Kdo je Online

Právě přítomno: 391 hostů a žádný člen

2722710
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
876
1804
9106
1495352
27664
46829
2722710

Your IP: 34.203.245.76
2019-01-17 08:08

 

 

Obří hrad - hádanka z dob naší keltské historie

 

 



 

Pár kilometrů od malebného šumavského městečka Kašperské Hory najdeme na konci horského hřebene zbytky opevnění známého pod názvem Obří hrad.


Na první pohled patří mezi jednu z "normálních" historických památek, kterých na našem území můžeme najít stovky a tisíce. Jenže s Obřím hradem je to trochu jinak. V první řadě se jedná o jednu z nejstarších zachovalých staveb na našem území pocházejících z dob před počátkem našeho letopočtu. Za druhé - stojí na místě, které by soudný stavitel nevybral ani náhodou. A za třetí: nikdo netuší - ani archeologové, ani laická veřejnost - k čemu vlastně sloužil...

 

 

Obří hrad se představuje


Jako historická památka byl Obří hrad identifikován poměrně pozdě, na samém počátku našeho století, Augustem Sedláčkem, autorem známého díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Důkladně popsán a fotograficky zdokumentován byl však Obří hrad teprve v roce 1950. Archeologové zkoumali tuto lokalitu již několikrát, ale jejich rozpaky nemůže zakrýt ani strohý vědecký styl zprávy: "Z dosavadních průzkumů vyplývá, že bude nutno rezignovat na možnost získání archeologických nálezů z lokality." Lidsky řečeno - ani několik terénních výzkumů, ani celkem 98 sond nepomohlo ke zjištění, kdo a kdy Obří hrad postavil. Nálezy učiněné pomocí detektorů kovů v posledních letech jsou velice kusé - kdo ví, kdo a kdy zde tenhle střep či onu osamělou minci ztratil?

 

 


Svědectví kamenných valů


Odborníkům zůstává jediné vodítko - vlastní kamenné valy, technika jejich stavby, zasazení do terénu, půdorys a další okolnosti. Neshodnou se sice zrovna na rok, nicméně celkem shodně datují vznik tajuplného Obřího hradu mezi šesté a první století před naším letopočtem. Přeloženo do srozumitelné češtiny: Obří hrad postavili buď Keltové, nebo jejich přímí předchůdci. Jenže jsou tu některé okolnosti, které zůstávají nepochopitelné.


Celá stavba leží v nadmořské výšce 940 až 980 metrů, daleko od všech dosud známých keltských sídlišť, rýžovišť zlata i obchodních stezek. Proč, k čertu, stavěli Keltové, kteří obdělávali půdu zhruba do 500 metrů nad mořem, něco podobného kdesi uprostřed pralesa na bohem a lidmi opuštěném místě, kde dodnes taje sníh až v květnu a zůstává ležet už v říjnu? Proč obehnali valem plných 2,5 hektaru kamenité půdy tak nešikovně, že by se zde jen stěží dokázali ubránit nepřátelům?


Archeologové se teď možná budou na mě budou zlobit pro nepřípustné zjednodušování, ale představte si tu neuvěřitelnou situaci: Valná většina práceschopného obyvatelstva (řádově asi stovka osob) z okolních zhruba deseti keltských dvorců ponechá zemědělské práce v rukách části žen, dětí a starců, rezignuje na jakékoliv výpravy za lupem (to byla v té době regulérní a nezanedbatelná součást ekonomiky!) a vydá se kamsi do horského pralesa. Podle optimistů za "pouhé" čtyři měsíce vybudují na skalním hřebenu cosi ohraženého vysokými valy na vrcholku příkrého svahu, zatímco na prakticky rovném terénu zbytku hřebene vystaví z vojenského hlediska spíše symbolické zítky. Jenže to není všechno! Tito lidé samozřejmě musí v deštivém počasí Šumavy někde spát a mít svá ohniště. Také toho během celé akce Obří hrad nesnědí zrovna málo. Počítejte se mnou: 100 lidí, kteří si doplňují stravu lovem či sbíráním kořínků tak, že snědí pouhý kilogram zásob denně spotřebují za 4 měsíce (tj. 120 dní) 120 x 100 = 12 000 kilogramů potravin. Vzhledem k tomu kilogramu na osobu a s přihlédnutím k práci, kterou museli odvést při kácení lesa, transportu kamenů a vlastní stavbě valů, můžeme množství potravin s klidem zaokrouhlit na 15 000 kilogramů, tedy na 15 tun. Těch patnáct tun musel někdo dopravit pralesem vzhůru do hor. Při práci tato "keltská brigáda" jistě zničí nějaký ten nástroj či nádobu. Jenže na závěr, v podzimních plískanicích, je z ničeho nic popadne jakási neuvěřitelná odrůda ekologického myšlení, takže pečlivě zahladí stopy po chatách a ohništích, seberou každý střep z nádoby, každý zničený nástroj, každou vytroušenou minci, jehlici i šperk, zabalí dokonce kosti snědených zvířat a vydají se na cestu do údolí. Akce Obří hrad je skončena. Pokud ještě vůbec někdo někdy z nich na místo záhadné stavby dorazí, chová se k budoucím archeologům stejně macešsky - nenechá po sobě (až na vzácné výjimky) jediný artefakt...


Byl Obří hrad vůbec hradem? Ukazuje se, že nebyl. Mohlo jít nanejvýš o hradiště, které střežilo okolní rýžoviště zlata, případně obchodní stezku, jak tvrdí někteří odborníci. Jenže je tu hned několik námitek.


První z nich je ta, že se v okolí Obřího hradu zlato nerýžovalo. Doložit pravěké rýžování zlata je sice poněkud komplikovaná záležitost (známe tisíce pravěkých předmětů ze zlata a prakticky ani u jediného nedokážeme se stoprocentní jistotou stanovit místo získání suroviny), ale je tu ještě moderní geologický průzkum. Byl prováděn důkladně, o tom jste se jistě mohli přesvědčit z televizních a novinových zpráv ohledně kauzy "těžba šumavského zlata". A závěr? V okruhu tří až čtyř kilometrů od Obřího hradu není doložen ani výskyt zlatonosných rud, ani jediná stopa po dávných zlatokopeckých aktivitách.


Podívejme se tedy, jak to vypadalo s obchodními stezkami, které měl Obří hrad údajně střežit. Zde je situace podobná. V této nadmořské výšce a poměrně nepřístupném terému nemáme pro existenci pravěké obchodní stezky jediný důkaz - na rozdíl od přístupnějších pásem Šumavy.


Když k tomu přidáme neexistenci jediného nálezu potvrzujícího trvalé osídlení (zmíněné střepy, kosti, mince, šperky apod.), je zřejmé, že jsme se ocitli ve slepé uličce. Podívejme se tedy na teorii číslo dvě...

 

 


Útočiště v dobách nebezpečí?


Část archeologů zastává názor, že mohlo jít o útočiště obyvatel z okolí v dobách nebezpečí, takzvané refugium, keltských dobách poměrně běžné. Jenže je tu zase celá řada nesrovnalostí. Nejbližší dokázané osídlení je na fortifikaci Sedlo, vzdálené vzdušnou čarou přes deset kilometrů, další osady víc jak dvacet kilometrů! Proč své opevnění stavěli Keltové tak daleko od osídlených míst? Už samo umístění mimo oblast stálých sídel bylo svým způsobem účinnou ochranou, tvrdí zastánci této teorie. Proč však na Obřím hradě nenacházíme jedinou stopu alespoň po dočasném využití? Inu přeci proto, že ho tehdejší obyvatelé sice postavili, ale naštěstí nemuseli použít. A proč je tedy opevněno tak nešťastně, že by případný útočník neměl na povlovném jižním svahu v cestě žádnou významnou překážku? Obří hrad není zřejmě zcela dokončen...


Sami vidíte, že tato argumentace má své výrazné mezery. Stavět cosi podobného jako Obří hrad "od konce", od míst kde hrozilo nejmenší nebezpečí je poněkud podivné. Musel to být opravdu závažný důvod, který vedl všechny dospělé muže z okolí k takovému pracovnímu vypětí, které výstavba bezesporu znamenala. Pokud se tedy nejednalo ani o strážní místo, ani o úkryt v dobách nouze, byla v tehdejší době nejvýznamnějším argumentem náboženská motivace...



Místo náboženských obřadů


Jestliže se jednalo o stavbu sloužící k vykonávání náboženského kultu, dodává to logiku celé věci hned ve třech bodech:


V první řadě - náboženské zanícení mohlo být opravdu závažným motivem k vybudování takové stavby. Současně tato teorie vysvětluje i "odflinknuté" hradby; v tomto případě znamenaly spíše symbol než vojenskou záležitost. A pokud se tu konaly oslavy pouze v určité dny (o slunovratu například), vysvětluje nám to i třetí problém - proč zde nenacházíme zbytky po trvalém osídlení. Navíc se dá předpokládat, že odhazovat odpadky v kultovním okrsku bylo tehdy stejně nepřijatelné jako dnes.


Ovšem i toto vysvětlení má své "mouchy". Proč byla tato stavba vzdálena jeden, případně i více denních pochodů od stálých sídel? Čím byl tento ostroh pro Kelty tak výjimečný? Nevíme. Navíc tu není ani stopa po nějakých obětech. Nejsou tím myšleny oběti lidské - protokeltské a keltské obyvatelstvo dávalo jako votivní dary kovové výrobky; z těch časů je proto známa celá řada "pokladů" - bronzových, železných i zlatých. Podobný nález není ani z Obřího hradu, ani z jeho okolí znám. Samozřejmě není vyloučeno, že budou takové důkazy objeveny časem, ale do té doby...


Objevilo se i jedno velice elegantní vysvětlení funkce Obřího hradu. Je odvozeno ze zmínky v Caesarových Zápiscích o válce galské. Posuďte sami:


(...) kterýžto kraj se pokládá za střed Galie. Sem se sejdou odevšad všichni, kdo mají nějaké spory, a poslušně se podrobují jejich nálezům a rozsudkům...


Že by Obří hrad sloužil jako místo zasedání jakéhosi "soudního dvora" makroregionu? Není to vyloučeno -- tehdy zahrnovala etnická oblast Keltů nejen jižní Čechy, ale také část Bavorska, takže Šumava (tehdy Gabréta, Pohoří kozorožců) skutečně ležela v jakémsi "středu" celé oblasti.Zase tu však zůstává již několikrát zmíněný háček - proč to všechno tak daleko od lidských sídel? Aby "zasedání" probíhalo mimo kmenová území? Aby představa dlouhé a namáhavé cesty eliminovala žalobce s malichernými požadavky? Aby se "soudci" nevystavovali nebezpečí odvety ze strany příbuzných odsouzeného? Otazníky, stále jen otazníky...


Místo kontaktu?


Příznivci Erika von Dänikena a jemu podobných mají samozřejmě také své vysvětlení: Zkrátka a dobře - Obří hrad mohl sloužit jako místo setkávání s "bytostmi z hvězd". Při současném stavu poznání je stejně pravděpodobné (či nepravděpodobná, chcete-li) jako teorie archeologů. Vysvětluje totiž prakticky všechny nejasnosti okolo této tajemné stavby. Logické je umístění na výrazný ostroh (po vyklučení snadno ze vzduchu viditelný) daleko od lidských sídel, nicméně zase v takové vzdálenosti, aby se k němu bylo možno dostat v "rozumné" době. Hradby potom slouží k vymezení "přistávací plohy" - ze směru, odkud se dá snadno přistát jsou proto nízké, zatímco v místech, kde by létací stroj mohl spadnout ze srázu naopak vysoké. Stopy po kontaktu jsou vždy pečlivě odklizeny...


Zastánci této teorie se opírají i o další nepřímé důkazy. Jeden z nich cituji z odborné zprávy (1950):

Celek činí dojem, jako by tu vše, (...) bývalo rozkotáno nějakou velkou přírodní katastrofou, otřesem, nebo otřesy a sesuvy...


Tak výrazné zemětřesení na Šumavě? To asi stěží, vždyť naše republika patří mezi tektonicky nejstabilnější. Nejedná se spíš o stopy po startech a přistání těžkých strojů? I když narazil jsem v tomto směru na jistou pochybnost - mám pocit, že alespoň část "rozkotání" či "sesuvů" mají na svědomí stromy, které se kořeny uchytily mezi balvany hradeb. Pokud jsou vyvráceny - ať už sněhem nebo větrem - vytrhávají s sebou i poměrně velké balvany. Tento proces probíhá i dnes.


Je tu však ještě jedna zajímavá okolnost, totiž legenda, která se k Obřímu hradu váže. Kdysi, prý obývali Obří hrad skuteční obři. Byli silní a nikdo se jim neodvážil postavit na odpor. Brali si tedy vše, co se jim hodilo - a nevraceli, ani neplatili. Až si jednoho dne dodal místní řemeslník odvahu a šel svůj dluh u obrů vymáhat. Skončil velice zajímavě. Jeden z obrů ho popadl a shodil dolů z hradeb. Než stačil nešťastný řemeslník zahnat hvězdičky před očima a přepočítat všechna žebra, cosi těžkého dopadlo hned vedle něj. Nevěřícně zíral na to "cosi", co ho málem definitivně zabilo. Byla to hrouda zlata...


Ale to ještě není všechno. Časem obři z hradu zmizeli. Po létech však místní obyvatelé našli jednu z obřích kostí a použili ji jako lávku přes potok. Kost v noci svítila a sloužila svému účelu, dokud se zcela nerozpadla...

 

 

 


Obří hrad - výzva pro keltology i záhadology


Sami vidíte, že záhadná místa nemusí ležet zrovna kdesi v Latinské Americe, v Tichomoří nebo bůhvíkde na druhé straně zeměkoule. Jedna z nich nám leží takříkajíc "přímo u nosu", poblíž šumavského městečka Kašperské hory. Můžete se tam kdykoliv zajet podívat. Možná tenhle zrovna otazník nerozlousknete, každopádně si však alespoň prohlédnete jednu z nejstarších dochovaných stavebních památek v naší republice a nadýcháte se čistého šumavského vzduchu, což taky není k zahození...

 

 

 

 

Převzato:  http://ee.dunres.sk/

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.