Kdo je Online

Právě přítomno: 27 hostů a žádný člen

2209525
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
746
1234
5058
987532
15471
34699
2209525

Your IP: 54.226.34.209
2017-12-14 16:45

 

 

 

 

TAJEMNÉ ČÁSTICE

 

 

 

Jde o zatím neznámou formu života. O miniaturní tvory velikosti jedné miliardtiny metru. Stěny tepen jejich vlivem tvrdnou a v ledvinách se tvoří kameny. Pokud vůbec existují.

 

Jsou menší než řada virů. Mají tvar miniaturního vajíčka s tvrdou skořápkou. Množí se jako každý jiný živý organizmus, ničí je antibiotika a radioaktivní záření. Navzdory těmto skutečnostem zřejmě nemají DNA.
Někteří vědci tvrdí, že jde o infekční mikroby. Jiní dokonce hovoří o neznámé formě života, která je schopna vyvolat řadu chorob od Alzheimerovy nemoci až po arteriosklerózu. Ještě jiní jsou přesvědčeni, že jde o neškodné krystaly.

 

 

NANOBAKTERIE


Je to podivný svět nanobakterií. Samotná existence těchto mikrobů byla donedávna odmítána nebo zpochybňována jako bláznivé výmysly. Jejich zastánci byli označováni za dobrodruhy. Nanobakterie tím však nezmizely a nyní pod závojem kalcifikujících nanočástic se opět dobývají do světa vědy. Nejde o málo. Pokud se prokáže, že choroby, které byly dlouho pokládány za neléčitelné, jsou způsobeny nanobakteriemi, měly by na ně stačit jako lék antibiotika nebo vakcíny jako prevence.

 

 

POHLED ZPĚT


Vše začalo v devadesátých letech minulého století. Finský biochemik Olavi Kajander zkoumal kontaminaci buněčných kultur a v roce 1993 objevil dosud neznámou látku, kterou bylo kontaminováno kravské sérum. Byly to drobné kulaté částečky, které se množily, a Kajander je pokusně nazval nanobakterie. Spolu s kolegou našli pak tyto částečky i v kravské a v lidské krvi a dokonce i ve sterilních krevních produktech.
V roce 1998 vyvolala senzaci vědecká zpráva Kajandera a jeho kolegy, v níž dokazovali, že nanobakterie, které objevili, jsou živé, ale že také mohou vytvořit ledvinové kameny a způsobit další choroby. Ve zprávě uvedli, že tyto nanobakterie se obvykle shlukují, vytvářejí jakési kokony a mají zvápenatělou skořápku. V této souvislosti prozkoumali řadu ledvinových kamenů a zjistili, že všechny obsahovaly nanobakterie. Z toho vyvodili, že tyto nanobakterie jsou příčinou ledvinových kamenů, tedy že ledvinové kameny vznikají v důsledku infekce těmito organizmy, o nichž se ani s jistotou neví, zda skutečně existují. Do té doby se bralo jako fakt, že ledvinové kameny vznikají ryze chemickým procesem, i když dodnes nikdo přesně neví, proč.

To není vše. Kalcifikace je spojována s řadou dalších chorob, například s arteriosklerózou, rakovinou, artritidou a dokonce i s demencí. Otázka zní: pokud nanobakterie mohou způsobit ledvinové kameny, proč ne všechny tyto další choroby?

 

 

VÁŠNIVÉ DISKUZE


Rozpoutala se vášnivá diskuze. Kritici zdůrazňovali, že nanobakterie jsou tak malé (měří napříč 50 až 100 nanometrů), že ani nemohou být živé. Řada laboratoří se pustila do výzkumů. Vědci se snažili zjistit, zda něco takového může vůbec existovat. John Cisar z Národního ústavu zdraví v Bethesdě v americkém státě Maryland úspěšně izoloval nanobakterie z lidských slin. Dospěl však k jinému závěru než Kajander. Podle Cisare kalcifikace, která se přisuzovala působení nanobakterií, nebyla ničím jiným než krystalizací vyvolanou neživými částicemi. V tom se s ním shodovala většina vědců. Kajander a jeho spolupracovník byli onačeni za dobrodruhy a výsledky jejich výzkumů odmítnuty. Neznamenalo to ale konec zájmu o nanobakterie. Právě naopak.

 

 

OBRAT


V posledních letech nastal zásadní obrat. Vědci se začínají vracet k výsledkům Kajanderových výzkumů a berou je vážně. Nanobakterie byly izolovány z nejrůznějších nemocných tkání. Řada výzkumných pracovníků se přiklání k názoru, že nanobakterie skutečně způsobují kalcifikaci tkání.
K zásadnímu obratu došlo v roce 2004. Výzkumný tým z Mayo kliniky v Rochesteru v americkém státě Minnesota zveřejnil zprávu, která v mnohém podpořila Kajanderovy závěry. Členové týmu prozkoumali nemocné arterie a zbytky tkání ze srdečních operací. Většina z nich nanobakterie obsahovala. Zároveň vědci z kliniky Mayo dokázali, že nanobakterie se množí, ale otázkou zůstávalo, zda mají či nemají DNA. Ani tyto výsledky výzkumů skeptiky nepřesvědčily. V roce 2006 byly nanobakterie už natolik uznávaným pojmem, že organizátoři každoročního setkání experimentálních biologů považovali za vhodné na konferenci pozvat i Kajandera, jeho spolupracovníka a tým z Mayo kliniky.

 

 

NEDŮVĚRA


Většina vědců není zdaleka přesvědčena o tom, že nanobakterie vůbec existují, a pokud ano, že to jsou živé organizmy. Například doktor David Relman, mikrobiolog, který vede sekci infekčních nemocí na Stanfordově univerzitě, tvrdí, že jde zásadně o neživé organizmy, i když připouští, že mohou mít podíl na vzniku ledvinových kamenů či jiných chorob. Rozhodující by byl důkaz, že mají DNA nebo RNA. Ani s nejnovějšími technologiemi moderní vědy to není snadné zjistit.

 

 

NOVÝ NÁZEV


V současné době se upouští od názvu nanobakterie, protože se předpokládá, že nemají DNA. Začíná se užívat pojmenování kalcifikující nanočástice (CNP – calcifying nanoparticles). Podle Kajandera jde o novou dosud neznámou formu života, která nemůže být definována existujícími pojmy.

V čem se vědci shodnou, je nutnost zjistit, jak dalece se tyto nanočástice, ať už se jmenují jakkoli, podílejí na vzniku chorob. Vědci z Číny, Indie, Turecka, Německa a USA se těmito výzkumy intenzivně zabývají. V posledních letech našli nanočástice CNP v močových kamenech, ledvinových kamenech, tkáních zasažených artrózou i v některých nádorech. Částečně je potvrzen také fakt, že patologická kalcifikace (vznik kamenů a artróz) se dá úspěšně léčit antibiotiky zejména na bázi tetracyklinu, protože ten likviduje nanočástice CNP.
Hlavní otázka zůstává nezodpovězena. Je tajemný kmen nanočástic živý, nebo ne? Z odpovědi vyplyne, jak bojovat proti chorobám, které mají tyto nanočástice na svědomí. Pokud ovšem vůbec existují a pokud nějaké choroby působí. Ani to není jisté. (ter)

 

 

http://www.stoplus.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.