Kdo je Online

Právě přítomno: 336 hostů a žádný člen

3484054
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
2397
1770
22160
2223473
56805
88344
3484054

Your IP: 35.172.195.49
2019-11-16 22:39

 

 

 

LEDOVCE JAKO UKAZATELÉ

 

BUDOUCNOSTI

 

 

 

 

 

Hynek Adámek (18. 05. 2003)

 

Je možné, že ledu přibývá a nikoli ubývá, jak nám stále tvrdí ekologové? Navzdory tomu, že se otepluje?

 

Ledovce. Jejich plocha, kterou pokrývají souš je dnes zhruba 15 861 766 km2. Každoročně se mění  podle odtávání či naopak přibývání ledovců v různých oblastech, tedy především v závislosti na klimatických podmínkách jednotlivých regionů, ale obecně spíše ledu nepatrně ubývá. Z toho celkového čísla připadá na region jižního pólu (Antarktida a subantarktické ostrovy) 13 593 310 km2. Plocha ledovců v Severní Americe (včetně Grónska) je 2 002 500 km2, v Jižní Americe (tedy především v Patagonii, ale i v Andách) 25 908 km2, v Evropě (včetně Islandu a Špicberků) 53 967 km2, v Asii 185 211 km2, v Africe jen 10 km2, a konečně na Novém Zélandu 860 km2.

 

 

NEČEKANÉ SOUVISLOSTI

Globálního oteplení je proces, který už je nastartovaný. Na tom se shoduje většina odborníků jen jejich výpočty se od sebe značně liší. Najdeme tak vedle sebe pochmurné scénáře vzniklé na základě práce s vybranými údaji i náročné počítačové klimatologické simulace, které se snaží pracovat se všemi možnými i nemožnými  klimatickými vlivy. A předpovídá se vzestup oceánů , teplot, mizení sněhové pokrývky, změny , flóry a fauny, ale
jsou tu i nečekané souvislosti. Václav Cílek, odborník na tuto problematiku uvádí:

" Právě jeden z velmi dobře  podložených klimatických výpočtů navrhuje, že při  globálním oteplování bude antarktický ledovec přispívat na  zvýšení mořské hladiny přibližně -10 cm za století.  Znaménko -  není chyba, hladina bude, podle tohoto modelu, skutečně klesat!

V současné  době se Antarktida otepluje, což se  pochopitelně projevuje  růstem hmoty ledovců. Jak to? Podívejte se klimatickou mapu. Na území Antarktidy, které má průměrnou  zimní teplotu kolem -20 oC a průměrnou letní teplotu asi –8 0C, povede globální  oteplování spolu se zvýšeným odparem  ke kumulaci sněhových srážek tak dlouho, dokud letní teploty  nestoupnou nejméně o 6 oC a nezačnou ledovec roztápět. Což je ale obrovský nárůst. A tak v posledních  několika v centrální Antarktidě skutečně pozorujeme větší  sněhové akumulace. Víc tam sněží a protože teplota ještě nedosáhla hodnot, aby ledovec začal tát a ledu přibývá.“

 

 

KDYŽ JEŠTĚ BYLA ZIMA

Poslední doba ledová je  už dvanáct tisíc let  minulostí, ale otázky, které nám zde zanechala: Proč přišla?  Byla ta poslední opravdu poslední? Co se bude dít až se znovu ochladí?  jsou stále aktuálnější. Poznat budoucnost, dnes skutečně znamená probrodit se ledovou minulostí.

Před 18 000 léty na Zemi naposledy vládli ruku v ruce led a zima. V  Severní Americe se  ledovec zastavil až v dnešním New Yorku.  Na jižní polokouli ledovec zasáhl okraj Austrálie, velkou část Nového Zélandu a Argentiny. V obrovských ledovcových masách tehdy spalo obrovské množství vody. Hladiny tehdejších moří tak klesly asi o 120m a například Anglie byla ještě dlouho po ústupu pomalu tajících ledovců součástí Evropy. Kanálem protékala jen  tzv. “Kanálová řeka”, která k sobě lákala lovce a rybáře.

V české kotlině získala díky ochlazení a snížení srážek krajina ráz chladné, suché tundry – travnaté stepi s ostrůvky smrků a  zakrslých bříz  Západní a severozápadní větry přinášely obrovské prachové bouře. Zrna písku vyvátá v předpolí kontinentálního ledovce, (zastavil se zhruba na hranici Berlín-Varšava),  vyhlazovala a obrušovala povrchy skal.

Trvalo přes 3 000 let (z hlediska geologických dob pakatel), než se  ledovec začal stahovat k pólům. A  celých dalších sedm tisíc let uběhlo,  než zaujal polohu, která zhruba odpovídá té dnešní. Zůstal po něm pustá zem,  pokrytá ohlazenými skalami, bludnými balvany, které se uvolnily z roztátých ledovců a ledovcové morény - valy z kamenů a písku hrnutých ledovcem.

 

VĚDA A ZIMA

Dnešní vědecká koncepce střídáni ledových dob spatřila světlo světa až  v polovině 19. století, ale běhen padesáti let slavila naprosté vítězství. Největší spekulace a teorie se týkaly zásadní otázky: Kolik vlastně studených dob – glaciálů a těch teplých – stadiálů vlastně bylo?  Když se díky  výzkumu oceánu a podmořského dna začaly vědecky zpracovávat vzorky z vrtů v podmořských pánvích, ukázalo se,  že se zde střídají polohy s chladnomilnými a teplomilnými rozsivkami. To se dalo očekávat.  Ale “chladných” vrstev bylo nejméně 18! V tom okamžiku bylo zřejmé, že ledových dob byla celá řada. A pro nás z toho vyplynul lehce znepokojivý závěr. Celý zemský systém poslední dva miliony let funguje jako obrovský přepínač. S dvěma polohami topení: zapnuto-vypnuto.

 

 

 

NEJDE O MILIÓNY LET!

Jde o milióny let, tak tohle se snad mne netýká. To je asi základní myšlenka každého z nás.  Jenže pozor. Všechny odborníky  překvapila zjištěná rychlost změn, které doprovázejí příchod ledové doby – glaciálu. Vypadá to,  že  ke snížení průměrné roční teploty až o 10oC pravděpodobně stačí doba kratší než 20 let! A zatím není jasné, proč systém globálních oceánických proudů (hlavní motor tepelné cirkulace) slábne, nebo na několik set až 1-5 tisíc let téměř úplně zaniká. Pozorování v hlubokomořských vrtech a ve vrtech do kontinentálních ledovců nás ale bezpečně varují – k  “vypnutí” oceánického proudění může rovněž dojít během několika desítek let. A vypnutí je doprovázeno snížením průměrných ročních teplot v amplitudě od několika do 10oC. Těžko se to představuje, ale jste co kdyby jste zjistili,  že během vašeho života se klima ochladilo a v Praze je najednou jako v dnešních Helsinkách? Zní to nereálně. V jednom okamžiku je na planetě teplo a ve druhém se na obrovských plochách planety začínají teploty snižovat.

Václav Cílek: „ K nastartování chladného období je nutné, aby došlo k průniku několika faktorů. Především v atmosféře nesmí být příliš velký obsah skleníkových plynů. Dál musí blízko pólů existovat pevnina, na které dojde k akumulaci jádra budoucího pevninského ledovce. Pevnina by neměla být plochá, ale hornatá, aby zachycovala životně důležité srážky, bránila letnímu tání ledovce a kontinentální ledovec se z ní mohl roztékat. Zároveň je zapotřebí, aby nebyla nadměrně ohřívána  mořským prouděním, ale ani mořské proudy by neměly ležet příliš daleko, protože přinášejí srážkovou vodu. Zemský systém musí být zkrátka  na příchod ledové doby "předpřipraven"  vhodným složením atmosféry, správnou distribucí pevnin a oceánů a jejich příhodnou geomorfologií". 

 

 

 

 

 

ZIMNÍ KŘIŽOVATKA

Máme spoustu každodenních starostí a možná proto si neuvědomujeme, že právě teď je Země s námi  na křižovatce. Jako by se rozhodovala kam se vydat. Rovně? To je cesta k ledové době v intervalu,  který je obvyklý a v jejím normálním životě. Doprava? Tam vede zkratka k tomu samému, zkratka vybudovaná oteplením atmosféry díky naší činnosti za posledních  200 let. Odbočka vlevo? Podle některých vědců taková cesta neexistuje, podle jiných už je jasně patrná. Vede k neustálému oteplování atmosféry s koncem, který zatím bohužel ukrývá zatáčka do které není vidět.

 

Převzato:http://21stoleti.cz/

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.