Kdo je Online

Právě přítomno: 37 hostů a žádný člen

2141737
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
431
1202
5442
921474
18811
29660
2141737

Your IP: 54.80.211.135
2017-10-19 12:51

 

 

 

25.10.2009

 

Dojde v roce 2012 skutečně ke

katastrofě?

 

 

Řada důkazů tuto teorii potvrzuje, ale

jak bude vypadat?

 

 

 

Úvod:

 

 

 

Starověká proroctví určují rok 2012 jako rok, ve kterém by na Zem měl udeřit armageddon, ale také jako den, který by měl přinést změnu v našem dosavadním životě. V tento rok by mohly peníze ztratit svojí hodnotu a stát se tak bezcennými. Asi si říkáte: jak by se tohle mohlo stát? Ale ono k tomu stačí relativně málo. Stačila by jedna obrovská sluneční erupce vyslaná naším směrem a jsem okamžitě v době kamenné. Obrovské magnetické výboje by nejprve zničily satelity na oběžné dráze Země, pak by následovaly elektrárny po celém světě a po nich vše co by bylo závislé na elektrické energii jak v domácnostech, tak ve firmách apod. Celá planeta by se ponořila do tmy. V dnešním světě je na elektrické energii závislá většina lidstva a proto lze i toto označit za konec světa. Nemyslím teď konec světa jako takový, ale byl by to ten pravý konec světa pro celé lidstvo. Televize, rádia, počítače, mobilní telefony, auta,... nic by nefungovalo. Lidstvo by téměř vymřelo, jelikož bychom nebyli vůbec schopni se uživit. Kdyby došlo k této situaci řekněme (jak jinak) 21. prosince 2012. Tak do konce ledna 2013 by byli všechny obchody vyrabované lidmi, kteří by hledali nějaké jídlo. Ale co pak? Kde bychom mohli sehnat potravu? Jsme zvyklí, že si jen zajdeme do supermarketu a koupíme si tam třeba řízky, kuře, ryby apod. Pokud by se lidé nezklonili ke kanibalismu, tak by nás čekalo masové vyhynutí, protože bychom nebyli schopni si obstarat potravu. Ovšem malá část lidstva by přeci jen přežila, je to část, která žije v Africe nebo v džungli v Jižní Americe, mluvím teď o domorodcích, protože ty bez elektrického proudu žili, žijí a žít budou. Moderní člověk z velkoměsta ovšem nikoliv.

 

1)Galaktický střed

 

 

 

Jak jistě všichni víte, nebo aspoň většina z Vás, tak ve středu galaxie (měl bych možná napsat naší galaxie, jenže naše není, takže to psát nebudu) je gigantická černá díra okolo které obíhají celé sluneční soustavy s miliardami sluncí a planet. Stejně jako slunce v naší sluneční soustavě drží pohromadě všechny planety, které okolo něj rotují, tak tahle černá díra drží pohromadě celou galaxii - její přitažlivost musí být skutečně nepředstavitelná. Naše sluneční soustava obíhá kolem této černé díry už miliardy let a slunce během tohoto dlouhého putování kolísá nahoru a dolu, stejně jako planeta Země. A v tom je celý ten problém. Galaxie je v podstatě gigantický plochý disk se spirálovitě zahnutými rameny. Vliv obrovské přitažlivosti černé díry tak poznávají slunce a planety, které se nacházejí přímo v jakém si středu galaxie. Planeta Země tedy také vykonává pohyb nahoru a dolu a jednou za 26.500 let se spolu se sluncem dostane do přesné konjunkce s průsečnicí středem Mléčné dráhy a bude tak vystavena účinkům černé díry. Když černá díra drží pohromadě celou Mléčnou dráhu, tak jaký pak bude mít vliv na jednu malou planetku, kterou jsme pojmenovali naším domovem?

Asi si znovu pokládáte další otázku: když je vesmír tak obrovský a planeta Země tak malinká tak jakto, že bude vystavena obrovské gravitaci černé díry zrovna v jeden jediný rok (2012)? Toto je určitě dobrá otázka a pokusím se Vám dát odpověď.

 

Přírodní katastrofy provázejí lidstvo od nepaměti, ale zdá se, že od roku 1900 se přírodní katastrofy stále stupňují a od roku 1950 se toto vražedné tempo ještě více zvýšilo. Níže Vám nabízím malý výpis těchto katastrof:

 

1900 - Uragán nad Galvestonem

Americký ostrov Galveston byl 8. září 1900 dějištěm největší přírodní katastrofy v dějinách USA. Uragán o síle 4 tehdy udeřil na Mexický záliv u města Houston v Texasu. Vítr dosahoval až 215 km/hod. Z 37 000 obyvatel ostrova jich zahynulo 6 tisíc, bylo zničeno 3 600 domů.

 

1902 - Výbuch sopky Pelée

Sopka na ostrově Martinik u města Saint Pierre začala chrlit oheň v dubnu 1902. Její aktivita vyvrcholila 8. května, kdy sestupující žhavá mračna usmrtila 26 000 obyvatel a zničila město Saint Pierre.

 

 

 

1906 - Zemětřesení v San Francisku

8. dubna 1906 ráno se v San Francisku rozechvěla zem. Zemětřesení o síle 8,2 stupně Richterovy stupnice zničilo více než polovinu města včetně mostů Bay Bringe a Golden Gate a vyvolalo ohromné požáry. Při katastrofě zahynulo 3000 lidí a byly způsobeny škody za 8,3 miliardy dolarů.

 

1908 - Tunguzský meteorit

30. června 1908 explodoval nad Sibiří gigantický meteorit. K výbuchu došlo ve výšce zhruba deseti kilometrů nad zeměkoulí. Ohnivá koule, která vznikla, dopadla do zalesněných míst Tunguzské oblasti a vypálila lesy v okruhu 20 kilometrů. Vědci mluví o síle výbuchu srovnatelném s několika stovkami atomových pum svržených na Hirošimu. Dosud není jasné, zda tehdy na Zemi dopadl asteroid, nebo kometa.

 

1908 - Zemětřesení v Itálii

Zemětřesení v sicilské Messině roku 1908 bylo nejničivějším v evropské historii. V noci z 27. na 28. prosince bylo město prakticky srovnáno se zemí zemětřesením o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice. Tlaková vlna vyvolala tsunami, které spláchlo několika dalších měst v okolí Messiny. Počet mrtvých se udává mezi 70 000 až 100 000.

 

1910 - Pařížské záplavy

Mezi 20. až 28. lednem 1910 postihla Paříž tzv. stoletá voda. Obyvatelé se přesunovali v loďkách. U mostu d'Austerlitz dosáhla hladina Seiny 5,93 metry oproti normální výšce 2,75 metru. Hladina řeky poklesla na normální stav až 16. března. Škody byly vyčísleny na 1,4 miliardy eur.

 

 

 

1923 - Zemětřesení v Tokiu

Přelidněná oblast Tokio – Jokohama pocítila první otřesy půdy 1. září 1923. Následují požáry a zvednuté vlny oceánu. Tři čtvrtiny Tokia je zničeno a v troskách nalezlo smrt na 100 000 lidí.

 

1927 - Zemětřesení v Číně

Země se chvěla 22. května 1927 v Xining na západě Číny a způsobila jednu z nejděsivějších bilancí zemětřesení vůbec: 200 000 mrtvých.

 

1960 - Tsunami v Chile a Japonsku

Tsunami se začalo od Chile šířit 22. května 1960. Bylo vyvoláno zemětřesením s epicentrem v chilské vesnici Valdivia a jeho síla dosud nebyla překonána: 9,5 stupňů Richterovy stupnice. Tsunami o výšce až 18 metrů překonalo Pacifik a zasáhlo i Japonsko. Celkový počet obětí přesáhl 1700, škody se udávaly v milionech amerických dolarů.

 

1970 - Zemětřesení v Peru

Zemětřesení o síle 7,75 stupňů si na severu Peru 31. května 1970 vybralo svou daň v podobě 66 000 obětí a zničení četných vesnic. 1970 Tsunami v Bangladéši 12. listopadu 1970 cyklón následovaný tsunami zdevastoval přístav Chittagong, druhé největší město v zemi. Až devítimetrové vlny a vítr o rychlosti 125 km/h smetly na 400 000 obyvatel.

 

1976 - Zemětřesení v Číně

Další z ničivých zemětřesení zaútočilo na nic netušící obyvatele hornického města Tangshan na severu země 28. července 1976 v 3.45 hod. ráno. Počet obětí se odhaduje na 250 000, což z něj dělá jedno z nejničivějších zemětřesení v historii vůbec.

 

 

 

1997-1998 El Niño

Původně takto peruánští rybáři pojmenovali oteplování oceánů. V letech 1997-98 změna teploty oceánů vyvolala silné deště v Latinské Americe, sucho v Austrálii, na Filipínách a v Indonésii nebo uragány, jako např. Mitch, který zdevastoval Střední Ameriku v říjnu a listopadu 1998. Podle OSN zasáhlo El Niño 100 milionů lidí na zeměkouli a má na svědomí 24 000 lidských životů.

 

1985 - Výbuch sopky Nevado del Ruiz

V kolumbijských Andách v nadmořské výšce 5390 metrů došlo 13. listopadu 1985 k erupci sopky Nevado del Ruiz. Ohromné množství bahna, které se výbuchem uvolnilo, zavalilo město Armero. Obyvatelé neměli šanci uniknout. Pod bahnem jich zůstalo pohřbeno 24 000. Sopka o sobě dávala vědět několik týdnů před erupcí, obyvatelé však nebyli evakuováni.

 

1995 - Zemětřesení v Kóbe

17. prosince 1995 ráno se pod japonským Kóbe roztřásla zem. Zemětřesení o síle 6,9 stupňů Richterovy stupnice si vynutilo evakuaci 310 000 osob, srovnalo se zemí nebo poškodilo 200 000 budov a zbylo po něm 5480 mrtvých.

 

 

 

2004 - Zemětřesení v Indonésii

26. prosince 2004 došlo k velmi silnému podmořskému zemětřesení s epicentrem několik desítek kilometrů od západního pobřeží Sumatry. Seismologové uvádějí, že dosáhlo síly 9,3 stupně Richterovy škály. Jednalo se o druhé nejsilnější zemětřesení, jaké kdy seismografy zaznamenaly. (Nejsilnější dosud zdokumentované zemětřesení od síle 9,5 stupně zasáhlo roku 1960 Chile a vyžádalo si 2000 obětí. Otřesy vyvolaly vlny tsunami, které zasáhly celou tichomořskou oblast). Zároveň hlavní otřesy trvaly nejdéle ze všech zaznamenaných zemětřesení (kolem 10 minut). Pohyby mořského dna vyvolaly tsunami, jež místy dosahovaly až 30 m výšky a které později zasáhly většinu pevniny obklopující Indický oceán. Vlny dokonce dorazily až k somálským břehům Afriky, kde zabily několik stovek lidí, a zaznamenány byly i Jihoafrické republice 8000 km od epicentra. Zemětřesení vyvolalo slabé dozvy dokonce až na Aljašce. Odhady celkového počtu obětí se v současnosti pohybují od 230 do 270 tisíc. Nejvíce postiženými zeměmi se staly Indonésie, Srí Lanka, Indie a Tchaj-wan. Škody se odhadují v řádech stovek miliard dolarů.

 

Takto bych mohl jen od roku 2000 pokračovat na dalších několik desítek řádků, ale to bych se zřejmě upsat, protože těch pohrom je skutečně mnoho. Kdybychom mohli seřadit 6 největších katastrof v dějinách lidstva, tak by to pak vypadalo asi takto:

 

  1. Záplavy na Žluté řece
    Rok: 1887, 1931, 1938
    Země: Čína
    Počet obětí: 2,7 milionu, přes 3 miliony


 

 

Žlutá řeka je se svými 5464 kilometry (čtyřikrát z Aše do Košic a zpět) druhou nejdelší čínskou řekou. Pramení v Tibetské náhorní plošině ve výšce 4800 metrů nad hladinou moře a svou pouť končí v zálivu Po-chaj, který odděluje severočínské pobřeží od Korejského poloostrova. Řeka unáší nezvyklé množství hornin, což jí také dalo její jméno – jílovité částice zbarvují vodu dožluta. Za rok takto přemístí 1,5 miliardy tun materiálu (což odpovídá zhruba polovině hmotnosti celosvětově vytěžené ropy v roce 2004), z čehož tři čtvrtiny doplují až do moře. Díky domu se každým rokem záliv Po-chaj zmenšuje o několik stovek metrů. Zbylá jedna čtvrtina se ukládá na dně řeky a zvyšuje tak její koryto, proto v současnosti protéká několik metrů nad úrovní okolní krajiny. Stačí tedy, aby se její hladina zvedla nad ochranné hráze, a voda se vyvalí do obrovské plochy. Této skutečnosti dokonce v roce 1642 využila císařská armáda k tomu, aby zatopila město Kchaj-feng a potlačila tak povstání. Město bylo zcela zničeno a ve vlnách Žluté řeky zahynulo na 300 000 lidí. Na konci 19. století se vlivem silných přívalových srážek ze Žluté řeky stalo několik mocných toků, které se rozlily po hustě obydlené zemi. V roce 1887 několik metrů vysoké přívalové vlny smetly z povrchu Země 600 vesnic a měst. Voda později zaplavila dalších 1500 obcí. Podle dobových záznamů se celkový počet obětí odhaduje na 2,7 milionů. Podobná katastrofa se na Žluté řece odehrála i v roce 1931, kdy si vyžádala dokonce 4 miliony obětí a v roce 1938 s 900 000 oběťmi.

 

2. Zemětřesení v Šan-si
Rok: 1556
Země: Čína
Počet obětí: 830 tisíc

 


 

Nejničivější zaznamenané zemětřesení v historii lidstva se přihnalo ráno 23. 1. 1556 a zasáhlo kolem stovky kantonů v deseti čínských provinciích. 850 km široká oblast byla totálně zničena  a v některých kantonech katastrofu přežilo jen 40 % obyvatel. Příčinou obrovských ztrát na životech byla hlavně i skutečnost, že v té době mnoho lidí žilo v umělých jeskyních vyhloubených ve sprašových (poměrně měkkých) skálách. Při zemětřesení se jich naprostá většina následkem sesuvů půdy zhroutila. Přestože v šestnáctém století pochopitelně žádné měření magnitudy neprobíhalo, podle záznamů průběhu a geologických analýz je jeho síla v současnosti odhadována kolem 8 stupňů Richterovy škály. Z dobových záznamů vyplývá, že zemětřesení v postižené oblasti zapříčinilo změnu toku několika řek a zničilo prakticky celou dopravní síť. Údajně se dokonce vytvořily nové hory a údolí.

 

3. Zemětřesení v Tang-šan
Rok: 1976
Země: Čína
Počet obětí: 700 tisíc


Zatímco podle oficiálních čínských zdrojů v Tang-šanu (průmyslovém městě s přibližně milionem obyvatel) zahynulo kolem 200 000 lidí, ostatní agentury odhadují počet obětí až na 700 000. Zemětřesení propuklo ráno 28. června 1976, podle oficiálních čínských informací dosáhlo 7,8 stupně Richterovy škály a hlavní otřesy trvaly kolem 15 minut. Přibližně po 15 hodinách následovaly další otřesy o síle 7,5 stupně. Zemětřesení zasáhlo oblast širokou kolem 8 km, ve které bylo vážně poškozeno kolem 80 % všech budov. Neštěstí údajně předcházel výskyt podivných světel a hladina vody ve studních se výrazně zvýšila. Na některých místech dokonce začal ze studní unikat plyn. Bylo pozorováno i podivné chování zvířat, kdy drůbež údajně tři dny před zemětřesením odmítala přijímat potravu a stala se agresivní. Několik stovek hus se snažilo sežrat své druhy z hejna v důsledku nevysvětlitelného stresu.

 

4. Tajfun Bhola
Rok: 1970
Země: východní Pákistán (dnešní Bangladéš)
Počet obětí: 300-500 tisíc


 

 

Nejničivější zaznamenaný tajfun v historii lidstva vtrhl do ústí řeky Gangy 12. listopadu 1970. Přímo při bouři zahynulo na půl milionů lidí, přičemž hlavní příčinou takto vysokého počtu obětí byla zvednutá vodní hladina, která téměř zcela potopila většinu ostrovů v deltě řeky Gengy. Bhola byl sedmým a zároveň nejsilnější tropickou cyklónou, která se v roce 1970 v Indickém oceánu rozpoutala. V okamžiku největší síly dosahovala rychlost větru 205 kilometrů za hodinu. Nejvíce zasaženo bylo město Tazumuddin, ve kterém zahynulo 45 % ze všech 167 000 obyvatel. Celkem bouře způsobila škody za tehdejších 86 milionů dolarů, což činí přibližně 405 milionů dnešních dolarů. Laxní přístup západní části země k řešení následků katastrofy vyostřil napětí mezi západem a východem a značnou měrou urychlil počátek osvobozenecké války. Ta skončila rozdělením země na dnešní Pákistán a Bangladéš.

 

5. Tajfun nebo zemětřesení v Kalkatě
Rok: 1737
Země: Indie
Počet obětí: 300-500 tisíc


Vzhledem k malému množství dochovaných informací byla katastrofa v jednom z největších indických měst, která se odehrála 7. října 1737, dlouho přičítána zemětřesení. V současnosti se však odborníci domnívají, že se jednalo o tajfun. Podle britského zmocněnce Thomase J. Moora v tento den bouře a povodeň zničila téměř všechny budovy s doškovými střechami a zabila 3000 lidí. Jiná zpráva uvádí, že  přílivová vlna vyvolaná silným zemětřesením v přístavu potopila 20 000 lodí a vyžádala si 300 000 obětí. Je však vcelku zvláštní, že v té době měla mít Kalkata kolem 20 000 obyvatel. Přestože se 300 000 obětí jeví do značné míry přehnaných (a o zemětřesení svědčí jen několik neúplných zpráv), je tato verze v literatuře rozšířena mnohem více než pravděpodobnější příčina v podobě tajfunu. Oněch 3000 obětí se nicméně týkalo jen města samotného, o dalších mrtvých v okolních vesnicích se Moor nezmiňuje.

 

6. Tsunami v Indickém moři
Rok: 2004
Země: Indie, Indonésie, Tchaj-wan
Počet obětí: až 270 tisíc


 

 

26. prosince 2004 došlo k velmi silnému podmořskému zemětřesení s epicentrem několik desítek kilometrů od západního pobřeží Sumatry. Seismologové uvádějí, že dosáhlo síly 9,3 stupně Richterovy škály. Jednalo se o druhé nejsilnější zemětřesení, jaké kdy seismografy zaznamenaly. (Nejsilnější dosud zdokumentované zemětřesení od síle 9,5 stupně zasáhlo roku 1960 Chile a vyžádalo si 2000 obětí. Otřesy vyvolaly vlny tsunami, které zasáhly celou tichomořskou oblast). Zároveň hlavní otřesy trvaly nejdéle ze všech zaznamenaných zemětřesení (kolem 10 minut). Pohyby mořského dna vyvolaly tsunami, jež místy dosahovaly až 30 m výšky a které později zasáhly většinu pevniny obklopující Indický oceán. Vlny dokonce dorazily až k somálským břehům Afriky, kde zabily několik stovek lidí, a zaznamenány byly i Jihoafrické republice 8000 km od epicentra. Zemětřesení vyvolalo slabé dozvy dokonce až na Aljašce. Odhady celkového počtu obětí se v současnosti pohybují od 230 do 270 tisíc. Přesný počet obětí zřejmě nebude nikdy znám, protože některé ostrovy byly doslova vymazány z mapy. Nejvíce postiženými zeměmi se staly Indonésie, Srí Lanka, Indie a Tchaj-wan. Škody se odhadují v řádech stovek miliard dolarů.

 

Lze toto vše považovat za účinky černé díry na planetu Zemi? Nebo jde jen o přirozený cyklus planety Země? Třeba ano, třeba ne. Kdo ví...

 

Starověcí Mayové, kteří jsou doposud považováni za civilizaci, která byla na tehdejší dobu vyspělejší než ta naše, byli divocí barbaři, ale i důmyslní vědci. Mayové jsou známi svojí posedlostí časem. Desítky a stovky let bádali nad nesmírně vzdálenou budoucností. Například věděli, že ve středu galaxie je ona černá díra. Nejsem sice vědec, ale jak tohle mohli vědět? Když až teprve nejmodernější technika jim dala za pravdu.

Já osobně se galaktického středu trochu obávám, děje se to totiž pravidelně a dít se to bude pořád. Jak, že vlastně vyhynuli dinosauři?

 

2)Čínská kniha I CHING

 

 

 

Jedná se o jedny z nejstarších čínských textů. Kniha je 4 až 5 tisíc let stará a používá se k osobním věštbám a to takovým způsobem, že položíme otázku, poté vrhneme tři mince a podle toho jestli padne více rubů, či líců nakreslíme čáru (buďto přerušovanou, nebo celou). Takto nakreslíme celkem 6 čar. Takto dostaneme takzvaný hexagram. Kdo ovládá statistiku si jistě vypočítal, že nám takto může vzniknout 64 kombinací (2^6) - čáry v podstatě odpovídají dvojkové soustavě, ve které se používají jedničky a nuly. Knihu jsem nikdy neměl v ruce, jen jsem si o ní přečetl několik článků, proto nevím, zda má další slova budou korespondovat se skutečností. Vysvětlení je jednoduché - když už toto tazatel provádí, tak tomu jistě věří. Dále texty odpovědí jsou určitě napsány tak, aby si v nich každý našel to své - poskytují nějaké univerzální odpovědi. Kombinace víry a správně napsaných odpovědí pak dává magickou věštící sílu. Položíte otázku a přečtete si odpověď, ze které si samozřejmě vyberete to, na co jste se ptali.

Pokud se podíváme na samotnou metodu, jakou věštba probíhá, tak na první pohled nás musí zarazit jeden fakt - vše je jen dílem náhody. Hodíte mince a pokaždé padnou jinak. To Vám má předpovědět budoucnost? To je ta skvělá metoda, která to zvládne? Nemyslím si! Pokud již je budoucnost předurčená osudem, tak je neměnná. Jistě, můžeme o tom dlouze polemizovat, můžete tvrdit, že jsou nám dány jen cesty, kterými se můžeme vydat, ale také můžeme zvolit další, ale vždy tam něco je, jinak by nebylo možné to předpovědět. A teď přichází důležitý fakt, nebo spíče otázka - když položíme této knize stejnou otázku a provedeme novou věštbu, dostaneme stejný výsledek? Pravděpodobně ne! Nehodíme mincemi tak aby nám vyšly opět ty samé čáry a tím pádem ten samý výsledek! Změnila se tedy naše budoucnost, nebo co se stalo, že nám vyšlo jiné proroctví?

Ještě bych se chtěl pozastavit nad jednou věcí - a to nad grafem, který byl sestaven na základě této knihy. Jak jsem již psal výše, vše je u tohoto způsobu věštby určeno náhodou. Jak byl tudíž sestaven onen graf? Musel být sestaven opět náhodně. Bylo provedeno 64 věštění - tzn. 384 vrhnutí mincí, z čehož vzešlo právě 64 hexagramů. Opakuji vše náhodně! A jak jednotlivé hexagramy vyjadřují číselnou hodnotu, ze které je graf sestaven? Je to binární kombinace? Pokud ano, tak dostaneme 64 náhodných čísel v rozmezí 0 - 63. Pokud budeme pokus opakovat, tak nám vyjde úplně jiný graf. Je to tedy jen směs náhodných čísel a jednotlivým úrovním byly přiřazeny události tak, aby podpořily věrohodnost dokumentu a teorie o konci světa 2012?

 

3) Přepólování Země

Na toto téma už jeden článek na těchto stránkách je, takže mi přišlo zbytečné ho znovu opisovat. Přečíst si ho můžete ZDE.

 

V následujících řádcích bych rád zveřejnil článek, který mi zaslala Patricie Bergerová, který popisuje zajímavou souvislost mezi přírodními katastrofami uplynulých týdnů:

 

 

 

V poslední době přibývá otřesů v celé oblasti tzv. ohnivého prstence neboli ring fire. Jsme svědky jistého varování. Nevíme přesně co se děje v celé oblasti, ale události za poslední týden by nám měly připomenout, že situace, která se tam děje není normální. Nejprve to začalo na Novém Zélandu, kde byl zaznamenán vůbec nejsilnější otřes v historii tohoto ostrova, který patří formálně ke koruně Jejího Veličenstva královny Británie Alžběty II, pak se to přesunulo na Samuu, což je ostrov, který patří USA a americký prezident Barrack Obama, tam po katastrofě poslal humanitární pomoc a přijela tam i FEMA - což je federální úřad pro mimořádné události - tzv. krizový štáb. Zemětřesení pak zaútočilo na Indonésii. Na idnes.cz jsem se dočetla, že mnozí čtenáři psali o tom, že to může být předzvěst supervulkánu Toba, který se nachází severně od centra dění. Jak moc je to pravděpodobné, že Toba se připravuje na erupci katastrofálních rozměrů se stále zkoumá, neboť je tam i další sesterský supervulkán či jedna ze sopek - a to velmi nebezpečných - Anak Krakatau či Tambora. To zemětřesení bylo o síle 7 stupňů a pak následovaly další silné otřesy, pak se zemětřesení přesunulo na Peru, kde uhodilo sílou 6.8 stupně Richterovy stupně, žádné oběti na životech hlášeny nebyly, další větší otřesy otřásly Východní Kalifornií, kdy od San Diega naměřily přístroje sílu o hodnotách 5 až 6 stupně Richterovy stupnice. Na slovenské státní televizi o tom říkali, že v San Francisku již zpevňují Golden Gage - tedy legendární most, jemuž by v případě megazemětřesení hrozilo, že se celý propadne do moře, a tak nás napadá myšlenka, kdy přijde megazemětřesení do Kalifornie, které podle mnohých prognóz bude mít sílu až úctyhodných 10,5 stupně, tak jak to bylo v pořadu "Další megazemětřesení" od BBC. Toto velké zemětřesení má již zpoždění. Že by se již připravovalo? K velkým otřesům dochází jednou za sto let a k poslednímu velkému zemětřesení došlo v roce 1906. Pak se zemětřesení přesunulo do Jižního tichomoří, kde udeřilo na ostrov Vanuatu sílou 7 stupňů a to 4 X za sebou, další zemětřesení bylo naměřeno na Filipínách, které sužují dosud největší tajfuny v jejich novodobé historii a filipínská prezidentka Gloria Macapulo-Arrayová již vyhlásila maximální stav ohrožení a poprosila o humanitární pomoc světa a jeho vůdců a vůdkyň. Další zemětřesení bylo naměřeno na ostrově Taiwan, který je častým diplomatickým jednáním mezi Čínou a světem, neboť Čína o Taiwan silně usiluje.

 

 

 

Tak když se člověk nad tím zamyslí, nabízí se otázka, že se v celé pánvi něco  děje a ohnivý prstenec nám dává určité náznaky, že se v té oblasti schyluje k mnohem větší katastrofě, katastrofě, kterou dosud moderní svět nepamatuje. Je otázka zdali supervulkán Toba či supervulkán v Yellowstonu, kde byly největší otřesy v lednu tohoto roku, anebo dosud opomíjený supervulkán na Novém Zélandě anebo v Jižní Kampánii - to jest Jižní Itálie - v oblasti Neapole - tzv. frygejská pole, či dosud smrtící a nebezpečný Vesuv, sama sopka je opožděná ve své erupci a to samé i Thiera na ostrově Santorini v Egejské oblasti či samozřejmě Kanárské ostrovy. Ohnivý prstenec varuje celý svět a může odstartovat řetězovou  reakci zemětřesení a sopek na naší stále ohrožující planetě Zemi.

 

 

Převzato:http://www.zmenyklimatu.estranky.cz/

Copyright © 2017 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.