Kdo je Online

Právě přítomno: 437 hostů a žádný člen

2722756
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
922
1804
9152
1495352
27710
46829
2722756

Your IP: 34.203.245.76
2019-01-17 08:14

 

 

 

 

Bájná Atlantida / kde ...

 

 

03-04-2006

@Brana

 

Vědec prý našel Atlantidu ve Středozemí

 Americký vědec Robert Sarmast je přesvědčen, že se mu ve Středozemním moři mezi východním Kyprem a Sýrií podařilo nalézt zbytky bájné Atlantidy. Kyperský vládní odborník však upozornil, že k tomuto tvrzení stále není dost důkazů.

LIMASSOL - "Zcela určitě jsme našli Atlantidu," prohlásil Sarmast, jehož tým objevil asi osmdesát kilometrů od kyperských břehů v hloubce 1500 metrů zdi, které údajně patřily Atlantidě. Nález byl učiněn pomocí sonaru.

Šéf archeologického vládního odboru Pavlos Flurentzos ale zdůraznil, že toto tvrzení je teprve potřeba dokázat. Sám Sarmast připustil, že materiální důkazy nemá. Získat je však bude velmi obtížné, neboť nalezené trosky se nacházejí pod usazeninami hluboko v moři. Přesto je přesvědčen, že své tvrzení jednou dokáže.

Atlantida, která se skládala z několika ostrovů, se měla potopit asi před 10 000 lety, když ji zavalila přívalová voda. Kdysi ji v dialozích Timaios a Kritias popsal filozof Platon. Právě na tyto dokumenty se Sarmast odvolává a tvrdí, že popis přesně odpovídá jeho nálezu.

Osud Atlantidy i nadále zůstává opředen tajemstvím. V minulosti již mnoho badatelů a amatérských hledačů prohlásilo, že její zbytky našlo. Mezi posledními domnělými nálezci je také německý odborník Rainer Kühne, podle něhož Atlantida stála na dnešním španělském území.

 

Zbytky Atlantidy objevili ve Španělsku

 Močály Marisma de Hinojos nedaleko jihošpanělského Cádizu ukrývají zbytky bájné Atlantidy. Tvrdí Rainer Kühne, německý vědec z univerzity ve Wuppertalu. Při interpretaci satelitních snímků národního parku Doňana navíc Platonův tradičně ostrovní stát umísťuje na pevninu.

BARCELONA - "Platon píše o ostrovu s průměrem pěti stadií, obklopeném několika kruhovými pásy země a vody," říká Kühne. "Máme snímky, které této struktuře odpovídají."

Družicový snímek údajně ukazuje v močálu dva pravoúhlé objekty a kolem části soustředných kruhů. Atlantida, popsaná v dialozích Kritias a Timaios, byla metropolí stejnojmenného ostrovního státu, jenž měl zaniknout katastrofou asi před deseti tisíci lety.  

Odchylka při překladu

Podle Kühneho jde o nepřesný překlad původního termínu, který neznamenal výlučně ostrov, ale i místo blízko pobřeží. Mýlku mohlo ovlivnit i umístění centra metropole na ostrov obehnaný vodními příkopy.

Oblast při ústí Quadalquiviru navíc v polovině prvního tisíciletí před naším letopočtem zpustošila vlna záplav.

Obdélníkové struktury, dnes utopené v bahně, jsou podle dalšího z objevitelů Atlantidy zbytky zlatou zdí obklopených Poseidonových chrámů - zlatého a stříbrného - a královského paláce, jež stály na centrálním ostrově o průměru téměř jednoho kilometru, obehnaného hradbou z cínu.

Ani nesrovnalost rozměrů oblasti zachycené satelitem a Platónovým popisem Kühneovi nedělá starost. Buď Platón metropoli Atlantidy trochu ubral, nebo starořecká míra stadium byla kratší, než se dnes vědci domnívají.  

Silné království

Mořský národ, který podle starověkých bájí asi před 12 tisíci lety bojoval s ranými civilizacemi na Krétě a v Egyptě, je podle Kühneho totožný s obyvateli Atlantidy. Podle Platona to bylo vojensky silné království.

Kühneova teorie rozmnožuje dlouhou řadu dosavadních pokusů o nalezení Atlantidy. Vědci i amatérští hledači ji umisťují mimo jiné na Bahamy, pacifické pobřeží Jižní Ameriky, ke Kypru, do Antarktidy či Turecka.

Žhavým kandidátem je oblast západně od Gibraltaru, kde jsou v současnosti zatopené Spartelovy ostrovy. K těm se nyní chystá vědecká výprava, aby prověřila loni nalezené nápadně pravidelné objekty jen několik metrů pod hladinou.

 

Převzato:  http://www.novinky.cz/

 

/ 04

Lidstvu se možná podařilo najít zbytky dávno ztracené a legendami opředené Atlantidy

Podle internetových stránek britské zpravodajské stanice BBC to tvrdí vědec, který bájné město "objevil" na satelitních fotografiích jižního Španělska.


Rainer Kühne z univerzity v německém Wuppertalu tvrdí, že trosky staveb zachycené na družicových snímcích odpovídají popisu Atlantidy, který kdysi učinil řecký filozof Platon.

Aténský filozof bájnou Atlantidu, jež se "potopila po zemětřesení do hlubin", nastínil ve dvou svých slavných dialozích Timaios a Kritias. Atlantidu podle něj tvořilo několik ostrovů a před tím, než ji před zhruba 10.000 let zaplavila přílivová vlna, byla "nejlepší na světě... a schopná udržovat velkou armádu".

Kühne, který o svých výzkumech informuje v online vydání časopisu Antiquity, ji nicméně situuje do jižní části Pyrenejského poloostrova. "Ostrovní" Atlantida podle něj odpovídá oblasti jižního Španělska, které bylo někdy mezi roky 800 až 500 let před naším letopočtem zničeno záplavami.

Trosky v regionu, který je znám jako Marisma de Hinojos a který leží nedaleko města Cádiz, představují základy dvou obdélníkových objektů a ukazují na části několika soustředných kruhů, které je možná kdysi obklopovaly.

Platon popsal ostrov o průměru pěti stadií (přibližně 925 metrů), který byl obehnaný několika stavbami v soustředných kruzích, uvedl Kühne. "A my na fotografiích máme přesně takové soustředné kruhy, jaké Platon popsal."

Kühne věří, že trosky obdélníkových staveb, jsou základy Platonem zmiňovaného "stříbrného" chrámu boha moře Poseidona a "zlatého" chrámu, který byl zasvěcen Poseidonovi a jeho manželce Kleitó.

Velikost "ostrova" a kruhů na satelitních záběrech je o trochu větší, než jak ji Platon popsal. Kühne pro to má dvě vysvětlení. Filozof buď velikost Atlantidy podcenil, nebo starověká délková míra - stadium - byla o 20 procent větší, než jak se tradičně pojímá.

Expert na Atlantidu Werner Wickboldt, který na stopy staveb na snímcích upozornil, přišel s vysvětlením, proč by se "ostrov" mohl nacházet na pevnině. Řekové si totiž podle něj mohli splést výraz starých Egypťanů, od nichž legendy o městě převzali - ono slovo se vztahovalo k pobřeží, ale Řekové si je zaměnili za ostrov.

Kühneho optimismus však nesdílí celá vědecká obec. Archeolog Edinburghské univerzity Tony Wilkinson například upozornil, že výše nastíněná hypotéza s sebou přináší i řadu interpretačních problémů. "Cosi tam (na snímcích) můžeme vidět a umím si představit, že je to možné různě interpretovat. Ale je tam řada nejasností."

Vše je podle něj nyní třeba prozkoumat přímo na místě, protože Kühnův výklad je založen pouze na interpretaci obrázků. "Co je nyní zapotřebí udělat, je přesná datace (hmotných artefaktů)." Wilkinson nicméně připustil, že obsah satelitních fotografií je bezesporu zajímavý.

Mýtická Atlantida a její osud tíží vědce i snílky po celá staletí. Bájné město tak už bylo "nalezeno" na všech možných i nemožných místech od vrcholů sopek až po hlubiny moří - pobřežím Bolívie počínaje, přes Turecko, Antarktidu až po Indii.

Jedna z nedávno zveřejněných studií ji umísťuje na ostrov Spartel, který se nacházel u Gibraltaru a který mořské vlny pohltily před zhruba 11.000 lety.

Americký vědec Robert Sarmast zase loni uvedl, že Atlantida podle něj ležela u Kypru. "Potopená masa země, kterou jsme zde lokalizovali, odpovídá téměř dokonale slavnému Platónovu popisu Atlantidy," řekl tehdy Sarmast britskému deníku The Observer.

 

Location and dating of Atlantis , http://www.infojet.cz/

 

 

Zase ta Atlantida

 

19.1.2005 - V červnu byla znovu „objevena“ bájná Atlantida, věčný objevitelský folklor 20. a 21. století. A to poblíž jižního španělského pobřeží Středozemního moře. Tvrdil to francouzský geolog Jacques Collina-Girard a německý vědec Rainer Kühne. V listopadu je „přebil“ Američan Robert Sarmast, osmadvacetiletý architekt z Los Angeles, zanícený atlantolog. Ten je přesvědčen, že Atlantida leží asi osmdesát kilometrů od pobřeží ostrova Kypr. S náležitým mediálním humbukem ohlásil, že identifikoval na mořském dně objekty, jež jsou zbytky ulic, velkého chrámu, kanalizace a městských zdí (jedna zeď je údajně dlouhá tři kilometry) hlavního města Atlantidy. Samotný ostrov Kypr prohlásil za nejvyšší horu území, na němž byla postavena Atlantida. Sarmast tvrdí, že studiem Platonových dialogů Tímaos a Kritías, porovnáním oceánografických map, přírodních podmínek Kypru a jeho historie může být Atlantida jen tady. Argumentoval sonarovým průzkumem, jímž údajně v hloubce 1500 m našel objekty, které popsal Platon ve svém díle z přelomu 5. a 4. století před naším letopočtem. Jiný než Platonův popis Atlantidy neexistuje, řecký veleduch ani nebyl současníkem bohaté říše, která se měla po velkém zemětřesení potopit před 11 000 lety. Sarmast prohlásil, že se při příští expedici prokope až ke stavebním prvkům objektů, které jsou pod několikametrovou vrstvou usazenin a je třeba je pouze odkrýt. Sarmasta nezastavil ani publikovaný názor německého geofyzika Christiana Hübschera, který na stejném místě zaznamenal výrazné kopcovité útvary, ale označil je za nánosy bahna vulkanického původu. Jejich stáří určil na nejméně 100 000 let. Robert Sarmast dál plánuje novou expedici a shání peníze (potřebuje 250 000 dolarů). Letos prý Atlantidu konečně objeví.

http://www.svetvedy.cz/

 

 

 

Umístění Atlantis

 

03-04-2006

@Brana

 

Jedinými psanými doklady, které se zmiňují o Atlantidě, jsou dva Platónovy spisy Timaeus (Timaios) a Critias (Kritiás). Spisy zaznamenávají rozhovory mezi Sokratem, Hermokratem, Timaeaem a Critiem. Sokrates nejprve hovoří o ideálním státě a Timaeus a Critias s ním souhlasí, že jeho příběh "není fikce, ale skutečnost". [N1]

 

 

1. Timaeus a Critias

 

Příběh se týká konfliktu mezi starověkými obyvateli Athén a obyvateli Atlantidy asi 9000 let před Platónovou dobou. Příběh o Atlantidě slyšel Solon od egyptských kněží. Od Solona se příběh dověděl Dropides, praděd Critia. Critias se o příběhu dověděl od svého děda, který se jmenoval také Critias a byl Dropidovým synem.

Spisy Platón napsal kolem roku 360 př.n.l. Spis nazvaný "Timaeus" je krátkým úvodem o Atlantidě. Větší část se zabývá Platónovou přírodní filozofií, popisem vzniku světa od vesmírných těles až po pozemské živočichy a vysvětlením přírodních jevů. Jen menší část je věnována popisu Atlantidy.

Nedokončený spis "Critias" obsahuje podrobný popis Atlantidy, jejího lidu a popisuje zánik této ostrovní říše. Mimo jiné také obsahuje informace o starověkých Athéňanech.

Všechny postavy spisu "Timaeus" kromě Timaea a Critia jsou historickými osobnostmi starověkého Řecka. Záznamy o jejich životě a osudech lze nalézt také v jiných písemnostech tohoto období.

Ve spisech se objevují dvě osoby jménem Critias, což může vést k určitým nedorozuměním. Jednou osobou je Critias, který vypráví Sokratovi příběh o Atlantidě. Druhou osobou je Critias, který byl dědem Critia. Starší Critias tedy vyprávěl příběh svému vnukovi, od něhož tento příběh slyšel Sokrates.

Jméno Timaeus se v jiných historických písemnostech nenašlo. Critias je Platónův praděd. Sokrates je Platónův učitel, který byl odsouzen k smrti v Athénách kvůli bezbožnosti a mravnímu pohoršování mládeže. Žil v letech asi 470 až 399 př.n.l. [N1]Hermocrates byl státníkem a vojákem ze Syrakus.

Solon byl athénským cestovatelem, básníkem a zákonodárcem, který žil zhruba v letech 638 až 559 př.n.l. Podle Platóna to byl právě on, kdo se o příběhu o Atlantidě dověděl od egyptských kněží. Dropides byl Critiův praděd, jemuž vyprávěl příběh o Atlantidě Solon, který byl jeho vzdáleným příbuzným a blízkým přítelem. [X1]

Podle Platónova spisu Critias byla Atlantida kontinentem velikosti tehdy známé Evropy, s překrásnými městy, s pokročilou technologií a utopickou vládou, kterou smetla ohromná katastrofa pod hladinu moře. Platón ve svém spisu dále uvedl, že kontinent ležel v Atlantickém oceánu poblíž Gibraltaru.

Platón popsal Atlantidu jako prosperující národ, který se šířil až za hranice svého kontinentu. Velké impérium vládlo nejen celému ostrovu Atlantis, ale také částečně na území dnešní Libye a Egypta a v Evropě v oblasti Tyrhénského moře.

Podle Platóna obyvatelé Atlantidy udělali obrovskou chybu, když se pokusili dobýt Řecko. Narazili na silnou vojenskou obranu, ale jejich osud zpečetila přírodní katastrofa. Ničivé zemětřesení a mohutné vlny tsunami během jediného dne a noci zničily celý ostrov, který zmizel pod hladinou oceánu.

Metafyzickou verzi příběhu o Atlantidě vyprávěl Platón ve svém spisu "Critias"

 

Král moře, bůh Poseidon měl pět dvojčat mužského pohlaví se smrtelnými ženami. Ustanovil dva ze svých nejstarších synů, Atlase a Titana jako vládce krásné ostrovní říše. Atlas byl personifikací pohoří nebo sloupů sahajících až do nebe. Platón popsal Atlantidu jako velký ostrovní kontinent, západně od Středozemního, obklopený Atlantickým oceánem. Řecké slovo Atlantis označuje ostrov Atlase a slovo Atlantický označuje oceán Atlase. Říše ostrova Atlantidy byla bohatá, pokročilá ve vědeckém poznání a představovala nejsilnější stát mezi všemi ostrovy a kontinenty. Podle Platónovy legendy lid Atlantidy byl spokojen, ale jeho vládcové byli arogantní. Proto se bůh Zeus rozhodl Atlantidu zničit a mohutnou potopou celý ostrov smetl do oceánu během jediného dne a noci.[X6]

 

Platón ve svém spisu uvádí, že ke zničení Atlantidy došlo během útoků Athéňanů a Egypťanů. Athénská armáda byla během přírodní katastrofy také zničena. Atlantida musela být vojenským státem, který byl schopen velkých námořních operací podobně jako Athény a Egypt.

Obyvatelé Atlantidy měly vyspělé zemědělství a zřejmě byli schopni z rostlin získávat léčiva a gumu. Pro zavlažování polí museli vytvořit vodní kanály. Atlantida byla zřejmě monarchií se systémem společenských tříd a zvláštním postavením žen. Obyvatelé uměli používat hydraulické stroje a uměli stavět mosty, vodní nádrže a budovy.

Podle Platóna obyvatelé Atlantidy byli vzdělaní, měli svoji literaturu a psané zákony. Znali různé kovy, jako je měď, bronz nebo zlato, ale neznali železo.

Ačkoliv Platón byl prvním, kdo použil název "Atlantis", je tato legenda mnohem starší. Jde zřejmě o egyptskou legendu, kterou Solon slyšel asi v roce 590 př.n.l. při svých cestách po Egyptě. Podle této legendy existoval ostrovní národ Keftiu, jejichž domovem byl jeden ze čtyř sloupů, sahajících až do nebe západně od Egypta. Podle této legendy šlo o vyspělou civilizaci, která byla zničena a pohlcena oceánem.

Podle egyptských kněží ale Atlantida neležela západně od Středozemního moře, ale západně od Egypta, kde se nachází pohoří Atlas.

V Egyptě se rozvíjela tzv. hermetická filozofie a věda, kterou podle mytologie do Egypta přinesl Bůh moudrosti Thowt. Helénský termín "hermetika" zavedli až ptolemaiovští Řekové, kteří bohu Thowtovi přiřadili svého boha Herma. Podle mytologie byl Hermés syn nejvyššího boha Dia a nymfy Maie, dcery Atlanta.

Egyptské texty Amon-nacht, jejichž autorem byl kněz chrámu v Chmúnevu (Hermopolis), obsahovali o bohu Thowtovi řadu údajů. Thowt podle nich přišel k lidem z hor západní pouště (dnešní Tassili-N'-Ajjer, Ahaggar, Tibesti, Ennedi) a založil v nilském údolí první chrám v Mennoferu (Memphis). Přinesl kult boha Amuna (Amóna), svaté písmo, znalosti z lékařství, matematiky, geometrie, stavitelství a řemesel. Egyptština ve své původní formě je velmi blízká berberštině a oba jazyky se řadí do semitsko-hamitské jazykové rodiny. Dnes víme, že Berbeři jsou potomky Libyů. 

 

Někteří "mytologové" bez jakýchkoliv archeologických důkazů tvrdí, že Libyové jsou totožní s mýtickými Azilci, jejichž původ byl v Atlantidě. Po zániku Atlantidy v roce 9 564 př.n.l. se část jejích obyvatel zachránila na pobřeží Pyrenejského poloostrova a v západní Africe, kde vytvořila kulturu azilsko-libyjskou, Střediskem nové říše byla pohoří Tassili-N'-Ajjer, Ahaggar, Tibesti a Ennedi. Říši založili synové atlantského krále Elendila, Isildura a Anáriona. Kultura v této oblasti se pak vyvíjela asi 4000 let a jejím dokladem jsou četné skalní kresby. V pátém tisíciletí př.n.l. začali Libyové dobývat celou oblast Středozemního moře a koncem čtvrtého tisíciletí př.n.l. ovládli deltu a celý dolní tok Nilu, kde byla založena říše Dolní Egypt. [1] 

Po zániku Atlantidy se vedle Egypta rozvinula ještě oblast na obou stranách Pyrenejského pohoří v západní Evropě. Usídlili se zde atlantští trosečníci spolu s atlantským králem Elendilem, kteří přistáli na pobřeží Iberského poloostrova v místě Port Galia. Přinesli s sebou vědomosti o zpracování a transmutaci kovů, zpracování kamenů, pěstování užitkových rostlin a zvířat. Také s sebou přinesli sedm "vidoucích kamenů" (palantirů), které byly řízeny vůlí a zjevovaly události a jevy vzdálené v prostoru a v čase. Podle mýtů palantiry vyrobili Elfové a darovali je vládcům Atlantidy. Alchymie se tak šířila do Evropy hned ze dvou míst. Není však jasný vliv védské (indické) alchymie. [1] 

 

Proti výše uvedené hypotéze o souvislosti Atlantidy a Egypta ale stojí samotné "atlantologické" hypotézy, které Atlantidu umístily do jiných oblastí, než je dobře prozkoumaný Atlantický oceán.

Řadu teorií o existenci Atlantidy lze souhrnně rozdělit do tří základních skupin [X3]:

 

 

2. Základní teorie o Atlantidě

 

• Atlantida je pouhá fikce a mýtus.

• Atlantida je příběhem zničení ostrova Santorini (Thera) a zániku minóské civilizace.

• Atlantida je skutečností.

 

Existence Atlantidy vychází pouze z Platónových spisů. Žádné žádné další písemné důkazy neexistují. Spisy Timaeus a Critias lze považovat za pouhé příběhy, založené na starých mýtech. Odpůrci tohoto názoru se obvykle odvolávají na to, že se v těchto spisech několikrát zdůrazňuje pravdivost těchto příběhů. Dále uvádějí, že ve spisech jsou popsány tehdy nedosažitelná moře a skutečný kontinent na opačné straně Atlantidy.

Sopečný ostrov Thera byl zničen kolem roku 1500 př.n.l. mohutnou erupcí, která způsobila ponoření více než poloviny celého ostrova pod hladinu moře. Archeologické nálezy svědčí pro vyspělou kulturu, která byla zřejmě součástí Minóské civilizace. Existují doklady o obchodu mezi Minóskou civilizací a Egypťany, kteří se nutně museli dovědět o zkáze ostrova a zániku svého významného obchodního partnera.

Obhájci této teorie tvrdí, že Platónových 9000 let bylo ve skutečnosti jen 900 let a že se buď Solon nebo Platón zmýlili. Pokud by se příběh odehrál před 900 lety od napsání Platónových spisů, bylo by možno Atlantidu klást do doby zániku Minóské civilizace na Krétě a ostrově Thera. Odpůrci této teorie zase uvádějí, že egyptští kněží hovořili o kladli vznik civilizace Atlantidy tisíce let před vznik Egypta. Egypt existuje asi od období 1500 let př.n.l., což je doba existence civilizace na Krétě a na ostrově Thera.

Obhájci existence Atlantidy dále uvádějí, že Platón ve svém spise hovoří o pravdivosti celého příběhu. Odpůrci naopak tvrdí, že neexistuje žádný jiný písemný doklad takové civilizace a že žádné archeologické nálezy nepodporují hypotézu existence vyspělé civilizace před 9000 lety př.n.l.

Jedním z velkých problémů Platónova spisu o Atlantidě se týká příliš velké rozlohy Atlantidy a zda se Atlantida rozkládala na jednom nebo na více ostrovech. Platón ve svém spisu tvrdí, že Atlantida byla rozdělena mezi deset králů kazatelů, jimž vládl nejvyšší král kazatel z Královského města. Není jasné, zda Královské město a město Metropolis jsou dvě různá města.

 

 

3. Fakta o Atlantidě

 

Podle Platónova spisu Critias město Metropolis leželo na pobřeží moře a rozšiřovalo se do středu ostrova, kde byla velmi úrodná půda. Uprostřed ostrova se vypínala hora, která se ve všech směrech svažovala k moři.

Další část spisu popisuje kanály obklopující klášter boha Poseidona. Jeden z kanálu byl tak velký, že jím mohly proplout největší lodi té doby. Město bylo obklopeno ze všech stran mořem a jeho poloměr byl asi šest mil.

Následující část spisu popisuje zbytek země, což naznačuje, že starověké město Metropolis a zbývající země byly nejméně dva oddělené ostrovy. Popis obsahuje také některé rozměry Královského města. Královské město leželo mezi horami, jejichž svahy sahaly až do moře. Mezi těmito horami leželo také několik velmi bohatých vesnic.

Ve spisu Critias se dále uvádí, že na hlavním ostrově leželo ještě dalších devět měst, z nichž každé mělo posádku asi 60000 vojáků. Královské město bylo hlavním městem ostrova o rozměrech asi 340 x 227 mil. Pokud by všechna ostatní města měla stejnou velikost, měla by Atlantida rozměry větší než Středozemní moře.

Nejvážnějším problémem spisu Critias je poloha Atlantidy. Podle egyptských kněží Atlantida ležela za Sloupy Herkulovými (což odpovídá úžině Gibraltar, kde Středozemní moře přechází do Atlantického oceánu). Kvůli velikosti mohla Atlantida být pouze neznámou pevninou někde v Atlantickém oceánu.

Podle Platónova spisu Critias došlo k zániku Atlantidy asi 9600 let př.n.l. ohromným zemětřesením a potopou. Popisovaná úroveň znalostí a dovedností obyvatel Atlantidy odpovídá době bronzové, snad mírně pokročilejší a kulturnější než jiné známé národy doby bronzové.

Doba bronzová ale začala asi 2000 let př.n.l., tedy asi 7600 let po zániku Atlantidy. V době 9600 př.n.l. neexistoval žádný národ v oblasti Evropy nebo Afriky, který by mohl útočit na Atlantidu. Podle některých mýtů existoval kromě Atlantidy vyspělý národ Mu, o němž ale neexistuje žádný historický, archeologický, přírodní nebo fyzický důkaz. Atlantida proto musela existovat v období 2000 až 1000 př.n.l., aby bylo možno vůbec hovořit o válce Atlantidy s Athénami a Egyptem.

Snad největší záhadou existence Atlantidy je její poloha. Existuje řada více či méně věrohodných nebo značně fantastických teorií.

Podle jedné z teorií území Atlantidy nepokrývalo pouze určitý ostrov, ale téměř celý starověký svět včetně obou amerických kontinentů. Základem této teorie je podobnost architektury, jazyků, mytologie a náboženské víry na obou stranách Atlantického oceánu. Proti tomu lze ale postavit následující úvahy. Všechny kulturní jazyky a myšlení vznikly na jedné straně Atlantického oceánu a na americké kontinenty se dostaly migrací národů. Víra ve velkou potopu a mocné bohy může souviset s tím, že všichni lidé uvažují přibližně stejným způsobem. Jak například vysvětlit nemoci? Jsou důsledkem zloby bohů. Architektura, jako jsou pyramidy v Egyptě a v Mexiku se sobě podobají konstrukcí, ale nejde o stroje nebo základny. Jde zřejmě o chrámy kalendářů, které ukazují ke hvězdám. Všichni Indiáni na obou amerických kontinentech mají stejný mongolský původ a nejsou tedy nějakou ztracenou linií.

Jiná teorie tvrdí, že Atlantida se nacházela v karibské oblasti, kterou dnes tvoří skupina ostrovů různého tvaru. Tuto teorii mají potvrzovat některé nálezy podmořských zdí a cest. Tyto primitivní "cesty" se ale nacházejí asi 10 tisíc kilometrů od Egypta a nemají s ním žádné spojení. Jak mohla civilizace doby bronzové cestovat tak daleko? Kromě těchto "cest" neexistuje žádný další důkaz nějakého vyspělého starověkého národa. Zcela přijatelným přirozeným vysvětlením těchto skalních útvarů je, že jde o vrstvy skály vulkanického původu, které ve vodě postupně erodovaly. Tyto domnělé cesty tedy v žádném případě nesouvisí s Atlantidou.

Naprosto fantastickou hypotézou je představa Johnnyho Westa o podmořském národě. Ani Platón ve svém spise se nikde nezmiňuje o nějakých podmořských základnách nebo městech.

Řada lidí věří, že Atlantida se nacházela v Atlantickém oceánu. Podle některých představ Atlantida ležela na současném středoatlantickém hřebenu, pohoří na dně oceánu. Tato představa je zcela mylná, protože hřeben se postupně rozšiřuje a nemohl na něm vzniknout žádný vulkanický ostrov velikosti Atlantidy. Podle jiných představ Atlantida ležela ve východním Atlantickém oceánu a Azorské a Kanárské ostrovy jsou vrcholy pohoří Atlantidy. Dále někteří tvrdí, že Baskové, původní obyvatelé Španělska a Francie, jsou jediným národem, který se zachránil při zániku Atlantidy. Jako důkaz se uvádí jejich výrazně odlišný jazyk. Také této představě odporují geologické důkazy, protože oceánské dno se v této oblasti neměnilo nejméně několik miliónů let. Pokud by docházelo k nějakým změnám oceánského dna v této oblasti, nemohl by například existovat ostrov Surtsey.

Další teorie tvrdí, že současná Anglie byla jedním z ostrovů Atlantidy. Proti této představě hovoří fakt, že Anglie není vulkanického původu a proto se zde nevyskytují žádná zemětřesení, která by mohla zničit nějakou starověkou civilizaci.

Konečně další teorie tvrdí, že Atlantidou byla Indie, kterou zasáhl velký asteroid. Této hypotéze ale odporuje skutečnost, že Indie je geologicky velmi stará a žádné známky dopadu velkého asteroidu nebyly nalezeny.

Závěrem tedy lze říci, že žádnou hypotézu o poloze ztraceného kontinentu předpokládané velikosti Atlantidy nelze potvrdit. Pokud tedy Atlantida existovala, musela mít značně menší rozměry.

Žádný Atlantický kontinent nemohl existovat. Atlantický oceán existuje více než milión let a geofyzikálně je nemožné, aby ostrov velikosti Atlantidy v této oblasti existoval. Ostatní hypotézy jsou více či méně fantastické.

Důležitým faktem Platónova spisu Critias je rychlost, s níž byla Atlantida zničena. Ve spisu se uvádí, že Atlantida zmizela pod hladinou moře během jediného dne a noci. Dále Platón píše, že athénská armáda byla vyvržena z moře na zemi. Tento popis naznačuje apokalyptickou geologickou katastrofu. Zřejmě mohlo jít o ničivé zemětřesení, kdy se ostrov rozpadl a potopil do moře. Při zemětřesení může dojít k erozi ostrova, ale tato eroze je pomalá a nemůže proběhnout během jediného dne. Jedinou možností tedy zůstává sopečná erupce. Sopečné erupce mohou způsobit silná zemětřesení, potopy, změny počasí, výrony sopečných plynů, lávy a vyvrhování sopečných pum o hmotnosti několika tun. Takto lze také vysvětlit zmizení ostrova pod hladinou moře. Erupce sopky mohla vést k rozmetání vrcholu sopky a k mohutnému zemětřesení. Po erupci se mohla vytvořit mohutná kaldera, do níž se nahrnula voda za vzniku obrovské tsunami. K podobné erupci došlo například při erupci sopku Krakatau.

Minóská civilizace žila na ostrově Kréta a přilehlých ostrovech. Její počátky se datují do období kolem roku 2200 př.n.l. Šlo o vyspělou společnost, která se zabývala obchodem, měla vyspělou architekturu, rituály a hry. Minóská civilizace byla mírumilovná a bylo nalezeno jen velmi málo dokladů o její armádě. Starověký vědec Daedalus byl architektem paláce ve městě Knossos, které bylo hlavním městem Minóské kultury. Na Knossu lze dodnes nalézt zbytky bludiště, kde byl podle legendy uvězněn Minotaurus. Minóská kultura se rozšířila po celém ostrově Kréta a nejvíce dokladů o její existenci lze nalézt v severní části. Po více než 800 letech existence Minóská kultura náhle zmizela, zhruba kolem roku 1470 př.n.l.

 

 

4. Ostrov Santorini (Thera)

 

Archeologické objevy se v řadě aspektů shodují s legendou o Atlantidě. Velmi neobvyklou zábavou Minóských obyvatel byly býčí zápasy. Podle legendy obyvatelé Keftiu prováděly rituální býčí zápasy, při nichž neozbrojení bojovníci pobíhali a skákali přes rozzuřené býky. Tyto zápasy jsou ilustrovány v pozůstatcích Minóského umění. Legenda dále tvrdí, že obyvatelé Atlantis byli mírumilovní. Archeologické vykopávky na Krétě dosud nenalezly prakticky žádné zbraně a zbraně nejsou zobrazeny ani na malbách. Podle egyptské legendy obyvatelé Keftiu používali slony, ale na Krétě žádné kosterní pozůstatky slonů nebyly nalezeny. Byly však nalezeny umělecké předměty ze slonoviny, která byla zřejmě dovážena z Egypta.

Ostrov Santorini (později též nazývaný Thera) leží 75 km severně od Kréty. Na ostrově byly také nalezeny archeologické pozůstatky Minóské kultury. Zhruba uprostřed ostrova byla asi 1500 metrů vysoká sopka. Její erupce začaly kolem roku 1500 př.n.l. Kolem roku 1470 př.n.l. došlo ke kataklyzmatické erupci, větší než byla erupce sopky Krakatau v 26. dubna 1883. Erupce zcela zničila povrch ostrova a následné zemětřesení a mohutné vlny tsunami zničily prakticky celou Minóskou civilizaci, jejíž zbytky pak snadno dobyly řecké armády. [X4], [X6]

Sopka na ostrově Santorini se geologicky svojí strukturou a tektonickým umístěním podobala sopce Krakatau. Ostrov Santorini měl průměr asi čtyřikrát větší než ostrov sopky Krakatau.

Kataklyzmatická erupce v létě kolem roku 1470 př.n.l. vyvrhla tuny vulkanického popelu a prachu, který zastínil slunce. Erupci provázelo ničivé zemětřesení. V závěru erupce se zbortila mohutná magmatická komora pod ostrovem a vznikla dnes existující kaldera, jejíž vznik byl provázen obrovskými vlnami tsunami ve všech směrech. Většina měst a vesnic na ostrově Kréta byla smetena a zaplavena. Pouze největší architektonické stavby, jako byl palác ve městě Knossos, přetrvaly pustošivé zemětřesení. Sopečný popel pokryl celé území ostrova a zničil veškerou vegetaci. Zbytky Minóské civilizace pak zničili Řekové.

Současní obyvatelé ostrova Santorini zde těží sopečný popel, ze kterého se vyrábí cement a stále nacházejí doklady existence starověké civilizace. Sopečný popel je kvalitní půdou pro pěstování olivovníků a subtropického ovoce, jehož stromy dnes pokrývají prakticky celý ostrov. [X6]

Někteří příznivci Atlantidy se domnívají, že ostrov Thera byl tímto mýtickým ostrovem. Odpůrci naopak argumentují tím, že Platón datoval zániku Atlantidy do doby asi 9000 let př.n.l. Mohlo jít také o chybu datování, která vznikla při ústním podání příběhu o zániku Atlantidy. Konečně přichází v úvahu možnost, že si Platón celý příběh vymyslel.

Kromě Platóna se záhadou Atlantidy zabývali také někteří další řečtí myslitelé, jako byl Aristotelés a Plinius, kteří o existenci Atlantidy pochybovali, nebo Plutarchos a Herodotus, kteří ji naopak považovali za historický fakt.

Na ostrově Santorini byly objeveny archeologické doklady civilizace z doby bronzové. Tato civilizace obývala město na ostrově a kolonizovala také Krétu. Obyvatelé zahynuly při erupci sopky a při zničení ostrova. Všechna ostatní města na Krétě byla zničena následným mohutným zemětřesením a vlnou tsunami. Ostrov Kréta byl obklopen nepřáteli, zejména vojsky faraóna Ramsese III.

V roce 1882 americký kongresman ze státu Minnesota Ignatius Donnelly znovuobjevil legendu o Atlantidě pro americkou veřejnost svojí knihou "The Antediluvian World". Velkým zastáncem existence Atlantidy ve Spojených státech se stal Edgar Cayce (1877 - 1945). Byl znám jako "Spící prorok" a tvrdil, že má schopnost vidět do budoucnosti a komunikovat s duchy mrtvých z dávné minulosti. Stovky lidí, včetně sebe, považoval za reinkarnované obyvatele Atlantidy.

 

 

5. Ostrov Bimini

 

Cayce tvrdil, že Atlantida se nachází poblíž Bermudského ostrova Bimini. Věřil, že obyvatelé Atlantidy ovládali vyspělé technologie jako byly velmi mocné "ohnivé krystaly", které byly zdrojem energie. Katastrofa podle něj byla způsobena výbuchem těchto krystalů, které se vymkly kontrole. Zřejmě tímto se snažil Cayce upozornit na nebezpečí vývoje atomových zbraní. Zbývající krystaly na dně oceánu způsobují podle Cayce záhadná mizení lodí a letadel v Bermudském trojúhelníku.

Ostrov Bimini na Bahamách se pak stal na dlouhou dobu horkým favoritem při hledání Atlantidy. Spekulace se soustředili zejména na "Velkou zeď na Bimini" pod hladinou oceánu, kterou podle zastánců Atlantidy vybudovali její obyvatelé. Tvrdili, že jde o stavbu podobnou velkým pyramidám.

Edgar Cayce prorokoval, že Atlantis se znovu objeví v roce 1968 nebo 1969. Nejenže k tomu nedošlo, ale sonarový dálkový průzkum a současná znalost tektoniky pevninských desek nedává žádnou šanci existenci Atlantidy jako kontinentu nebo velkého ostrova uprostřed Atlantického oceánu. Velká zeď na Bimini je jen přírodním uspořádáním kamenů. Do té doby se vynořila řada zpráv o objevech řad kamenů a velkých pyramid pod hladinou oceánu.

Přesto řada příznivců Atlantidy stále argumentuje tím, že existenci Atlantidy podporují kulturní podobnosti národů na obou stranách oceánu, které se nemohly vyvíjet zcela nezávisle na sobě. [X4], [X5]

Aaron Du Val, prezident Egyptologické společnosti v roce 1996 oznámil, že jeho tým podmořských průzkumníků objevil trosky 12 tisíc let starých klášterů nedaleko ostrova Bimini. Du Val tvrdil, že struktury se architektonicky podobají dobře známým megalitům v Egyptě, v Jižní Americe a v dalších oblastech Země. Tvrdil, že nalezené trosky mají významně podobné prvky například s Velkou pyramidou v Gize a že byly objeveny malby podobné malbám ve španělských jeskyních Altamira. Du Val dále tvrdil, že trosky obsahují přesné zobrazení drah planet a pokovené zdi, v nichž jsou kameny různých barev.

Ve své první tiskové zprávě z 6. července 1997 Aaron Du Val ještě o Atlantidě nic neříká. Později v rozhovoru pro organizaci "New Heaven New Earth" hnutí New Age tvrdil, že jde o možné důkazy ztraceného města, ačkoliv připouštěl i jiná vysvětlení. Du Val tvrdil, že takové megalitické struktury na Bahamách nikdo neočekával. Podobají se více těm, které se nacházejí v Gize, než těm, které byly objeveny v Mexiku nebo v Peru. Du Val souhlasil s tím, že se tak vyplnili některé předpovědi Edgara Cayce a také popis Atlantidy v Platónových spisech. Do té doby Platónův popis odpovídal spíše ostrovu Santorini poblíž Kréty.

Aaron Du Val odmítl uvést jakékoliv rozhodující podrobnosti o nalezených troskách. Neuvedl ani přesnou polohu, ani jména průzkumníků, kteří trosky objevili. Zdůvodnil to tím, že je nutné jednat z pracovníky muzeí a s Bahamskou vládou o ochraně tohoto místa před nájezdy veřejnosti. Du Val dále slíbil, že na tiskové konferenci 25. července 1997 přinese videozáznamy a fotografie nalezených trosek. Konečně uvedl, že nikdy s určitostí netvrdil, že jde o objev zbytků Atlantidy a odmítl komentovat vášnivé debaty o Atlantidě na Internetu.

Proti uváděným tvrzením se rozhodně postavil Dr. Paul Pettennude, podmořský archeolog z Mayského podmořského výzkumného střediska, který se s podmořskou oblastí kolem ostrova Bimini již dříve mnohokrát podrobně seznámil. Uvedl řadu konkrétních důvodů, proč se domnívá, že žádné trosky, které Du Val popsal, zřejmě vůbec neexistují.

Dr. Paul Pettennude uvedl, že Bimini není žádným ztraceným světem. Je velmi oblíbeným cílem tisíců potápěčů, kteří sem přijíždějí každý rok a potápějí se zde tak často, že by jim žádné záhadné trosky nemohly uniknout. Oceánografický ústav v Melbourne a Rosenteilova škola oceánografie při Univerzitě v Miami použily technicky velmi vyspělá zařízení a přesto nic neobjevily. V roce 1986 Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA provedl podrobný průzkum celé oblasti na sever od Kuby a v oblasti Jižní Karoliny při hledání trosek raketoplánu Challenger. Byl prozkoumán každý čtverečný metr až do hloubky 6000 stop a každý kousek větší než talíř byl prozkoumán. Americké námořnictvo provozuje vojenský systém SOSUS v ceně asi 16 miliard dolarů, který má zajistit bezpečnost Spojených států amerických před cizími ponorkami. Tento systém je schopen získat snímky čehokoliv pod mořskou hladinou ve zmíněné oblasti. Podloží ostrova Bimini od hloubky 300 stop k povrchu není starší než 14 tisíc let. Představuje hloubku, do níž poklesla hladina světových oceánů při posledním glaciálu (době ledové). Nemůže zde existovat žádné podmořské město, protože Bahamské ostrovy se nezmenšují, ale naopak trvale rozšiřují o několik decimetrů ročně. Potápěči, kteří by nalezli podmořské město více než 250 stop pod hladinou moře ke své práci potřebují zvláštní směs plynů. Na celém světě je velmi málo lidí, kteří jsou schopni a vyškoleni potápět se s takovým vybavením. Tito lidé tvoří uzavřenou skupinu, kde se všichni dobře znají. Nikdo z nich se o objevu podmořského města nezmiňoval.

Pettenude se také zmínil o "Velké zdi na Bimini", kterou objevil v roce 1968 J. Manson Valentine, jeden z profesorů Univerzity v Miami. Vyjádřil se také k podmořským sloupům, které hledači Atlantidy mylně považovali za kamenné sloupy, ačkoliv šlo jen o barely s cementem nebo s podobným materiálem, které byly vhozeny z lodí do moře.

25. července 1997 byla tisková konference Aarona Du Vala na poslední chvíli odvolána. Du Val tvrdil, že je třeba nalezené trosky lépe zabezpečit proti podmořským lupičům a vandalům. Termín tiskové konference byl stanoven na 8. srpna 1997. Ale ani v tento den se tisková konference nekonala. Velký objev se nakonec nekonal a bublina splaskla. [X5]

 

 

Literatura a odkazy:

 

[1] Weisner, Ivo: Světlo dávných věků. Nakl. AOS Publishing, Resslova 40, 400 01 Ústí nad Labem, 1996 ISBN: 80-901919-4-0 (AOS Publishing)

[X1]Bradley Kayes: Timaeus and Critias. 1996.

[X2] Atlantis Subplots: A Brief History of the Lost Continent.

[X3]Bradley Kayes: Atlantis - Theories.

[X4] ParaScope Inc.

[X5]D. Trull: Atlantis "Discovery" Gets Sunk.

[X6] The Lost Continent of Atlantis. Lakeshore Technologies Incorporated, 1996.

[X7] Arysio Nunes dos Santos: Atlantis in Myths and Religion. 1997.

[X8] Where was Atlantis?

[N1]  Filozofové starověkého Řecka. Natura 6/1994.

zpracoval: Jiří Svršek 

 

 

Převzato:  http://branyvnimani.cz/

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.