojené státy zažívat o třetinu více dní s teplotami nad 90 F (32 stupňů Celsia). Podnebí bude vytvářet obrovské potíže pro zemědělce v důsledku bouří, sucha a horka.





Evropa se bude potýkat s obrovskými počty přistěhovalců. Lidé ze Skandinávie budou hledat teplejší podnebí na jihu. Jižní Evropa bude obležena uprchlíky z těžce postižených zemí v Africe.

Autoři zprávy dělali pohovory s čelnými vědci, zabývajícími se podnebnými změnami, provedli dodatečný výzkum a prověřili několik verzí tohoto scénáře se zmíněnými experty. Vědci s touto argumentací souhlasí, avšak poukazují na to, že tento scénář je extremní ve dvou základních věcech. Zaprvé, argumentují, že ke změnám, které autoři líčí, pravděpodobně dojde jen v několika oblastech, nikoliv globálně po celém světě. Zadruhé, upozorňují, že rozsah změn může být podstatně menší. Jde však o scénář, který i když není nejpravděpodobnější, je realistický a zpochybnil by bezpečnostní politiku USA takovým způsobem, že by měl být vzat v úvahu.

 

Dosud lidé předpokládali, že podnebné změny budou postupné. Nejnovější výzkum však ukazuje, že existuje možnost, že toto postupné globální oteplování by mohlo vést k relativně náhlému zpomalení teplých mořských proudů, jako je Golfský proud. To by vedlo k drsnějším zimám, k výrazně snížené vlhkosti půdy a silnějším větrům v určitých regionech, které v současnosti produkují podstatnou část zemědělské výroby světa. Pokud by se na to svět nepřipravil, mohlo by to vést k podstatnému poklesu schopnosti Země uživit nynější počet lidí. Výzkum dokazuje, že jakmile teplota stoupne nad určitý práh, záporné podnebné podmínky vznikají relativně rychle. V některých regionech by mohlo dojít k poklesu teploty o 5 - 10 stupňů Fahrenheita (3 - 6 stupňů Celsia) už za pouhých deset let. Z paleoklimatických důkazů vyplývá, že takové změny mohou trvat až sto let, což se stalo, když přestal téci Golfský proud před 8200 lety, anebo, v extremním případě, až 1000 let, což se stalo před 12 700 lety.


Vzhledem k tomu, že dnes žije více než 400 milionů lidí v sušších, subtropických a často přelidněných a hospodářsky chudých oblastech, podnebné změny by znamenaly vážné riziko politické, hospodářské a sociální stabilitě. Pro některé země by byla nevyhnutelná masová migrace do bohatých zemí, jako jsou Spojené státy. Podnebné změny sice nelze předpovídat přesně, ale konkrétní minulá historie podnebných změn může být užitečným vodítkem.
Scénář blízkých podnebných změn v této zprávě je modelován na podnebných změnách, které trvaly sto let a začaly před 8200 lety. Bezprostředně po delším období oteplování, což je fáze, v níž jsme, jak se zdá, dnes, došlo k rychlému ochlazení. Je zaznamenáno, že tehdy poklesla průměrná teplota v Grónsku přibližně o 5 stupňů Fahrenheita (asi o 3 stupně Celsia) a pravděpodobně i po celé oblasti severního Atlantiku. Došlo k velmi studeným zimám v Evropě, ledovce se rozšířily, řeky zamrzly a zemědělské oblasti bylo obtížnější obdělávat. Z vědeckých důkazů vyplývá, že ochlazení bylo zřejmě způsobeno kolapsem Golfského proudu po období postupného oteplování. Za posledních 730 000 let došlo k takovému náhlému ochlazení až osmkrát a je pravděpodobné, že právě kolaps Golfského proudu by k tomu mohl vést i nyní. Před 12 700 lety došlo - také v důsledku kolapsu teplých mořských proudů - k výraznějšímu ochlazení, o 27 stupňů Fahrenheita (15 stupňů Celsia) v Grónsku a k podstatným podnebným změnám po celém severoatlantickém regionu, které trvaly 1300 let. Došlo k tomu během ochlazování o cca 3 stupně Celsia každých deset let a pak studené, suché počasí trvalo 1000 let. Ledovce se vyskytovaly až u pobřeží Portugalska. Dnes, na hustě obydleném světě, by takové podnebné změny byly katastrofální. Začátkem 14. století zažil severoatlantický region ochlazení, které trvalo do poloviny 19. století. Nazývá se "malou dobou ledovou". Mohlo ji způsobit oslabení teplých mořských proudů, ale také snížená sluneční činnost či sopečné erupce. Mělo to na Evropu hluboký zemědělský, ekonomický a politický dopad. Je moudré se na takovéto změny připravit. Proběhlo právě století, během něhož došlo k nejrychlejšímu oteplování, jaké kdy zažila moderní civilizace.





Autoři předpovídají, že ke kolapsu Golfského proudu začne docházet od roku 2010. To způsobí v Evropě a v severní Americe rychlé podnebné změny. Severoatlantické oceány budou v důsledku dlouhodobého oteplování napájeny vodou ze severních ledovců v Grónsku. Dojde k podstatnému ochlazení Evropy a k podstatnému snížení deštových srážek. Počítačové modely nedokáží přesně předpovědět, zda bude důsledkem podnebných změn všeobecné ochlazení nebo sucho. Dopad sucha by byl daleko vážnější než podnebné ochlazení. Jezera by vyschla, průtok řek by se snížil a vznikl by obrovský nedostatek pitné vody. Obrovská sucha by začala v severní Evropě od roku 2010 a trvala by po celé desetiletí. V Evropě by bylo sucho, zima a větrno. Podnebí by připomínalo dnešní podnebí na Sibiři.

 

 

Pro Evropu zpráva předpovídá toto:

  • 2012: Vážné sucho a zima nutí, aby se obyvatelstvo Skandinávie vydalo směrem na jih, v tom jim zabrání Evropská unie.
  • 2015: Konflikty v EU ohledně potravin a vodních zdrojů povedou k vojenským střetům a k zhoršení diplomatických vztahů.
  • 2018: Rusko vstoupí do EU a poskytne jí energetické zdroje.
  • 2020: Dojde k migraci ze severních zemí, jako je Holandsko a Německo, směrem ke Španělsku a k Itálii.
  • 2020: Rostoucí potyčky o vodu a o přistěhovalectví.
  • 2022: Konflikt mezi Francií a Německem ohledně komerčního přístupu k Rýnu.
  • 2025: EU se blíží kolapsu.
  • 2027: Zvýšená migrace do středozemských zemí, jako je Alžírsko, Maroko, Egypt a Izrael.
  • 2030: Téměř 10 procent evropského obyvatelstva se přestěhuje do jiné země.

 


Spojené státy a Austrálie se nejpravděpodobněji promění v nedobytné pevnosti, protože mají zdroje k tomu, aby si zachovaly soběstačnost. Spojené státy asi přežijí tyto podnebné změny bez katastrofálních ztrát. Budou posíleny hranice, aby se do USA nedostali hladovějící imigranti z Karibské oblasti, z Mexika a z Jižní Ameriky. Užívání jaderných zbraní je velmi pravděpodobné.

 


Mohlo by se to skutečně stát?

 

Vědci z nejprestižnějších světových ústavů objevují za posledních deset let nové důkazy, z nichž vyplývá, že je pravděpodobnost vážných a rychlých podnebných změn vyšší, než na co je většina vědecké komunity a politiků připravena. Spojené státy by měly zlepšit prognostické modely pro předpovídání podnebných změn. Je nutno získat větší znalosti ohledně vztahu mezi mořskými proudy a podnebnými změnami. Je nutno připravit strategie pro přežití, aby se zajistily dostatečné zásoby potravin a vody a bezpečnost státu. Je pravděpodobné, že do deseti let budou důkazy o rychlých podnebných změnách jasné a spolehlivé. Chaos a konflikt budou charakteristickými znaky života.

 

 

Převzato:  http://www.mysteria.sk/

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.