Kdo je Online

Právě přítomno: 90 hostů a žádný člen

3478592
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
1022
4502
16698
2223473
51343
88344
3478592

Your IP: 3.91.106.44
2019-11-14 09:59

 

 

Uvězněná planeta

 

 


Vydáno dne 10. 01. 2008

 

 

 

 

Mnozí badatelé kladou jednu z pradávných vysoce rozvinutých civilizací, jež nás na této planetě předcházela, do období konce druhohorní jury.

 

Není to márná hypotéza, vzhledem k množství příznaků, jež se dochovaly dodnes.

 

Měla by být reptilianského typu.

 

Jakkoliv jsem této fabulaci na hony vzdálen, nemohu ji vzhledem k jistým příznakům podivnosti ignorovat, jen proto, že nejsem zastáncem této romantické konstrukce.

 

Je-li vůbec možné o druhohorní civilizaci reálně uvažovat, jsem připraven tak učinit.

 

Nicméně nesouhlasím s konstrukcí, že jedná o reptilianskou entitu. .. .

 



Druhohorní Reality Show>

 

© Zdeněk Patrick 1998/2007

 

© Dýmající zrcadlo II. 1998/2007

 

 

 

 

Uvážíme-li "klasickou" teorii o vývoji současné civilizace, pak se lze domnívat, že inzerované miliony, respektive miliardy let pozemského vývoje jsou dostatečným časovým intervalem k vytvoření takových společenství dávno před tím, než povoluje idealistická věda.

 

Vzhledem k mnohanásobně většímu časovému intervalu možného vývoje, by se jednalo o vyspělou civilizaci, jež využívala čistou zemní, kosmickou i sluneční energii a technologií, které jim umožnily pohybovat se nejen kosmem, ale pravděpodobně i časem. S vědou, vyspělými výrobními technologiemi, astronomii, i lékařstvím udivující úrovně.

 

A pokud dnešní Měsíc je totožný s druhohorním Měsícem pak se vší pravděpodobnosti nalezneme stopy této civilizace (pevnosti, budovy, konstrukce, či dokonce stopy bojů) na jeho povrchu!

 

Bojů s mimozemskou entitou, jež se vynořila z hlubokého kosmu?

 

Bojů, ve kterých pozemská civilizace, před 65 miliony let téměř beznadějně podlehla?

 

Civilizace z jejichž zbytkového fondu následně čerpaly nástupnické civilizační společenství, zejména pak Atlantské uskupení a následně předstarověký Egypt?

 

Nebo byla druhohorní civilizace inspirována dračí entitou legendárních pozdějších stavitelů Babylonské věže, pohybujících se časem, jež nakonec ovládla nejen celou Mezopotamii, respektive Chaldejsko, ale celý tehdejší svět.

 

Právě té dračí entity, o níž se relativně nedávno hovořilo v souvislosti s odůvodněním nesmyslného masakru religiozního šiitského uskupení mesiánů „Strážců brány“ , speciálními americkými jednotkami (Irák 2007).

 

 

 

 

245 – 161, 5 milionů let - rozhraní permu a triasu (permo trias). Nejdříve si připomeňme některá technická data týkající se období na rozhraní dvou horotvorných epoch - permu a triasu (apalačsko-kaledonsko-hercynské ).

 

Dosud vědecky nepojmenovaná katastrofa vybuzuje nebývalou sopečnou a horotvornou činnost a v přímém důsledku i klimatické změny. S mizející florou se zvyšuje i nedostatek vody a tak se mnohé oblasti mění v pouště. Počet živočichů klesá o 25 %. Zároveň se Snižuje se i stav hmyzu.

 

Právě do tohoto období klade oficiální věda nástup obřích živočichů a obrovitého hmyzu. Hörbirgerova fabulace uvažuje tyto změny jako důsledek zachycení druhohorního Měsíce. I v tomto případě bY Měsíc zářil na obloze téměř jako Slunce. Na planetu by dopadalo více světelného záření. Je otázkou, jak by vše popisované prospívalo tvořící se floře. ¨

 

 

 

 

 

Druhohory dělíme na Trias Věk Dinosaurů 40 mil. let

 

 

 

Juru Obří sauropodi

 

 

 

Křídu Tyranosaurus rex.

 

 

Celých 100 milionů let patří planeta obřím saurům. Porovnáme-li ji s časovou linii Homo sapiens sapiens (necelé tři miliony let), více než dostatečně dlouhé období, jež by, čistě teoreticky, mohlo vést (alespoň dle vývojové teorie) k vyspělému druhu saura.

 

Není však ten nejmenší důkaz, že se tak skutečně stalo.

 

Jakkoliv lze celou řadu podivností v historii naší planety i legendách nástupnických etnik skutečně objevit.

 

Nejsou-li pouhou fabulací nadšených badatelů inspirovaných příslušnými odděleními pro desinformační explozi:

 

 

 

 

Epocha Times 31. květen 2005 .

 

Na Medvědím kameni, jenž byl nalezen v Guizhu (Čína - červen roku 2002) tento kacířský nápis Zhong Guo Gong Chan Dang Wang – „Komunistická strana Číny končí“. Celý problém nespočívá pouze v obsahu textu, ale ze stáří nápisu, jenž má být 200 až 270 milionů let starý.. Čínská media o nápisu veřejnost okamžitě informovala, nicméně skryla slovo „končí“, jakkoliv přiřazená fotografii potvrzuje, že bylo dostatečně veliké.

 

Nicméně lze považovat tuto zprávu za velmi problematickou.

 

Bájní cestovatelé časem, či jejich budoucí otroci z čínských provincií, zaslaní z naší přítomnosti a bezprostřední budoucnosti do minulosti planety na otrocké práce, nám zasílají dvě zásadní informace? Znají budoucnost a ozývají se z dávné minulosti? Jistě neotřelý vtip, jenž však plně koresponduje nejen s teorií relativity, ale i fabulací o dravčí entitě prastarých, jež zdávna okupuje naší planetu.

 

 

 

 

250 mil. Let Turkmenie .- Jiný nález z téhož období jsou stopy tříprstých dinosaurů v jihovýchodní Turkmenii, jež byly objeveny společně s lidskými stopami. Kupodivu ve vrstvách pocházejících z dob před 250 mil. lety.

 

Jiná podivnost pochází z hory Vernon (Mount Vernon) ve Spojených státech. Opět se jedná o nález několika otisků lidských nohou, opatřených pěti prsty. Ve vrstvách starých 250 milionů let. Rozměry stop 24 x 10 mohou nepřímo hovořit o malém tvoru, dítěti, nebo ženě.

 

 

 

 

250 -215 milionů let – Nevada (USA). - zkamenělá podrážka prehistorického střevíce.

 

Objevitel John Reid, důlní inženýr a geolog, soukromý badatel pátrající po fosilích.

 

Ve vrstvách pocházejících z dob triasu (doba před 250 až 215 milionů let) nalezl zkamenělý otisk podrážky obuvi na jejímž okraji bylo patrné prošití obuvi spojující vršek obuvi s podrážkou. Po několika násobném zvětšení (20x) bylo možno pozorovat i ohyby nití procházející pravidelnou performací po obvodu střevíce. Ručně šité boty.

 

Bohužel jedna třetina otisku (přední část) chybí.

 

Pokud zavrhneme civilizaci z dob triasu, pak jaké okolnosti mohou vysvětlit procházky prokazatelně obutých lidských nohou v období před miliony let? Mimozemské civilizace procházející časem a únosy našich současníků do dávné minulosti. Na otrocké práce?

 

Pro podobné úvahy se nabízí i legenda o třetí výprava Oga, kterou na naší planetu uskutečnil, dle dogonské kosmologie bájný tvor Ogo. Tvor podobající se dračí entitě.

 

Tentokrát prý výprava nedopadla právě nejlépe a on sám je nucen na planetě setrvat déle, než měl původně v úmyslu. Stalo se to prý tehdy, když končila výstavba univerza a Amma právě nechal vzniknout i naše Slunce1 - potažmo naší sluneční soustavu. Připomeňme si pseudokřesťanskou kosmologii, jež do tohoto období klade stvoření první duchovní bytosti - Lucifera. Stalo se tak prý v druhém dnu stvoření - snad v druhohorách. Také on byl za své nestoudné ambice stát se šéfem kosmu - svržen Zem.

 

 

 

 

Trias (165 - 125 milionů let). nejstarší druhohorní útvar trvající 40 milionů let

 

Vytváření mělkých moří přínášelo teplé klima. Obojživelní krytolebci (Trernatosaurus) a plazi

 

Pangea prostírající od tropů k jižnímu pólu pokryta ledovcem. Tající led zvyšoval hladinu oceánu.

 

Postupně se Pangea se rozpadá a vytvoří se dvě pevniny.

 

 

 

 

Peru „mluvící“ kameny z Icy. Dr. Jevier (Jeronýmo) Cabrera z Icy, majitel 12000 andezitových kamenů s podivnými kresbami, je přesvědčen, že neznámá pozemská civilizace prováděla běžně používal narkozu při operacích. Náročné operace i transplantace životně důležitých orgánů jakým srdce nebo ledviny nepochybně jsou. Při těchto náročných projektech byli pacienti napojení na mimotělní krevní oběh. Můžeme-li věřit dávným kresbám, umělé chrupy signalizují, že trpěli stejnými, či podobnými neduhy. Zobrazené hvězdářské dalekohledy signalizují, mimo astronomických vědomostí i osvojení si příslušných technologii nutnou pro výrobu kvalitních přístrojů a nástrojů. Jiné obrázky dokumentují jejich vědomostí o naší planetě, blízkém okolí i Slumeční soustavě. Vývojová stádia stegosaura, porod císařským řezem, transfuzi krve, pozorování vesmíru mohutnými dalekohledy, podivné mapy, Třicet sedm druhů i nám známých saurů a dinosaurů z dob před 65 miliony let, na jejichž hřbetě se vozí zřejmě druhohorní jezdci atd...

 

Kameny byly postupně nalezeny na západním pobřeží Peru, nedaleko planiny Nazca. Vše zavinila rozvodněná Rio de Ica, jež v roce 1961 obnažila podpovrchové vrstvy a zároveň vyplavila různě veliké zaoblené kameny zuhelnatělého andezitu s šokujícími rytinami. Přičemž zoxidovaná povrchová vrstva na povrchu tzv. gravírování je stará přinejmenším celých 12000 let. Měli jmse možnost spatřit práci neznámých optimistů, kteří v kritickém období, kdy byl ohrožen samotný lidský druh na naší planetě, se snažili předat vzkaz možným potomkům, jenž neměl upadnout v zapomnění. Tedy vyrytý do kamene: „Vaši předci žili ve vyspělé civilizaci!“

 

Ačkoli by se na první í pohled zdálo, že je život na této planete dostatečně zabezpečen poměrně slušným systémem, s mnoha důmyslnými variacemi, nejsou spokojeni všichni. Odborníci na šíleno, společně s genetickými inženýry, jsou zdávna přesvědčeni o nevyhnutelnosti napravit přírodě „hlavu“

 

Celá problematika byla vědecky řádně prošetřena. Následně musí být vyvozeny patřičně razantní závěry.

 

Jasně, že naším jedinečným právem jsou pochyby. Jakkoliv jiné, nadmíru životně důležité „ostražité pochyby“ kupodivu zcela absentují!

 

Jak již bylo řečeno způsob množení na této planetě je (respektive donedávna byl) zabezpečen nejen mnoha variantami, ale i rozmanitými technikami, tak jak je příroda, postupem času přisoudila jednotlivým druhům.

 

Od hermafroditních plžů, až po dokonalejší způsob, jenž umožnuje, do jisté míry, elimanaci nežádoucích genu – při vzájemné a spíše dobrovolné spolupráci dvou jedinců různého pohlaví.

 

Za předpokladu, že je, minimálně jednomu z nich, povoleno sexuální harašení!

 

Systém, ve kterém se většinou samci, hnáni interními chemickými pochody, zúčastňují pravidelných konkurzních řízení, kde movitý strýček většinou nemá hrát dominantní roli.

 

Přejdeme nyní mlčením nejen techniky početí, ale i zcela konkrétní snahy neznámých individuí vytlačit člověka mimo genezi a vlastní přirozenost.

 

Věnujme svoji pozornost způsobu zrození nového jedince.

 

Metamorfóza - proměna v životaschopného jedince může probíhat zcela jednak uvnitř nositele života, či naopak vně. V prvním případě se rodí nový živý tvor, jenž je většinou téměř věrnou kopii původního, v rámci své genové výbavy. Druhá alternativa má naopak další variace, jež označujeme zhruba jako dokonalou a nedokonalou metamorfózu.

 

Při dokonalé se z vajíček líhnou larvy, či housenky, nikterak nepřipomínající dospělé jedince a vlastní přeměna se uskuteční až v období zakuklení.

 

Při nedokonalé proměně se, z vajíček vylíhnuté larvy (nynfy), sice podobají svým bezprostředním předkům, nicméně jejich úplné podoby dosáhnou až po několikerém „svlékání“.

 

Jiným způsob zrození je přímé „vyklubání se“ živého a relativně hotového jedince z vejce. Ale i zde je mnoho variant, jež nás ponechají, pro tuto chvíli, v naprostém klidu.

 

Vědecký svět nás po celá desetiletí přesvědčoval o tom, že se dávní jurští saurové rodili z vejce, přesně tak, jak to dodnes činí například želvy, či krokodýlové. Nalezená obří vejce nehovořila, ani nemohla, i o jiné alternativě téhož. Metamorfóza, jež je tak charakteristická pro obojživelníky, nepřicházela však dle učenců v potaz..

 

A přesto se objevily jisté indicie, stejně tak překvapivé, jak jen může obsahovat právě sbírka kamenů pana Cabrery.

 

Jeden z desetisíce kamenné databaze totiž ukazuje celý cyklus zrození stegosaura - od páření, snesení vejce, vylíhnutí larválních plazů, až postupnou přeměnu v dospělého jedince. Vývojový cyklus připomínající spíše vývoj pulce v žábu byl „naštěstí“ vědeckým světem razantně odmítnut, včetně ostatních nabídek Cabrerových kamenných archiválií, jako podvod. Prozíravým důvodem onoho odmítnutí je neexistence byť jediného očitého svědka komentujícího anglicky dávné událostí z před více než 65 miliony let. Zkrátka, některé nálezy jsou velmi vítány, jiné autoritativně, mnohdy až hystericky naopak.

 

 

 

 

 

 

První lidé měli lidský vzhled a nezrodila je žena. Byli učiněni bohy. Mluvili a rozprávěli, viděli a slyšeli, chodili a do rukou brali. Byli to lidé dobří a krásní a jejich postava byla postavou muže.

 

Měli schopnost myšlení a chápali vše. Sotva upřeli svůj zrak spatřili. Vnímali a nakonec chápali celý svět.

 

Když se rozhlédli, ihned spatřili všechno kolem, viděli klenbu nebeskou a celý kulatý povrch Země.

 

Viděli všechny věci vzdálené i skryté, aniž by se k nim museli přiblížit. Postačilo jim zůstat na místě a spatřili celý vesmír.

 

Velká byla jejich moudrost.

 

Nakonec znali vše ve všech světových stranách nebes i povrchu Země.

 

Popol Vuh

 

posvátná kniha Quichů

 

 

 

 

 

 

Jura 200 – 146 milionů let

 

Rozpad Pangey na dva kontinenty jižní Gondwanu a severní Laurasii (před 195 miliony let - jiní 170 milionů let. Přičemž později se severní Laurasise rozpadla na severní Ameriku a Gronsko, a Jižní Godwana se v polovině druhohor rozdělila na známé světadíly i budoucí Indický subkontinent.).

 

 

 

 

Prapevnina Pangea se pozvolna rozpadá ná několik částí. Na západní část, jež se postupně stane severoamerickým kontinentem, jižní Gondwanu, od které se pozvolná odtrhne i jihoameric-ký kontinent, ale i budoucí Indie a Austrálie. Na severu se tvoří Laurasie.

 

Ichtyosauři, létající ještěři o délce 25 metrů s rozpětím křídel 15 metrů a váze 20 tun, rozměr čelistí přes jeden metr - (Texas), , stegosauři a největší z nich brontosauři vážící až 200 tun měřící 20 metrů.

 

Obrovští sauři se prohánějí i po kvetoucích pláních budoucí pouště Gobi.

 

 

 

 

170 milionů let - období Jury (Střední druhohory).

 

Obří ještěři Saurofus, Apatosaurus a Diplodokus se rozšířili díky bujné vegetaci skýtající dostatek potravy pro tyto veleještěry. Objevuje se i nový typ saurua dosahujícího až 25 metrové délky.

 

 

 

 

150 milionů let

 

Měsíc se blíží k Zemi. Gravitace 2 až 5 x nižší než dnes.

 

Hypotetický počátek datování Mayu podle číselné hodnoty směřující do historie.

 

 

 

 

Peru - planina Marcahuasí

 

Jak dalece souvisí „mluvící kameny“ z Iky s planinou Marcahuasí, kterou pro nás naopak objevil dr. Daniel Ruzo (v letech 1952 - 54) poblíž peruánského města Limy v provincii Huaro-chiri?

 

Objev, jenž vzápětí „zapadl v zapomenutí“, neboť planina Marcahuasí, rozprostírající se na několika čtverečních kilometrech, se svými podivuhodnosti jaksi nevtěsná do přísně vědecky uspořádané „škatulky“.

 

Pravěká skalní galerie svědčí o nebývalé invenci vědecky neexistujícího sochaře. A přesto jsou okolní skalní masivy vytesány do podob ohromného stegosaura, toxodonta, ale i slona, gori-ly, lva. či velblouda. Tedy živočichů, kteří buď žili v období před stovkami milionů let, nebo se v zaznamenané paleontologické historii na americkém kontinentu nevyskytovali vůbec.

 

Dominantním umělým výtvorem planiny v Marcahuasí jsou čtyři skalnaté pahorky vytesané do podoby mužských hlav, s zcela odlišných ras.

 

Dr. Daniel Ruz hovoří o skalním reliéfu, jenž se v den slunovratu mění při postupu Slunce na obloze od opočlověka, neadrtálce, až k dnešnímu typu. Že by byl konečně nalezen mezičlánek mezi opicí a člověkem?

 

Sci-fi Daniela Ruze však pokračuje. Negativ snímku vytesaného starého muže se promění v usmívajícího se mladého muže.

 

Z téhož pramene se lze dovědět, že oblast Marcahuasaí znali i Inkové a samotný Tupac Yu-pankí tvrdil, že tuto galerii vytvořili bílí lidé, kteří přišli z hvězd.

 

 

 

 

145 milionů let – 65 milionů let - období křídy

 

Pevninské kry se postupně rozpadly do podoby blízké tomu, co známe dnes. Jak co do obrysů, tak polohy.

 

Nález zkamenělých dinosauřích a obřích lidských stop poblíž řeky, či potoku Paluxy River (Paluxy Creek formace Glen Rose - období křídy) - ve státě Texas.

 

Mezi stopami dinosaurů byly objeveny stopy dvojnohé ploskonohé bytosti velmi podobné člověku., kráčející rovně opírajíce se o celé chodidlo včetně paty Jejich délka však byla 50 cm. Náležely tedy cca 3metrové bytosti, jež se proháněla v těchto místech před 110 až 140 miliony let. Stopy se táhly celých 30 metrů na skalnatém podkladu, když překřížily několikrát stopy dino-saurů, jež se na někdejším bahnitém podkladu otiskly rovněž.

 

Přestože tvor, jenž zanechal otisky svých chodidel, byl tříprstý, byly stopy pokládány za lid-ské, neboť podobný druh dinosaura není doposud znám. V též vrstvě byl nalezen i zkamenělý lidský prst. Jak později ukázal roentgenový snímek fosilní kosti a klouby uvnitř.

 

 

 

 

Údolí řeky Mississipi v Arizoně a Nové Mexiko. Objev lidských stop v útvaru pocházejícím ze starší křídy. Velikost i hloubka otisku hovoří o tom, že majitelé nohou byly mohutných postav.

 

Nepatrně, o několik milionů let předběhneme události, abychom si ujasnili, jak skončila možná¨humanoidni cicilizace na naší planetě.

 

Popol Vuh tvrdí, že Bohům se znelíbíla úžasné schopnosti prvních lidí a tak se rozhodli je o tyto schopnosti připravit.

 

Jak se uradili, tak učinili a od jisté cvíle prvné lidé již neviděli a nechápali tak, jako před úradkem bohů.

 

 

 

 

Tak byli stvořeni Huracanem - Srdcem nebes naši předkové. V té době, kdy Slunce nevydávalo svůj svit a vše bylo v temnotách a kolem panovala dlouhá zima.

 

 

 

Popol Vuh

 

posvátná kniha Quichů

 

Kdy se tak stalo? Možná právě před 65 miliony let?

 

 

 

 

 

 

Třetí oko - Lobsang Rampa

 

„Po sestupu do jedné z krypt v Lhase jsem spatřil tři rakve z černého kamene, ozdobené rytinami a nápisy. Nebyly zavřené. Když jsem pohlédl dovnitř, zatajil se mi dech.“

 

„Pohleď, můj synu,“ řekl mi starší kněz. „Žili jako bohové v naší zemi (v Tibetu) v dobách, kdy zde nebylo hor. Chodili po naší půdě, když ještě moře omývalo naše břehy a když jiné hvězdy zářily na našich nebesích.

 

se dobře, neboť jenom zasvěcenci je viděli.“

 

(Jitro kouzelníků - J. Bergier, L. Pauwels)..

 

 

 

 

 

 

Indická pevninská kra se po nárazu podsouvá pod asijský kontinent a způsobuje vrásnění himálajského masivu. Tibet je navždy oddělen od vod oceánu. Himaláje postupně vystupují nad povrch (d a mění se ve vysokohorské pohoří (dnes 8000 metrů vysoké) oddělující právě ty oblasti, jež nyní známe jako poušť Gobi. Mění se nejen klima, ale i toky řek a vzápětí následuje postupně vysychání. Dlouhodobý proces přeměny úrodných ploch v nehostinnou pouštní krajinu může být, společně se změnou klimatu, jedním z důvodů vymizení veškeré flóry a fauny.

 

 

 

 

asi 80 milionů

 

V uhelných vrstvách starých několik milionů let (v Německu) byl nalezen v roce 1885 (dr. C. Gurltem) kovovou krychli nesoucí znaky opracování. Váha krychle 785 gramů, v dělící rovině - kolem celé krychle se táhl několik milimetrů hluboká rýha - snad zářez. Složení: ocel (slitina železa a uhlíku od 0,1 až 1,8%) s příměsí niklu a hliníku (neznámého množství). Nedostatek síry signalizuje jisté přírodní nedopatření - neboť se prý jednalo o meteoritický materiál. Ocelová kostka byl deponována v muzeu rakouského Solnohradu (vyněmčeno na Salzburk).

 

V roce 1910 se již tato zajímavost v inventáři muzea nenacházela. Zmizela beze stopy a s ní kupodivu i všechny záznamy z období 1886 -1810.

 

Připomeňme si pro úplnost, že se se vší pravděpodobností jedná o obří krystal, jež si můžeme v libovolném množství prohlédnout i v národním muzeu v Praze.

 

 

 

 

75 milionů let - pozdní křída

 

Tyranosaurus rex pouze na severoamerickém kontinentu.

 

Největší masožřavý veleještěr všech dob dorůstal délky až 15 metrů. Jeho lebka 1,5 metrů veliká skrývala mozek velikosti mozku malého dítěte. Pilovité lehce zahnuté zuby, 20 cm dlouhé, dodnes budí úctu.

 

Tyranosaurus rex a býložravý triceratops patřili k poslednímu druhu ještěrů, kteří náhle zmizeli, pravě tehdy, když se nalézali ve svém vrcholném období.

 

 

 

 

cca 65 milionů let - pozdní křída? - Francie

 

Ve vrstvách jež odpovídají pozdní křídě byly nalezeny (1968 nálezci Y. Druet a H. Salfati u Saint-Jean de Livet - Francie) několika kovových tlustostěnných trubek oválného průřezu. Trubky byly sice stéjného tvaru, nicméně se lišili od sebe svojí délkou i průřezem.

 

 

 

 

65,5 milonů let vyhynutí dinosaurů

 

Měsíc dopadá na Zem - pozor nepodložená Höerbirgerova teorie

 

Pozůstatek pádu obřího kosmického objektu (cca 10 km v průměru) je pravděpodobně Chicxulubský kráter (180 km v průměru) v oblasti Yucatanu v Mexickém zálivu jehož dvě třetiny jsou skryty vodami oceánu. Sauři vymírají náhle a s nimi 70 až 80% veškerého živočišného druhu. Nálezy koster malých savců.

 

Ve vrstvách, jež pocházejí z přelomu druhohor a třetihor (období triasu - křídy), byla nalezena vrstva Iridia o mocnosti až 6 cm. Tento nález hovoří nejen o spadu vzácných kovů, jež se běžně na povrchu Země v takové míře nevyskytuje, že lze uvažovat o možné vesmírné katastrofě, jež postihla tuto planetu.

 

Srážka s kosmickým tělesem?

 

Nelze nevzpomenout planetu, jež se dle nepodložené tibetské legendy vynořila z hlubin vesmíru a dotkla se šikmo Země. Vše se otřásalo, vody slapovými silami byli zvedány a přelévány, elektromagnetické bouře a vichry ničily vše, co stálo v cestě.

 

Země byla vymrštěna ze své původní dráhy a její otáčení kolem své osy se podstatně zpomalilo.

 

Navždy zmizely mnozí tvorové., ale i pradávné obří civilizace, po nichž nezůstane takřka ani stopy.

 

Mimo těch, jež budou mnohem později nalezeny, jen a jen proto, aby mátly pracující lid.

 

Taková katastrofa by zcela jistě načas porušila i ochranné vrstvy a tvrdé záření by zasáhlo vše svými smrtícími účinky.

 

Dinosauří vejce skutečně vykazují záporné mutace, jež ve svém důsledků způsobily vyhynutí plazů a saurů. Vejce mají dvojí, ale i vícenásobnou skořápku.

 

Mutace byly zřejmě způsobeny narušenou ochranou vrstvou a zvýšenou intenzitou dopadajícího kosmického záření. K takovému rezumé se konečně dopracovali, na podkladě svých posledních vědeckých výzkumů, i vědečtí experti. ¨

 

Ozónová díra předpotopních rozměrů? Kosmický útok? Slibně se rozvíjející se civilizace prezentující svoji úroveň na v Marcahuasí a kamenech z Icy, nemilosrdně zničena? Byly zničeny i následnická společenství, jejichž stopy budou jednou nalezeny, společně s následky válečných operací - i na Měsíci.?

 

 

 

 

65 mil. let Yukatánský poloostrov Mexiko

 

Při vyhodnocování snímku NASA (1991) z oblasti Yukatánského poloostrova bylo patrné, že obrovský meteorit spadl do těchto míst. Podle štěrkových usazeni a roztavené horniny ve vrstvách terciéru a křídy byl určen čas dopadu i dvouset kilometrový prstenec okrajů nárazové zóny.

 

Objevují se menší živočichové.

 

 

 

 

61,5 milionů let - třetihory

 

Věk nejstarších savců

 

 

 

 

50 milionů let

 

V kameni nalezená "automobilová svíčka". Známý rentgenový snímek velmi tvrdého materiálu pocházející z období 10 - 50 milionů let vykazuje strukturu podobnou automobilové svíčce.

 

 

 

 

30 milionů let - (oligocén 30 - 25 mil. let) Do tohoto období kladou romantičtí archeologové nalezený meteorit, jenžprý prokazatelně nese stopy opracování (místo nálezu Australie). Bohužel opět musím připomenout sbírky Národního Muzea v Praze, kde jsou obří krystaly, jakoby je zpracovala strojní hoblovačka. Nicméně pravidelné "rýhy" vznikly krystalizací. Tedy přirozeného původu.

 

 

 

 

25 milion; let (miocén 25 -13 mil. let)

 

tropické klima

 

Severní moře zaplavuje část "Anglie, Belgie, Holandska, Německa", Atlantik západní části "Francie".

 

Středozemní moře sahá až do Čech

 

 

 

 

Třetí oko - Lobsang Rampa

 

„Po sestupu do jedné z krypt v Lhase jsem spatřil tři rakve z černého kamene, ozdobené rytinami a nápisy. Nebyly zavřené. Když jsem pohlédl dovnitř, zatajil se mi dech.“

 

„Pohleď, můj synu,“ řekl mi starší kněz. „Žili jako bohové v naší zemi (v Tibetu) v dobách, kdy zde nebylo hor. Chodili po naší půdě, když ještě moře omývalo naše břehy a když jiné hvězdy zářily na našich nebesích.

 

se dobře, neboť jenom zasvěcenci je viděli.“

 

Uposlechl jsem a byl zároveň fascinován i zděšen. Tři nahá těla pokrytá zlatem ležela před mýma očima. Každý z jejich rysů byl ve zlatě přesně vyznačen. Byli ale obrovští. Žena měřila přes tři metry a největší z mužů ne méně ne pět metrů. Měli velké hlavy, lehce kuželovité na temeni, úzkou čelist, malá ústa a tenké rty. Nos měli dlouhý a jemný, oči rovné a hluboko položené...

 

Prozkoumal jsem víko jedné z rakví. Byla v něm vyryta mapa nebes s podivnými hvězdami.

 

Kdysi dávno, před tisíci a tisíci lety, byly dny kratší a teplejší. Vytvořily se velkolepé civilizace a lidé byli moudřejší než dnes.

 

Z vnějšího prostoru se vynořila planeta, jež se šikmo dotkla Země. Vichry rozbouřily moře, jež se pod různými gravitačními nápory vylila na Zemi. Voda pokryla svět otřásaný zemětřesením a Tibet přestal být teplou zemí, sídlem uprostřed moře.“

 

(Jitro kouzelníků - J. Bergier, L. Pauwels)..

 

 

 

 

 

 

 

Převzato: http://smit.wz.cz/

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.