Kdo je Online

Právě přítomno: 352 hostů a žádný člen

3304638
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
408
1815
8138
2074758
41866
88338
3304638

Your IP: 34.204.194.190
2019-09-19 05:07

 

Nejslavnější loď světa

 

Historie říká, že hlavní město Arménie Jerevan je současníkem Říma. Výlet do blízkého okolí a setkání s historickými památkami dávají tomuto tvrzení za pravdu.

A při výjezdu z Jerevanu směrem na Ečmisdzin jsem si nemohl nevšimnout hory, jejíž vrchol je pokryt ledem a sněhem. Hora se jmenuje Ararat a je spojena s událostí, kterou lze vyjádřit třemi slovy: Noe, potopa, archa. Ararat se arménsky nazývá “Massis” – Matka světa.

Historie expedic při hledání Noemovy archy, která údajně přistála před 6 tisíci lety, začíná americkým misionářem a historikem dr. Aronem Smithem z Greenborough v USA. Se čtyřicetičlenným týmem prohledával plných 12 dní araratskou náhorní plošinu, aniž něco našli. Smith si ještě před tím udělal ve světě jméno díky svojí desetileté intenzivní práci a publikacím jako expert přes potopu. Mimoto byl uznáván jako vlastník největší knihovny o potopě. Shromáždil totiž 80 tisíc děl v 72 jazycích. Celých 70 tisíc z nich se v souvislosti s potopou zmiňuje o ztroskotání archy.

Potopa je velmi podrobně popsána ve Starém zákoně. Popis potopy jako největší potopy všech dob, která zničila celou zemi, byl s křesťanstvím rozšířen po celém světě. Starý zákon však není jediný zdroj, který se o potopě zmiňuje. S podobnými pověstmi se setkáváme u všech národů ve všech koutech světa.

Mytologie Aztéků obsahuje vyprávění, které je ve všech detailech velmi podobné vyprávění z Bible, a to včetně části o babylonské věži. V aztécké legendě se Noe jmenuje Tapi a je stejně jako Noe vystaven posměchu sousedů při stavbě archy. Sotva stavbu dokončil, začalo pršet – a už přesně podle Bible až k vyslání holubice.

Jsou tyto ságy a legendy starých národů o zničující katastrofě jen pohádkami pro dlouhé zimní večery? Nebo skutečně došlo k potopě, která zasáhla celou zeměkouli, při níž zahynulo všechno živé? Nejedná se o jednotlivé dílčí katastrofy, časově posunuté a na různých částech planety Země?

Tuto teorii na základě fundovaných důkazů zastával francouzský výzkumník a badatel George Cuvier. Znal však jen část katastrof z těch, které jsou známy dnešním archeologům. Byl zakladatelem teorie, která říkala, že Země byla periodicky ničena katastrofami, aby se zničil veškerý život a mohl se později vyvinout život s vyšší inteligencí. Dnešní věda se s Cuvierovou teorií neztotožňuje. Katastrofy, ze kterých vycházel, však zůstaly jako historická skutečnost.

V eposu o Gilgamešovi, který znají jak Egypťané, tak Asyřané, se na jednom místě praví: “Loď se zastavila na hoře Nisir”. Na dnešních mapách ji nenajdete. Ale ve starobabylonských “písemnostech” se její poloha popisuje dosti přesně. Mělo by to být nedaleko iráckého města Erbil.

Důkaz o reálnosti potopy se podařilo podat anglickému archeologovi Charlesi Leonardu Woolleyovi na konci 20. let tohoto století při vykopávkách v Mezopotámii. Objev vzrušil celý svět. Nález ve městě Uru plnil přední stránky světových deníků. Potopa totiž mohla být jediným vysvětlením pro ohromné nánosy bahna, které byly nalezeny pod městem a které dělily dvě osídlovací epochy. Ve vrstvách nánosů se nechá číst jako v kalendáři. Bylo tedy také možné zjistit, že voda se těmi místy přehnala 4000 let před naším letopočtem.

Do historie hledání Noemovy archy se snad nejvíce zapsal Francouz Ferdinand Navarra. Ve světě se stal známým díky své knize “Nalezl jsem archu Noemovu”. Už na čtyřletého Ferdinanda zapůsobilo vyprávění jeho matky o arše. Historka zůstala malému chlapci v paměti a už tehdy se rozhodl archu najít. Je zde paralela s rozhodnutím Schliemanna najít Tróju.

První expedici na Ararat podnikl Navarra v roce 1952. Přímé důkazy se mu sice přinést nepodařilo, ale referuje o velkém tmavém objektu pod vrstvou ledu, který se podobá lodi. Pro Navarru to byl důkaz, že se jedná o archu, a podnět pro další expedici.

Při jednom z dalších výstupů se Navarra dostal společně s alpinistou baronem Jeanem de Riquierem do výšky 4900 metrů. Tam uviděli v ledovém masivu obrysy, které připomínaly loď. Změřili délku údajné lodi a shodli se na 125 – 135 metrech.

V roce 1955 jel do Turecka znovu, a to dokonce i s rodinou. Po dobrodružném sestupu se svým synem do ledové průrvy nabyl přesvědčení, že nalezl archu. Podařilo se mu odlomit trámek dlouhý asi 1,5 metru. Měl velkou radost, ale bylo mu jasné, že propašovat tento kus vcelku z Turecka je nereálné. Proto udělal z trámku tři menší a zabalil je do tří různých zavazadel. Na úpatí hory je však zastavili vojáci, ale trámky naštěstí pokládali za palivové dříví a svůj zájem soustředili na fotoaparát. Největším problémem bylo vysvětlit vojákům pohyb v zakázané zóně. Nakonec bylo přijato vysvětlení, že důvodem je horolezecké nadšení.

Po návratu do Francie si nechal odhadnout stáří dřeva a dozvěděl se, že je staré 5000 až 6000 let a že se jedná o jedli bílou. V okruhu tisíc kilometrů od Araratu však žádná jedle bílá neroste. Byla tedy archa postavena ve vzdálenosti větší než tisíc kilometrů od Araratu a potopou dopravena do nadmořské výšky téměř 5000 metrů?

V roce 1973 udělal americký satelit Skylab několik snímků araratského masivu. Specialisté NASA na nich našli celkem zřetelné obrysy vraku lodi. Fotografie byly drženy v tajnosti.

Oblast Araratu se pomalu, ale jistě stávala vojenskou zónou. Turecká vláda halila tuto oblast do pláště “top secret”, čímž byla zóna stále nepřístupnější. Bylo stále těžší a těžší získat od turecké vlády povolení k expedici.

Expedice se staly záležitostí turecké armády. Zdá se, že vojáci byli úspěšní. Přesunem akcí na armádu dostala celá záležitost charakter státního tajemství. Z těch mnoha fotografií, které armáda jistě udělala, se na veřejnost dostala pouze jedna. Turecká armáda pravděpodobně našla místo výskytu předpokládané archy. Výsledky této vojenské expedice se nikdy nedostaly na světlo světa. Ankara však prozradila, že vrak je dlouhý 136 metrů a 22 metrů široký. Je pokryt vrstvou lávy, a tím po tisíciletí chráněn před vlivy klimatu. Byl snad Ararat za dob Noemových nebo později aktivním vulkánem? Udané rozměry lodi se dobře shodují s těmi, které udává Bible. V ní se dočteme, že délka byla 300 loktů a šířka 50 loktů. Platí-li, že jeden biblický loket se rovná asi 52 centimetrům, pak tu rozměrová shoda je.

Archeologové zjistili, že podle různých nálezů se potvrzuje správnost biblických textů o potopě, která se před 6 tisíci lety převalila přes kolébku lidstva a zničila vše živé. Zároveň z toho však vědci nevyvozují, že se potopa přehnala přes celou zeměkouli.

V dalších legendách a ságách jsou zmínky asi o 50 horách, kdy by se měla nalézat loď, která zachránila lidstvo před vyhynutím. V 15. Století v blízkosti Neapole nalezl Giovanni Pantore loď, již nelze zařadit do žádného časového období. V Jižní Africe zemětřesení rozlomilo horu, v níž se našla loď, která nepatřila ani do antiky, ani Féničanům. Lodi téměř zkamenělé byly nalezeny v Švýcarsku, v Peru a na Aljašce.

Noemova archa má však takovou přitažlivost pro amatéry i profesionály, že asi ani v dalších letech nebudou v novinách chybět “zaručené zprávy” o nálezu archy.

Jiří Opavský

 

Obsáhlé informace o Arše Noemově a potopě v odkaze:

http://www.barry.warmkessel.com/barry/NOAH.html#5

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.