Kdo je Online

Právě přítomno: 93 hostů a žádný člen

3484644
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
475
2512
22750
2223473
57395
88344
3484644

Your IP: 34.237.51.35
2019-11-17 06:04

 

Psáno pro slovenské HN, 19. 5. 2008:

 

Venuše varuje: zemská kůra se může zastavit

 

Planeta Venuše je rodná sestra Země, podmínky na jejím povrchu však připomínají peklo. Vše nasvědčuje tomu, že v minulosti prodělala globální katastrofu, při které řeky lávy zcela přeformovaly její tvář. Někteří vědci tvrdí, že totéž může postihnout i Zemi.

Skupina vědců vedená Adrianem Lenardicem z americké Rice University tvrdí, že při zvýšení teploty pozemské atmosféry může dojít k zastavení takzvané deskové aktivity, což je vlastně neustálý pohyb zemské kůry. Důsledky by byly katastrofální: teplo z žhavých hlubin Země by se nestačilo odvádět, zemská kůra by se na mnoha místech protavila a povrch by zaplavily proudy žhavého magmatu. Přesně to v minulosti zřejmě postihlo Venuši.

 

 

Omlazovací kůra Jitřní planety

 

Naše planeta se vyznačuje tzv. kernou nebo také deskovou tektonikou - kry kontinentů se neustále pohybují na oceánské kůře. Motorem tohoto pohybu je průběžný vznik nové kůry pod oceány a její podsouvání pod kontinentální kry. Na povrchu Venuše ale nejsou patrné žádné známky takového pohybu. Ještě podivnější však je, že celá její tvář je překvapivě mladá: vědci tu nenašli útvary starší než 750 milionů let. Z toho vyplývá jedna z největších záhad této planety, a možná také předzvěst blížící se katastrofy.

Na Venuši sice je velké množství sopek, které jsou pravděpodobně aktivní, ala tato aktivita by rozhodně nestačila na odvádění vnitřního tepla planety. Na Zemi tuto energii spotřebovává právě "motor" deskové tektoniky, na sesterské planetě však zřejmě v současnosti chybí. Povrch Venuše tvoří jediná deska, takže tamní sopečná činnost neprobíhá v místech střetávání ker, ale nad takzvanými horkými body - místy obzvlášt silného výstupu tepla z hlubin. Většina planetologů se proto domnívá, že Venuše musí čas od času projít totální a velmi drastickou omlazovací kůrou, které se říká přepovrchování.

Na podobu tohoto katastrofického jevu jsou odlišné názory. Podle jedněch ožijí sopky v nevídané míře a nová láva přeformuje povrch celé planety. Jiní soudí, že postupný nárůst podzemního tepla vždy po určité době vede k protavení pevné kůry, která se nakonec zanoří do hlubin a je kompletně přelitá žhavým magmatem. Někteří dokonce upozorňují, že k novému přepovrchování by mohlo dojít v geologicky velmi blízké době. Třetí skupina vědců pouze konstatuje, že naše současné znalosti k objasnění jevu nestačí a trpělivě čeká na vyslání dalších kosmických sond.

 


Oceán žhavé lávy

 

Na povrchu Venuše dnes vládnou teploty okolo 450 stupnů Celsia, atmosférický tlak téměř stonásobně vyšší než na povrchu Země a po tekuté vodě tam není ani památky. Zdá se ale, že planeta pamatuje i lepší časy. Mnoho vědců dnes souhlasí s tím, že přinejmeněím prvních několik set milionů let tam bylo mírné klima a oceán tekuté vody. Americký badatel David Grinspoon ze Southwest Research Institute v Coloradu dokonce tvrdí, žy tyto podmínky mohly trvat až tři miliardy let, tedy do doby geologicky poměrně nedávné. To by mimo jiné znamenalo také to, že bylo dost času na vznik a vývoj velmi pokročilých forem života...

Většina odborníků tento názor nesdílí, naopak ale je všeobecně přijímána domněnka, že vyschnutí venušského oceánu a přepovrchování nejsou oddělené jevy. Zdá se že spolu bezprostředně souvisejí, protože i na Zemi voda zřejmě funguje jako jakési "mazadlo" pohybů zemské kůry. Kdyby se oceány vypařily, dopadla by naše planeta stejně jako Jitřenka. Po zastavení kerné tektoniky by začala růst teplota zemské kůry, došlo by k jejímu protavení a povrch by zalily proudy žhavé lávy.

K něčemu podobnému už přinejmenším jednou došlo. Před asi 250 miliony let v oblasti Sibiře po dobu milionu let existoval oceán lávy větší než Evropa. Tehdy - na přelomu geologických období permu a triasu - zavládly na povrchu naší planety tak nepříznivé podmínky, že vyhynulo více přibližně 90 procent všech rostlinných a živočišných druhů.

 


Zadřený motor planety

 

Po vyschnutí oceánu na Venuši se zřejmě spustil řetěz událostí, který z ráje udělal peklo: zatímco na Zemi mořské organismy do svých těl a do hornin ukládají oxid uhličitý z atmosféry a vytvářejí kyslík, sousední planeta tento mechanismus bud zcela postrádala, nebo o něj dodatečně přišla. Výsledkem byl růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, další zvyšování teploty - a nakonec i zastavení "motoru" deskové tektoniky a protavení planetární kůry. K tomu možná od té doby dochází pravidelně vždy po několika stovkách milionů let.

Adrian Lenardic z Rice University a jeho tým však nyní zveřejnili názor, že k zabrždění zemské kůry nemusí přímo vyschnout oceány - stačí i menší změna teploty atmosféry.

"Voda se nemusí zrovna vyvařit, aby se motor deskové tektoniky zadřel," tvrdí Lenardic. "Dospěli jsme k závěru, že stačí zvýšení povrchové teploty na asi 60 stupnů Celsia. Z hlediska nás lidí to sice vypadá jako drastické, z pohledu geologie a astronomie to však není nic nemožného."

"Nemyslíme si, že změny klimatu způsobené lidmi, by mohly jít až tak daleko, aby způsobily vyschnutí oceánu a zastavení deskové tektoniky," dodává Adrian Lenardic. "Chceme pouze zjistit, co by se stalo, kdyby teplota na Zemi výrazně stoupla z jiných důvodů, například změn aktivity Slunce. Naším cílem je stanovit teplotní hranici, která by vedla k zastavení pohybu ker zemské kůry."

Jan A. Novák

 

Převzato:  http://www.tunguzskymeteorit.cz/

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.