Novinky

Kdo je Online

Právě přítomno: 316 guests a žádný člen

2505022
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
176
1416
5358
1284708
16250
46732
2505022

Your IP: 54.198.27.243
2018-08-16 02:45

  

 

ZARATHUŠTROVY GÁTHY

JASNA

 

APITOLY 28—34, 43—46, 47—50, 51, 53

 

I

 

Úcta vám, posvátné zpěvy!

 

 

 

28.

 

l

S rukama k poctě vzhůru rozpřaženýma chci při oběti skrze Řád prosit nejprve všechny, kdo náležejí jemu, pomocníkovi, svatému duchu, abys, ó Mazdo, vyslechl moudrost Dobrého smýšlení a také Duši krávy.

2

Obcházet chci tebe, Mazdo Ahuro, i Dobré smýšlení. Dejte mně podle Řádu blažené dary obou světů, tělesného i duchovního, jimiž člověk může zjednat blaženost svým věrným.

3

Já vás chci vzývat novým zpěvem, tebe, ó Řáde, i Dobré smýšlení a Mazdu Ahuru, vás, pro něž nepomíjející moc rozmnožuje Ármaiti. Sem ke mně přijďte na pomoc, když volám!

4

Jsem pamětliv chvalozpěvu na duši s dobrým smýšlením a blažených odměn za obětní úkony, vědom jsem si Ahury Mazdy. Pokud mohu a jsem s to, hledám toužebně Řád.

5

Zda jako vědoucí spatřím tě, ó Řáde, a Dobré smýšlení, zda spatřím cestu k Ahurovi v poslušnosti k přesilnému Mazdovi, jenž je nejmocnější tímto posvátným výrokem: „Odvracejme stvůry jazykem!“

6

Přijď s Dobrým smýšlením, dej spolu s Řádem, ó Mazdo, pravdivými svými výroky Zarathuštrovi trvalý dar mocné pomoci a nám, ó Ahuro, abychom s ní přemohli protivníkovy nepřátelské činy!

7

Dej, ó Řáde, ten blahý úděl, blažené dary Dobrého smýšlení! Dej ty, ó Ármaiti, sílu Vištáspovi i mně! Dej, ó Mazdo, a nařiď posvátným výrokem, abychom naslouchali vašim blahým příkazům!

8

O to nejlepší tě chci prosit, ó Nejlepší, tebe, Ahuru, jenž jsi jedné mysli s nejlepším Řádem, pro hrdinu Frašaoštru a pro sebe a pro všechny, jimž to chceš udělit k dokonalému životu v dobrém smýšlení.

9

Těmito prosbami nechceme rozhněvat tebe, Mazdo Ahuro, ani Řád, ani Nejlepší smýšlení, vždyť pro vás stojíme v zástupu při uctívání chvalozpěvy! Vy jste nejrychlejší oživující dary a moc nad silami.

10

Ale těm, které znáš jako spravedlivé v Řádu a Dobrém smýšlení, jako zasloužilé, těm splň jejich přání vrchovatě. Pak pro vás budu znát slova účinná, zvučná, velebící!

11

S nimi ty si uchováváš Řád a Dobré smýšlení natrvalo. Pouč mne svými ústy, Mazdo Ahuro, jak zvěstovat je podle tvé snahy, ta slova, díky jimž se dostaví původní život.

 

 

 

29.

1

Vám si stěžovala Duše krávy: „Pro koho jste mne vytvořili? Kdo mne utvořil? Vražedný chtíč a násilí, krutost, pouta a surovost mne utlačují. Nemám jiného pastýře než vás, zjevte se mi tedy s dobrým pastýřstvím!“

2

Tvůrce krávy se proto otázal Spravedlnosti: „Zdali máš pro krávu ochránce? Když jste jí, vy mocní, spolu s potravou za něj určili chovatelské úsilí, koho jí ustanovíte jako pána, jenž by potřel Zuřivost i se stoupenci Lži?“

3

Neodpoví mu podle pravdy žádný bojovník přítel krávy. Nic z těch věcí, jež jsou pohnutkou poddaným, není k seznání, vy vznešení! Ten z tvorů je nejsilnější, k němuž já přijdu s pomocí, volá-li.

4

Ať správně posoudí Mazda, nejlepší znalec projevů, co bylo vykonáno daévy a co lidmi, i to ať posoudí, co vykonáno bude! On je soudce, Ahura! Tak ať se nám stane, jak on chce!

5

S rozpřaženýma rukama se k Ahurovi oba chceme modlit, moje duše a duše dojné krávy, na Mazdu se obrátíme s otázkami. Nemá být spravedlivému souzena záhuba, nemá být souzena chovateli skotu uprostřed stoupenců Lži!

6

Tu pravil on, Ahura Mazda, který ve své soudnosti zná výroky: „Ani jedním z ahurů nebyl ochránce nalezen, ani není dán od spravedlivého Řádu! Věru tě tvůrce vytvořil pro chovatele a pro pastýře!“

7

Ten výrok o krmení stvořil Ahura Mazda jsa stejné vůle se Spravedlností pro krávu a příkazem svým stvořil on, svatý, mléko pro ty, kdo potřebují potravy. Koho máš s dobrým smýšlením, jenž by to obojí dal lidem?

8

Tento zde byl mnou nalezen, ten jediný poslouchá naše pokyny, Zarathuštra Spitamovec. Nám, Mazdo, a spravedlivému Řádu chce přednést hymny k poslechu, jestliže mu dám lahodnost řeči.

9

Tu propukla kráva v nářek: „Vzít zavděk bezmocným chovatelem, řečí slabého muže, když si žádám muže vládnoucího mocí! Kdy přijde takový, který mu poskytne pomoc silné ruky?

10

Těmto zde, Pane, dejte sílu skrze Spravedlnost a vládu skrze Dobré smýšlení, jímž se zjednává dobré přebývání a mír, ale za prvotního držitele těchto věcí pokládám já tebe, Mazdo!

11

Kde jsou Spravedlnost, Dobré smýšlení a Vláda? Mne, Mazdo, pro velkou obec prozíravě uznejte spolu se smrtelníkem za svého! Ahuro, přijď nám sem na pomoc pro naše dary těm, kteří jsou jako vy!“

 

 

 

30.

l

Teď, vy, kteří toužíte přijíti, budu mluvit o tom, co si má pamatovat i vědoucí, o chválách pro něho, Pána, o modlitbách k Dobrému smýšlení. S pamětlivou Spravedlností přicházím, s radostí, která je svými zářemi viditelná.

2

Slyšte ušima to nejlepší, hleďte na to s jasnou myslí, pro rozhodnutí mezi oběma názory každý muž má být toho pamětliv pro svou osobu před chvílí velké odplaty, aby nám byla příznivá.

3

Těmi oběma počátečními duchy, kteří se projevili v snovém vidění jako blíženci, jsou to nejlepší a to zlé v myšlenkách, slovech a skutcích. A mezi nimi oběma rozlišují správně moudří, ne nerozumní.

4

A když tito dva duchové se střetli, stanovili nejprve žití a nežití a to, že na konci věcí dostane se stoupenci Lži nejhoršího bytí, stoupenci Spravedlnosti však nejlepšího přebývání.

5

Z těch dvou duchů zvolil si ten lživý nejhorší činnost. A spravedlnost si zvolil ten nejsvětější duch, který má za oděv kamenná nebesa, i ti, kdo Ahuru Mazdu rádi uspokojují pravými činy.

6

Mezi těmi oběma si správně nezvolili ani bůžkové, protože na ně přišlo poblouzení, když se radili, a tak se rozhodli pro nejhorší smýšlení, a proto společně přeběhli k Aéšmovi, jímž lidé zamořují svět.

7

Ale sem ke zbožnému se přichází s Mocí, s Dobrým smýšlením, se Spravedlností. Utajúiti poskytne sílu tělesnou, Ármaiti dá sílu duchovní, takže on při tvých odplatách skrze kov bude mít přednost.

8

A tak aby jednou přišla pokuta za jejich zločiny, dají ti, Mazdo, Moc s Dobrým smýšlením, abys přikazoval těm, Pane, kteří vydají Lež do rukou Řádu.

9

Těmi chceme být, kteří dělají svět zdárným. Mazdo a ahurové1, pojďte sem! Poskytneme spojenectví a skutky spravedlivé, aby se myšlenky svorně družily tam, kde náhledy kolísají. 1 Ahurové jsou především božstva z kruhu Mazdova, patří k nim šest výše jmenovaných, kterým i s Mazdou se říká Nesmrtelní svatí, Ameša spenta. Pojem svatý, spenta, nemá tak úzký smysl jako v křesťanské Evropě, nýbrž od původu má význam (jak ukazuje jeho pehlevský překlad awzóník) »rozmnožující, rozpínající se, energický, štědrý, dobročinný«, a to ukazují i odpovídající tvary v příbuzných jazycích, slovanské svęt-, litevské šventas, polabskoslovanské swante. Koneckonců se obraceli i křesťané v případě potřeby k světcům jako k energickým, silným, schopným pomoci. V širším smyslu patří k božstvům i nižší, leč velmi uctívané bytosti, pojmenované jazata, uctívaní. Ale tak tomu bylo na Íráně až později.

10

Pak věru přijde na Lež zničení, ale zaslíbenou odměnu dostanou v domě Dobrého smýšlení, Mazdy a Řádu, kdo si vybojují dobrou pověst.

11

Až, lidé, pochopíte příkazy, které Mazda udílí, a blaho a utrpení, až pochopíte dlouhotrvající škodu pro stoupence Lži a prospěch pro přívržence Řádu, pak s nimi bude, jak je si přát.

 

 

 

31.

1

Ohlašujíce tyto vaše příkazy zvěstujeme slova, která nemají být uslyšena těmi, kdo podle příkazů Lži ničí stáda Řádu, ale budou velmi milá těm, kteří věří v Mazdu.

2

Protože není cesty s jejich pomocí, aby se došlo k vyhlédnutým vyšším cílům, obracím se na vás všechny, vždyť Ahura zná cestu patřičnou, jeho soudem objasněnou. On zná obojí úděly, pro něho máme žít podle Řádu.

3

Jakou čilost dáváš nohám skrze svého ducha a oheň a skrze Řád ji zaslibuješ, jaký příkaz dáváš uvědomělému člověku, to nám řekni, ať to zvíme, jazykem svých úst, abych já všechny živé uchránil.

4

Až se dostaví Řád, jenž musí být vzýván, a Mazda a ahurové i s Aši a Ármaiti, pak si vyprosím s nejlepším smýšlením silnou moc, jejímž rozmnožováním bychom mohli přemoci Lež.

5

Oznam mně, které vyšší dobro jste mi skrze Řád určili, abych je jasně poznal, abych se s dobrým smýšlením dověděl a od toho, jemuž jsem se zasvětil, abych si vštípil to, Mazdo Ahuro, co bude nebo nebude.

6

Jemu ať patří ta nejlepší2, jenž mi jako vědoucí sdělí ryzí průpověď k zdraví a živoucí síle Řádu, Mazdovi ať patří ta moc, kterou rozmnoží svým dobrým smýšlením. 2 »Tou nejlepší« se rozumí moc, vláda, chšathrem, v dobře uspořádané říši, chčathrem, v níž jsou lidé bezpečni a mohou užitečně pracovat.

7

Ten pravěký, který svou moudrostí uvažuje o řádu naplňujícím svými světly blažené prostory, ten jej svou moudrostí stvořil. A prostorům, jež zaujme Nejlepší smýšlení, těm dáš rozrůst svým duchem, ó Mazdo, kterýž jsi až do této chvíle týž, ó Ahuro!

8

Rozeznal jsem v tobě, pravěkém, že jsi smýšlením nejmladší, Mazdo, v tobě, otci Dobrého smýšlení, jsem rozeznal, když jsem tě okem uchopil, pravého tvůrce Řádu, pána života ve svých dílech.

9

Tvoje byla Ármaiti, tobě jako tvůrci skotu patřil Duch moudrosti, když jsi, Mazdo Ahuro, dal skotu na volbu, aby šel buď k pastýři, nebo k někomu, kdo pastýřem není.

10

Tu si vyvolil z obou pastýře chovajícího skot, spravedlivého pána, druha Dobrého smýšlení. Nebude ten, jenž není pastýřem, podílníkem na dobrém podání, i když se toho s halasem domáhá, ó Mazdo.

11

Když jsi nám, Mazdo, svou myšlenkou stvořil jako to nejprvnější věci světské a mravní zaujetí i moudrost, když jsi životní sílu tělem opatřil, když jsi stvořil úkony a zvěsti, aby ten, kdo si přeje, došel věcí, které si vyvolil,

12

tu podle svého srdce a mysli pozvedá hlas buď ten, jehož výroky jsou lživé, nebo ten, jehož výroky jsou správné, vědoucí, nebo nevědomec. A Ármaiti ze své duchovní moci popořadě udílí rady, kde vidí kolísání.

13

O čem se veřejně rozpráví a jaké tajnosti dva mezi sebou probírají nebo kdo si za malé provinění přivodí převelikou pokutu, to všechno vidíš skrze spravedlnost, hledíš na to zářícím okem.

14

Na ty věci se tě táži, Pane, které přicházejí a brzy nastanou, na to, které požadavky budou kladeny oplátkou za dary na stoupence Řádu a které, Mazdo, na stoupence Lži. Jaké budou? Při konci přednesu to bude.

15

Na to se táži, jaká bude odplata toho, kdo se snaží rozmnožit pro stoupence Lži moc, pro zlosyna, který nenachází živobytí bez násilí na zvířatech a mužích patřících pastýři, jenž není lhářem.

16

Na to se táži, jaký bude ten, který se podoben tobě, Mazdo Ahuro, vynasnaží obezřele rozmnožit skrze Řád moc nad domem a krajem a zemí, kdy přijde a jaké skutky vykoná.

17

Co jest větší, to, co si získá spravedlivý, či to, co lhář? Vědoucí ať mluví k vědoucímu, nevědoucí ať už přestane klamat! Buď nám, Mazdo Ahuro, učitelem dobrého smýšlení!

18

Ať nikdo, kdo patří ke lháři, neposlouchá vaše posvátné výroky a nauky, neboť ten chce dům, vesnici, kraj a zemi vehnat v nouzi a záhubu. Proto lháře rozsekejte svou zbraní!

19

Naslouchal jim ten, jenž myslí na spravedlnost Řádu, léčitel světa, vědoucí, Ahuro, ten, který podle libosti je schopen prokázat slova svého jazyka tvým červeným ohněm, Mazdo, při dobrém obřadu náležitě rozkročen.

20

Kdo přejde k stoupenci Řádu, tomu se dostane záře štěstí. Dlouhé přebývání v temnotě, špatný pokrm a slovo »běda« — to je život, k jakému vás, lháři, povede pro vaše skutky vaše špatná náklonnost.

21

Mazda Ahura ze své hojné svrchovanosti dá trvalé spojení Zdraví a Nesmrtelnosti a Řádu a Moci a Dobrého smýšlení tomu, jenž je mu přítelem duchem i činy.

22

Jasné jest to rozumnému jakožto tomu, kdo to chápe myslí. On udržuje Řád dobrou mocí v řeči i skutcích. On bude, Mazdo Ahuro, tvým nejhorlivějším druhem.

 

 

 

32.

l

O jeho náklonnost, ó daévové, prosí po mém způsobu členové domácnosti, o ni prosí obec s rodem, o náklonnost Mazdy Ahury: „Tvými posly chceme být. Ty zadrž, kdo jsou vám nepřátelští!“

2

Jim ze své moci odpovídá Mazda Ahura, provázený Dobrým smýšlením, spřátelený se zářícím Řádem: „Svatou vaši dobrou oddanost si volíme, ta ať je naše!“

3

Ale vy, daévové, jste všichni semenem ze zlého smýšlení stejně jako ten, kdo horlivě uctívá vás i záludné činy lži a nadutosti, jimiž jste se stali rozhlášenými na sedmině země

4

Od chvíle, kdy jste stanovili ty nejhorší věci, aby lidé poskytující je rozmnožovali to, co je daévům milé, vzdalujíce se od Dobrého smýšlení a od moudrosti Mazdy Ahury a odklánějíce se od Řádu.

5

Tím člověka připravujete o zdraví a nesmrtelnost, protože i vás, daévy, o to připravují zlý duch se zlým smýšlením a skutky spjaté se zlým slovem, podle nichž poznává vládce stoupence Lži.

6

Mnoho jeho zločinů, jimiž se snaží dosáhnout slávy, spočívá v opovrhování zákonem. Zda jí tak dosáhne, víš ty, který si pamatuješ zásluhy Nejlepšího smýšlení, Ahuro. V tvé říši, Mazdo, bude tobě a Řádu rozpředen chvalozpěv.

7

Ze snahy dosíci úspěšného cíle nemá vědoucí ani pojmenovat žádný z těchto zločinů, které násilník vystavuje na odiv a pro něž se stane proslulým při zkoušce žhavým kovem, zločinů, jejichž výsledku jsi ty, Ahuro, nejlepším znalcem.

8

Pro takový zločin se stal proslulým dokonce i Jima syn Vívahvantův3, který chtěje uspokojit lidi krmil našince kusy hovězího masa. Od nich mne, Mazdo, pak oddělíš. 3 Daévové svedli i slavné osoby k neblahým skutkům, např. krále zlatého pravěku Jimu. Buď Jima konal krvavé oběti skotu ve velkém, aby se zalíbil lidem, nebo klamal lidi lživou řečí, jak se vypravuje v 19. jaštu. Proto byl potrestán ztrátou vlády a tragickou smrtí.

9

Špatný učitel kazí posvátné výroky, kazí svými výroky životní moudrost. Odnímá věru jmění, drahé jmění Dobrého smýšlení. Tato slova ze svého ducha žaluji tobě, Mazdo, a svatému Řádu.

10

Vpravdě tím mužem, jenž kazí svaté výroky, je ten, kdo praví, že to nejhorší, co je očima k vidění, jsou skot a slunce, a dělá z rozumných lidí stoupence Lži, pustoší pastviny a pozvedá zbraň proti spravedlivému.

11

Těmi, kdo kazí život, jsou vpravdě stoupenci Lži, kteří si mnohdy předsevzali připravit o dědické podíly hospodyně a hospodáře a snaží se, Mazdo, přivést stoupence Řádu k odpadnutí od Dobrého smýšlení.

12

K těm, kdo se snaží pohnout lidi k odpadnutí od nejlepší činnosti učením, promlouvá Mazda zlé výroky, k těm, kteří hubí život skotu zaříkáváním a kvůli nimž karapan a Gréhma dávají před Řádem přednost klamu a moci nad těmi, kdo k němu lnou.4 4 Prorok uvádí v 12. sloce své hlavní nepřátele, karapany, kteří byli živi z pěstování falešných nauk, a učitele Gréhmu, zřejmě hlasatele a obhájce starého krvavého kultu.

13

Touto mocí hledí se usadit v domě nejhoršího smýšlení Gréhma i ti ničitelé tohoto života, kteří si, Mazdo, ve své chtivosti stěžují na posla tvého proroka, který jim brání vidět spravedlivý řád.

14

K jeho pokoření už dlouho zaměřují Gréhma a kaviové své duchovní síly a snahy chystajíce se k obřadu, aby pomohli stoupenci Lži. A protože se řeklo: Skot je k zabití, chystají se k obřadu pro toho, jenž zažehne Odvratitele záhuby5. 5 V 14. sloce je jasně řečeno, že Gréhma a jeho pomocníci kaviové, panovníci kmenových území, hlásají, že skot má být v hekatombách obětován ku poctě Dúraoše, tj. Odvratitele záhuby. Jak víme z Haomova jaštu v 9. kapitole Jasny, byl to titul bůžka Haomy, zbožněné opojné šťávy rostlinné, požívané při obřadech po požití obětního masa.

15

Pro tyhle věci je zasvěceno záhubě sdružení karapanů a sdružení kaviů, a to právě působením těch, kteří je chtějí připravit o svobodné rozhodování nad vlastním životem. Tito budou odneseni k oběma pramenům do domu Dobrého smýšlení.

16

Stejně jest tomu tak s tím nejlepším, co k násilí na stoupenci Lži je podle přání posilujících duchů před tvými zraky — ó ty, jenž jako pravý podněcovatel zbožného záříš ve své moci nad tím, jehož ohrožování mne vpravdě děsí, Mazdo Ahuro.

 

 

 

33.

l

Stejně jako jsou konány těmito zbožnými, tak mají být konány nejspravedlivější skutky, určené pradávným pánem, i jako rozsudky nad přívrženci Lži i nad tím, kdo jest spravedlivý, i nad tím, u něhož se směšuje to, co je nesprávné, se správným.

2

Kdo přívrženci Lži prokáže zlo buď řečí, nebo smýšlením, nebo rukama, či naopak v hostu podle dobrého počínání jednoho ze svých rozpozná, ten plní vůli Ahury Mazdy k jeho libosti.

3

Kdo jest stoupenci Řádu zcela oddán buď jako člen téže rodiny, nebo soused ve vsi, nebo jako příslušník rodu, nebo i tím, že se horlivě věnuje skotu, Ahuro, ten bude také dlít na pastvině Řádu a Dobrého smýšlení6. 6 V 3. sloce je významné dělení lidí podle společenské organizace. Chvaétu je nejspíše příslušník rodiny, verezénjá je příslušník pracovní pospolitosti, která je usedlá v zemědělské a pastýřské vsi (je tu souvislost se staroind. pojmem vrdžana, což je uzavřená selská obec, oppidum, řekli bychom nějaký počet příbuzných rodin, část kmene). Airjaman má několikerý význam, jednak je to bůžek staroíránské doby (v Indii Arjaman), duch a ochránce sounáležitosti, spojenectví, pohostinnosti, jednak svaz či spolek pokrevních příbuzných v kmenovém měřítku. Tento termín se vyskytuje při stupňování za chvaétu a verezénjá. Bůžka Airjamana Zarathuštra neuznával jako ostatní členy této staroíránské kategorie, ale později byl vzat na milost v mladším zarathuštrismu, protože žil pevně ve vědomí lidu jako symbol spojenectví, tedy jako velmi kladná představa pro společenskou organizaci.

4

Já, jenž chci modlitbou od tebe, Mazdo, odvracet neposlušnost a špatné smýšlení a od rodin nadutost, od obce blud v sousedství a osočovatele od rodových svazů a od pastviny skotu nejhorší rozhodnutí,7 7 Zde varuje Zarathuštra před špatnými, asociálními postoji a emocemi: v rodině bývá nadutost, opoziční duch, svárlivost (tarémaiti), v pracovní pospolitosti (verezénjá) vládne nazdištá drudž, klam největší blízkosti, tj. mylné mínění, že sousedé jsou přáteli, ve skutečnosti jsou však nepřáteli proroka a jeho učení. Co se týče rodových svazů, tam se asi vyskytovaly neshody pro výbušnou povahu některých živlů.

5

já, jenž chci k tobě přivolat nade vše největší poslušnost na konci věku, dosáhnu-li dlouhého života a moci Dobrého smýšlení a stezek přímých v Řádu, na nichž prodlévá Mazda Ahura,

6

já, jenž jsem v Řádu pravý zaotar, ve svém nejlepším duchu mám radost z toho, že se někdo rozhodne věnovat pastevectví. S ním, Mazdo Ahuro, tě toužím zhlédnout a s tebou rozmlouvat.8 8 V sloce 6 je jediná zmínka v gáthách, kde se nazývá Zarathuštra zaotarem, doslovně volatelem (v Indii hótar). Slovo má dvojí smysl: jednak znamená toho, jenž se obrací k božstvům a přivolává je (ind. havaté, volá), jednak nejhlavnější duchovní osobu při oběti, která recituje posvátné výroky a skutečně koná úlitby atd. (ind. džuhóti, ulévá). Na Íráně byl později zaotar nejhlavnějším obětníkem, měl k ruce sedm pomocníků, později nahrazených jedním, který tu a tam odpovídal při obřadu a hlavně udržoval posvátný oheň. Není však zcela jisté, zda Zarathuštra byl knězem zaotarem v takovémto smyslu. V předhistorické době nebyla možná ani takováto komplikovaná organizace a Zarathuštra byl asi jenom vzývatelem božstev pro své soukmenovce, jen se přirovnává k zaotarovi, nebo musíme rozumět slovu v obecném smyslu „volatel“. Ostatně ukazují zprávy a tradice, že byl ze selského rodu, možná lépe řečeno statkářského, spíš blízkého bojovnické vrstvě. Nakonec z něho udělali i potomka králů, ale o rodokmenu viz více v poznámce k Bundahišnu. Zarathuštra si podle tradice vyvolil chudobu, jak o tom svědčí i kap. 46 v Jasně a Zátspramův životopis proroka.

7

Sem ke mně pojďte, vy nejlepší, sem, Mazdo, spěšně a odvážně 0____m_þS_s Řádem a Dobrým smýšlením, díky jemuž budu slyšen i mimo kruh druhů. Ať jsou mezi námi vidět zářivé dary úcty.

8

Vezměte na vědomí tyto mé povinností, ty vezmu na sebe s dobrým smýšlením, Mazdo, poctu někoho, kdo je vám roven, i slova velebení v Řádu. Vám jsou určeny nesmrtelnost spolu s Utajúiti a zdraví co obětní podíl.

9

Tobě, Mazdo, ať obrat přivezený skrze mne přinese ducha obou bojovníků rozmnožujících spravedlnost spolu s dobrým smýšlením sdruženým se spokojeností! Dodá posilu těm oběma, jejichž duše jsou v souladu.

10

Ať jsou tu všechny blaženosti života! Ty, které byly, i ty, které jsou, i ty, které budou, Mazdo, podle své libosti si je vezmi! Skrze Dobré smýšlení, Moc a Spravedlnost nech růst podle přání tělo!

11

Ty, kterýž jsi přemocný Pán a Moudrost, a ty, Oddanosti, a Řáde rozmnožující stáda, ty, Dobré smýšlení, a Moci, slyšte mne, smilujte se nade mnou za dar od kohokoli!

12

Přijď ke mně, Ahuro, daruj skrze Ármaiti zdatnost, skrze Přesvatého ducha, Mazdo, sílu, skrze Dobrou štědrost čilost, skrze Řád ráznost a útočnost, hojnost skrze Dobré smýšlení!

13

Pojď na pomoc, ty do dálky hledící, ukaž mně ty vaše nesrovnatelné zvláštnosti, ty zvláštnosti moci, Ahuro, které jsou podílem Dobrého smýšlení! Svatá Ármaiti, pouč skrze Řád zbožné mysli!

14

Jako dar za to přináší Zarathuštra Mazdovi duchovní život svého těla, výbornost dobrého smýšlení i vlastního jednání a mluvení v Řádu, poslušnost vůči jeho výroku a moci.

 

 

 

34.

l

Takový skutek, taková řeč, taková pocta, abys dal, Mazdo, těmto lidem nesmrtelnost a řád a moc nad zdravím, takové ti budou námi přemnohými dány, Ahuro!

2

Tvou myšlenkou jsou věru stanoveny všechny věci dobrého ducha i činy svatého muže, jehož duše se, Mazdo, druží k Řádu při chvalozpěvu v ohradě takového, jako jste vy.

3

Tobě tedy, Ahuro, a Řádu dáváme s úctou do vaší moci jako obětní pokrm všechna ta stáda, odchovaná v dobrém smýšlení. Spěje, vy dárcové dobra, prospěch skrze všechny věci k těm, kdo jsou takoví jako vy.

4

Žádáme, Ahuro, tvůj oheň, Řádem silný, nanejvýš rychlý, mocný, aby byl věřícímu zářivou pomocí, ale nepříteli, Mazdo, aby způsobil zjevnou pohromu šípy ze svých rukou.

5

Jaká jest vaše moc, jaká jest vaše vůle k činu, Mazdo, abyste spolu s Řádem a Dobrým smýšlením mne, svého ubožáka, ochraňovali, jako kdybych spal? Prohlašujeme vaši převahu nade všemi zlodušskými i lidskými stvůrami.

6

Když jste s Řádem a Dobrým smýšlením opravdu takoví, Mazdo, dejte mi jako znamení toto: obrat tohoto veškerého světa, abych před vás předstoupil s radostnějším uctíváním a velebením.

7

Kde jsou ti věrní, Mazdo, kteří jsou obeznámeni s Dobrým smýšlením a obracejí jako zvěstovatelé a dědici podílů každou strast a zármutek v radost? Žádného jiného takového neznám. Chraňte nás tedy podle Řádu!

8

Těmi věru skutky nás děsí, pro něž ty kolem nich mnohých vrháš osamocenost, vždyť jako silný proti slabšímu metáš záhubnou mocí svého příkazu, Mazdo, a od těch, kdo na Řád nepomýšlejí, daleko odvrhuješ Dobré smýšlení.

9

Před zlosyny, kteří od tvého vědoucího, Mazdo, zaplašují uctívanou svatou Ármaiti, protože se jim nedostává dobrého smýšlení, před těmi ať Řád i ostatní rychle prchnou tak daleko jako před námi divoké stvůry.

10

Pro uchvácení skutků tohoto Dobrého smýšlení prohlásil se mudřec, pro uchvácení svaté Ármaiti, dárkyně a družky Řádu, prohlásil se vědoucí, pro uchvácení všech nadějí, Ahuro, jež jsou v tvé moci, Mazdo.

11

Obé ti slouží k potravě, zdraví a nesmrtelnosti. Mocí Dobrého smýšlení rozmnoží Ármaiti spolu s Řádem vytrvalé úsilí a tělesnou zdatnost. Jimi, Mazdo, poděsíš nepřítele.

12

Co jest tvým ustanovením? Co chceš? Jaké velebení, jakou poctu? Promluv, Mazdo, aby se o tom slyšelo, jak má člověk šířit podíly ustanovení. Ukaž nám skrze Řád schůdné stezky Dobrého smýšlení,

13

cestu, Ahuro, kterou jsi mi označil jako cestu Dobrého smýšlení, po níž, dobře zbudované, kráčejí v Řádu svědomí saošjantů pro odměnu, kterou jste, Mazdo, přislíbili štědrým a jejímž dárcem jsi ty.

14

Právě to nejvíce žádoucí jste určili, Mazdo, pozemskému životu, díla Dobrého smýšlení. Jsouce v obci dojné krávy, určili jste Dobrému smýšlení, Ahuro, své dobré poučení, posilující v Řádu selské obce.

15

Sděl mi, Mazdo, nejlepší slova a skutky v Dobrém smýšlení a Řádu, sděl mi životodárnost velebení, dej svou vůlí, Ahuro, skutečný zdatný život!

 

 

 

 

II

 

 

43.

l

Ať podle přání, komukoli je chce splnit Mazda Ahura, podle vlastní vůle vládnoucí, připadne každému vytrvalost a síla — to si přeji. Chci uchopit Řád, to mi dopřej, Ármaiti, i podíly bohatství a život v Dobrém smýšlení.

2

Ať si opatří muž to nejlepší ze všeho, touhou po blahu blaho s pomocí tvého rozvážného přesvatého ducha, Mazdo, i s pomocí Řádu, díky jemuž dáváš nadpřirozené síly Dobréhosmýšlení a každodenní radost z dlouhého života.

3

Ať dojde toho, co je lepší než dobré, muž, který nás poučí o přímých cestách prospěchu v tomto pozemském i duchovním životě, o opravdových cestách vybavených bohatstvím, na nichž trůní Pán, věrný, znalý, svatý jako ty, Mazdo.

4

Jako statečného a svatého tě poznám, Mazdo, až z tvé ruky, v níž držíš ony úděly, které dáš stoupenci Lži a spravedlivému v žáru svého ohně zažehnutého spravedlností, se ke mně dostane velká síla Dobrého smýšlení.

5

Jako svatého tě poznávám, Mazdo Ahuro, když na tě poprvé patřím při tvoření života, když zároveň stanovíš jejich odměnu skutkům a také slovům, špatnou špatnému, dobrý úděl dobrému stanovíš svou schopností při posledním obratu stvoření,

6

při tom obratu, k němuž svou mocí moudrý přistupuješ se svým svatým duchem, k němuž přistupuješ s Dobrým smýšlením, jehož počínáním jsou rozmnožována stáda v Řádu. Tehdy těmto zbožným zde sdělí Ármaiti soudní výroky své moudrosti, kterou nikdo neoklame.

7

Jako svatého tě poznávám, Mazdo Ahuro, když mne někdo s dobrým smýšlením obchází a zeptá se mne: „Kdo jsi? Komu náležíš? Jak míníš stanovit, rozněcovateli ohně, den k dotazování na svá stáda a svou osobu?“

8

Na to mu nejprve řeknu: „Zarathuštra.“ A: „Vpravdě chci hledat ochranu u nepřátel stoupence Lži, avšak spravedlivému chci být silnou oporou, abych si od toho, který panuje podle své vůle neomezeně, získal prospěchy tou měrou, jak tě, Mazdo, chválím a velebím.“

9

Jako svatého tě poznávám, Mazdo Ahuro, když mne někdo s dobrým smýšlením obchází. K čemu chceš znát, nač se táže? Pokud budu moci, chci pomýšlet na dar tvému ohni z úcty k Řádu, který je v něm.

10

Ukaž mi Řád, po němž tak volám! Sleduje jej s oddaností jsem přišel sem. A taž se nás, nač se ti sluší tázat se nás! Otázka tvoje jest věru jako otázka útočníků v průlomu, když tě někdo mocný učiní silným a útočným.

11

Jako svatého tě poznávám, Mazdo Ahuro, když mne někdo s dobrým smýšlením obchází. Když se z vašich slov dovídám o prapočátku, vyjeví se mi důvěra v lidi jako strastiplná. To chci konat, o čem jste mi řekli, že je nejlepší.

12

A když mi říkáš: „K Řádu dojdeš v obezřelosti,“ tu mi neporoučíš, abys nebyl poslechnut. Vyjdu, dřív než ke mně přijde Poslušnost spolu s Aši bohatou na poklady, ta rozdá obojí podíly oběma stranám.

13

Jako svatého tě poznávám, Mazdo Ahuro, když mne někdo s dobrým smýšlením obchází. Poznej hlubinu mého přání! To jste mi vnukli, to přání dlouhého života, na něž přistoupit vás nikdo nemůže nutit, to přání žádoucího obydlí, o němž se praví, že jest v tvé moci.

14

Tu dobře uváženou pomoc svou mi dej, ó Mazdo, jakou by dal mocný muž příteli, jejž jako přítele zná, tu, které dosahujete od Řádu díky tvé moci. Vyjdu, spolu se všemi, kdo přednášejí tvé mocné výroky, zaženu škůdce tvé zvěsti.

15

Jako svatého tě poznávám, Mazdo Ahuro, když mne někdo s dobrým smýšlením obchází. Tomu, jejž jest třeba velebit, vyhovuje nejlépe touha uspokojená. Ať se muž nezastává těch četných stoupenců Lži, vždyť oni všechny zlé nazývají spravedlivými.

16

Ahuro Mazdo, Zarathuštra si volí ducha, který jest tvůj ze všech nejsvětější. Nechť je tu Řád v těle a nechť je silný plností života, budiž Ármaiti nadána mocí zářící jako slunce a ať nám dá s Dobrým smýšlením podíl za skutky.

 

 

 

44.

l

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Za modlitbu k takovému, jako jsi ty, mně, svému příteli, Mazdo, sděl, jaká je modlitba k takovým jako vy. Ať je nám Řád přátelskou oporou, aby k nám přicházeli s dobrým smýšlením!

2

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jaký jest základ nejlepšího života? Zdaž budou odměny k užitku tomu, kdo je dostane? Ten věru, Mazdo, jest v Řádu svatý, kdo duchem pojímá konec všech skutků, léčitel světa, spojenec.

3

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Kdo svým tvořením jest prapůvodní otec Řádu? Kdo položil cestu slunce a hvězd? Kdo jest ten, díky jemuž měsíc roste a ubývá? Tyto a jiné věci, Mazdo, chci vědět.

4

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Kdo drží zemi dole a nebe, aby nepadlo dolů, kdo udržuje vodu a rostliny? Kdo větru a mrakům zapřáhl spřežení? Kdo jest, Mazdo, stvořitelem Dobrého smýšlení?

5

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Který mistr stvořil i světlo, i tmu? Který mistr stvořil i spánek, i bdění? Kdo jest ten, díky jemuž je ráno a poledne a noc, které rozumného upomínají na jeho povinnost?

6

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Zdaž to, co budu teď zvěstovat, je pravdivé? Ármaiti upevňuje Řád svými skutky a tobě přiznává Moc díky Dobrému smýšlení. Pro koho jsi stvořil dojnou krávu přinášející štěstí?

7

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Kdo stvořil svou mocí ctihodnou Ármaiti? Kdo svou schopností tvoří otci zdatného syna? Těmito otázkami se tě, Mazdo, snažím poznat s pomocí svatého ducha jako tvůrce všech věcí.

8

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Chci si vštípit, co jest tvým pokynem, Mazdo, vštípit si slova, o nichž s dobrým smýšlením rozmlouvám, chci se dovědět, co jest pro život v Řádu náležité. Jak se má duše stane účastnou bohatství, které se dostaví?

9

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jak by to smýšlení, které jakožto smýšlení moudrého chci pro sebe učinit spásným, mohl svou vysokou mocí sdělit pán Moci, poučovatel jako ty, Mazdo, přebývající ve svém sídle spolu s Řádem a Dobrým smýšlením?

10

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Mazdo! Zdaž mé tebou posílené poznání, Mazdo, vidí správně, jak je si přát, to smýšlení, nejlepší, jaké bytosti mají, které by spolu s Řádem rozmnožilo skrze činnost spojenou s výroky Ármaitinými má stáda?

11

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Mazdo! Jak by se mohla rozšířit zbožná oddanost na ty, od nichž k tobě, Mazdo, stoupá zbožné smýšlení? S nimi poznávám tvé prapůvodní vlastnosti, na všechny ostatní patřím s nenávistí ducha.

12

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Kdo je stoupenec Řádu — ten, s nímž rozprávím, nebo přívrženec Lži? Kdo z obou, tento jest zlý, či je zlý onen, jenž jako přívrženec Lži snaží se tvůj prospěch zadržovat? Jak jest to? Onen, ne tento jest zlý!

13

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jak můžeme ze sebe vypudit Lež k těm, kdo plni neposlušnosti o přízeň Řádu se nesnaží, nelibují si v otázkách Dobrému smýšlení?

14

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jak bych mohl vydat Lež do rukou Řádu, aby ji smetl nadpřirozenými výroky tvé zvěsti, Mazdo, aby mezi stoupence Lži vnesl útok a zničení, aby je zahnal do bídy a zkázy?

15

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jestliže pro mou ochranu rozhoduješ v Řádu o tom, aby se kvůli tvým nařízením, jež usiluješ upevnit, obě vojska nepřátelsky srazila, kterému z obou, komu dáš vítězství?

16

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Kdo jest ten, který ničí nepřátele, aby tvou zvěstí chránil žijící? Urči mi rozhodčího, který mi dá skvělé věci, léčiteli světa! Tomu, koho ty si přeješ, Mazdo, ať se dostane vyslyšení skrze Dobré smýšlení!

17

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jak si od vás, Mazdo, získám přízeň, vaše spojenectví a to, aby má řeč byla účinná, aby podle posvátného výroku Zdraví a Nesmrtelnost působily k ochraně posla Řádu?

18

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Jak si skrze Řád vysloužím tuto odměnu, deset klisen s hřebcem a velblouda, která mi, Mazdo, byla přiřčena, spolu se zdravím a nesmrtelností, stejně jako si je přisvojuješ ty?

19

Na to se tě táži, řekni mi pravdivě, Ahuro! Kdo tuto odměnu nedá tomu, kdo ji zasluhuje a komu ji pravdivým výrokem slíbil, jaký trest ho za to nejprve postihne? Znám onen, který ho postihne na konci věcí.

20

Byli snad, Mazdo, dobře panující daévové? Na to se však chci tázat těch, kteří očekávají odměnu za slova, s nimiž karapan a usidž vydávají krávu Aéšmovi a na něž kavi vlastní duši žaluje. Oni ji nepropustí, aby rozmnožili pastevectví podle Řádu.

 

 

 

45.

l

Nyní poslouchejte, promluvím, slyšte nyní i vy, kdo přicházíte zblízka, i vy z dálky! Vtiskněte si jej teď všichni do paměti, je vskutku nádherný — kéž tento život nezničí podruhé zlým rozhodnutím špatný učitel, stoupenec Lži, jako někdo, koho můj jazyk pozval!

2

Promluvím o obou z pradávných duchů života, z nichž ten světější takto pravil k zlému: „Neshodují se u nás obou myšlenky, ani řeči, ani záměry, ani rozhodnutí, ani výroky, ani skutky, ani smýšlení, ani duše.“

3

Promluvím o základu tohoto bytí. Pro ty, kdož vůči vám neužijí posvátného výroku, který mi sdělil vědoucí Ahura Mazda, tak jak jej myslím a pronáším, pro ty bude „běda“ posledním slovem jejich života.

4

Promluvím o tom nejlepším v tomto životě. Z Řádu poznávám, Mazdo, toho, který jej stvořil, otce účinného Dobrého smýšlení. Jeho dcerou jest dobrodějná Ármaiti. Není k oklamání vše pozorující Ahura.

5

Promluvím to slovo, jež mi řekl nejsvětější, abych je slyšel, to, jež je pro smrtelníky nejlepší. Ti, kdo mi prokazují poslušnost a úctu, dojdou zdraví a nesmrtelnosti. Působením dobrého ducha to učiní Ahura Mazda.

6

Promluvím o největším ze všech chvále ho podle Řádu, o nejlepším dárci ze jsoucích. Skrze svatého ducha ať to slyší Mazda Ahura, při jehož velebení se radím s Dobrým smýšlením, z jehož moudrosti ať mne poučí o nejlepších věcech.

7

Oba jeho úděly, o nichž rozhoduje, pohnou těmi, kdo jsou nyní živi, i těmi, kdo byli, i těmi, kdo budou. V nesmrtelnosti bude duše stoupence Řádu zdatná, trvalá budou utrpení stoupenceLži. A tyto věci utváří Mazda Ahura svou mocí tvůrce.

8

Jeho toužím získat chvalozpěvy našeho uctívání. Nyní jsem ho věru okem uzřel, jeho, Mazdu Ahuru, pamětliv v Řádu díla i slova dobrého ducha. Vzdejme mu pocty v domě chvalozpěvu!

9

Jeho bych chtěl nám naklonit dobrým smýšlením, jenž pro nás tvoří podle libosti štěstí a strast. Ať nás svou mocí Ahura Mazda pomocí sblížení Dobrého smýšlení s Řádem uvede do činnosti, aby se množil prospěch našich, zvířat i čeládky.

10

Oslavím ho modlitbami naší oddanosti, Ahuru, jenž je duchu znám jako Moudrost. Do moci, svěřené mu skrze Řád a Dobré smýšlení, do této jeho moci sluší se mu dát do vlastnictví zdraví a nesmrtelnost, sílu a jarost.

11

Kdo se s ním jako druhý povznáší nad daévy a lidi — kteří se chtějí povznést nad něho a počínat si proto jinak než jako ten, kdo myslí podle něho —, ten ať je vážen svatou myslí spásného pána jako spojenec, bratr či otec, Mazdo Ahuro!

 

 

 

46.

l

V které zemi mám pást, kam mám jít pást? Vzdalují mne od příbuzenstva a od příslušníků kmene, nezastane se mne obec, k níž se chci přidružit, ani náčelníci, stoupenci Lži vládnoucí zemí. Jak tě mám uspokojit, Mazdo Ahuro?

2

Vím, Mazdo, proč jsem bezmocný! Pro malý počet svého dobytka a proto, že mám málo čeládky. Naříkám si tobě, Ahuro, pohleď na to, poskytni mi pomoc, jakou by poskytl přítel příteli. Přihlédni k tomu, že v Řádu vlastním dobré smýšlení!

3

Kdy, Mazdo, nad světem vzejdou býci dnů9, aby pochopil Řád, mysli pomocníků s hojnými zvěstmi? Ke komu se půjde s dobrým smýšlením ku pomoci? Tebe si volím, Ahuro, abys mne o tom poučil! 9 Býci dnů jsou denní rozbřesky.

4

Stoupenec Lži však brání těm, kdo jsou vozky Řádu, těm býkům, aby vzešli nad krajem a zemí, neboť vzývá zlé a svými skutky rmoutí. Kdo ho, Mazdo, připraví o moc či o život, ten z nich učiní přední býky na cestě Dobrého smýšlení10. 10 Gáthy znají jako lidská sídla a oblasti dům, ves, kraj (šóithra) a zemi, dahju, v níž je panovník. Toto poslední slovo je v staré Persii označením provincie achaimenovské říše, tj. původně samostatného státu. V sanskrtu je odpovídající slovo dasju ve významu loupežník.

5

Když mocný člověk, spravedlivě žijící stoupenec Řádu, chce ve svém domě buď kvůli slibu, nebo dobře s ním dohodnut smlouvami, přijmout příchozího, stoupence Lži, ať to řekne s rozhodností příbuzenstvu, aby je chránil před porušením smlouvy, Mazdo Ahuro11. 11 Právo pohostinnosti ukládá hostiteli povinnost ochrany a pomoci, a to i když je host stoupencem jiné víry (takže by bylo lze označit ho za stoupence Lži), pod podmínkou, že s ním byly uzavřeny nějaké úmluvy. V tom případě musí to hostitel sdělit i svým domácím lidem, aby nebyla porušena posvátnost smluv (výklad H. Humbacha).

6

Ale kdo nepřichází jako ten, jenž si hledá spojenectví, ten ať se odebere do příbytků Lži, které mu spojenectví poskytnou. Od doby, co jsi stvořil prvotní myšlení, jest věru ten stoupencem Lži, kdo je stoupenci Lži velmi nakloněn, a ten je stoupencem Řádu, komu je stoupenec Řádu milý.

7

Koho mi dáš za pastýře ochránce, Mazdo, když mne chce polapit stoupenec Lži a provést mi násilí? Koho jiného než svůj oheň a své smýšlení, působením jichž obou živí člověk Řád, Ahuro! Toto poznání zjev mé mysli!

8

A když někdo strojí úklady, aby poškodil mé stádo, nechť mne skrze jeho skutky nepostihne záhuba! Nechť se proti němu samému obrátí se záští všechny ty záštiplné skutky, aby ho odvracely od dobrého života, ne od zlého, Mazdo!

9

Kdo jest ten dárce zdaru, který mne první poučil, jak se projevíš jako ten nejúčinlivější, jako ten, jenž je v činnosti svatý, jako spravedlivý Ahura? Co v tvém řádu praví Řádu tvůrce krávy o tom, který mě posiluje, to praví s tvým Dobrým smýšlením.

10

Ať je to muž, či žena, s tím, Mazdo Ahuro, kdo mi poskytne, v čem ty spatřuješ pro život to nejlepší, podíl na Řádu a moc skrze Dobré smýšlení, s tím, ke komu se uchýlím, abych vás velebil, s těmi všemi chci přejít Most Rozhodčího12. 12 Most Rozhodčího — v Avestě most, který vede z tohoto světa do nadpřirozených světů; po něm přecházejí duše zemřelých lidí a při tom se koná nad nimi soud podle jejich mravní hodnoty. Dobrý přejde pohodlně do nebe, zlý spadne do pekla.

11

Využívajíce svých mocí spřahují karapanové a kaviové smrtelníka se zlými díly, aby zkazili svět. Jimi však bude otřásat jejich vlastní duše a mysl, až přijdou k Mostu Rozhodčího, aby navěky byli hosty v domě Lži.

12

Protože se v Řádu povznesl u chvályhodných potomků a vnuků Túra Frijovce13, horlivého strážce stád Ármaitiných, proto je spojí Ahura Mazda se svým Dobrým smýšlením, aby jim skýtal poučení ku pomoci. 13 Mluví se zde o kmenu, jehož náčelníkem kdysi býval Túránec Frijána, o jeho synovcích a vnucích, kteří zavedli nějaké lepší způsoby chovu dobytka. Frijána je vlastní jméno skythské (v nápisech severního Černomoří zní Flianos) nebo je to jméno po otci s koncovkou -ána, tedy syn toho, jenž slul Frija, „Milý“. Byl to kmen původně túrský, tedy neíránský, ale patrně již v Zarathuštrově době silně poíránštěný. Z něho se proslavil ještě jeden hrdina, o němž se mluví v Avestě, v jaštu 5, 81—83, a v jaštu 13, 120, kde je vzývána jeho fravaš, totiž Jóišta z Frijánů, též hrdina pehlevské knížky o Javištu Frijovci, který s pomocí božstev uhodl záludné hádanky zlého kouzelníka a zahubil ho. Lze se domnívat, že z tohoto kmene byl i kavi Víštáspa, ale nelze to ničím dokázat. Pozoruhodné je, že Víštáspa a jeho otec Aurvatáspa (v jaštu 5, 105) jen volně a podezřele souvisejí s rodokmenem kaviů. Je možné, že byli přidáni k tomu rodokmenu až po přijetí Zarathuštrovy víry.

13

Muž, jenž se s ochotnou náklonností ujme mezi lidmi Spitamovce Zarathuštry, je hoden chvály. Jemu dá Ahura Mazda život a rozmnoží mu stáda skrze Dobré smýšlení, o něm zvíme, že je dobrým přítelem vašeho Řádu.

14

Kdo jest, Zarathuštro, tvým spravedlivým spojencem pro velkou pospolitost? Kdo chce být chválen? Ano, tento kavi Víštáspa při svém velkém poslání. Ty, které ve svém domě zahrnuješ, Mazdo Ahuro, přízní, ty chci volat slovy Dobrého smýšlení14. 14 maga — buď spolek, svaz, družina apod., obec Zarathuštrových stoupenců a jejich příznivců, nebo, jak soudí H. Humbach, odměna v darech, které věnuje pán oběti (pro něhož je oběť pořádána) těm, kdo oběť provádějí.

15

Haéčataspovci15, vy Spitamovci, k vám promluvím, abyste rozlišovali spravedlivé od nespravedlivých. Těmi díly si získejte Řád, která jsou prvotními výtvory Ahurovými...  15 Haéčat-aspá, potomci Haéčat-aspovi — členové rodu, k němuž patřil Zarathuštra; tento rod byl částí kmene Spitamovců. Podle tradičních rodokmenů Haéčat-aspá byl praděd Zarathuštrův. V Jasně 53, 3 se označuje Zarathuštrova dcera Pouručistá jako Haéčat-aspáná, tj. Haéčat-aspovna. — Poslední verš 15. sloky není dochován.

16

Hvógvovče Frašaoštro16, sem pojď s dárci zdaru, kterým my oba přejeme, aby podle svého přání byli zde, kde s Řádem sdružena jest zbožná Oddanost, kde Moc jest v držení Dobrého smýšlení, kde přebývá Mazda Ahura s darem množení, 16 Frašaoštra — byl podle podání zámožný předák v knížectví Víštáspy, který se stal tchánem Zarathuštrovým. Jeho dcera sluje Hvóví, předkem rodu byl Hvó-gva (jeho potomci Hvógvovci), jméno značí majitele krásného skotu. Jméno Frašaoštra znamená „toho, jenž má zdatné velbloudy“.

17

kde vás naučím veršům, a ne nesprávným veršům, Dédžámáspo Hvógvovče17, kde vás naučím modlit se v poslušnosti vůči milostivému poučení, ve společnosti toho, jenž jakožto Mazda Ahura moudrým úradkem a v Řádu dělí spravedlivé od nespravedlivých. 17 Dédžámáspa Hvó-gva — bratr Frašaoštrův, moudrý rádce a věštec Víštáspův, vzal si za manželku dceru Zarathuštrovu Pouručistu (Jasna 53); mladší psaní jména je Džámáspa. Vystupuje jako prorok a hrdina v apokalyptických pehlevských knihách Džámásp námak, Kniha o Džámáspovi, a Ajátkár-i Žámáspík, Památník Žámáspův, a také v hrdinské básni o svaté válce Ajátkár-i Zarérán, Památník Zarérovcův.

18

Kdo jest mně ke spáse, tomu v Dobrém smýšlení slibuji to nejlepší ze svého majetku, zlé však tomu, kdo by nám chtěl zlé působit. Vždyť, Mazdo, vaši vůli přijímám v Řádu. Toto jest rozhodnutí mého rozumu a smýšlení.

19

Kdo mně, Zarathuštrovi, jenž si jako odměnu zasluhuji pro dokonalejší život párek dojných krav se všemi těmi věcmi, na něž se dá jen pomyslet, splní podle Řádu to, co je pro mé přání nejkrásnější, to podle mého mínění víš nejlépe, Mazdo, ty.

 

 

 

 

III

 

 

47.

l

Se svatým duchem a nejlepším smýšlením, s činem a slovem podle Řádu je třeba mu poskytovat zdraví a nesmrtelnost. Moudrý jest Ahura svou mocí a oddaností.

2

Jeho, přesvatého ducha nejlepší majetek, díla zbožné Oddanosti, ve spojení se slovy jazykem v Dobrém smýšlení pronášenými rukama dovršovaná, se konají v tomto poznání: že on, Mazda, jest otcem Řádu.

3

Tohoto ducha jsi ty svatým otcem, tím, kdo mu vytvořil krávu skýtající štěstí a zbožnou oddanost zjednávající pastvinám mír, neboť se, Mazdo, poradil s Dobrým smýšlením.

4

K odpadnutí od tohoto svatého ducha, Mazdo, vedou stoupenci Lži ty, kdo nejsou vpravdě pravověrní. I muž skrovného majetku se má účastnit odměňování pravověrného, i ten, kdo má velký majetek, má být zlý na stoupence Lži.

5

Kvůli tomuto svatému duchu, Mazdo Ahuro, odevzdáváš pravověrnému všechny ty nejlepší věci, které mu musí postoupit, jsa vzdálen tvému zalíbení, pro své skutky stoupenec Lži, neboť přebývá ve Zlém smýšlení.

6

Skrze tohoto svatého ducha a skrze oheň svol, Mazdo Ahuro, k rozdělení majetku mezi obě strany za pomoci Oddanosti a Řádu. Za pomoci, která nechť odvrací mnoho naléhajících.

 

 

 

48.

l

Bude-li díky Řádu přemožena za pomoci těchto zbožných Lež tím, že se činem zbaví účinnosti lživá slova vyřčená daévy i lidmi o nesmrtelnosti, pak se rozmnoží tvé velebení, Ahuro, pro tvůj užitek.

2

Řekni mi, Ahuro, co víš, dřív než nastanou tresty, na něž myslím. Zda přemůže, Mazdo, pravověrný stoupence Lži? V tom bylo věru spatřeno dobré uspořádání světa.

3

Tomu, kdo je chápe, je určeno nejlepší z poučení, jež v Řádu udílí dobrodějný Ahura, svatý, který moudrostí Dobrého smýšlení zná, ó Mazdo, i tajné zvěsti.

4

Kdo projevuje hned horší, hned lepší mysl, ten, Mazdo, tím projevuje své smýšlení. Skutkem i slovem sleduje své touhy, choutky a záměry. Tvou moudrostí bude nakonec oddělen.

5

Kéž nad námi nemají moc špatní vladaři, nechť nám panují, ó Ármaiti, dobří vladaři skutky dobrého poznání, jež mravně zdokonaluje18 s člověkem i potomstvo a má se užívat i vůči krávě. Tu si chceme vykrmovat pro potravu. 18 V třetím verši páté sloky je podmětem dobré přemýšlení či poznání z 2. verše, doslovně: očišťuje s člověkem i potomstvo. Starší interpretace překládala: čistota je pro člověka po narození to nejlepší; místo mašjá, s člověkem, čteno mašjái, člověku. Obtíží podobných je v Avestě velké množství.

6

Dala nám dobré přebývání, dala nám vytrvalost a sílu. Ó ty vážená Dobrým smýšlením! Kéž jí proto Mazda při plození prvotního života rozmnoží skrze Řád rostlinstvo, ó Ahuro!

7

Ať je spoután Aéšma! Udeřte na ukrutnost vy, kteří si chcete upevnit podíl na Dobrém smýšlení v Řádu, k jehož družině patří svatý muž! Jejich místa budou v tvém domě, Ahuro.

8

Jaký jest záměr tvé dobré moci, Mazdo? Jaký jest záměr tvé odměny pro mne, Ahuro? Jaký jest záměr tvého objasnění v Řádu, žádoucího pro věrné? Dobrému smýšlení přísluší posouzení skutků.

9

Kdy se dozvím, Mazdo, zda s Řádem vládneš nad někým, od něhož mi hrozí zničení? Ať je mi pravdivě sdělen tajný výrok Dobrého smýšlení! Ať zví pomocník, jaká bude jeho odměna!

10

Kdy, Mazdo, pochopí muži zvěstování zbožného? Kdy udeří do moči toho opojného nápoje, jímž zlovolně vyvolávají dávení karapanové a zeměpáni špatných úmyslů?1919 Zarathuštra připodobňuje opojný nápoj haomu k moči, múthrem, a nazývá jej mada, stejným slovem, jako je v sanskrtu pro pálenku. Ve Vidévdátu 6, 7 a 29 znamená múthrem přímo výkaly.

11

Kdy se, Mazdo, dostaví s Řádem Ármaiti, mající moc nad dobrým přebýváním a hojnost pastvin? Kdo si vymůžou mír na násilnických stoupencích Lži? Koho dojde poznání Dobrého smýšlení?

12

Ti ovšem, kdo s Dobrým smýšlením a s díly tvé zvěsti dovršenými Řádem vyjdou k přátelskému přijetí, ti budou, Mazdo, pomocníky zemí. Ti jsou určenými protivníky Aéšmovými.

 

 

 

49.

l

Věru je vůči mně plný vytrvalosti náčelník Béndva, ježto se chci, Mazdo, podle Řádu postarat o zanedbané krávy. Přijď mi s dobrým darem ku pomoci! Ve svém dobrém smýšlení najdi pro něho záhubu!

2

Zarputilý je též lživý učitel toho Béndvy, který svými klamy odrazuje od Řádu. Nepečuje o to, aby s ním byla svatá Ármaiti, ani se, Mazdo, neradí s Dobrým smýšlením.

3

V této naší víře, Mazdo, jest však uložen Řád k jejímu prospěchu, ve lživém učení Lež k jeho škodě. Proto toužím po spojenectví s Dobrým smýšlením a všechny stoupence Lži vykazuji z pospolitosti.

4

Ti, kdo pod vlivem člověka špatného ducha svými jazyky rozmnožují vražedný chtíč a ukrutnost, kdo mezi chovateli skotu nepřejí chovu, ti, u nichž pro nedostatek dobrých skutků převažují skutky zlé, ti nastolují daévy, jak to vyhovuje smýšlení stoupenců Lži.

5

Ten však, Mazdo, jest vtělená hojnost v štěstí a nadbytku, kdo svou mysl spojuje s Dobrým smýšlením, kdo ve své oddanosti je dobře seznámen s Řádem a se všemi, kdo jsou v tvé moci, Ahuro!

6

Tebe, Mazdo, a Řád vyzývám důrazně, abyste sdělili, jaké jsou bouřlivé myšlenky vaší mysli, abychom správné rozhodli, jak máme hlásat smýšlení, které je, Ahuro, vaše.

7

Toto je třeba slyšet, Mazdo, s dobrým smýšlením, je to třeba slyšet v Řádu, slyš, Ahuro: který kmenový spolek, která rodina to bude, jež svými určeními zjedná obci dobrou pověst?

8

Frašaoštrovi propůjč nejradostnější ochranu Řádu, o to tě, Mazdo Ahuro, prosím, a mně tu ochranu, která jest v tvé dobré moci. Pro všechen čas chceme být vyslanci.

9

Ať slyší poučení druh stvořený k tomu, aby pomáhal. Neuznává ten, kdo mluví pravdivá slova, společenství se stoupencem Lži, vždyť při velké odplatě připřahají lidé ve spřežení s Řádem svá smýšlení k nejlepší odměně, ó Džámáspo!

10

Ty, Mazdo, chováš ve svém domě Dobré smýšlení a duše právověrných a uctívání, spojené se zbožnou oddaností a štěstím a propůjčující moc při vytrvalém úsilí.

11

Ale těm, jejichž moc je špatná, jejichž dílo je špatné, jejichž slovo, jejichž smýšlení je špatné, i mysl, stoupencům Lži, těm jdou vstříc jejich duše se špatnými pokrmy. V domě Lži budou vítanými hosty.

12

Jaká jest tvá pomoc podle Řádu Zarathuštrovi, když volá? Jaká skrze tvé Dobré smýšlení, když se o vás, Mazdo Ahuro, ucházím chvalozpěvy a prosím o to, co jest ve vaší vůli nejlepší?

 

 

 

50.

l

Zdaž může moje duše počítat s něčí pomocí? Kdo jest určen za ochránce mého dobytka, za mého ochránce? Kdo jiný než Řád a ty, Mazdo Ahuro, který se ukazuješ při vzývání, a než Nejlepší smýšlení!

2

Jak by si měl člověk vyprosit krávu přinášející štěstí, Mazdo, kdyby si přál, aby byla jeho i s pastvinou, člověk, který žije v Řádu mezi mnohými vidoucími slunce? Pro ně musím mít úspěch Vezmi k sobě spravedlivého!

3

To stádo krav, jehož se musí zříci stoupenec Lži, má, Mazdo, patřit podle Řádu tomu muži, jemuž bylo přiřčeno Mocí a Dobrým smýšlením a který by je mohl rozmnožovat mocí Ašinou.

4

Vás chci uctívat chvalozpěvem, Mazdo Ahuro, s Řádem a Nejlepším smýšlením a Mocí, skrze niž člověk vstupuje na cestu síly. Pro věrné chci se dát slyšet v Domě chvály.

5

Vyslány jsou z vašich rukou střely, které nás přenesou do blaženosti, neboť jste svému pěvci svatých veršů nakloněni veřejně zjevnou pomocí.

6

Ten pěvec svatých veršů, jenž, Mazdo, pozvedá svůj hlas, spojenec Řádu a oddaný uctívání, jest Zarathuštra. Ať ho poučí s Dobrým smýšlením tvůrce rozumu, aby se, vozka mé zvěsti, věnoval svému jazyku.

7

Teď vám chci zapřáhnout nejrychlejší běhouny, vítězstvími široké, sloužící, Mazdo, vašemu velebení, v Řádu a Dobrým smýšlením silné, abyste s nimi přijeli sem. Buďte mně ku pomoci!

8

V šlépějích, které jsou známy jako šlépěje Ížiny, chci vás obcházet, Mazdo, s rukama vzhůru rozpřaženýma, vás s Řádem a modlitbou věrného, vás s pohotovostí Dobrého smýšlení.

9

S těmito poctami a velebením před vás, Mazdo, předstoupím s Řádem a skutky Dobrého smýšlení. Až budu rozhodovat podle své vůle o svém podílu, pak chci být jako ten, kdo touží být v přízni moudrého.

10

To, co učiním, i věci, které budou vykonány těmito zde, a to, co bude pro Dobré smýšlení hodno pohledu, i sluneční světlo a zářící býk dní, to vše slouží v Řádu k vaší chvále, Mazdo Ahuro!

11

Chci se teď zvát vaším opěvatelem a být jím, Mazdo, pokud to s pomocí Řádu dovedu a zmohu. Ať tvůrce života dobrým smýšlením podpoří vytvoření toho pravdivého, co podle vůle je nejprospěšnější!

 

 

 

 

IV

 

 

51.

l

Dobrá, žádoucí Moc, přinášející štěstí hlavně tomu, kdo je štědrý, zprostředkuje podle Řádu mezi bohem a člověkem, ona, Mazdo, jež je nejlepší svými skutky. Jí chci nyní pro nás dosáhnout.

2

S mocí své držby chci přijít nejdřív k vám, Mazdo Ahuro, k Řádu a k tobě, Ármaiti, chci ji ukázat. Tu vaši věnuj v dobrém smýšlení k chvále síly!

3

Ať se tu sejdou vaše uši provázené vašimi činy. Ó ty, jenž jsi podle Řádu Pánem díky výrokům Dobrého smýšlení, výrokům proneseným jazykem, jejichž prvním zvěstovatelem jsi ty, Mazdo.

4

Kde se dostaví odměna pro oddaného, kde to učiní z milosrdenství k němu? Kde jest Řád skýtající důstojnost? Kde svatá Ármaiti? Kde je Nejlepší smýšlení? Kde jsou tvé říše, Mazdo?

5

Na to všechno se táži, jak podle Řádu najde krávu pastevec, svými skutky řádný, dobrého rozumu a plný uctívání, jenž svou mocí nad oběma úděly najde spravedlivým správné rozhodnutí.

6

Kdo si předsevzal lepší než dobré, jež vyhovuje jeho přání, v tom má Ahura Mazda ve své moci zalíbení. Tomu však, kdo se mu nevěnuje, nastane na samém konci života horší než zlé.

7

Ty, jenž jsi vytvořil krávu, vody a rostliny, při zvěstování rozsudku mi dej skrze svého nejsvětějšího  ducha zdraví a nesmrtelnost, ó Mazdo, a skrze Dobré smýšlení tělesnou sílu a vytrvalost!

8

Tobě to řeknu, Mazdo — vědoucímu to přece má muž sdělit —, že v přání toho, kdo se drží Řádu, je zlovolné úsilí vůči stoupenci Lži. Ten pěvec svatých veršuje spokojený, který mluví k vědoucímu.

9

Nález, který svým rudým ohněm a roztaveným kovem vydáš, Mazdo, oběma stranám, vtiskni bytostem jako znamení! Abys vyhubil stoupence Lži, prospívej stoupenci Řádu!

10

Muž, který jednaje jinak než spravedlivý mne chce, Mazdo, zahubit, je synem stvořitele Lži, a proto zlosynem vůči jsoucím. Přivolávám k sobě Řád, ať přijde s dobrou Aši!

11

Který muž je přítelem Spitamovci Zarathuštrovi, ó Mazdo? Kdo se poradil s Řádem? S kým svatá Ármaiti? Který urozený pomyslil na pospolitost v Dobrém smýšlení?

12

Spitamovce Zarathuštry se neujal u Brány zimy samcoložný kavi, ale ač prošen, odmítl jeho i oba jeho tahouny třesoucí se únavou a zimou.

13

Takovým jednáním mysl stoupence Lži propase přímou cestu a u Mostu Rozhodčího se jeho duše bude třást, protože svými skutky i skutky svého jazyka sešel ze stezky Řádu.

14

Nejsou přáteli karapanové, kteří se nesprávně vyhýbají přikázáním a pastevectví a pro krávu zbožného jsou svými činy a učeními zhoubní. Jedno z těch učení je nakonec přivede do domu Lži.

15

S odměnou, již Zarathuštra slíbil obětníkům, přichází pradávný Mazda Ahura do Domu chvalozpěvu. Pro ni se v dobrém smýšlení zaslibuji vám a Řádu obětinami svého úsilí.

16

Na stezkách Dobrého smýšlení dosáhne kavi Víštáspa svou mocí nad pospolitostí tohoto poznání, jež ve svém Řádu vymyslil svatý Mazda Ahura. Ať je nám tedy poroučeno podle libosti.

17

Svou vznešenou postavu ukazuje Frašaoštra Hvógvovec mému dobrému smýšlení. Kéž jí dá sílu vládce Mazda Ahura, aby dosáhl přízně Řádu!

18

Toto poznání si volí Dédžámáspa Hvógvovec v úsilí o Svatou slávu vládce v Řádu, tuto moc vědoucího Dobrého smýšlení. Tu mi dej, Mazdo Ahuro, má oporo, vždyť je tvá.

19

Tuto moc, když ji pochopí svou myslí, osvojí si, Maidjóimáonho Spitamovce20, ten muž, který žádaje si životní síly pronáší Mazdova ustanovení, tuto moc, která je svými skutky lepší životních sil. 20 V 19. sloce se objevuje jméno Maidjóimáonhy, prvého stoupence Zarathuštrova, který byl podle tradice synem Árástího, bratra Pourušáspova, tedy prorokovým bratrancem. Stal prý se jeho žákem až v 10. roce víry, tj. po prvém setkání proroka s božstvy.

20

Abyste nám dali, vy všichni se stejnou vůlí, tuto svou sílu, uctíváme vás Řádem spojeným s Dobrým smýšlením a výroky, v nichž se Ármaiti vyjadřuje, naplněni úctou k Mazdovi, dárci pomoci.

21

Ármaiti patří svatý muž, patří jí svým poznáním, výroky, činností. Kvůli jeho duchu ať mu Mazda Ahura poskytne spásný Řád a Moc Dobrého smýšlení. Prosím ho o dobrý podíl.

22

Od koho se mi podle Řádu dostane při obřadní bohoslužbě nejlepšího údělu, to ví Mazda Ahura. Ty, kteří byli a jsou, chci uctívat se svými jmenovitě, chci je obcházet s velebením.

 

 

 

 

V

 

 

53.

1

Nejlepší dobro, o němž lidé vědí, bude dobro Zarathuštry Spitamovce, dá-li jemu i těm, kdo uskutečňují a vštěpují si slova i skutky Jeho dobrého smýšlení, Ahura Mazda úspěchy podle Řádu a trvalý život ve štěstí.

2

V souladu s jeho smýšlením, s jeho výroky a skutky nechť tedy vyjdou kavi Víštáspa, Zarathuštrovec Spitamovec a Frašaoštra na přímé stezky dárce s myslí saošjanta, již Ahura stvořil, k pohostinnému přijetí Mazdy, aby ho hlásíce se k němu velebili a uctívali.

3

Tobě, Pouručisto, Haéčataspovno, Spitamovno, nejmladší z dcer Zarathuštrových, nabízí tohoto hlasatele Dobrého smýšlení Řádu a Mazdy k ochraně. Raď se se svým rozumem, ty účinlivá, hledej záštitu u toho, jenž je moudrý oddaností!

4

Chci ho za to ochraňovat tvou horlivostí, s jakou se má žena věnovat, jakožto spravedlivá spravedlivým, otci a manželu, pastýřům na nivách a příbuzným v domě. Kéž dá Ahura Mazda slunečný užitek dobrého smýšlení, který září v mysli, dobrému přesvědčení natrvalo!

5

Jako družba dávám poučení dívkám, jež se vdávají, i vám všem. Vštěpujte si je a svou myslí z nich pochopte, co je život v Dobrém smýšlení. Ať každý z vás hledí překonat druhého spravedlností v Řádu. Ta mu poskytne dobrý prospěch.

6

Takoví jsou vpravdě muži, takové ženy. Stoupenci Lži, kterého uzříte úspěšného,... odejmu z těla ochranné síly Lži. Jako vítr opouští blahé pobývání obětníky ohavných pokrmů, stoupence Lži, škůdce Řádu. S nimi si hubíte duchovní život.

7

Vám však se za tuto pospolitost dostane odměny. Zmizel-li duch lháře úplně, daleko zapudí dokonalý věřící slabost, z hloubi lůna se vynořující a opět se do něho nořící. Opustíte-li tuto pospolitost, bude vaším posledním slovem „běda“.

8

Ať působením dobrých vládců mezi hubiteli a ničiteli mužů jsou zlosynové bezmocní, ať zbaveni sil všichni společně skučí, ať tím působením přijde mír k usedlým kmenům a zlosyny ať stihne záhuba, ta nejhorší v poutech smrti! A ať se to stane rychle!

9

S těmi, kdo volili zlo, přichází hniloba. Šero a temnota, to jsou ti divocí škůdci Řádu s tělem propadlým zatracení ! Kde je spravedlivý Ahura, jenž by je připravil o životní sílu a blaho? V tvé moci, Mazdo, je, že zjednáš spravedlivě žijícímu chudákovi lepší dobro.

 

 

 

 

Gáthy jsou podle nejnovějších výzkumů zpívané hymny k božstvům a jejich původcem je Zarathuštra, íránský náboženský a sociální myslitel, který žil před počátkem íránské historie a hlásal nové názory, nábožensky zdůvodňující novou organizaci společnosti. Gáth je celkem pět a jsou zařazeny do Jasny. Každá je uvedena slovy

Úcta vám, posvátné zpěvy! První má sedm kapitol (Jasna 28—34) a nazývá se Ahunavaití (začínající modlitbou Ahunem vairím), druhá je Uštavaití (kap. 43—46), třetí Spentá-mainju (kap. 47—50), čtvrtá Vohú-chšathrá (kap. 51), pátá Vahištóiští (kap. 53). Verše gáth jsou řazeny do pravidelných slok. Protože není dostatečně známo pozadí a základna Zarathuštrova učení, je v gáthách mnoho nejistot v jazyce i v reáliích.

V 28. kapitole poznáváme hlavní pojmy Zarathuštrova učení. Nejčastěji je oslovován Ahura Mazda, nejvyšší dobré božstvo, tvůrce dobrého světa, který nahrazuje všechny staré indoíránské bohy, známé hlavně ze staroindických památek. Ahurovu družinu tvoří hlavně šest géniů: Vohu manah — Dobré smýšlení; Ašem vahištem — Nejlepší řád; Ármaiti — Zbožná oddanost a současně Země živitelka; Chšathrem — Moc, která vládne v lidské společnosti; Haurvatát — Zdraví, Svěžest; Ameretát — Nesmrtelnost. Jsou to též ochránci dobrých živlu a přírodních bohatství. Proti nim stojí svět zla a jeho tvorstvo, zvané chrafstrá, stvůry. Ty jsou přemáhány jazykem, magickou mocí svatých slov a výroků.

Ve 29. kapitole je dramatická scéna: Duše krávy, Géuš urvan, si stěžuje dobrým božstvům na Špatné obětníky, kteří v opojení poutají a surově zabíjejí dobytek k obětem, a žádá si lidi, kteří by s ním zacházeli moudře.

Tvůrce krávy se obrací na génia řádu Ašem, ale ten nemá tak účinného pomocníka pro skot. Vystoupí Zarathuštra, slabý a bezmocný, a chce se u Ahury za skot přimluvit: Ahura přece zná všechny úklady daévů i jejich nohsledů. Daévové je starý název pro původní božstva v době indoíránské, ale u Zarathuštry jsou z nich zloduchové, stoupenci Pána zla, Škůdcové lidstva. Ahura prohlašuje, že skot je podřízen pastýři a chovateli a na otázku Dobrého smýšlení, kdo jím je, odpoví Řád, že jím má být Zarathuštra. Skot běduje nad slabým mužem, ale pak si uvědomí, že nové náboženství změní mysl lidí, odvrátí se od daévů a zjedná i skotu stravu a klidný život.

V 30. kap. je hlavní myšlenka dualistického pojetí světa, jak ji Zarathuštra jasně a pregnantně vyjádřil. Jsou dva původní duchové, podobní dvojencům, kteří při prvním setkáni stanovili hlavní a podstatné stránky a vlastnosti běhu světa. Jeden je dobrý, tvůrce dobra, druhý zlý, ničitel. Svět je prostoupen obojím živlem, dobrou pravdou a zlou lží. Když se původní staroíránští bohové, daévové, měli rozhodnout, ke kterému táboru se připojí, spojili se působením poblouznění se zlem a stali se z nich démoni. Přešli k Aéšmovi, zloduchu krutosti. Tomu, kdo jde se silami dobra, dají duchovní moci sídlící v nebi, představovaném jako kamenná stavba, vlastnosti, pomocí nichž zvítězí ve zkouškách doby velkého převratu nad ordálem žhavým kovem, a stane se prvním, kdo vstoupí do krajů blažených.

V 31. kap. zdůrazňuje Zarathuštra své poslání. Kdo se k němu připojí, toho čeká odměna božstev, která nakonec zvítězí nad zlem. Mazda vše stvořil a všechno bude soudit. Člověk si musí umět vybrat svět dobra, jako si skot vybral usedlého chovatele a dal mu přednost před hrubým kočovníkem. Je nejvyšší čas, aby si lidé dobře a rozumní vybrali.

V 32. kap. Zarathuštra oslovuje falešné bůžky, daévy, a upozorňuje je, že připravovaná oběť není pro ně, ale pro Mazdu. K té oběti přišel celý kmen. Mazda přijímá oběť. Daévové a jejich ctitelé jsou výkvět vší špatnosti a získali si tím smutnou pověst. Svádějí lidi, doporučují věci zlé, připravují lidi o zdraví.

V 33. kap. ukládá prorok zbožným, tj. spravedlivým neboli stoupencům dobrého Řádu (Ašem), právo a povinnost soudit a trestat méně mravné lidi, stoupence Lži, tedy velmi zlé a ty, kteří se dostanou jednou do hammistakánu, místa, kde jsou ti, kteří mají právě tolik zlých činů na svědomí jako skutků, dobrých.

V kap. 34 jsou úvahy o oběti a jejím smyslu, co znamená pro člověka a co pro božstva. Zarathuštra si žádá posily a pomoci Mazdovy, uvažuje o konečné odměně za dobře provedený obřad, o významu dobrých myšlenek, slov a činů a závěrem si žádá poučení o moci a účinku posvátných obřadů. V 13. sloce se mluví o svědomí saošjantů. Pojem daéná, který se překládá různě a vysvětluje několikerým způsobem, znáti asi zosobněný mravní profil, mravní kvalitu člověka, jak to líčí avestský text Hadócht Nask: po smrti se ubírá lidská duše k Mostu Rozhodčího

a potká při tom své vlastní svědomí, u dobrého člověka v podobě krásné mladé dívky, u zlého jako odpornou šerednou babici. Saošjantové je avestský pojem, který značí budoucí pomocníky, zachránce, spojence Zarathuštrovy, kteří se rozhodnou po jeho boku bojovat proti zlu, nebo budoucí bojovníky tábora dobra, nebo konečně vybrané hrdiny posvátné párské dějepravy, kteří pomohou soudci při skonání věku v boji se zlými živly a

při vytvoření nového, dokonalého světa.

Kapitolou 34 končí gátha Ahunavaití. Její formou je sloka o třech verších, každý verš má šestnáct nebo patnáct slabik, po sedmé slabice je cézura.

Druhá gátha, Uštavaití, začíná 43. kap. Jasny. Posluchači prorokovi zaslouží si jeho přímluvy, aby byli od boha odměněni vyplněním svých přání. I on očekává, že se mu dostane nejlepšího údělu, zvláště při velkém obratu. Další verše od 5. sloky se týkají náboženských zkušeností, které prorok získal na pouti světem při setkání s nadpřirozenými bytostmi, patrné v rozjímáních. V 7. sloce je proslulé setkání prorokovo s Ahurou Mazdou (podle výkladu H. Humbacha) nebo s božstvem Dobrého smýšlení (podle staré tradice íránské), při němž se Zarathuštra jmenuje a ohlašuje svou nejpřednější touhu a své poslání.

Kap. 44 se vyznačuje řadou řečnických otázek, jimiž se prorok obrací na boha, aby samozřejmou odpově19 dí upevnil Mazda Ahura jeho přesvědčení. Ahura Mazda je chápán jako tvůrce věcí, Řádu, uspořadatel všehomíra, původce všech jevů a božských bytostí; v 20. sloce je opět pádné provolání proti starým bůžkům, kteří zklamali lidstvo, daévům. Karapanové a usidžové pěstují starou falešnou nauku, která vydává skot démonu Aéšmovi za obětních hekatomb. Usidžové byli druhem duchovenstva na Íráně, podle indického jména uśig ve védské Indii zřejmé již z doby árijské jednoty.

Kap. 45 varuje před falešným učitelem, vyzdvihuje nepřeklenutelnost a nesmiřitelnost obou táborů, dobra a zla; kdo nepřijímá mocné slovo, které dává štěstí a spásu, toho posledním slovem o velkém obratu bude „běda“. Slovo spásné je slovo o práci, Ahura stvořil Dobré smýšlení jako činorodé, verezajat. Kapitola pokračuje výzvami lidem, aby si zajistili blahobyt a věčnou spásu, a radí, kterými prostředky z pomoci boží i prorokovy.

46. kapitola je zvlášť proslulá tím, že obsahuje ohlasy osobních prožitků a zkušeností Zarathuštrových. Je vidět chudého kočujícího misionáře, tj. vlastnícího málo dobytka i málo lidí, který neví, kam se obrátit, kam jít pást. Nepřátelé ho zapuzují od rodiny a kmenového svazu, není si jist, zda ho přijme selská obec, a nejsou mu nakloněni ani náčelníci, vyznavači lživých nauk. Zde svítá jakés takés světélko na pozadí Zarathuštrovy historie. Od severu i od západu pronikaly od dávných dob do Íránu skythské i neárijské hordy, které zabíraly krajiny a oblasti a jejichž náčelníci jsou označováni jménem sástárové. Ty opanovaly země i kmeny árijských usedlíků a pastýřů a žily z jejich práce a majetku. Časem docházelo k zmírnění a k směšování obojího živlu. Původní nomádové se stali živlem usedlým a tvořili pak jakousi statkářskou vrstvu. Jejich věštci a duchovními byli karavanové (v původním významu něco jako mumlalové). Ale mnohdy docházelo při stycích obojího živlu k velkým bojům, jejichž výsledky byly pro obě strany nejisté a tragické. Odtud se vyvinul v íránském prostředí zvláštní odpor, strach, nenávist a opovrženi k neklidným, stále útočícím loupežným kočovníkům a tyto city pronikly jako jeden z charakteristických rysů do náboženství, poezie a prózy, jako dualismus mezi Íránci a jejich zapřísáhlými nepřáteli Túry. To byl také jeden z hlavních motivů dualismu v náboženství.

Druhá gátha, Uštavaití, je složena v pětiveršové sloce s verši o jedenácti slabikách, z toho po čtvrté slabice je cézura.

Následuje třetí gátha, zvaná Spentá-mainju podle prvních slov značících svatého ducha nebo svatou snahu, hlavní pojem, kolem něhož se výroky vinou. Má čtyři kapitoly. V 47. kapitole se mluví o svatém duchu jako o božské bytosti, ale i jako o lidské snaze, úsilí, smýšlení pro dobrou činnost. Ahura Mazda je otec Řádu a stvořitel

skotu. Ten, kdo věří v Řád, neupustí od svatého snažení a bude bojovat ze všech sil pro dobro, zlému pohanu nemá patřit ani to, co má.

48. kap. vyslovuje víru v konečnou odměnu dobrého věřícího po vítězství Řádu nad Lží a naději, že již v tomto životě budou pohané potřeni. Moudrý je ten, kdo poslouchá Mazdovy příkazy, špatní dopadne ten, kdo kolísá v jejich plnění. Dobří panovníci se musí vzít o to, aby se dostalo prospěchu lidem i skotu, hlavní povinností člověka je chránit skot před démony zuřivosti a trýznění. Prorok si pak klade otázky, zda bude jeho osud opravdu dobrý, zda bude soud příznivý jeho přívržencům, zda se ubrání před protivníky. Končí odsouzením kultu haomy a výzvou k potírání zuřivosti opojených účastníků obětí.

Kap. 49 obsahuje osobní prožitky. Zarathuštra jmenuje svého protivníka, knížete nebo náčelníka Béndvu, a jeho rádce, falešného proroka, kteří provozují nežádoucí chov a špatně zacházejí se skotem. Takové čeká jen peklo. Spravedliví dosáhnou nejvyššího štěstí. Ale k úspěchu prorok potřebuje pomoc rodinných, obecních a kmenových organizací. Jeho účinnými společníky jsou bratři Frašaoštra a Džámáspa, kteří by zasloužili, aby spolu se Zarathuštrou byli podporováni božstvy.

Kap. 50 obsahuje Zarathuštrovy otázky, jak to bude s jeho posmrtným osudem. Mazda odpovídá, že každý, kdo se drží Řádu, dojde ráje. Zarathuštra upozorňuje Víštáspu, že velká odměna čeká toho, kdo prosadí náboženství i v sousedních zemích. Zbývající část kapitoly obsahuje prosby k božstvům o poučení, pomoc, úspěch.

V 8. sloce Zarathuštra v nadšení pro dokonale správný a uctivý poměr k dobrým božstvům, pokud se týče obřadního postoje, líčí, co zamýšlí: obcházet sídlo bohů s posvátným ohněm kroky, jimiž chodila Ížá, osobnost totožná s postavou indického bájesloví zvanou Ilá, v jejíchž stopách se hromadilo nejdokonalejší obilní máslo, ghrta, jak to líčí staroindické Śatapathabráhmanam (1,8.1.7). H. Humbach odhalil v gáthách přežitek staré árijské legendy, která žila na Íráně ještě v Zarathuštrově době.

Formou třetí gáthy je čtyřveršová sloka, verš má 11 slabik, s cézurou po čtvrté.

Čtvrtá gátha, mající jen jednu kapitolu, zabývá se pojmem moci, chšathrem. Moci se dostává lidem řádně obětujícím od božstev jako odměny, na druhé straně se obětí dostává moci bohům. Jest tedy moc velmi složitá idea; je to základ řádu jak v nadpřirozené oblasti, tak i na zemi, ve společnosti, pro jejíž mravně lepší život v bezpečí a pořádku Zarathuštra úpěnlivě vzývá bohy. V 9. sloce mluví se o ordálu čili božím soudu žhavým tekutým kovem, který má ukázat, kdo je schopen být i za nejtěžších podmínek oddaným Mazdovým spolubojovníkem. Takovému ordálu se podle tradice podrobil i Zarathuštra. V 12. sloce je opět osobní zkušenost z prorokova života. Jde o kruté jednání jakéhosi knížete (zván je v textu titulem kevínó, zřejmé opovržlivého ražení), který není jmenován, nýbrž je označen urážlivým výrazem vaépja, což značí muže oddaného lásce k stejnému pohlaví.

Ten nepřijal za zimní nepohody proroka ani jeho znavené a polozmrzlé soumary. Domem Lži myslí se v 14. sloce

peklo, sídlo vládce démonů. Znovu jsou velebeni hlavní pomocníci Zarathuštrovi Frašaoštra a Džámáspa. Čtvrtá gátha má 22 tříveršových slok s verši o 14 slabikách, s cézurou po sedmé.

Rovněž pátá gátha má jen jednu kapitolu. Je to promluva k obci u příležitosti svatby, při níž, si bral Džámáspa, provázený bratrem Frašaoštrem a kavim Víštáspou, Pouručistu, nejmladší dceru Zarathuštrovu, provázenou svým bratrem označeným slovem Zarathuštriš (byl to asi nejstarší syn prorokův podle tradice, Isatvástra).

Gátha obsahuje Zarathuštrovy rady nastávajícím manželům: manžel má skýtat Pouručistě mužskou ochranu, žena má uznávat jeho moc ochránce, pečovat o něho a o domácnost, aby si získala pohodu na celý život. Zarathuštra vybízí dál všechny mladé lidi, aby pravě při této příležitosti byli pamětlivi toho, aby se přimkli k Řádu. V 6. sloce chybí jedno slovo. 7. sloka je zcela nejasná; není jistoty, zda maga značí spolek či obilní dar.

Bartholomae vykládá všeobecné, že tomu, kdo stojí pevně v pravé víře, kyne nejlepší odměna. Humbach soudí, že

smysl je tento: kdo se drží správného obilního obřadu, jímž se dostává Mazdovi náležitých darů, tomu jako zbožnému kyne co odměna trvalé manželské štěstí. V užíváni smyslných radostí je schopen pravověrný člověk vyhnout se vadám, jimiž jsou postihováni stoupenci Lži. V 9. sloce se objevuje ve velmi nejasném kontextu tón sociální, výzva Mazdovi, aby zjednal lepší dobro chudákovi žijícímu v pravdě. Tradiční životopisy Zarathuštrovy mluví na jednom místě o tom, že prorok již v mládí vystoupil v zájmu chudých spravedlivých proti karapanům. Přišel jednoho dne k Pourušáspovi karapan Dúrásrov a dostalo se mu číše kobylího mléka s tím, aby je posvětil. Zarathuštra prohlásil, že je posvětí sám. Třikrát se kvůli tomu přel s otcem, který tomu nechtěl, pak kopl do číše a mléko rozlil a řekl otci: „Uctívám Spravedlnost, uctívám spravedlivé chudé, muže i ženy. Pórúšáspo, připrav mu podíl, jehož by byl hoden!“ (Zátspram, kap. 12; v Dénkartu, vyd. Dresden, str. 338).

Formou páté gáthy je sloka o čtyřech verších, první dva mají po dvanácti slabikách s cézurou po sedmé, druhé dva mají po 19 slabikách s dvěma cézurami, po sedmé a po čtrnácté. Ještě je třeba podotknout, že metrika gáth není časoměrná, jako např. v řečtině, nýbrž je založena na počítání slabik a přízvuku.

 

 

 

 

Přeložil Otakar Klíma, převzato z knihy Klíma, O.: Oběti ohňům. Výběr z památek staroíránské

a středoíránské literatury. Praha 1985

slba

 

 

Copyright © 2018 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.