Kdo je Online

Právě přítomno: 75 hostů a žádný člen

2207516
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
1346
981
3049
987532
13462
34699
2207516

Your IP: 54.82.56.95
2017-12-12 23:53

 

 

Proč už nás Slunce neudrží?

 

 

Slunce je naše nejbližší hvězda. A dalo by se říci, že ji velmi dobře známe. Lidé ji zkoumají už stovky let, takže by nás neměla ničím novým příliš překvapit. Skutečně je to pravda? Nová zjištění astronomů, zveřejněná na sklonku roku 2009 totiž ukazují, že Slunce ještě zdaleka nevydalo všechna svoje tajemství. Vědci nad výsledky posledních výzkumů jen kroutí hlavou a snaží se najít uspokojivou odpověď na otázku: Proč se Země od Slunce pomalu vzdaluje?O neměnnosti vzdálenosti Slunce – Země až doposud nikdo nepochyboval. Tato dráha je dlouhá téměř 150 milionů kilometrů a světlo ji zdolá přibližně za 8 minut. A protože jsou si astronomové stálostí tohoto údaje zcela jistí, dělají z něj dokonce jednu ze svých základních jednotek (1 astronomická jednotka = 149 597 870 691 metrů), jež slouží pro měření vzdáleností ve vesmíru. Teď ale možná bude všechno jinak a nepůjde jen o úpravu různých astronomických výpočtů! Nově zveřejněné výzkumy totiž ukazují, že se odstup Země od Slunce pomalu mění. Kde hledat příčinu tohoto jevu? A může nějak ohrozit lidstvo?

 

Nic není, jak bývalo!

Vzdáleností Země od Slunce se zabýval už řecký matematik Aristarchos ze Samosu (310–230 př. n. l.), který už ve své době tvrdil, že Slunce stojí v centru sluneční soustavy (italského astronoma Giordana Bruna kvůli podobnému tvrzení v roce 1600 církev upálila – pozn. red.). Řecký učenec jako první vypočítal, že Slunce je od Země 20krát dál, než je Měsíc. Výpočet byl ale chybný, protože do rovnice dosadil špatný průměr těchto těles. Jeho pozdější následovníci však uvedou vše na pravou míru. V 17. století se astronomové přiblíží hodnotě skutečné vzdálenosti a posledních pár století se na tomto údaji nic nemění. Tedy až dodnes! Podle nově zveřejněných informací není tato vzdálenost neměnná, jak si vědci doposud mysleli, ale neustále se zvětšuje. Nikdo přitom nemá tušení, proč k tomu dochází!

 

Co se to děje?

Poprvé si tohoto fenoménu všímají dva současní ruští vědci Georgij A. Krasinsky a Viktor A. Brumberg, kteří se specializují na zkoumání pravidel pohybu vesmírných těles. Výsledky jejich výpočtů jim vyrazí dech, stejně jako dalším vědeckým kapacitám. Země se prý od Slunce každý rok odtáhne o 15 centimetrů! Opakované výpočty tuto skutečnost potvrzují. Nejedná se přitom o statistickou chybu, která by s dnešní dokonalou technikou mohla být nanejvýš několik milimetrů! Že není 15 centimetrů za rok moc? Krátkodobě to skutečně není problém, ale z dlouhodobého hlediska už je to horší. Pokud by k oddalování docházelo neustále a stejnou rychlostí, tak tento posun za pouhé jedno tisíciletí představuje 150 metrů. Pokud by skutečně šlo o dlouhodobý proces, tak třeba od okamžiku vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let by posun činil téměř 10 000 kilometrů!

 

V čem je problém?

Existuje několik teorií, snažících se vysvětlit tento podivný úkaz, který téměř hraničí s platností některých vesmírných zákonů. Podle jedné z citovaných vědeckých analýz by na vině mohla být snižující se hmotnost Slunce. Díky neustále probíhajícím termonukleárním reakcím, během kterých se vodík mění na helium, přichází každou vteřinu o 5 milionů tun své hmotnosti, jež se promění na obrovské množství energie. Další část materiálu je odhazována do vesmíru během obrovských slunečních erupcí nebo odchází ve formě slunečního větru. Tím by mohla klesat gravitační přitažlivost naší hvězdy. To by ale mohlo znamenat, že se vzdalování Země od Slunce bude stále zrychlovat! Odhaduje se přitom, že Slunce nakonec ztratí zhruba 20 % své hmotnosti. Existují ale ještě další vysvětlení. Podle jednoho z nich jde o důsledek rozpínání vesmíru. Další teorie z toho obviňuje temnou hmotu – neviditelnou energii v kosmu, která by mohla působit na vesmírná tělesa. Proč ani jedna z uvedených možností zcela nevysvětluje důvody změny zemské dráhy?

 

Zpomaluje se Slunce?

Hledáním odpovědi na to, proč se Země vzdaluje od Slunce, se nyní zabývá také japonský vědec Takaho Miura se svým týmem. V nedávno zveřejněném článku v odborném tisku tvrdí, že tento jev mohou způsobovat tzv. slapové síly. Země je přitahována Sluncem nestejnoměrně, protože její vnitřní okraj je ke Slunci o zemský průměr blíže než ten vzdálenější (podobné síly mezi Zemí a Měsícem způsobují příliv a odliv – pozn. red.). Právě tyto síly mají mít zásadní vliv na změnu dráhy planety. Miura ale také zaznamenal, že Země má vliv na samotné Slunce, byť je to jako boj trpaslíka s obrem. Průměr Slunce je totiž 109krát větší, než má naše planeta, a k zaplnění objemu Slunce by bylo zapotřebí 1,3 milionu Zemí! Tým japonských vědců spočítal, že díky Zemi se rotace Slunce zpomalí o 3 milisekundy za každých 100 let. Jde o téměř zanedbatelné hodnoty, ale vzhledem ke vzdálenostem a délce trvání vesmíru, se opět jedná o velmi překvapivá zjištění!

 

Poněkud odtažitý Měsíc

To ale stále není všechno! Podobný jev je záhy objeven i v případě Měsíce, který se také pomalu vzdaluje od Země! Ročně to jsou „pouhé“ 4 centimetry. V tomto případě je ale na celé věci zásadní to, že Měsíc je mnohem blíž Zemi (pouhých 384 400 kilometrů – pozn. red.). Takže od doby vyhynutí dinosaurů se jeho vzdálenost od Země zvětšila už o 2600 kilometrů. V dohledné době nám zřejmě nic nehrozí, ale co v daleké budoucnosti? Vždyť podle odhadů astronomů má Země ještě pár miliard let existence před sebou! Bude v té době naše planeta obíhat kolem Slunce už bez Měsíce?

 

Šance pro život?

Říká se, že vše zlé je k něčemu dobré. Možná, že je tomu tak i v případě vzdalování se Země od Slunce. Časem se totiž Slunce má začít na základě neúprosných pravidel hvězdného života měnit a přibližně za sedm miliard let se z něho stane červený obr, což je označení pro skupinu hvězd obrovských velikostí. Okraj Slunce tak bude sahat asi k až dnešní dráze Země. Takže pokud by Země zůstala na svém místě, skončila by pod jeho povrchem. „Je zde jakási teoretická možnost, že Země tomuto osudu nakonec unikne, protože v té době, kdy se Slunce stane červeným obrem, bude dráha Země někde tam, kde je dneska Mars – a tedy nad povrchem Slunce,“ naznačuje český astrofyzik Petr Kulhánek možnost záchrany naší planety. Problém ale spočívá v tom, že nikdo neví, jak se bude chovat atmosféra Slunce. Počítačové simulace naznačují, že Zemi stejně strhne do svého nitra. Na jejím povrchu prý ale už dávno nebude existovat život. Rozpínání Slunce totiž zvýší na zemském povrchu teplotu a většina vody se odpaří. I když kdo ví ? Existuje šance, že Země tuto katastrofu přečká? Vesmír nám dává opět najevo, že o něm stále mnoho nevíme. Dalším tajemstvím naší sluneční soustavy se budeme věnovat i v příštím čísle!

Jan Zeman  ENIGMA

 

Převzato:http://www.knihy-a.cz/

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.