Kdo je Online

Právě přítomno: 14 hostů a žádný člen

2142401
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
207
888
6106
921474
19475
29660
2142401

Your IP: 54.81.131.189
2017-10-20 08:46

 

 

Znamená metan na Marsu skutečně

život?

  

 



Martin Janda (20. 04. 2009)

 

 

Když bylo začátkem letošního roku v atmosféře Marsu zjištěno nemalé množství metanu, některá zahraniční média okamžitě přišla s tvrzením, že tímto objevem je definitivně potvrzen život na rudé planetě. Vždyť přece metan produkují živé organismy. Realita je však pravděpodobně mnohem prozaičtější. Metan se v atmosféře skutečně objevuje, ale jeho původ zřejmě s případným životem na Marsu nesouvisí.

Je pravdou, že živé organismy metan produkovat dovedou. V poslední době se často hovoří třeba o tom, že skot na pastvinách „vyrábí“ metan v takových množstvích, že to má vliv na celoplanetární klima. Jen během jediného dne jedna kráva „obohatí“ atmosféru o 265 litrů metanu, jak ukázala studie vědců z argentinského Národního institutu zemědělských technologií. Mimochodem, jedna německá univerzita již oznámila, že vyvíjí tablety, které by měly říhání a pšoukání dobytka zabraňovat.

 

 

Metan? Nic vzácného

 

Vraťme se však zpět na Mars. Ten už navštívilo několik sond ze Země a žádná si zatím výskytu dobytka na našem nejbližším planetárním sousedovi nevšimla. Samozřejmě, metan zvládnou produkovat i mikroorganismy, ale zda se tomu tak děje i na Marsu, zůstává i nadále v rovině odvážných spekulací. Do takové se pustil například britský profesor Colin Pillinger, který pro bulvární deník the Sun uvedl: „Nejběžnějším zdrojem metanu jsou organismy. Pokud je v atmosféře metan, lze usuzovat, že na planetě je i život.“

Metan ovšem není ve vesmíru žádnou vzácností. Nachází se třeba v gigantických mračnech v mezihvězdném prostoru. Lze se s ním setkat i v naší sluneční soustavě. Tvoří desetinu procenta atmosféry Jupiteru, dvě desetiny procenta atmosféry Saturnu, celá dvě procenta atmosféry Uranu a zhruba procento atmosféry Neptunu. Prapodivný výskyt metanu byl ovšem zaznamenán i na Venuši či na Saturnově měsíci Titanu. To ovšem a priori neznamená, že by na těchto vesmírných tělesech existoval život – naopak se většinou jedná o prostředí, která jsou k životu, jak ho známe ze Země, vysloveně nepřátelská. Těžko říci, zda by se nějaké bakterii chtělo žít například na Venuši, kde prší kyselina sírová.

 

 

Záhada s pěti atomy

 

Kde se tedy vzalo ono přesvědčení, že na Marsu byly objeveny důkazy o existenci života? Planetolog Michael Mumma, vedoucí astrobiologického střediska Goddard Space Flight Center při NASA, konstatoval: „Na Zemi živé organismy produkují více než devadesát procent metanu přítomného v atmosféře a zbývajících deset procent je geochemického původu. Na Marsu by metan mohl znamenat jednu z těchto aktivit.“ Někdo si evidentně přečetl jen první půlku věty a novinářská kachna, kterou ochotně přejímala zejména bulvární média, se začala šířit: Na Marsu byl prý objeven život.

Vědci sami přiznávají, že původ metanu na Marsu není snadno vysvětlitelný. „Věk metanu, který jsme zjistili, nelze určit, mohl se tam objevit hodně dávno, nebo i zcela nedávno. Všechny možné hypotézy o vzniku metanu jsme prozkoumali, ale k žádné vědecky podložené dohodě jsme nedospěli,“ dodal Mumma. Je tedy klidně možné, že Mars držel svůj metan pod pokličkou tisíce let, a teprve nyní si plyn teprve našel cestičku, kterou ze spodních vrstev planety uniká do atmosféry. Vznik metanu – plynu, jenž se skládá ze čtyř atomů vodíku a jednoho atomu uhlíku – na Marsu má nejspíše na svědomí voda, oxid uhličitý a vnitřní teplo planety. Veškeré hypotézy přitom vycházejí z toho, jak metan vzniká na Zemi, kde tento plyn vzniká při tavení magmatu nebo při činnosti organismů. Ovšem ani sopečná činnost, ani primitivní život zatím na Marsu objeveny nebyly. Jednou z dalších možností je přeměna minerálu olivín na serpentin za přítomnosti tekuté vody kdesi pod povrchem. I tak by se mohlo uvolňovat dostatečné množství metanu do atmosféry. Ovšem, kdoví, možná že ve specifických marťanských podmínkách vzniká metan jiným způsobem.

 

 

 

Mrak o 19 000 tunách

 

Mrak metanu, který se vznáší v místní atmosféře, vážil 19 000 tun. Jeho výskyt je zřejmě sezonní, uvolňuje se především v teplejších časech. „Uprostřed léta na severní polokouli je metan uvolňován srovnatelnou rychlostí, která odpovídá množství uhlovodíků, jež vyvěrají například v pozemské oblasti Coal Oil Point v kalifornské Santa Barbaře,“ podotkl Michael Mumma.
Metan se do atmosféry může dostat třeba při oxidaci kovů. „Planeta je rozhodně živá, přinejmenším z geologického hlediska. Je to jako kdyby nás Mars vyzval: Pátrejte, co tento metan znamená,“ prohlásil Mumma.

 

 

 

Poskytne odpověď vesmírná laboratoř?

 

Metan byl objeven pomocí spektrometru na Keckově dalekohledu, umístěného na Havaji. Tento spektrometr (PFS – Planetary Fourirer Spectrometer) umí najít každou molekulu, každá taková částice totiž svým vlastním specifickým způsobem absorbuje sluneční svit. Už předtím existenci metanu v atmosféře Marsu prokázala v březnu 2004 evropská sonda Mars Express.  Metan přitom v atmosféře dlouho nevydrží, nanejvýš 300 let, protože časem zoxiduje na vodu a oxid uhličitý. Bude tedy zajímavé zjišťovat, zda se metan bude v atmosféře doplňovat. Poté se už snadněji zjistí jeho prapůvod.

Příští rok se měla na jedno z míst, kde pravděpodobně metan uniká, vydat pojízdná laboratoř Mars Science Laboratory z dílen NASA. Ono místo, nazvané Nili Fossae, je však příliš kopcovité, což s sebou nese při přistání značná rizika. Jaké jiné místo k přistání bude vybráno, je ve hvězdách, ideální by bylo nějaké podobné, kde je rovněž zvýšená koncentrace metanu. Každopádně na odpověď, kde se na Marsu bere metan, si budeme muset ještě chvíli počkat.

 

 

 

 

 

 

Je na Marsu vhodná půda pro život?

 

 

Americká sonda Phoenix, která od 25. května 2008 prozkoumává Mars, v prvních fázích svého průzkumu zjistila, že půda na rudé planetě obsahuje živiny, které by dokázaly podpořit život.  Místní půda je tu alkalická, což velmi vyhovuje některým rostlinám, například chřestu. Američtí odborníci byli zprvu nadšeni i z toho, že marsovská půda neobsahuje žádné vysloveně jedovaté látky. Jejich nadšení ochablo, když po důkladnějším zkoumání byl v půdě rudé planety pravděpodobně objeven perchlorát. Ten se mimo jiné používá i v raketových palivech a živým organismům příliš dobře nedělá. Ovšem pozor. Jihoamerická poušť Atacama je na perchlorát docela bohatá. A přesto i zde vesele bují život.

 

 

 

 

Tajemství Marsových měsíců aneb neodvratný náraz

 

 

Zatímco Země má jediný svůj Měsíc, Mars, ač menší, se může pochlubit hned dvěma přirozenými družicemi. Jejich jména nezní příliš optimisticky: Phobos („strach“) a Deimos („hrůza“). Obě dvě tělesa mají vázanou rotaci, na Mars se tedy dívají jen jednou svou polovinou. Svým vzezřením i chemickým složení připomínají planetky, které se rozprostírají mezi Marsem a Jupiterem. Je tedy pravděpodobné, že se jedná o asteroidy, které Mars zachytil do svých gravitačních sítí. Ovšem odpověď na tuto otázku budeme znát až ve chvíli, kdy nějaká sonda na jednom z měsíců přistane a odebere potřebné vzorky.
Oba měsíce objevil v roce 1877 americký astronom Asaph Hall, pojmenoval je podle synů boha Marta a určil i jejich oběžné dráhy. O existenci Marsových měsíců se přitom už nějakou dobu spekulovalo, například Johannes Kepler, který vycházel z myšlenky harmonie vesmíru, byl přesvědčen, že zatímco Země má jeden měsíc a Jupiter čtyři (více jich v Keplerově době známo nebylo), Mars musí mít dva. Ostatně Jonathan Swift ve svých Gulliverových cestách, které poprvé vyšly v roce 1726, rovněž zmiňuje dva Marsovské měsíce, podobně tak i francouzský filozof Voltaire ve svém díle Micromégas.
Phobos obíhá planetu rychleji, než se ona sama otáčí, což způsobuje zpomalování jeho oběhu a snižování vzdálenosti mezi ním a planetou. Za 50 milionů let tak dojde ke kolizi, kdy Phobos do Marsu narazí.

 

 

 

 

Složení atmosféry Marsu a Země

 

 

 

Rudá planeta

 

Oxid uhličitý  95,32 %
Dusík   2,7 %
Argon   1,6 %
Kyslík   0,13 %
Oxid uhelnatý 0,07 %
Vodní páry  0,03 %
Oxid dusnatý  0,01 %
Neon   0,000 25 %
Krypton  0,000 03 %
Xenon   0,000 008 %
Ozón   0,000 003 %
Metan   0,000 001 05 %

 

Modrá planeta

 

Dusík   78,084 %
Kyslík   20,946 %
Argon   0,934 %
CO2   0,035 %
Neon   0,00182 %
Helium  0,000524 %
Metan   0,00017 %
Krypton  0,00014 %
Vodík   0,000055 %

 

 

 

Převzato:http://21stoleti.cz/

 

 

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.